|
|
Charakteristika potenciálního výherce ceny Magnesia Litera v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež
Hronková, Barbora ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na současnou českou literaturu pro děti a mládež v propojení s literárním oceněním. Teoretická část práce předkládá základní poznatky z těchto oblastí, které jsou obohaceny o charakteristiku současných literárních cen oceňujících literaturu pro děti a mládež. Druhá část této práce poskytuje analýzu oceněných literárních děl cenou Magnesia Litera v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež. Analýza se zabývá mapováním a charakteristikou fenoménů společných pro vybraný vzorek textů sestávající z deseti děl, jež byly oceněny v letech 2011-2020. Práce si klade za cíl vytvořit charakteristiku potenciálního výherce literární ceny Magnesie Litery. Podstatným zjištěním práce je příklon odborné poroty Magnesie Litery pro kategorii Litera za knihu pro děti a mládež k oceňování bohatě ilustrovaných prozaických textů s chlapeckým či pohlavně nespecifikovaným hrdinou, jenž v reálném časoprostoru poznává a buduje svou osobnost. KLÍČOVÁ SLOVA literatura pro děti a mládež, literární ceny, Magnesia Litera
|
|
|
Motiv města v soudobých českých pohádkových příbězích
Výmolová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Motiv města v soudobých českých pohádkových příbězích si klade za cíl zmapovat různé způsoby výstavby prostoru a práce s ním v české literatuře pro děti a mládež posledního desetiletí. Volí tedy téma, jež v soudobé literatuře zviditelnil spisovatel Pavel Šrut svou dětskou prózou Lichožrouti - prostor velkoměsta. V první části práce jsou stručně charakterizovány dětské prózy, které byly vybrány k analýze, a to především z toho důvodu, aby bylo předestřeno, na jaké aspekty prostoru se jednotlivé texty soustředí, ale také proto, že v následné teoretické části jsou již uváděny některé konkrétní poznatky, týkající se zkoumaných děl. Poslední část se zabývá analýzou a interpretací jednotlivých textů z hlediska prostorového. Podle typů prostoru jsou uspořádány i jednotlivé podkapitoly týkající se každého díla. Vzhledem k tomu, že zacházení s prostorem je u jednotlivých autorů s ohledem na jejich záměr a recipienta různorodé, práce vystihuje shody i rozdíly v tom, jak je prostor města, a skrze něj i jeho obyvatelé a dějová linie s nimi související, utvářen. Ukazuje, že soudobá literatura pro děti a mládež se nevyhýbá závažným problémům současné společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Motiv města v soudobém pohádkovém příběhu
Výmolová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním motivu města (a jeho projevy) v soudobé dětské literatuře. Opírá se o texty děl Pavla Šruta - Lichožrouti a Lichožrouti se vracejí. Práce dokládá, že stěžejní složkou těchto dvou literárních děl je prostor. A to jak prostor vertikální a horizontální, tak prostor subjektivní (subjektivně formovaný) i objektivní (objektivně formovaný). Prostřednictvím rozboru jednotlivých prostorů jsem se pokusila proniknout do způsobu výstavby prostoru a zároveň (se zaměřením se na městské prvky) interpretovat dílo. Za důležité považuji zjištění, že mezi jednotlivými díly dochází k určitým prostorovým posunům, jejichž dovršení (případné zacyklení) lze očekávat v následujících dílech série. Tento posun je vystavěn na výrazných protikladech prostorů a zároveň na jejich vzájemném doplnění. Pro účely práce jsem se také pokusila určitým způsobem shrnout problematiku časoprostoru a města v současné odborné literatuře. V závěru práce jsem se pokusila porovnat autora Pavla Šruta s Karlem Čapkem, po jehož cestě se dle mého názoru, svým svérázným způsobem, Pavel Šrut ubírá.
|
|
|
Beletrizace dějin ve výuce dějepisu
Knitlová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
98 Resumé Tato diplomová práce se zabývá tématem beletrizace dějin ve výuce dějepisu, které velmi úzce souvisí s osobou Eduarda Štorcha. Eduard Štorch byl amatérský archeolog, uznávaný spisovatel a nedoceněný pedagog. Na základě různých archeologických nálezů vytvářel dobrodružné příběhy na rozhraní prózy a populárně-naučné publikace, pojednávající o nejstarších dobách naší historie. Tyto knihy dodnes patří k nejlepším svého druhu a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Jako pedagog se Štorch snažil udělat co nejvíce ve prospěch dětí. Na Libeňském ostrově vybudoval téměř sám a na vlastní náklady Dětskou farmu. Jednalo se o školu v přírodě, ve volných chvílích však mohly na pozemek přicházet i ostatní děti z Prahy. Eduard Štorch se snažil prosadit různé změny ve výuce jednotlivých předmětů, nejvíce se to týkalo výuky dějepisu. Za tímto účelem sepsal několik publikací - např. Reforma školního dějepisu (1905), Nový dějepis (1909) a Školní dějepis v theorii i praxi (1946). Velkým přínosem byla v tomto směru také jeho třídílná Pracovní učebnice dějepisu. Kromě toho Štorch velmi usiloval o zařazení výkladu o pravěku do dějepisné výuky. Součástí diplomové práce je rovněž výukový program Štorchův pravěk českých zemí. Na základě četby Štorchových děl a informací z výuky a z odborných textů si žáci mají vytvořit...
|
|
|
Mediální ohlas trilogie Lichožrouti Pavla Šruta a Galiny Miklínové
Bočková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního ohlasu knižní trilogie Lichožrouti Pavla Šruta a Galiny Miklínové. Teoretická část se nejprve zaměřuje na definici pojmů literární kritika a autorská pohádka. Literární kritika je detailněji rozebrána v souvislosti s literární reflexí knih pro děti a mládež. Autorská pohádka je definována ve vztahu k Lichožroutům a jim podobným dílům. Součástí je i charakteristika zpracovávaných médií, která byla vybrána tak, aby poskytla co nejucelenější pohled na mediální ohlas knižní trilogie. K analýze tak byla použita kulturní periodika A2, Host, Tvar a Týdeník Rozhlas. Z denního tisku jsou zařazeny Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES, jako zástupce zpravodajských webů Aktuálně.cz a Der Tagesspiegel. Součástí práce jsou také medailony obou autorů trilogie, Pavla Šruta a Galiny Miklínové, včetně charakteristiky jejich mnohaleté spolupráce. Závěrečná pasáž teoretické části je věnovaná přímo knižní sérii Lichožrouti. Praktická část bakalářské práce mapuje mediální přijetí knih ve zpracovávaných médiích. Analýza je rozdělena podle jednotlivých dílů trilogie a je detailněji zaměřena na literárně-kritické texty. Do práce je také zařazen rozhovor s ilustrátorkou knižní trilogie Galinou Miklínovou.
|
|
|
Mediální ohlas knih pro děti a mládež s tematikou stejnopohlavních párů v českém prostředí
Dlouhý, Jan ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje mediálnímu ohlasu knih pro děti a mládež, ve kterých se objevuje téma stejnopohlavních párů. V teoretické části vymezuje literaturu pro děti a mládež, autorskou pohádku jako jeden z jejích žánrů, a soustředí se na současnou českou tvorbu pro děti a mládež. Zabývá se i zobrazením homosexuality v moderních českých literárních dílech. Praktická část práce představuje čtyři vybrané knihy, ve kterých se objevuje téma stejnopohlavních párů a podává profil jejich autorů, popřípadě překladatele, a nakladatelství, ve kterých v tuzemsku vyšly. Dále pak mapuje a následně analyzuje mediální ohlas těchto knih v českých masových médiích. Součástí bakalářské práce je rozhovor s Ondřejem Moravcem, autorem jedné z vybraných knih, věnující se vzniku jeho knihy a problematice zobrazování homosexuality ve tvorbě pro děti a mládež v Česku.
|
|
|
Nakladatelství Meander a mediální reflexe edice Modrý slon
Pecháček, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nakladatelstvím Meander a mediálním ohlasem vybraných titulů z edice Modrý slon. Teoretická část představuje vývoj vydavatelské praxe po roce 1989 na jehož pozadí vzniklo v druhé polovině 90. let nakladatelství Meander, vývoj literatury pro děti a mládež na přelomu tisíciletí, fenomén autorské ilustrované knihy a proměnu čtenáře a čtenářského prostředí. Praktická část představuje nakladatelství Meander a uměleckou edici Modrý slon. Pro tuto edici je klíčový umělec Petr Nikl, který je zároveň kmenovým autorem nakladatelství. Výzkum mediálních ohlasů byl proveden na knihách Záhádky Petra Nikla, Jělěňovití Petra Nikla a Velká cesta Malého pána Lenky Uhlířové a Jiřího Stacha. Zkoumanými médii byly kulturní a literární časopisy, denní tisk, a internetová a elektronická média.
|
|
|
Taboo subjects in French Childern's Literature
Mrázková, Jana ; Fučíková, Milena (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Diplomová práce s názvem Citlivá témata v literatuře pro děti a mládež se zabývá jednou z hlavních tendencí současné frankofonní literatury pro děti a mládež, kterou je pronikání citlivých témat do této oblasti. Práce se pokouší nalézt odpovědi na otázky: Odkdy se tato témata začala v literatuře pro děti a mládež objevovat? Která témata vnímáme jako citlivá? Jakým způsobem autoři zpracovávají tato těžká témata a jaké je jejich místo a úkol v dětské literatuře? Úvod práce obecně nastiňuje specifika a funkce oblasti literatury pro děti a mládež a následně se práce pokouší zodpovědět vytyčené otázky. Následují proto kapitoly, které se zabývají historií žánru literatury pro děti a mládež, tabu tématy a citlivými tématy v literatuře pro děti a mládež. Diplomová práce se zaměřuje na témata smrti, nemoci a handicapu, rasismu a rozdílnosti a těžkých rodinných situací, kterými jsou například rozvod, adopce a homoparentalita.
|
|
|
Zvířecí hrdina v literárrních textech využitelných ve výuce
Vomastková, Martina ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Diplomová práce Zvířecí hrdina v literárních textech využitelných ve výuce se zabývá přírodní tematikou a způsobem pojetí zvířecích protagonistů ve vybraných literárních dílech. V první části je stručně představeno téma pojetí zvířete v kulturním a zejm. literárním kontextu s drobnou odbočkou k etologii jako nauce o chování zvířat. Druhá část práce je zaměřena na literárněteoretickou analýzu textů Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Vitalije Biankiho a Ceridwen Dovey se zvláštním přihlédnutím k míře antropomorfizace protagonistů a zobrazení přírody. V souvislosti s přírodní tematikou literárních textů a jejich možnému využití ve výuce se práce ve třetí části věnuje také ekonaratologii a jejímu mezioborovému přesahu; na závěr jsou představeny hypotetické návrhy zpracování textů pro didaktické účely. Klíčová slova zvířecí hrdina, antropomorfizace, literatura pro děti a mládež, Rudyard Kipling, Jack London, Vitalij Bianki, Ceridwen Dovey, výchova a vzdělávání, ekonaratologie, didaktický potenciál
|
|
|
Nakladatelství Labyrint a mediální reflexe edic Fresh a Raketa
Kubiková, Karolína ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou mediálního ohlasu edic Fresh a Raketa nakladatelství Labyrint v kontextu vývoje nakladatelské praxe v České republice v devadesátých letech. Věnuje se také současné literatuře pro děti a mládež. Součástí práce je kritický ohlas na tři konkrétní díla, jedná se o knihy ze zkoumaných edic Tajemství oblázkové hory Báry Dočkalové, Robinson Petra Síse a Plyš Michala Hvoreckého. Nejčastěji bylo v médiích referováno o románu Plyš slovenského spisovatele Michala Hvoreckého. Nejméně příspěvků se věnovalo debutu Báry Dočkalové Tajemství oblázkové hory, který byl sice nominován na cenu Magnesia Litera 2019, nominaci ale neproměnil. Závěrečná část se věnuje unikátnímu projektu nakladatelství Labyrint, kterým je dětský časopis Raketa. Mediální pozornost přitahují zejména jeho tvůrci, ať už jde o majitele nakladatelství Joachima Dvořáka nebo šéfredaktorky Johanu Švejdíkovou a Radanu Litošovou. Kritická percepce časopisu se objevuje sporadicky, jedná se zejména o představení časopisu nebo jeho doporučení. Spektrum zkoumaných periodik je široké od zpravodajských webů a deníků až po kulturní a literární periodika Tvar, Host, A2 kulturní čtrnáctideník a katalog Nejlepší knihy dětem.
|
host ::
RSS.