|
|
Analýza biologicky významných látek
Maděránková, Denisa ; Rychtárik, Milan (oponent) ; Roleček, Jiří (vedoucí práce)
V této diplomové práci jsou popsány vybrané metody Ramanovy spektroskopie jako je povrchově zesílená Ramanova spektroskopie a jednomolekulová Ramanova spektroskopie. Také jsou zde uvedeny základy numerických metod „Discrete Dipole Approximation“ a „Finite Difference Time Domain“ pro modelování optických vlastností mikro- a nanočástic, které se používají pro povrchově zesílenou Ramanovu spektroskopii a další nanospektrometrické metody. Je zde dále popsána základní instrumentace používaná pro měření Ramanových spekter. Experimentální část práce je zaměřena na numerické modelování jevu „photonic nanojet“ vznikající na zastíněné straně dielektrických mikročástic. Tento jev by bylo možné využít pro novou metodu konfokální mikroskopie se současným snímáním Ramanových spekter. Pro modelování byla použita metoda „Finite Difference Time Domain“. Druhá experimentální část práce obsahuje výsledky měření klasických Ramanových spekter beta-karotenu a povrchově zesílených Ramanových spekter beta-karotenu v suspenzi nanočástic.
|
|
|
Vliv nanočástic PbO a CdO na vybrané fyziologické funkce myši.
Svozilová, Eva ; Vrlíková, Lucie (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je vyhodnotit dlouhodobý vliv inhalace nanočástic oxidu olovnatého a oxidu kademnatého na hmotnost vybraných orgánů pokusných bílých myší. Vybrané orgány (slezina, játra, ledvina, plíce, mozek) byly postupně odebírány po dobu třinácti týdnů. V obou experimentech (PbO a CdO) byl zkoumán vztah mezi hmotností jednotlivých orgánů a dobou inhalace, vztah mezi hmotností jednotlivých orgánů a inhalací rozdílné početní koncentrace nanočástic kovů a statisticky byl vyhodnocen vliv inhalace oxidů obou kovů na hmotnost orgánů. Výsledky obou experimentů byly porovnány.
|
|
|
Povrchové plazmonové rezonance na koloidních nanočásticích
Beránek, Jiří ; Brzobohatý,, Oto (oponent) ; Šikola, Tomáš (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá lokalizovanými povrchovými plazmony (LSP) na koloidních nanočásticích. Byla provedena experimentální měření a teoretické simulace odezvy nanočástic v dalekém poli způsobené těmito plazmony. Pro simulace jsme použili metodu metodu diskrétní dipólové aproximace (DDA) a metodu konečných prvků v časové doméně (FDTD). Výzkum byl zaměřen na vliv tvaru a velikosti nanočástic, zejména sférických nanočástic a nanotyčinek. Zkoumali jsme vlastnosti sférických nanočástic a nanotyček. Simulace se dobře shodují s experimenty v případě kuliček. V případě tyčinek jsme pozorovali závislost polohy rezonance na tvaru tyčinky. Rozšíření rezonančních píků je přisouzeno většímu rozptylu geometrických parametrů nanočástic a diskutováno na základě srovnání experimentálních dat a výpočtů.V rámci experimentů byla rovněž provedena syntéza zlatých nanotyčinek. Poslední částí práce je studie optických vlastností stříbrných nanočástic. Pomocí diskrétní dipólové aproximace jsme simulovali vliv rovnovážného tvaru na optickou odezvu.
|
|
|
Elektrochemická charakterizace nanostrukturovaných povrchů modifikovaných biolátkami s thiolovou vazbou
Urbánková, Kateřina ; Kynclová, Hana (oponent) ; Hrdý, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o nanotechnologii, nanočásticích a nanostrukturovaných površích, elektrochemických metodách, obzvláště voltametrii, cyklické voltametrii, elektrochemické impedanční spektroskopii a měření kontaktního úhlu. Část se zabývá elektrodami především nanostrukturovanými a modifikovanými biolátkami s thiolovou vazbou. V praktické části je uveden postup přípravy nanostrukturovaných zlatých elektrod včetně SEM snímků jejich povrchu. Nanostrukturované a hladké zlaté elektrody byly modifikovány kyselinou 11-merkaptoundekanovou, streptavidinem, glycinem a biotinem, a měřeny cyklickou voltametrií, elektrochemickou impedanční spektroskopií a kontaktním úhlem.
|
|
|
Studium vlivu nanočástic na vlastnosti vody
Šram, Matěj ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlivu platinových nanočástic o velikosti 3 nm na vlastnosti vody v porézním systému. Jako porézní systém byl použit SiO2 s definovanou velikostí póru, který může simulovat minerální složku půdy. Teoretická část se věnuje vlastnostem volné i porézní vody a vlivu nanočástic na životní prostředí. V experimentální části jsou pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie (DSC) zkoumány vlastnosti volné vody, vody v porézním systému a ovlivnění těchto systémů přítomností platinových nanočástic. Sledovanými procesy byly průběhy tání, tuhnutí a vypařování a odvozené veličiny jakými jsou teplota krystalizace a tání.
|
|
|
Inverzní FCS ve výzkumu koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium inverzní fluorescenční korelační spektroskopie, a to zejména z hlediska použití různých fluorescenčních sond a sledovaných částic různých velikostí. Nejprve byla stanovena vhodná koncentrace fluorescenční sondy tak, aby byla vnímána jako médium obklopující stanovovanou látku. Na základě této koncentrace, která byla stanovena na 400 µM, bylo poté připraveno několik sad vzorků. Vzorky obsahovaly jak rozdílné polystyrenové částice o velikostech 100 a 500 nm v různých koncentracích, tak i multilamerální liposomy v různých koncentracích a byly proměřeny FCS křivky vzorků s různými druhy fluorescenčních sond, kterými byly fluorescein, rhodamin 6G a Atto 488. Z měření vyplývá, že pomocí žádné z fluorescenčních sond nelze stanovit částice o velikosti 100 nm. Metodu inverzní FCS lze aplikovat na systémy obsahující fluorescein a polystyrenové částice o velikosti 500 nm. Při použití fluorescenční sondy rhodaminu 6G dochází při vysoké koncentraci k dimerizaci a ani 500 nm částice nelze pomocí této sondy stanovit. V případě použití liposomů lze tyto částice stanovit metodou inverzní FCS, ale náhodná distribuce velikostí částic zkresluje výsledky autokorelace.
|
|
|
Nanočástice na bázi ruthenia a testování jejich protinádorové aktivity
Žáková, Eliška ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Heger,, Zbyněk (vedoucí práce)
Nádorová onemocnění zaujímají celosvětově druhé místo v nejčastějších příčinách úmrtí. K jejich léčbě se nejčastěji využívají různé kombinace chirurgického zákroku, chemoterapie, radiační terapie, hormonální terapie, imunoterapie a cílené léčby. V poslední době se do popředí dostává nanomedicína, která se uplatňuje zejména při cílené léčbě a chemoterapii, a je založená na nových typech komplexů v nanoměřítku. Tyto komplexy by měly mít vyšší účinnost vůči nádorovým buňkám, a přitom nezatěžovat a nepoškozovat organismus. V rámci práce byly syntetizovány 12–14 nm velké rutheniové částice s povrchem potaženým polyvinylpyrolidonem Následně byly modifikovány pomocí polyoxyethylen(40)stearátu pro umožnění navázání doxorubicinu. Cytotoxicita nanočástic byla testována na buňkách karcinomu prsu (buněčná linie MDA-MB-231), IC50=0,98 g/ml, karcinomu vaječníku (buněčná linie A2780), IC50=3,91 g/ml a neuroblastomu (buněčná linie UKF-NB-4), IC50=1,95 g/ml. Testování apoptózy a nekrózy prokázalo, při použití rutheniových nanočástic modifikovaných doxorubicinem ve srovnání s rutheniovými nanočásticemi, nárůst apoptózy o 60—64 %. Modifikace rutheniových nanočástic mírně zvýšila genotoxicitu částic vůči nemaligním buňkám, významně míru oxidačního stresu a výrazně zlepšila hemokompatibilitu. Testování prokázalo zvýšenou citlivost vůči nádorové tkáni a očekávanou protinádorovou aktivitu. Byla také prokázána vyšší toxicita takto modifikovaných nanočástic vůči buněčným liniím A2780, MDA-MB-231 a UKF-NB-4 než je toxicita jednoho z nejčastěji používaných cytotoxických léčiv cisplatiny (IC50=21 µg/ml pro A2780, IC50=9 µg/ml pro MDA-MB-231 a pro UKF-NB-4 IC50=4 µg/ml).
|
|
|
Self-cleaning Properties of Thin Printed Layers of Titanium Dioxide
Králová, Marcela ; Brezová, Vlasta (oponent) ; Krýsa, Josef (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Titanium dioxide was immobilized on soda-lime glass substrates and glassy carbon substrates by two techniques: material printing and chemical vapour deposition. Two methods of sol preparation were used; sol-gel and hydrothermal synthesis. Morphology of all prepared titania layers were studied by scanning electron microscopy and atomic force microscopy analysis. Crystallite phase of prepared TiO2 was determined using XRD analysis. Photoinduced superhydrophilicity was examined using the sessile drop method. Photocatalytic activity was investigated as a degradation rate of 2,6-dichloroindophenol or formic acid. We studied the influence of sol-loading and amount of PEG on final activity in case of sol-gel process. PEG was added as an anticracking agent. The influence of time and temperature of hydrothermal synthesis or amount of layers on final efficiency was examined for hydrothermally synthesized samples. The influence of different intensities of irradiation was investigated for the layers deposited by CVD process. The activity of titania thin films prepared by material printing and CVD process was compared and the best sample was evaluated.
|
|
|
Transfekce somatických buněk pomocí magnetických nanočástic a jejich post-transfekční lokalizace
Pošustová, Veronika ; Skopalík, Josef (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na experiment založený na magnetických nanočástic SPIO pro transfekci 3T3 buněk. Povrch nanočástic byl modifikován pomocí PEI a Chitosanu za účelem optimalizace této metody. Transfekční experiment byl proveden dvanáct krát, následně byla nasnímaná data zpracována a statisticky vyhodnocena v programovacím prostředí Matlab R2016a a určena transfekční efektivita. Teoretická část je zaměřena na magnetické nanočástice a jejich využití v medicíně, dále na transfekci a její metody a také konkrétně na transfekční metodu založenou na magnetických nanočásticích.
|
|
|
Příprava a charakterizace magnetických nanočástic povrchově modifikovaných surfaktanty
Solnička, Ondřej ; Másilko, Jiří (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce byla příprava a charakterizace nanočástic oxdidu železnato-železitého, které byly modifikovány povrchově aktivními látkami. K modifikaci byly použity látky CTAB, TTAB a Septonex. Následně byla u vytvořených nanočástic provedena charakterizace metodami elementární analýzy, termogravimetrie, FTIR spektrometrie, dynamického rozptylu světla, a také byly tyto částice postoupeny i morfologickému zhodnocení metodou transmisní elektronové mikrospkopie (TEM). Výstupy z jednotlivých měření bylo zjištěno, že nanočástice Fe3O4 se surfaktanty dosahovaly v pořadí CTAB, TTAB a Septonex velikostí 85,9 nm, 108,3 nm a 246,6 nm. Připavené modifikované nanočástice vyjma nanočástic modifikovaných Septonexem vykazovaly velmi stabilní chování a nízkou míru agregace, Septonexem obohacené nanočástice měly větší tendenci k agregaci.
|
host ::
RSS.