|
|
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
|
|
|
Stuttgart 21: politická a společenská reflexe
Kaňková, Martina ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předložená práce Stuttgart 21: společenská a politická reflexe se zabývá železničním a urbanistickým projektem Stuttgart 21, tedy konkrétně společenským a politickým děním okolo tohoto projektu. Práce úvodem shrnuje faktické informace o projektu, pak přechází k analýze samotných protestů, které vyvrcholily v roce 2010 tzv. "Černým čtvrtkem", kdy došlo k těžkému střetu demonstrantů s policisty. Na tento střet vláda reagovala tak, že zorganizovala urovnání tzv. smírčí rozhovory, kterými chtěla docílit uklidnění vyostřené situace. Na těchto rozhovorech, které moderoval křesťanskodemokratický politik Heiner Geißler, se sešli jak příznivci a odpůrci projektu, tak i experti na danou infrastrukturní problematiku. Situace se po těchto debatách opravdu mírně uklidnila. Vyřešení sporu okolo projektu Stuttgart 21 bylo opravdu důležitým úkolem, protože zanedlouho následovaly volby do zemského sněmu (březen 2011). Díky událostem okolo projektu Stuttgart 21 a také díky volebnímu tématu atomové energie, které se dostalo do popředí kvůli havárii ve Fukušimě, se strana zelených Die Grünen dostala k moci. Spolu se sociálními demokraty SPD vytvořila koalici v čele s předsedou vlády Kretschmannem (Die Grünen). Jelikož v této době vyvolával kontroverzní projekt Stuttgart 21 i nadále četné diskuze, rozhodla se vláda...
|
|
|
Protesty proti válce ve Vietnamu v USA
Vítek, Tomáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá protesty proti válce ve Vietnamu v USA. Zahrnuje časový úsek od 50. let až do roku 1968, od hnutí za jaderné odzbrojení až po konec prezidentské období Lyndona B. Johnsona. Největší důraz klade na období let 1965 až 1968, tedy na konflikt samotný. Práce zkoumá kořeny a hlavní představitele protiválečného hnutí, ať už to byly jednotlivci nebo organizace. Dále stručně srhnuje situaci v jihovýchodní Asii a sleduje postupné narůstání americké vojenské přítomnosti. V následující části popisuje eskalaci války a tím zároveň i vznik samotného protiválečného hnutí. V části mezi léty 1965 až 1967 sleduje nejen jeho vývoj, rozšiřování a etablování jakožto společenského proudu, ale i vnitřní a vnější konflikty a také provázanost s hnutím za občanská práva. Prozkoumává metody, které hnutí využívalo a také jeho vztah k většinové populaci. V poslední části upírá pozornost na rok 1968, který zásadně proměnil vnímání Vietnamské války v očích americké veřejnosti. Dále zkoumá dopady srpnového sjezdu demokratické strany v Chicagu na protiválečné hnutí. Na konci popisuje výhled po roce 1968.
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
Protestní hnutí roku 1968 ve Velké Británii
Hrabal, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem protestního hnutí roku 1968 ve Velké Británii, zkoumá přitom jeho východiska, konkrétní projevy a nakonec se věnuje jeho interpretaci. Text samotný se člení do čtyř kapitol. V první se pozornost zaměřuje na společensko-politický kontext protestů, konkrétně na společenské změny nastalé v 60. letech, vládu Labouristické strany, britskou novou levici a mírové hnutí 50. a 60. let. Druhá kapitola je věnována třem londýnským pochodům proti válce ve Vietnamu. Jsou zde zmíněny okolnosti, za nichž k pochodům došlo, a vůdčí osobnosti, které jejich vznik iniciovaly. Protiválečné pochody jsou rozebrány samostatně, nejpodrobněji ten poslední, největší z nich. Ve třetí kapitole jsou probrány příklady studentských protestů na britských vysokých školách, zejména s důrazem na jejich příčiny. Ve čtvrté kapitole je nakonec protestní hnutí interpretováno, konkrétně jsou předneseny námitky kritiků, považujících protesty za bezdůvodné a vyvolané pouze jednáním radikálních skupin, jejichž platnost je ověřována na základě konkrétních případů.
|
|
|
Občané o událostech na Blízkém východě a v severní Africe – březen 2011
Červenka, Jan
V pravidelném březnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo, jak čeští občané pohlížejí na aktuální události v arabském světě. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se lidé zajímají o dění na Blízkém východě a v severní Africe, zda by se podle nich do vývoje událostí mělo či nemělo aktivně zapojit mezinárodní společenství, jaký vliv podle nich budou mít tamní revoluční události na bezpečnost, politický a ekonomický vývoj u nás a ve světě či na život tamních obyvatel a zda nové vlády, jež případně nahradí svržené režimy, budou vládami demokratickými. Sběr dat přitom probíhal ještě před zahájením vojenské operace mezinárodní koalice v Libyi.
|
host ::
RSS.