|
|
Povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb.
Žižková, Šárka ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb. Abstrakt V úvodu své práce jsem si vytyčila cíl poskytnout komplexní přehled o subjektech podléhajících informační povinnosti dle informačního zákona. V průběhu načítání podkladů jsem se seznámila s množstvím soudních rozhodnutí, legislativních dokumentů a odborné literatury, přičemž tyto poznatky jsem se pokusila aktivně začlenit a komentovat v textu své práce tak, abych co nejvěrněji vykreslila tendence v jednotlivých sporných částech této problematiky. V první kapitole poskytuji rozbor pojmu "informace" dle informačního zákona v porovnání s pojmem "utajená informace" dle návrhu novely zákona č. 412/2005 Sb.. Ve druhá kapitole jsem nastínila mezinárodní kontext práva na informace, především z pohledu Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Třetí kapitola popisuje ústavněprávní vymezení práva na informace v kontextu českého právního řádu, resp. Listiny základních práv a svobod a jejího čl. 17, který tvoří základ ústavního informačního práva v České republice. Ve čtvrté kapitole se zabývám informačním zákonem, který je prováděcím právním předpisem ústavního základu informačního práva, konkrétně je touto kapitolou poskytnut popis pravidel pro poskytování informací...
|
|
|
Open data, open source software a právo
Končitý, Patrik ; Míšek, Jakub (oponent) ; Myška, Matěj (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se bude zabývat právní problematikou fenoménu otevřených dat a open source softwaru. Praktickým výstupem je vytvoření aplikace, která bude ditribuována pod open source licencí a bude využívat otevřená data. V teoretické části práce jsou nejdříve popsány právní aspekty které vznikají při vytváření programu a zároveň je zde přiblížena současná evropská a česká legislativa. Dále je zde popsán pojem Free a open source softwaru, druhy autorství, práva autora či zvláštní práva pořizovatele databáze. V další pasáži jsou probrány licence a následně je zmíněna veřejná licence pod kterou bude distribuována aplikace. Následuje kapitola pojednávající o konkrétních problémech související s autorskoprávní ochranou. Druhá část teoretické práce řeší otevřená data. Nejdříve je objasněn tento pojem a poté je uvedena unijní a česká legislativa, která se pojí s otevřenými daty. Pak je pozornost upřena na formáty otevřenosti otevřených dat a způsoby poskytování. A nakonec jsou uvedeny konkrétní problémy, které mohou vznikat při užívání otevřených dat. V další části bakalářské práce je řešen praktický výstup, android aplikaci, která splňuje definici free and open source softwaru. Nejdříve je zde provedena analýza dat. Po analýze následuje vybrání vhodné datové sady a poté jsou rozebrány podmínky užití datových sad. V dalších kapitolách už je více řešena technická stránka věci. Je popsána volba platformy, jazyka a vývojového prostředí, je zmíněna veřejná licence, jež bude použita pro distribuci a také zde bude rozebrána platforma, kde bude aplikace distribuována. Kapitola funkcionality aplikace popíše zamýšlenou funkcionalitu a rozvržení aplikace. Poslední kapitola popisuje samotné řešení aplikace. Je zde popsán princip klíčových částí pro aplikaci jako například vytváření tabulek, graf či implementace kvízu.
|
|
|
Právo na informace obchodních korporací
Novotný, Jan ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Právo na informace obchodních korporací Práce se zabývá obchodními korporacemi jako povinnými subjekty práva na informace a konfliktem o poskytování informací o jejich činnosti. Od roku 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se ústavní právo na informace dynamicky rozvíjí především díky judikatuře. Stručná zákonná předloha a minimum dodatečných legislativních zásahů v této oblasti daly prostor soudcovskému dotváření práva, které je v kontinentálním právním systému nebývalé. Judikatura posledních měsíců však naznačuje, že extenzivní výklad povinných subjektů práva na informace dosáhl svého vrcholu a další rozšiřování působnosti zákona se zastavilo. V některých aspektech definice povinných subjektů jsme dokonce svědky omezování dosavadního širokého výkladu. Přesto se jedná o odvětví práva, které je stále živým svým ústavněprávním konfliktem. Judikaturní i legislativní vývoj celé oblasti ještě zdaleka není u konce a mnoho informací důležitých pro svobodné rozhodování občanů v demokratické společnosti i pro samotnou efektivitu této společnosti zůstává za neprostupnou clonou. Hlavní premisou této práce je pravý opak: konkurující práva by měla v mnoha případech obchodních korporací, kde jediný vlastnický podíl drží subjekty veřejné správy, ustoupit právu na...
|
|
|
Konflikt práva na informace a ochrany soukromí
Hodina, Martin ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Konflikt práva na informace a ochrany soukromí - Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zaměřuje na potenciální konflikt a vzájemnou interakci práva na informace a ochrany soukromí dotčených osob při aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. V přístupu a argumentaci autora se kloubí pozice úřední osoby povinného subjektu, jakož i nadřízeného (odvolacího) orgánu, a to díky jeho působení na pozici právníka Odboru legislativy a vnitřních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje. Není pochyb o tom, že právo na informace je nezbytností každé moderní společnosti, resp. moderního státu. Právo na informace poskytuje každé osobě, nikoli jen občanovi, efektivní nástroj, kterým se může dobrat obecných informací širokého spektra v působnosti veřejného sektoru. Tento nástroj je v současné době velmi účinný a zajišťuje spolu s jinými instrumenty vyšší míru transparentnosti veřejného sektoru. Stinnou stránkou tohoto nástroje je negativní dopad na dotčené osoby, které mohou být dotčeny na svých právech, zejm. právu na soukromí. Tento dopad je zvláště patrný ve vztahu k problematice příjemců veřejných prostředků. Rigorózní práce je členěna do tří částí. Teoretický výklad úvodní části je věnován především lidskoprávním aspektům dané problematiky. Tento výklad a jeho...
|
|
|
Opakované použití informací veřejného sektoru
Gaertner, Petr Josef ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
70 Opakované použití informací veřejného sektoru Tato práce se zabývá opakovaným použitím informací veřejného sektoru v kontextu práva na informace. Práce zkoumá: a) význam práva na informace (pro transparentnost veřejné správy, pro zapojení občanů do veřejného dění, v boji proti informační chudobě, při ochraně životního prostředí nebo v boji proti korupci); b) význam opakovaného použití informací veřejného sektoru (z hlediska ekonomického i společenského); c) princip publicity a princip diskrétnosti veřejné správy (jejich uplatnění v demokratických a nedemokratických režimech); d) vývoj právní úpravy práva na informace (inspirace v Číně, původ ve Švédsku, promítnutí do mezinárodního práva, vliv Spojených států amerických, příklady moderních informačních předpisů nebo právo na informace v předpisech Evropské unie); e) zakotvení práva na informace v mezinárodním právu (Všeobecná deklarace lidských práv, Evropská úmluva o ochraně lidských práva a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R(81) 19 o přístupu k informacím veřejných orgánů, Úmluva Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům); f) českou právní úpravu (Listina základních práv a svobod, zákon o svobodném přístupu k informacím, zákon o právu na informace o životním prostředí);...
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Úvodem je třeba říci, že veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. V disertační práci jsem se zaměřila zejména na ochranu práv jednotlivců v rámci veřejné správy samotné (tj. problematika ochrany veřejných práv subjektivních). Nicméně bylo nutné věnovat určitý prostor i postupům veřejné správy v záležitostech soukromých práv subjektivních, neboť i ve veřejné správě je rozhodováno v některých věcech soukromého práva. Co se týče ochrany soukromých práv veřejnou správou, zmínila jsem dualismus přezkumu rozhodnutí správních orgánů a uvedla některé příklady veřejné správy rozhodující v záležitostech soukromých práv subjektivních. V dalším jsem se věnovala otázce civilní odpovědnosti v souvislosti s výkonem veřejné moci - tj. odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, neboť úspěšný žalobce je oprávněn za zákonem stanovených podmínek požadovat náhradu škody a jiné újmy podle zákona o odpovědnosti za škodu. Svým rozsahem nejobsáhlejší část disertační práce jsem věnovala ochraně práv v...
|
|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
|
Právo na informace o životním prostředí v kontextu svobodného přístupu k informacím
Pochobradská, Veronika ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce popisuje problematiku ústavně zaručeného práva na informace o životním prostředí. Cílem je poskytnout přehled o účinné právní úpravě mezinárodní a zejména vnitrostátní, porovnat oba základní informační zákony a upozornit na slabá místa české úpravy poskytování informací. Kromě úvodní a závěrečné části práce obsahuje čtyři kapitoly. Po úvodu zaměřeném na východiska a principy právní úpravy následuje přehled pramenů. Pozornost je věnována zejména přelomové Aarhuské úmluvě a oběma informačním zákonům. Následující kapitoly přibližují účinnou právní úpravu a vymezují rozdíly v poskytování obecných informací a informací o životním prostředí. Před závěrečnou kapitolou práce obsahuje přehled vybrané judikatury. Pozornost je věnována především závazkům vyplývajícím z Aarhuské úmluvy a jejich provedení do zákona. Zmíněna jsou slabá místa právní úpravy a související problémy aplikační praxe a nastíněna je též možná úprava de lege ferenda.
|
|
|
Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy
Kilian, Vojtěch ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ Název práce: Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy Cílem předkládané práce je provedení studie teoretického vymezení práva na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy v České republice a jeho následná komparace se skutečným fungováním v praxi. Smyslem této práce není pouze shrnout dosavadní stav poznání práva na informace o platech a odměnách, čemuž je věnován prostor především v kapitole II. respektive relevantních částí práva na soukromí a informační sebeurčení v kapitole III.1 a 2, nýbrž především poskytnout možné řešení konfliktu mezi právem na přístup k informacím o platech a odměnách na straně jedné a právem na soukromí a informační sebeurčení na straně druhé prostřednictvím testu proporcionality, což činím v kapitole III.4, přičemž takové řešení doposud nebylo dle mého názoru v odborné literatuře popsáno. Po stručném úvodu práce následuje stručné představení pramenů práva na informace o platech a odměnách v České republice, a to jednak v rovině ústavního práva se zmínkou o mezinárodních smlouvách, relevantní úpravy zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) a konečně judikatury, která se k tématu předkládané práce vztahuje, a jež má na stávající právní stav signifikantní vliv. Dále je prostor věnován představení práva na...
|
|
|
Zveřejňování platů ve veřejné správě
Kračmar, Jiří ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Zveřejňování platů ve veřejné správě - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá výkladem ustanovení § 8b InfZ, které obsahuje poměrně samostatnou a komplexní právní úpravu poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků, a ustanovení s ním souvisejících za pomoci klasické metodologie interpretace práva. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 8b InfZ omezuje ústavou zaručené právo na informační sebeurčení, je předmětem úvodní kapitoly ústavní zakotvení práva na informace a práva na soukromí, jehož je právo na informační sebeurčení součástí. Následující kapitola se zaobírá interpretací § 8b InfZ na zákonné úrovni, a to za pomoci principů a zásad jazykového, systematického, historického a teleologického výkladu. Nejprve je hledán jazykový význam předmětného ustanovení, který je poté konfrontován argumenty systematického výkladu, jenž se zaměřuje na vazby mezi § 8b InfZ a relevantními právními normami českého a evropského práva. V rámci historického výkladu je věnována pozornost rekonstrukci vůle zákonodárce v době přijetí komentované právní úpravy a analýze vývoje judikatury v oblasti poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků. Teleologický výklad je orientován na hledání smyslu a účelu předmětné právní normy a na sociální a ekonomické důsledky její aplikace. Hlavní část této práce záleží v...
|
host ::
RSS.