|
| |
|
|
Napomáhá mediální pokrytí porozumění konfliktu? Redefinice konceptu mírové novinařiny a analýza českého zpravodajství o Kypru a Náhorním Karabachu
Hroch, Jaroslav ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Cílem této práce je přispět k teoretickému ukotvení konceptu mírové novinařiny, který kombinuje teoretická východiska z dvou oblastí: studií míru a konfliktů a mediálních studií. Vliv novinářů jako intervenující síly a vysvětlujícího faktoru s ohledem na (násilné) konflikty je opomíjen. Mírová novinařina není teoreticky dostatečně robustní a stále staví na dualistickém vymezení se vůči tzv. válečné novinařině. Toto dělení je potřeba překonat tak, aby koncept mírové novinařiny reflektoval zejména teorii transformace konfliktu a analýzu konfliktu. Žádoucí je také diferenciace médií dle toho, nakolik jsou společnosti zapojené do konfliktu. Dvojí upřesnění nabízí nové možnosti, jak specificky zkoumat zpravodajství z konfliktních oblastí. Případové studie analyzující české zpravodajství z konfliktů na Kypru a o Náhorní Karabach ukazují, že takové zpravodajství je zploštěné, pokřivuje realitu konfliktu, dává důraz na viditelné a fyzické aspekty a neadekvátně uzavírá konflikt v arbitrárních časových hranicích.
|
|
|
Problematika de facto států na příkladu Severního Kypru a Náhorního Karabachu s přihlédnutím k judikatuře ESLP
Fejfar, Jakub ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
v českém jazyce Práce se zabývá otázkami státnosti. V této práci jsme se zabývali de facto státy, tedy státy, které nejsou mezinárodně uznány. Nejdříve byly popsány definiční znaky státu. Následně jsme se zabývali mezinárodním uznáním státu. Rovněž bude definován pojem de facto Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Na základě kritérií stanovených Montevidejskou úmluvou z roku 1933 budou rozebrány znaky státnosti. Popsána bude rovněž i suverenita státu a jeho principy mezinárodního uznání ze strany členů mezinárodního společenství. Ve druhé kapitole budou pak blíže představeny obecné znaky de facto států. Pozornost bude věnována příčinám vzniku včetně bližšího seznámení se s problematikou práva na sebeurčení a secese. Ve třetí a čtvrtá kapitola se bude pozornost věnována dvěma de facto státům, Severokyperské turecké republiky a Náhorně karabašské republiky. V těchto kapitolách bude kladen důraz rovněž i na historické aspekty, politickou situaci jak uvnitř těchto entit, tak i v daném regionu. Součástí těchto kapitol je rovněž i analýza judikatury Evropského soudu pro lidská práva. V případu Severního Kypru budou analyzovány zejména rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci Loizidou v. Turecko a Kypr v. Turecko. K problematice Náhorního Karabachu pak rozsudky ve věci Chiragov a ostatní...
|
|
|
Strategies of resolution of the Armenia-Azerbaijan Conflict by Participating States and Key Outside Actors
Kuľková, Miroslava ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práca "Strategické prístupy k riešeniu arménsko-azerbajdžanského konfliktu zúčastnenými štátmi a kľúčovými vonkajšími aktérmi" sa zaoberá konfliktom medzi Arménskom a Azerbajdžanom, ktorého centrom je spor o územie Náhorného Karabachu. Pomocou kvalitatívnej analýzy grand strategy, teda v mojom preklade národnej stratégie jednotlivých zúčastnených štátov i kľúčových regionálnych a globálnych aktérov odokrýva záujmy, ciele i postoje jednotlivých hráčov v danom strategickom prostredí. Na základe dôkladného rozboru ich národných stratégií hodnotím ich úspešnosť vzhľadom k napĺňaniu stanovených cieľov i úlohu, ktorú konflikt medzi Arménskom a Azerbajdžanom v ich stratégiách hrá. V teoretickej časti prinášam stručný prehľad vývoja chápania stratégie i operacionalizáciu hodnotenia jednotlivých stratégií. V druhej kapitole v krátkosti načrtnem historický vývoj južného Kaukazu, kde boli položené základy súčasného konfliktu i medzištátnych vzťahov. V tretej kapitole rozoberám národné stratégie Arménska, Azerbajdžanu, Iránu, Turecka, Ruska, USA a EÚ a v štvrtej následne zhrniem ich úspešnosť a relevanciu.
|
|
|
Náhorní Karabach v otázce zahraniční politiky a státnosti. Případová studie kvazistátu
Křikava, Filip ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Suchý, Štěpán (oponent)
Cílem práce je zjištění, jestli může Náhorní Karabach jednat autonomně z hlediska vnitřní a vnější suverenity a zda existuje karabašská identita. Práce pojedná dané téma jako jednopřípadovou studii s aplikací konceptu slabých států na kvazistát Náhorní Karabach. Text bude nejdříve referovat o historickém vývoji vztahů mezi Ázerbájdžánem, Arménií a Náhorním Karabachem. Následně se práce zaměří nejen na zahraniční politiku Náhorního Karabachu, ale také na jeho vnitřní uspořádání, kde bude zkoumána ústava, volební a stranický systém. Spolu s těmito tématy bude také zkoumána problematika karabašské identity. Výstup práce bude zhodnocením, nakolik je Náhorní Karabach schopen jednat autonomně. Klíčová slova Náhorní Karabach, Arménie, Ázerbájdžán, Náhorně-karabašský konflikt, kvazistát, jižní Kavkaz, arménská zahraniční politika
|
|
|
Role vybraných mezigeneračních traumat v konfliktu o Náhorní Karabach ve světle teorie Vamıka D. Volkana
Pits, Anastasia ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato práce vychází ze zkoumání psychoanalytika Vamika D. Volkana a jeho práce o psychiatrii konfliktu. Práce přímo aplikuje vybraná zkoumaná traumata na zatvrzlý konflikt o Náhorní Karabach v letech 1988 - 1994. Bude zkoumán vliv těchto traumat na intenzitu konfliktu a jejich využívaní pro účely politické a masové mobilizace. Z metodologického hlediska bude nejprve představena Volkanova teorie vybraných traumat. Poté bude důsledné analýze podroben konflikt o Náhorní Karabach, političtí aktéři, jeho historie a vývoj. Zřetel bude brán především na ty události, které by mohly být reprezentativním prvkem pro Volkanovy vybraná traumata. Práce komparuje vybraná traumata a jejich vliv na součastnou politiku Arménů a Ázerbájdžánců v souvislosti s konfliktem o Náhorní Karabach. Přínosem této práce je poukázat na to, že o arménské genocidě jako traumata se píše hodně, zatímco o traumatech ázerbájdžánců nikoli a poukázat na to, že i u Ázerbájdžánců se můžeme setkat s pár událostmi, které vedly ke vzniku vybraných traumat. Dále budou tyto traumata komparována; jaká traumata mají Ázerbájdánci vůči Arménům a naopak a jakou roli tato traumata hráli v válce o Náhorní Karabach v letech 1988 až 1994.
|
|
|
Constructing Nagorno-Karabakh: a diachronic discourse analysis
Davidson White, Imogen ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
In over 20 years of the Nagorno-Karabakh conflict, there has been no significant progress towards a peaceful agreement. It has been argued that there is not enough incentive for leaders to agree to a compromise and that the citizens are not ready to accept one. In this context, the way the conflict and the enemy are described in public discourse is important not only because it represents the viewpoints of those producing the discourse but because it can have a real effect on public opinion. This paper examines discourse on Azerbaijan and the future of Nagorno-Karabakh in an official newspaper, showing that distrust of Azerbaijan and rigid expectations about the future of Nagorno-Karabakh are dominant.
|
|
|
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu
Hladík, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu Obsahem této práce bude problém historického pozadí územního sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Hlavním cílem by mělo být zodpovědět otázku, jakou roli v tomto sporu hrály územní změny, které se na jižním Kavkaze v průběhu staletí udály a jak problém Náhorního Karabachu ovlivnila politika třech velkých říší - Ruska, Turecka a Persie. Dalším cílem bude nastínit i etnické a náboženské faktory a vyjasnit vztah křesťanských Arménů s muslimským obyvatelstvem Zakavkazska. Otázka stýkání a potýkání se Arménů s okolo usídleným obyvatelstvem vyznávajícím islám - ne jen s Azery na východě, ale i s Turky a Kurdy, je nezbytná pro pochopení celkové situace v regionu.
|
|
|
Státoprávní postavení Náhorního Karabachu
Barsegyan, Karmen ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá historií, státoprávním postavením, statusem a uznáním Náhorního Karabachu. Problematika Náhorního Karabachu je často diskutovaným a politický ožehavým tématem mezinárodního společenství. Otázka Náhorního Karabachu je předně otázkou právní, ale má přímé politické důsledky. Náhorní Karabach je územím o rozloze 4400 km2, nacházejícím se na jihozápadě Ázerbájdžánu a ve východní části arménského pohoří. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území dlouholetý spor, který v období rozpadu Sovětského Svazu na počátku 90. let 20. století vygradoval v regulérní válečný konflikt. Větší část území Karabachu je v současné době fakticky kontrolována neuznanou Republikou Náhorní Karabach. Status Náhorního Karabachu je sporný. Na Náhorní Karabach se dá pohlížet jako na nezávislý stát. Republika Náhorní Karabach, která má: státní území, obyvatelstvo a efektivní vládu, která skutečně drží moc v zemi, čímž vykazuje tři základní kritéria předepsaná mezinárodním právem proto, aby byla na základě nezadatelného práva národa na sebeurčení uznána suverénním státem. V současném světě však kromě těchto tří základních kritérii se setkáváme i s dalším institutem mezinárodního práva, a to sice uznáním státu za plnoprávného člena mezinárodního společenství, kterého se však do dnešního dne Náhornímu...
|
|
|
Instrumenty donucení mezinárodních organizací vůči svým členským státům. Příklad konfliktu o Náhorní Karabach.
Klepš, Václav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
v českém jazyce Cílem této diplomové práce je zodpovědět otázku, jak mohou mezinárodní organizace (OSN, Rada Evropy a OBSE) účinně regulovat konflikty mezi svými členskými státy, respektive jakými nástroji jsou za tímto účelem nadány. Práce je rozdělena do tří základních částí, a to na teoretickou studii, část věnovanou jednotlivým mezinárodním organizacím a případovou studii. První část nabízí vymezení základních právních pojmů, tak jak budou dále v této studii používány s důrazem na výklad pojmu "donucení". Navazující část se zabývá instrumenty donucení, které mají jednotlivé mezinárodní organizace k usměrnění konfliktů k dispozici. Ve třetí části jsou poznatky z prvních dvou částí konfrontovány s reálným případem snahy regulovat konflikt mezi Azerbajdžánem a Arménií v a okolo Náhorního Karabachu. Tato struktura práce by se dala také popsat jako postup od teoretického základu, přes aplikovanou teorii obsaženou v jednotlivých smlouvách, až po jejich praktickou realizaci v konkrétním případě. Na základě provedené studie dochází autor k závěru, že jednostranné prostředky donucení, které mají organizace k dispozici, jsou často nevhodné (vyloučení z organizace), neúčinné (politické deklarace) nebo komplikované a obtížně aplikovatelné (Valletský mechanismus OBSE), a proto v praxi nevyužívané....
|
host ::
RSS.