|
|
Sociální struktura budečského hradiště ve výpovědi antropologie
Vondrová, Hana ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Likovský, Jakub (oponent)
Diplomová práce má za úkol vyhodnotit sociální strukturu budečského hradiště v období 2. poloviny 9. století až 10. století z hlediska biologické antropologie. První část práce se zabývá novým zpracováním kosterních pozůstatků z hromadného hrobu v poloze "Na Týnici" z pohledu traumatologie. Druhá část práce je věnována dosud odborně nevyhodnocenému kostrovému materiálu z pohřebiště okolo rotundy sv. Petra, které představuje nejstarší příklad kostelní nekropole na území Čech. Diplomová práce prezentuje antropologické zpracování tohoto kosterního materiálu a jeho statistické porovnání s pohřebišti na hradišti a v okolí Budče (Zákolany, Na Týnici, Brandýsek) a dalšími raně středověkými pohřebišti v Čechách a na Moravě.
|
|
|
Tělesně postižení lidé v pravěku a raném středověku
Jokeš, Michal ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Malyková, Drahomíra (oponent)
Práce se zabývá problematikou lidí s tělesným postižením v pravěku a raném středověku. Ze vzorku české archeologické literatury shromažďuje a vyhodnocuje údaje o archeologických nálezech s patologickými jevy, které by mohly svědčit o postižení jejich nositelů. Shrnuje dosavadní stav poznání zejména na základě zahraniční literatury a uvádí případy reflexe postižení v mytologii, právních normách, literatuře a ikonografii minulých společností a etnografických paralel. Pro další výzkum v této oblasti doporučuje zhodnocení velkých pohřebišť a klade důraz na multidisciplinární přístup k tématu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Elita raného středověku a její projevy v archeologickém materiálu
Plevová, Anna ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
(česky) Předkládaná práce se zabývá rozborem a hodnocením tří raně středověkých pohřebišť z území Čech: pohřebištěm v Lumbeho zahradě, na Staré Kouřimi a dosud známými hroby z pohřebišť Kanín II a III s ohledem na definici elitních hrobů a sociální strukturu. U všech pohřebišť je proveden rozbor demografický a jsou vytvořeny majetkové kategorie hrobů. Z nich jsou vyčleněny elitní hroby (výjimečné výbavou a většinou i úpravou hrobové jámy). Výjimečné hroby a pohřebiště jsou porovnané mezi sebou a s dalšími výjimečnými hroby z Čech. Jako příklad pohřebiště, na kterém je patrné ukládání členů jedné populace podle jejich postavení na odlišné hřbitovy, je představena lokalita Saint-Estève le Pont ve Francii.
|
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích
Sandanusová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích je doposud největší vesnickou nekropolí, která zatím nemá v Čechách obdoby. Předložená práce se bude věnovat komplexní analýze tohoto pohřebního areálu, který se nacházel nedaleko soutoku Vltavy s Berounkou. Hlavním podkladem pro vypracování celkové analýzy bude elektronická evidence pohřebních celků, která bude propojena s celkovým plánem lahovického pohřebiště a poskytne tak hlavní grafické podklady. Práce se bude dále věnovat upřesnění vnitřní chronologie pohřebiště a jeho prostorovému rozložení. Pozornost bude věnována také pohřebnímu ritu, demografii zde pohřbené populace a zhodnocení jejího sídelního prostředí v období raného středověku. Závěrem bude zhodnocen význam raně středověkého pohřebiště v Praze-Lahovicích v rámci vývoje pražské kotliny v raném středověku. Klíčová slova Praha-Lahovice - raný středověk - pohřebiště - analýza
|
|
|
Historické stezky a raně středověké mincovní nálezy. Příspěvek k poznání dálkových a regionálních komunikací v jižních a západních Čechách.
ŠTĚPANČÍK, Zdeněk
Předkládaná diplomová práce se věnuje nálezům raně středověkých mincí na území jižních a západních Čech, jež jsou využity jako pramenná základna pro poznání dálkových a regionálních komunikací. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu jsou samotné raně středověké mincovní nálezy s přihlédnutím na osídlení v dané době známé především z archeologických poznatků. Dále je přihlíženo k průchodu prokázaných historických komunikací a mapovým podkladům, jež zachytily krajinu před průmyslovou revolucí. Hlavním cílem předkládané práce je zjistit, jak dalece raně středověké nálezy mincí souvisejí s dálkovými komunikacemi. Dalším cílem je snaha podchytit veškeré dosud známé nálezy ze zkoumaného území a pokusit se o možnou rekonstrukci regionálních komunikací, jež mohly propojovat sídelní areály. Cílem práce není a ani nemůže být přímé detekování historických komunikací v terénu, jelikož je práce vedena shora ,,od stolu" na příliš velkém území.
|
|
|
Kontakty a archeologie - příklad avarského kaganátu a západních Slovanů
Michaličová Nováková, Jana ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na komparaci základních znaků kultur na území České republiky a území bývalého avarského kaganátu v období od poloviny 6. století do začátku 9. století. Podkladem pro tuto komparaci bylo studium celkem deseti lokalit, pěti sídlišť a pěti pohřebišť, z nichž vždy dvě patří do centra jedné ze jmenovaných oblastí, dvě do druhé a poslední se nachází na jejich pomezí. Tyto lokality nám ukazují na paralely, které se rýsovaly mezi oběma kulturními celky. Analogie jsou viditelné jak v pohřebním ritu, tak v podobě samotných domů a sídlišť. O kontaktech také nesporně svědčí movité předměty, z nichž alespoň část bychom označili jako luxusní. Klíčová slova Slované, Avaři, kontakty, etnicita, archeologie, raný středověk
|
host ::
RSS.