|
|
Instrumenty donucení mezinárodních organizací vůči svým členským státům. Příklad konfliktu o Náhorní Karabach.
Klepš, Václav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
v českém jazyce Cílem této diplomové práce je zodpovědět otázku, jak mohou mezinárodní organizace (OSN, Rada Evropy a OBSE) účinně regulovat konflikty mezi svými členskými státy, respektive jakými nástroji jsou za tímto účelem nadány. Práce je rozdělena do tří základních částí, a to na teoretickou studii, část věnovanou jednotlivým mezinárodním organizacím a případovou studii. První část nabízí vymezení základních právních pojmů, tak jak budou dále v této studii používány s důrazem na výklad pojmu "donucení". Navazující část se zabývá instrumenty donucení, které mají jednotlivé mezinárodní organizace k usměrnění konfliktů k dispozici. Ve třetí části jsou poznatky z prvních dvou částí konfrontovány s reálným případem snahy regulovat konflikt mezi Azerbajdžánem a Arménií v a okolo Náhorního Karabachu. Tato struktura práce by se dala také popsat jako postup od teoretického základu, přes aplikovanou teorii obsaženou v jednotlivých smlouvách, až po jejich praktickou realizaci v konkrétním případě. Na základě provedené studie dochází autor k závěru, že jednostranné prostředky donucení, které mají organizace k dispozici, jsou často nevhodné (vyloučení z organizace), neúčinné (politické deklarace) nebo komplikované a obtížně aplikovatelné (Valletský mechanismus OBSE), a proto v praxi nevyužívané....
|
|
|
Mediální politika Rady Evropy ve vztahu k nových médiím
Vondráková, Tereza ; Šmíd, Milan (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tereza Vondráková Bakalářká práce: Mediální politika Rady Evropy ve vztahu k novým médiím - Abstrakt Bakalářská práce s názvem "Mediální politika Rady Evropy ve vztahu k novým médiím" shrnuje všechny zásadní dokumenty a aktivity, které tato mezinárodní organizace k dané problematice přijala. Rada Evropy je instituce s mnohaletou tradicí a zaměřuje se především na ochranu lidských práv a svobod. Jedním z úkolů Rady Evropy je i sledování médií a jejich vývoje a proměn. Neustálý technologický vývoj s sebou přináší i nové formy komunikace na poli internetu a Rada Evropy se rozhodla zkoumat, zda je možné tyto platformy považovat za média. Pokud by tomu tak bylo, vztahovaly by se na tato média povinnosti a práva, jež Rada Evropy zaručuje tradičním médiím především v Evropské úmluvě o lidských právech. Práce se nejprve zabývá definováním Rady Evropy a jejího postavení na mezinárodním poli. Podstatná část bakalářské práce je věnována vymezení pojmů nová média a sociální sítě, pro které zatím neexistuje žádná ustálená definice. Druhá část práce je věnována popisu mediální politiky Rady Evropy od jejího počátku až do současnosti s důrazem na aktivity, které Rada Evropa konala v oblasti internetu a nových médií. Na tyto oblasti se zaměřuje poslední a nejstěžejnější část bakalářské práce. Zde jsou postupně analyzovány...
|
|
|
Problematika neobčanů v Lotyšsku během přístupových jednání do Evropské unie
Kofránková, Alžběta ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat postoj Evropské unie k problematice neobčanů v Lotyšsku v období přístupových jednání do EU a jeho dopad na legislativní změny lotyšského státu v této oblasti. Práce si klade otázky, zda Lotyšsko splnilo všechna formální i neformální kritéria vstupu do Evropské unie, co se neobčanů týče, a zda doporučení obsažená v reportech pravidelně vydávaných Evropskou komisí během přístupových jednání byla vůbec efektivní. Dále bych chtěla zodpovědět otázku, jakou roli hráli další dva aktéři, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy, resp. do jaké míry na nich a jejich zdrojích byla Evropská unie závislá. S použitím primárních a sekundárních pramenů bych chtěla dokázat, že hlavním cílem reportů a doporučení Evropské unie během přístupových jednání bylo vylepšit postavení neobčanů v Lotyšsku, tedy vnést do země unijní standardy. Pokud se Lotyšsko stalo členem EU, teoreticky podmínky splnilo, otázkou ale zůstává, jak tomu bylo v praxi.
|
|
|
Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě - mezinárodní doporučení a Česká republika
Šobrová, Aneta ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá etickým kodexem zaměstnanců veřejné správy, konkrétněji Usnesením vlády České republiky ze dne 21. března 2001 č. 270 + P ke Kodexu etiky zaměstnanců ve veřejné správě a Etickým kodexem úředníků a zaměstnanců veřejné správy z května roku 2012 a snaží se metodou komparace odpovědět na otázku, do jaké míry naplňují mezinárodní doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Rady Evropy. První kapitola je teoreticky zaměřena na samotný pojem korupce. Ve druhé kapitole je blíže popsán etický kodex jako protikorupční nástroj osobního charakteru a doporučení k jeho obsahu od OECD a Rady Evropy. Třetí kapitola je komparací naplnění mezinárodních doporučení v Kodexu etiky zaměstnanců veřejné správy.
|
|
|
Postoj Rady Evropy k otázce trestu smrti ve státech se statutem pozorovatele
Burešová, Jana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Problematika trestu smrti je velmi diskutovaným tématem. I když mnoho států tento typ trestu zrušilo, neustále se objevují tendence pro jeho obnovení. Naopak státy, které dosud provádění poprav nezastavily, se ke změně svého postoje nechystají. Nejvýraznějším odpůrcem trestu smrti na mezinárodním poli je bezpochyby Rada Evropy. Tato bakalářská práce sleduje vývoj problematiky zrušení trestu smrti a současný stav v Japonsku, které má u této organizace statut pozorovatele, dále zkoumá kdy a jak se do procesu zapojila Rada Evropy a vynutitelnost jejích ustanovení vzhledem k Japonsku. K analýze situace je využit upravený spirálový model socializace norem.
|
|
|
Srovnání Soudního dvora Evropských společenství a Evropského soudu pro lidská práva
ŽŮRKOVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce zní Srovnání Soudního dvora Evropských společenství a Evropského soudu pro lidská práva. Jejím cílem je komparace dvou soudních institucí vycházejících ze zcela odlišného právního základu. Práce je rozdělena do třech věcných okruhů. První dvě části se zabývají každou soudní institucí zvlášť. Přitom jsem se zaměřila převážně na historický vývoj institucí, prameny práva, ze kterých vycházejí, organizační strukturu a řízení před těmito soudy. Poslední část je věnována samotnému srovnání těchto dvou soudních instancí.
|
host ::
RSS.