|
|
Vybrané české pomníky a památníky
KOSÁN, David
Jako téma svojí bakalářské práce jsem si zvolil Vybrané české pomníky a památníky. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá typologií pomníků a památníků, zkoumá vztahy mezi pomníkem, památníkem a náhrobkem. Seznámí nás s vybranými pomníky a památníky, jejich vznikem, historií a osudy. Praktická část je věnována vlastnímu zhotovení pamětní desky, zasvěcené Václavu Vojtovi.
|
|
|
Pomníky Velké války v okresu Kutná Hora.
Bubelová, Marcela ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pomníků obětí první světové války v Kutnohorském okrese. V potaz bude brán osud památníků od jejich postavení až do současnosti, zkoumány budou možné, např. ikonografické, rozdíly mezi pomníky rakouských vojáků a legionářů. Jelikož v jednom z měst v okrese, v Čáslavi, bylo sídlo 12. zeměbraneckého a 21. pěšího pluku pluku c. a k. armády, práce má ambici zjistit, zda to danou pomníkovou produkci v okolí města nějak poznamenalo.
|
|
| |
|
|
Pomník jako zhmotnění paměti ve vztahu k současné generaci a roli médií
Mrázková, Simona ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce "Pomník jako zhmotnění paměti ve vztahu k současné generaci a roli médií" se věnuje analýze mediálního diskurzu současných pomníků. Diskurz současných pomníků je v diplomové práci reprezentován mediálními sděleními přítomnými v českých periodických tištěných médiích pojícími se k dvěma realizacím pomníků na území České republiky. Jedná se o pomník generála Pattona v Plzni a pomník československých letců RAF v Praze na Klárově. Zkoumaná mediální sdělení spojená s kauzou pomníku generála Pattona a pomníku československých letců RAF přítomná v Denících VLP, Mladé frontě DNES, Lidových novinách, Blesku, Metru, Haló novinách a Právu spadají do období: 2005, 2009, 2010, 2014, 2015. Podoba diskurzu současných pomníků byla zkoumána za pomoci více metod zahrnujících kvantitativní analýzu a kvalitativní analýzu zastoupenou ve formě textové a argumentační analýzy. Na základě kombinace jmenovaných metod byla popsána základní podoba diskurzu současných pomníků s důrazem na přítomnost sdělení souvisejících se zahraničními záležitostmi a konceptem paměti. Pro tento účel byla využita perspektiva Marshalla McLuhana, který popisuje mediální působení uměleckého ztvárnění, nebo koncept paměti, jak jej popisuje Pierre Nora. Jednotlivé aspekty ovlivňující podobu mediálního diskurzu spojeného s pomníky...
|
|
|
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
|
|
|
Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice
Šonová, Kateřina ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice primárně zpracovává historii Památníku vybudovaného na místě lidické tragédie a pokles návštěvnosti a zájmu veřejnosti o toto pietní místo po revoluci v roce 1989. Je rozdělena do čtyř výkladových kapitol. Úvodní část práce je věnována obecnější charakteristice a historii památníků a pomníků se zaměřením především na jejich funkci a využívání. Druhá část práce připomíná historii a samotný akt vyhlazení Lidic v červnu 1942 včetně dalších osudů lidických obyvatel a mezinárodní ohlas, který vyvolal tento bezprecedentní nacistický zločin. Práce se zabývá 10. červnem roku 1942 v Lidicích, zastřelením mužů, odvlečením žen a dětí do kladenského gymnázia a následným transportem do koncentračních táborů. Nadále tato kapitola nahlíží na osud původních Lidic a přeživších obyvatel po druhé světové válce. Součástí této kapitoly je zahraniční reakce bezprostředně po vyhlazení, která se opírá o dobové mediální zdroje. Třetí kapitola je věnována vlastní historii a příběhu Památníku. Připomíná, že Památník je součástí rozsáhlého pamětního areálu, který dotváří pietní území původních Lidic, Růžový sad a Pomník dětských obětí války. Cílem kapitoly je především zmapovat jeho funkce. Do jaké míry například plnil svou historickou funkci v...
|
|
|
Pomník "Benešovým dekretům"?(Socha Edvarda Beneše v Praze jako "místo paměti")
Trepeš, Matěj ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
− česky Pomník "Benešovým dekretům"? (Socha Edvarda Beneše v Praze jako "místo paměti") Diplomová práce představuje galerii různých způsobů vzpomínání na politika Edvarda Beneše (1884−1948) v období let 2002−2005, okolo velkého východního rozšíření Evropské unie. Mezinárodně a bilaterálně byly vedeny spory o "Benešovy dekrety" a nucená vysídlování v poválečném období, v tuzemsku pak rovněž o tématu "Beneš a komunismus". Úvod představuje teoretická východiska práce, připomíná evropský kontext zkoumané problematiky a nastiňuje strukturu studie. Druhá kapitola zkoumá obraz Edvarda Beneše v prostředí českých probenešovských pamětnických sdružení, charakterizuje jejich narativ a přibližuje jejich aktivity, směřující ke zviditelnění jejich hrdiny. Třetí kapitola ukazuje alternativní tuzemské benešovské vzpomínání na příkladu karikované Benešovy busty, díla uskupení Pode Bal, a ukazuje dobový politický kontext instalace (2002). Čtvrtá kapitola je zacílena na analýzu obrazů Edvarda Beneše v tuzemském politickém diskurzu, což zkoumá na příkladu normy "lex Beneš" (2003−2004). Pátá kapitola se zaobírá projektem pomníku Edvarda Beneše na Loretánském náměstí v Praze (2002−2005), přibližuje ostré mediální spory a polemiky, proběhnuvší při příležitosti slavnostního odhalení pomníku (16. května 2005), a dále i na...
|
|
| |
|
|
18 let FaVU
Rullerová, Tereza ; Šrek Bromová, Veronika (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
úvod: • dílo Bakalářské práce vychází z předchozích zájmů a výtvarných projevů autorky, jimiž jsou: koncept, akční umění, instalace, readymade, kulturní management, kurátoství a s nimi související dokumentace akcí konceptuální obsah díla: • zájem o tematizaci / zkoumání hranice mezi imaginací, vizualitou, formativní skutečností uměleckého světa a reakcí publika cíl: • vytvořit intermediální instalaci, pietní prostor závěr • závěrem a dosaženým cílem bude reálné výstavní místo plné pomníků FaVU, schopné být přemístěno kamkoli, například k dálnici D1 forma: intermediální instalace s multioborovým přesahem: • prvky environmentu (vytvoření speciálního místa), technologie: • pozn.: technologii zde vnímám spíše jako myšlenkový, konceptuální proces •práce najatých kameníků na žulových deskách (vybroušení a tvorba reliéfních nápisů jmen jednotlivých vedoucích ateliérů) • převoz pomníků a instalace pomníku (fotodokumentace ve výsledném katalogu)
|
|
|
Utváření jihočeské paměti v pojetí F. M. Čapka
ŠABLICA, Stanislav
Předložená diplomová práce je příspěvkem ke konceptu míst v paměti v české historiografii. Hlavní postavou je František Miroslav Čapek, lišovský rodák, který většinu svého života zasvětil bádání o jihočeské historii. Během svého života napsal několik knih, ale také vykonal mnoho skutků, kterými se zapsal do paměti jihočeského lidu. Práce je napsaná na základě prostudování odborné literatury, osobního fondu F. M. Čapka a především knižní tvorby tohoto amatérského historika. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do tří kapitol. První je zaměřena na vysvětlení nejdůležitějších pojmů a konceptů. Ve druhé je čtenář seznámen se životem Františka Miroslava Čapka. Třetí a poslední část je zaměřena na analýzu konceptu míst v paměti v pojetí F. M. Čapka, především v jeho knižní tvorbě a ve vykonaných skutcích.
|
host ::
RSS.