|
|
Bytový dům
Pevný, Richard ; Sláma, Ludvík (oponent) ; Mohelníková, Jitka (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší projekt bytového domu v Pelhřimově ve stupni pro provedení stavby. Bytový dům má 4 nadzemní podlaží. V objektu je navrženo 6 bytových jednotek s celkovou kapacitou 20 osob, technické zázemí se sklepy, garáž a posilovna pro obyvatele objektu. První nadzemní podlaží je řešeno bezbariérově. Bytový dům není podsklepen. Před bytovým domem je navrženo 12 parkovacích stání, z nichž 2 jsou určené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Bytový dům je navržen ze zděného konstrukčního systému z keramických broušených bloků. Stropy tvoří prefabrikované stropní panely.
|
|
|
Radní manuál města Pelhřimova z let 1610-1613
JÓZSOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je edicí radního manuálu z Pelhřimova z let 1610-1613. Samotný manuál zahrnuje různé typy zápisů. Mezi ty nejčastější patří finanční materiály, posléze jsou to kšafty, povolení sňatku či spory mezi různými obyvateli města. Úvodní kapitola se zabývá dějinami města. Ty jsou vedeny od počátku města až do začátku sedmnáctého století. Největší zřetel připadl na historii města v druhé polovině 16. století, která měla rozhodující vliv na jeho pozdější vývoj. Další část práce se zabývá dějinami správy a je rozdělena do tří kapitol. První z nich se zabývá dějinami městské správy v obecném kontextu mezi lety 1547-1620, kdy dané období přineslo velkou řadu změn. Druhá v sobě obsahuje dějiny městské správy v Pelhřimově a ta poslední ukazuje, kteří lidé byli městskými činiteli v letech 1610-1613. Další kapitola se již věnuje samotné edici. Lze v ní nalézt její rozbor, tedy vnitřní a vnější kritiku, včetně osudu dokumentu. Samotná edice je přílohou práce. Je doplněná poznámkovým aparátem, seznamem zkratek, jmenným rejstříkem a dalšími přílohami.
|
|
|
Polyfunkční dům v Pelhřimově
Dvořák, František ; Kalánek, Ing Jiří (oponent) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší projekt novostavby polyfunkčního domu v Pelhřimově. Objekt je tvořen čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím. V prvním nadzemním podlaží se nachází komerční prostory. Tyto prostory jsou tvořeny cestovní kanceláří, prodejnou pečiva, knihkupectvím a prodejnou sportovních potřeb. Ve druhém nadzemním podlaží se nachází dva samostatné administrativní prostory. Ve třetím a čtvrtém nadzemním podlaží bylo navrženo osm bytů. V každém z těchto podlaží jsou čtyři byty, z nichž dva jsou dispozičně řešeny jako 2+kk a dva jako 3+kk. V podzemním podlaží se nachází společné prostory sloužící pro provoz bytů a řadová garáž. Konstrukční systém objektu je tvořen kombinací železobetonového skeletu a zděného systému. Objekt je zastřešen jednoplášťovou plochou střechou s klasickým pořadím vrstev.
|
|
|
Děkanský kostel sv. Bartoloměje: Obraz děkanského kostela na pozadí vývoje středověkého Pelhřimova
Peltan, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud ne zcela zodpovězenou otázkou počátků města Pelhřimova na řečickém panství pražských biskupů a vývoje sakrálních staveb v tomto sídle. Ve starém předlokačním osídlení existoval již od pol. 12. stol. kostel sv. Víta, k němuž počátkem 14. stol. přibyl kostel Matky Boží ve zdech (později při reformaci bylo jeho patrocinium změněno na patrocinium sv. Bartoloměje apoštola). Po značně složitém období husitských bouří a následné církevní reorganizaci kostel sv. Víta na předměstí pomalu ztrácel na svém významu, zatímco kostel v hradbách se plně rozvinul a stal se chrámem farním a později i děkanským. Na základě vlastního výzkumu, doposud nepublikovaných studií a rekonstrukčních modelů, tedy předkládám podobu pelhřimovského děkanského kostela v době založení, tedy na přelomu 13. a 14. stol., v níž s malými změnami setrval až do poloviny 16. stol. Tato stavební fáze bývá v literatuře opomíjena a není ještě dostatečně prozkoumána ani zaměřena. Ve své práci si tedy kladu za cíl tuto výraznou mezeru v poznání pelhřimovského děkanského chrámu doplnit. Klíčová slova Pelhřimov, děkanský kostel, 14. století, středověk, raná gotika, bazilika
|
|
|
Proměny školních knihoven gymnázií Cheb (1854-1942) a Pelhřimov (1871-1942)
VETRÁKOVÁ, Pavlína
Tato diplomová práce "Proměny školních knihoven gymnázií Cheb (1854-1942) a Pelhřimov (1871-1942)" si klade za cíl představit především tematické rozbory profesorských a žákovských knihoven gymnázií Cheb a Pelhřimov. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První z nich obsahuje kritiku použitých pramenů a literatury. Druhá kapitola se věnuje dějinám chebského gymnázia. O historii gymnázia v Pelhřimově pojednává třetí kapitola. Následující část podává informace o vývoji školních knihoven a jejich podchycení v zákonech týkajících se školství v období let 1848-1939. Jádrem práce se staly především čtvrtá a pátá kapitola, které obsahují rozbory profesorských a žákovských knihoven gymnázií Cheb a Pelhřimov, a to nejen po stránce tematické, časové, jazykové, ale také z pohledu získávání nebo dochování knih. V závěru jsou shrnuty všechny poznatky.
|
|
|
Úřad vikáře na přelomu století (1790-1821)
BEČVÁŘ, Stanislav
Diplomová práce se zejména zabývá statistickým rozborem dvou knih podacích protokolů vikariátního úřadu Pelhřimov. Ty dohromady pokrývají dobu od roku 1750 až do roku 1831. Zaměřena je na období, kdy úřad vikáře zastával děkan z Nové Cerekve Vincenc Josef Rubricius. V roce 1790 se stal vikářem a byl jím po tři dekády, až do své smrti v roce 1821. Díky jeho pracovitosti i preciznosti ve vedení úřední agendy a dlouhému působení v úřadu vikáře, bylo možno přistupovat ke zkoumanému období jako k uzavřenému celku. Zápis v knize podacích protokolů byl vlastně důkazem o úředním jednání. Ve 32 kapitolách, pro každý jednotlivý rok, přináší tato diplomová práce statistické údaje o četnosti těchto zápisů v daném roce. Zkoumá jejich počet v jednotlivých měsících, týdnech i dnech. Díky tomu dále sleduje množství úředního jednání např. s českobudějovickou konzistoří, ostatními farami spadajícími do vikariátu, krajským úřadem v Táboře, nebo pelhřimovským děkanstvím. Do knih podacích protokolů se dále zapisovaly i vizitace na jednotlivých farách. Díky tomu bylo také možné detailně popsat, jak takové vizitace probíhaly v časové ose daného roku.
|
|
|
Děkanský kostel sv. Bartoloměje: Obraz děkanského kostela na pozadí vývoje středověkého Pelhřimova
Peltan, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud ne zcela zodpovězenou otázkou počátků města Pelhřimova na řečickém panství pražských biskupů a vývoje sakrálních staveb v tomto sídle. Ve starém předlokačním osídlení existoval již od pol. 12. stol. kostel sv. Víta, k němuž počátkem 14. stol. přibyl kostel Matky Boží ve zdech (později při reformaci bylo jeho patrocinium změněno na patrocinium sv. Bartoloměje apoštola). Po značně složitém období husitských bouří a následné církevní reorganizaci kostel sv. Víta na předměstí pomalu ztrácel na svém významu, zatímco kostel v hradbách se plně rozvinul a stal se chrámem farním a později i děkanským. Na základě vlastního výzkumu, doposud nepublikovaných studií a rekonstrukčních modelů, tedy předkládám podobu pelhřimovského děkanského kostela v době založení, tedy na přelomu 13. a 14. stol., v níž s malými změnami setrval až do poloviny 16. stol. Tato stavební fáze bývá v literatuře opomíjena a není ještě dostatečně prozkoumána ani zaměřena. Ve své práci si tedy kladu za cíl tuto výraznou mezeru v poznání pelhřimovského děkanského chrámu doplnit. Klíčová slova Pelhřimov, děkanský kostel, 14. století, středověk, raná gotika, bazilika
|
|
|
Česká toponyma v perspektivě kognitivní etnolingvistiky
Marek, Jakub ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovými stereotypy měst. Předmětem jejího zájmu je tedy materiál onomastický (oikonyma, tj. vlastní jména sídelní), který je však nahlížen z perspektivy kognitivně a kulturně orientované lingvistiky. Hlavní teorií, o kterou se práce opírá, je teorie zkoumání stereotypu J. Bartmińského (vč. tzv. profilování). Zabývali jsme se jmény tří českých měst, která v současnosti náleží k administrativnímu celku Kraje Vysočina: Jihlava, Pelhřimov, Pacov. Každé z nich jsme v návaznosti na metodologii polských autorů z okruhu J. Bartmińského analyzovali z hlediska tří oblastí: jazyková data, textová data a empirická data. Zjistili jsme tak, s kterými konotacemi se tato jména v češtině pojí, a na základě toho jsme formulovali, jak vypadají jejich stereotypy. Vedle formulace tří vybraných konkrétních stereotypů tato práce představuje také některé zobecňující poznatky o stereotypech měst. Zvl. se jedná o návrh profilů (tj. obecných aspektů, jejichž prizmatem se na města obvykle nahlíží v procesu profilování stereotypu), s nimiž lze operovat při výzkumu stereotypů měst obecně. Dále práce zpracovává metodologii analýzy textových dat, která by měla stát při výzkumu stereotypů, resp. konotací spojených s vlastními jmény v centru pozornosti. Materiál vlastních jmen totiž badateli obvykle...
|
|
|
Pelhřimovsko v květnu 1945 - svědectví kronik
Baranová, Simona ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce je určitou mikrosondou do života lidí na Pelhřimovsku během posledních dnů druhé světové války a během krátkého květnového období po jejím konci. Práce přibližuje reakci lidí na vypuknutí Pražského povstání, a popisuje, zda se také zapojili. Dále práce popisuje způsob, jakým se případná revolta obyvatel vyvíjela a zdali skončila úspěchem či neúspěchem. Především jsou v práci použité události zaznamenané v kronikách měst a obcí. V záměru práce je zhodnocena věrohodnost používaných kronik a další literatury. V případě kronik jsem dospěla k názoru, že všechny mnou použité kroniky nevykazovaly žádné hrubé faktické nedostatky, a proto je mohu případně použít i pro mou další práci. Jednou z obcí na Pelhřimovsku, která je v práci zmíněna jsou Leskovice. Ve dnech 5. a 6. května zde došlo k vyvraždění části obyvatel a vypálení obce posádkou SS z Pelhřimova. Kromě leskovické kroniky a odborné literatury zmiňující tyto události, jsem hovořila s pamětníky z Leskovic a měla jsem tak možnost ověřit věrohodnost zmíněných pramenů dle autentických výpovědí.
|
|
|
Změny ve vývoji prostorové struktury vybraných měst po roce 1990
Kopecká, Zuzana ; Ilík, Jan (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Práce se věnuje proměnám prostorové struktury měst v kontextu postsocialistické transformace. Na základě studia odborné literatury byly určeny nejvýznamnější jevy ovlivňující charakter postsocialistických měst v posledních dvaceti letech. Vývoj těchto jevů byl následně sledován na příkladě pěti českých měst. Konkrétně se jedná o města Benešov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek a Tábor. Výzkum změn prostorové zaměřen na následující oblasti: na novou rezidenční výstavbu, na stav sídlišť a jejich regeneraci, na změny území související s proměnou průmyslové produkce a revitalizací nevyužitých ploch, dále na změny v rozmístění maloobchodu a proměny funkční náplně v centrálních částech měst. Záměrem práce je posouzení vlivu procesů šířících se z hlavního města na vývoj zmíněných jevů. Výsledky provedeného výzkumu naznačily jisté vývojové trendy sledovaných jevů. Intenzita probíhajících změn však byla poměrně nízká, nebylo tedy možné stanovit jednoznačné závěry.
|
host ::
RSS.