|
| |
|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
|
Diskuse o českém údělu
Brabec, Dušan ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reformním procesem Pražského jara a dále debatou o českém údělu, která hodnotí a posuzuje samotný průběh a důvody neúspěchu tohoto procesu v kontextu dějinnosti českého národa. Na začátku práce jsou shrnuty faktory, které přispěly k porážce Pražského jara. Na toto shrnutí pak dále navazuje rozbor samotné debaty o českém údělu, kde jsou analyzované jednotlivé dobové texty. Další kapitola bakalářské práce se zabývá přesahy debaty o českém údělu do dnešní doby. Kapitola sleduje postoje jednotlivých přispěvatelů k této debatě a problematice Pražského jara, jenž byla znovu otištěna v Literárních novinách v letech 2007 - 2008 šéfredaktorem Literárních novin Jakubem Patočkou. Kapitola dále zpracovává a analyzuje texty, které v reformním procesu Pražského jara spatřují možnou dějinnou alternativu k současnému modernímu paradigmatu. Bakalářská práce si dává za cíl určit hlavní faktory vedoucí k porážce Pražského jara a dále určit, zdali je Pražské jaro spravedlivě opomíjeným úsekem v českých národních dějinách či inspirativním momentem, který přináší mnohé odpovědi na řešení krize současného moderního paradigmatu.
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
|
|
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů
Maslova, Alina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Dolenská, Jana (oponent)
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů Práce se věnuje profilu periodika Literární listy v období Pražského jara 1968, jemuž předchází reflexe politické a společensko-kulturní atmosféry této doby. Úvodní část přináší zestručněný přehled dění na politické a kulturní scéně od doby počátku uvolňování vnitřních poměrů v druhé polovině 50. a v průběhu 60. let v tehdejším Československu (tzv. "doba tání") a celkové zhodnocení situace na kulturní frontě (mj. vztah spisovatelů a moci, emancipace kulturních časopisů na oficiální politice strany a státu, dění na IV. sjezdu SČSS a kritika režimu tam zaznělá). Následující stránky připomínají uzlové body vývoje v měsících Pražského jara 1968. Vlastním posláním této práce, jemuž je věnována část nejrozsáhlejší, je přiblížení a rozbor stěžejní dobové tematiky, jak ji odrážejí významné publicistické příspěvky na stránkách Literárních listů (články na téma aktuální vnitřní a zahraniční politické situace, sondy do nedávné minulosti s neblahým dědictvím politických procesů padesátých let a postihování významných představitelů kulturní sféry, návrhy ekonomických reforem, i změn ústavního systému, diskuse na téma existence cenzury a možností dalšího politického vývoje). Speciální prostor je věnován několika klíčovým osobnostem Literárních listů v čele...
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
|
|
|
Obraz Československa v britském komunistickém tisku v letech 1966-1969
Vlasáková, Magdalena ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Geaney, Kathleen Brenda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reakcí britských komunistů na události v Československu v druhé polovině 60. let, přičemž nejvíce pozornosti je věnováno reformnímu roku 1968. Tento obraz je rekonstruován na základě analýzy stranického deníku Morning Star, který je zkoumán v rozmezí let 1966-1969. Práce obsahuje kapitoly týkající se vývoje komunismu v Británii, britské novinové kultury a vztahů Británie k zemím Východního bloku, především pak vůči Československu. Součástí předkládané práce je rovněž podrobná analýza novinových článků v deníku Morning Star, které se svým obsahem dotýkaly československé tematiky. Cílem analýzy je ilustrovat zájem o dění v Československu v britském komunistickém prostředí a přispět k širšímu výzkumu o západním komunismu.
|
|
|
Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie
Špičáková, Hana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce "Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie" pojednává o období tzv. Pražského jara a krátce také o roku následujícím, kdy se aplikací transitologických metod snaží nastínit možný další vývoj Československa v případě, že by liberalizační proces nebyl zastaven intervencí vojsk Varšavské smlouvy. V práci je uveden stručný vývoj transitologie, poté jsou zmíněny tři teorie přechodů k demokracii významných autorů zabývajících se tímto tématem. Ve střední části práce zkoumán postoj reformátorů ke společnosti v roce 1968 v Československu, změny v samotné společnosti i v KSČ. Důležitý faktor zde představuje mezinárodní situace a vlivy států sovětského bloku na obrodný proces a jeho představitele. Stěžejní kapitola pak nabízí možný budoucí vývoj Československa po aplikací transitologických teorií. V závěru je zmínka o událostech roku 1969, pomocí dvou výzkumů veřejného mínění je přiblíženo vnímání Pražského jara s odstupem 25 a 30 let a jeho význam pro přechod k demokracii v roce 1989.
|
|
| |
host ::
RSS.