|
| |
|
|
Instrumenty donucení mezinárodních organizací vůči svým členským státům. Příklad konfliktu o Náhorní Karabach.
Klepš, Václav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
v českém jazyce Cílem této diplomové práce je zodpovědět otázku, jak mohou mezinárodní organizace (OSN, Rada Evropy a OBSE) účinně regulovat konflikty mezi svými členskými státy, respektive jakými nástroji jsou za tímto účelem nadány. Práce je rozdělena do tří základních částí, a to na teoretickou studii, část věnovanou jednotlivým mezinárodním organizacím a případovou studii. První část nabízí vymezení základních právních pojmů, tak jak budou dále v této studii používány s důrazem na výklad pojmu "donucení". Navazující část se zabývá instrumenty donucení, které mají jednotlivé mezinárodní organizace k usměrnění konfliktů k dispozici. Ve třetí části jsou poznatky z prvních dvou částí konfrontovány s reálným případem snahy regulovat konflikt mezi Azerbajdžánem a Arménií v a okolo Náhorního Karabachu. Tato struktura práce by se dala také popsat jako postup od teoretického základu, přes aplikovanou teorii obsaženou v jednotlivých smlouvách, až po jejich praktickou realizaci v konkrétním případě. Na základě provedené studie dochází autor k závěru, že jednostranné prostředky donucení, které mají organizace k dispozici, jsou často nevhodné (vyloučení z organizace), neúčinné (politické deklarace) nebo komplikované a obtížně aplikovatelné (Valletský mechanismus OBSE), a proto v praxi nevyužívané....
|
|
|
Neuskutečněná výměna elit jako faktor neúspěchu demokracie v Rusku
Klepš, Václav ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Holzer, Jan (oponent)
Diplomová práce "Neuskutečněná výměna elit jako faktor neúspěchu demokracie v Rusku" pojednává o ruské elitě za vlády prezidentů Borise Jelcina a Vladimíra Putina. Snaží se popsat její skladbu a zachytit její proměnu v čase. Tento obecný obraz elity je pak doplněn portréty jednotlivých klíčových představitelů ruské elity daného období. Práce vychází ze širokého teoretického materiálu, který se snaží postihnout samotný fenomén elity a také její roli v průběhu tranzice. Právě tento teoretický základ má sloužit k pochopení jejich role ve společnosti, a to zvláště během přelomových období. Dále jsou zde popsány hlavní charakteristiky ruského politického systému, v rámci kterého se elity pohybují a který zároveň utvářejí. Tato diplomová práce chápe strukturu vládnoucí elity jako klíčový faktor pro podobu a kvalitu politického režimu. Jsou zde představeny hlavní skupiny z kterých se ruská elita skládá a zároveň ze kterých se rekrutuje. Velký důraz je přitom kladen právě na proces rekrutace, tedy na to, jakým způsobem začleňování do vládnoucí skupiny probíhá a které společenské vrstvy fungují jako její kádrová rezerva. Vysoký podíl osob přicházejících z tajných služeb a ozbrojených složek je pak vnímán jako velká překážka fungování liberální demokracie v Rusku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.