|
|
Molecular mechanisms of tamoxifen resistance in breast cancer
Tomková, Veronika ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Mráček, Tomáš (oponent)
Rezistence k tamoxifenu, léčivu používaném v adjuvantní terapii při hormonální léčbě rakoviny prsu, představuje závažný klinický problém. Přestože byly popsány a intenzivně studovány různé mechanismy vedoucí k rezistenci k tamoxifenu, u značného počtu pacientů se objeví rezistence na terapii a následná recidiva. Ukázalo se, že léčba tamoxifenem obohacuje nádory o nádorové buňky podobné kmenovým bunkám, které jsou přirozeně rezistentní a mají schopnost sebeobnovy a potenciál vytvářet sekundární nádory. Metabolická plasticita, změněný metabolismus železa a zvýšená exprese ABC transportérů jsou další factory důležité při udržování fenotypu rakovinných kmenových buněk. Z tohoto důvodu jsme zkoumali výše uvedené mechanismy v dvou in vitro modelech tamoxifen rezistentních buněčných linii (Tam5R), které jsme zavedli. Ukazujeme, že Tam5R buňky mají dramaticky rozložené a méně aktivní mitochondriální superkomplexy a vyšší hladinu mitochondriálního superoxidu spolu s fragmentovanou mitochondriální sítí. Taková dysfunkce mitochondrií vede k aktivaci AMPK signální dráhy a metabolickému posunu směrem ke glykolýze. Navíc buňky bez funkčních mitochondrií (ρ0 buňky) jsou signifikantně více rezistentní k tamoxifenu, což podporuje úlohu mitochondrií v rezistenci k tamoxifenu. Naše analýza odhalila signifikantní...
|
|
|
The Role of Tyrosine Kinase Activity of Mitochondrial ERBB2/HER2 in Breast Cancer
Novotná, Eliška ; Rohlena, Jakub (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Rakovina prsu je častým nádorovým onemocněním postihující miliony žen po celém světe. Amplifikace onkogenu HER2 v rakovině prsu sice umožňuje nasazení cílené terapie, nicméně až u třetiny pacientek dochází k vytvoření rezistence vůči léčbě. Jeden z možných mechanismů rezistence může být relokalizace HER2, receptoru s tyrosinkinázovou aktivitou, z plazmatické membrány do mitochondrií. Nicméně mechanismus působení mitochondriální frakce HER2 zřejmě nevyužívá kanonickou signalizaci HER2 umístěného v plazmatické membráně. Mitochondriální HER2 zvyšuje energetický metabolismus rakovinných buněk, proliferaci a migraci v několika in vitro modelech a tvorbu nádorů v myších spojenou se zvýšenou produkcí ROS. Mitochondriální HER2 je kinázově aktivní, a já jsem se proto zabývala rolí kinázové aktivity v jeho funkci. Kinázová aktivita mitochodnriálního HER2 podporuje některé vlastnosti potřebné v tumorigenezi, ale konstitutivní kinázová aktivita způsobila zvýšenou citlivost buněk k buněčné smrti a zpomalila růst nádorů v myším modelu. Na druhé straně, mutace v ATP-vazebném místě HER2, s níž je HER2 kinázově neaktivní, zvýhodnila buňky v růstu bez možnosti adheze a v tvorbě nádorů in vivo. Lze proto navrhnout, že mitochondriální funkce onkogenu HER2 je závislá nejen na jeho kinázové aktivitě, ale také zahrnuje...
|
|
|
Molecular mechanisms of tamoxifen resistance in breast cancer
Tomková, Veronika ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Mráček, Tomáš (oponent)
Rezistence k tamoxifenu, léčivu používaném v adjuvantní terapii při hormonální léčbě rakoviny prsu, představuje závažný klinický problém. Přestože byly popsány a intenzivně studovány různé mechanismy vedoucí k rezistenci k tamoxifenu, u značného počtu pacientů se objeví rezistence na terapii a následná recidiva. Ukázalo se, že léčba tamoxifenem obohacuje nádory o nádorové buňky podobné kmenovým bunkám, které jsou přirozeně rezistentní a mají schopnost sebeobnovy a potenciál vytvářet sekundární nádory. Metabolická plasticita, změněný metabolismus železa a zvýšená exprese ABC transportérů jsou další factory důležité při udržování fenotypu rakovinných kmenových buněk. Z tohoto důvodu jsme zkoumali výše uvedené mechanismy v dvou in vitro modelech tamoxifen rezistentních buněčných linii (Tam5R), které jsme zavedli. Ukazujeme, že Tam5R buňky mají dramaticky rozložené a méně aktivní mitochondriální superkomplexy a vyšší hladinu mitochondriálního superoxidu spolu s fragmentovanou mitochondriální sítí. Taková dysfunkce mitochondrií vede k aktivaci AMPK signální dráhy a metabolickému posunu směrem ke glykolýze. Navíc buňky bez funkčních mitochondrií (ρ0 buňky) jsou signifikantně více rezistentní k tamoxifenu, což podporuje úlohu mitochondrií v rezistenci k tamoxifenu. Naše analýza odhalila signifikantní...
|
|
| |
|
|
Zdravotní gramotnost české dospělé populace v problematice rakoviny prsu
Jirásková, Renata ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Purmová, Markéta (oponent)
Autor: Renata Jirásková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Zdravotní gramotnost české dospělé populace v problematice rakoviny prsu Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková, Ph.D. Počet stran: 117 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2020 Klíčová slova: rakovina prsu, karcinom prsu, mužský karcinom prsu, problematika rakoviny prsu, zdravotní gramotnost, česká dospělá populace Bakalářská práce se zabývá zdravotní gramotností dospělých českých občanů v problematice rakoviny prsu. Teoretická část zahrnuje anatomii prsu, rozděluje maligní nádory prsu, popisuje etiologii, incidenci a mortalitu, diagnostické metody a léčbu rakoviny prsu. Zaměřuje se i na zdravotní gramotnost včetně prevence a zmiňuje některé organizace angažující se v problematice rakoviny prsu. Práce je zaměřena nejen na ženy, ale i na muže. Empirická část je tvořena kvantitativním dotazníkovým šetřením, které řešilo otázky zdravotního stavu a jeho podpory společně s rizikovými faktory rakoviny prsu. Šetření zjišťovalo také pravidelnost a úroveň prevence včetně selfmonitoringu a vyšetřování partnerem, partnerkou nebo lékařem. Dále šetření zmapovalo znalosti v oblasti rakoviny prsu u muže, povědomí o příznacích rakoviny prsu, diagnostice, léčbě a angažujících se organizacích. Muži měli...
|
|
|
The Role of Tyrosine Kinase Activity of Mitochondrial ERBB2/HER2 in Breast Cancer
Novotná, Eliška ; Rohlena, Jakub (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Rakovina prsu je častým nádorovým onemocněním postihující miliony žen po celém světe. Amplifikace onkogenu HER2 v rakovině prsu sice umožňuje nasazení cílené terapie, nicméně až u třetiny pacientek dochází k vytvoření rezistence vůči léčbě. Jeden z možných mechanismů rezistence může být relokalizace HER2, receptoru s tyrosinkinázovou aktivitou, z plazmatické membrány do mitochondrií. Nicméně mechanismus působení mitochondriální frakce HER2 zřejmě nevyužívá kanonickou signalizaci HER2 umístěného v plazmatické membráně. Mitochondriální HER2 zvyšuje energetický metabolismus rakovinných buněk, proliferaci a migraci v několika in vitro modelech a tvorbu nádorů v myších spojenou se zvýšenou produkcí ROS. Mitochondriální HER2 je kinázově aktivní, a já jsem se proto zabývala rolí kinázové aktivity v jeho funkci. Kinázová aktivita mitochodnriálního HER2 podporuje některé vlastnosti potřebné v tumorigenezi, ale konstitutivní kinázová aktivita způsobila zvýšenou citlivost buněk k buněčné smrti a zpomalila růst nádorů v myším modelu. Na druhé straně, mutace v ATP-vazebném místě HER2, s níž je HER2 kinázově neaktivní, zvýhodnila buňky v růstu bez možnosti adheze a v tvorbě nádorů in vivo. Lze proto navrhnout, že mitochondriální funkce onkogenu HER2 je závislá nejen na jeho kinázové aktivitě, ale také zahrnuje...
|
|
|
Zvyšování gramotnosti dívek a žen v prevenci rakoviny prsu
JEDLIČKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se věnuje prevenci rakoviny prsu. Je zaměřena především na primární a sekundární prevenci této choroby. Cílem této práce bylo zmapovat gramotnost žen a dívek v oblasti prevence rakoviny prsu a následně jejich povědomí o této prevenci zvýšit. K dosažení těchto cílů byla empirická část této bakalářské práce zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, pro který byla zvolena technika hloubkového rozhovoru se ženami a dívkami od 15 do 55 let. Získané informace byly analyzovány, následně kategorizovány. Výzkumné šetření ukázalo, jaké jsou znalosti žen a dívek o primární a sekundární prevenci. Ženy a dívky považují za nejdůležitější rizikové faktory pro vznik nádorového bujení v mléčné žláze genetickou predispozici a stres. Příčinou, kdy se dotazované ženy a dívky zajímají o zdravý životní styl, není prevence onemocnění, ale spíše fyzický vzhled. Dalším zjištěním bylo, že samovyšetření prsu dle správného postupu provádí jen jedna žena. Ženy a dívky často udávaly, že je lékař či sestra o správném postupu nepoučili. Kromě toho, mnoho dotazovaných ani nevědělo, že mají možnost genetického vyšetření na mutaci genu BRCA1 a BRCA2, nebo že jsou poskytovány příspěvky na sekundární prevenci rakoviny prsu. Součástí výzkumného šetření byla metoda pravého experimentu, kdy byly ženám a dívkám předávány informace ohledně prevence rakoviny prsu i s názornou ukázkou samovyšetření. Z výsledků rozhovorů po tomto experimentů vyplynulo že více než polovina dotazovaných svůj postoj nezměnila, což může být zapříčiněno například věkem, kdy mladé ženy a dívky o tuto problematiku nejeví větší zájem. Je třeba širokou veřejnost informovat či edukovat správným postupem a mít pedagogické i odborné vědomosti z oblasti dané problematiky a také přistupovat k veřejnosti s přátelskou atmosférou. Je důležité zmínit, že informovanost veřejnosti o možných metodách prevence rakoviny prsu vychází především z ordinací gynekologů a praktických lékařů. Je to právě sestra či lékař, kteří jsou v úzkém kontaktu s veřejností, a proto mohou ovlivnit jejich zdraví.
|
|
|
Nádory prsu a životní styl
Slušňáková, Katarína ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Zelinka, Tomáš (oponent)
Úvod: Karcinom (CA) prsu je po jiných kožních nádorech nejčastějším zhoubným novotvarem u žen. Výskyt obezity a nadváhy celosvětově významně stoupá. V posledních letech se zjistilo, že obezita souvisí s vyšším rizikem vzniku nádoru u postmenopausálních žen s estrogen pozitivním receptorem (ER+) a současné faktory životního stylu jako výživa a pohybová aktivita, hrají významnou roli. Cíl: Cílem této práce bylo zhodnotit životní styl pacientek s CA prsu. Dále popsat stravovací zvyklosti na základě frekvence konzumace skupin potravin a vyhodnotit vývoj váhy se zaměřením na období diagnózy. Metodika: Základem pro zhodnocení životního stylu pacientek byl frekvenční výživový dotazník (FFQ), ze kterého jsme zjišťovali frekvenci konzumace daných skupin potravin. Dalším podkladem byl graf vývoje váhy, kde nás zajímala hlavně hmotnost v období diagnózy a také další vývoj váhy v průběhu léčby nebo po jejím ukončení. Výsledky: Na základě vyhodnocení FFQ, jsme zjistili, že stravovací zvyklosti pacientek se od doporučených liší. Z grafů vývoje váhy jsme zjistili značné výkyvy hmotnosti, již v průběhu léčby chemoterapií nebo po jejím ukončení. Dle indexu tělesné hmotnosti (BMI) pacientek v době diagnózy, tři pacientky měly v období diagnózy BMI v rozmezí 20 až 25 kg/m2 , jedna pacientka měla BMI větší než 25...
|
|
|
Porovnání účinnosti vybraných metod léčení rakoviny prostaty a prsu pomocí analýzy přežití
Šimonková, Karolína ; Šimpach, Ondřej (vedoucí práce) ; Pechholdová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá různými způsoby léčby vybraných onkologických onemocnění a účinností léčebných metod a hodnocení vlivu různých faktorů ovlivňujících délku přežití pacientů. Činnost jednotlivých léčebných procesů je hodnocena pomocí analýzy přežití. Předmětem zkoumání jsou pacienti s onemocněním rakoviny prsu, plic a prostaty. V analýze přežití je brán ohled na pohlaví pacienta, věk a stadium jeho nemoci a dalších faktorech, aby nedocházelo ke zkresleným výsledkům. Cílem práce je zjistit účinky vybraných léčebných postupů na zdraví pacientů a zjistit faktory, které májí významný vliv na délku přežití nemocných. Data pro diplomovou práci byla poskytnuta Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, Statistickým úřadem, Národní onkologický registr (NOR), z The US SEER database a German Breast Cancer St
|
|
|
Přínosy preventivních programů novotvarů v České republice
Matějková, Karolína ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Vlivem neustále se zvyšující se epidemiologické zátěže naší populace onkologickými onemocněními byly v rámci českého zdravotního systému zavedeny celoplošné preventivní programy pro vybrané druhy zhoubných nádorů. Cílem této práce je analýza a zhodnocení těchto poskytovaných screeningů, jimiž jsou mamografický screening, cervikální screening a screening tlustého střeva a konečníku. Předmětem analýzy jsou míry úmrtnosti na zhoubný nádor prsu (C50), děložního hrdla (C53) a tlustého střeva a konečníku (C18-21) v letech 1994 - 2015. Hlavní pozornost je v této práci věnována otázce, zda vývoj míry úmrtnosti na vybrané novotvary závisí na míře pokrytí preventivním programem.
|
host ::
RSS.