|
|
Komiks a jeho využití v literární výchově ve volném čase
BREICHA, Emanuel
Diplomová práce se věnuje tématu komiks a jeho využití v literární výchově ve volném čase mládeže. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část představuje různé pohledy autorů na téma komiks, mapuje jeho specifika i historii. Dále předkládá výsledky výzkumů českého čtenářství a zařazení komiksu do jejich souvislostí včetně představení několika konkrétních komiksových děl. Praktickou část tvoří projekt volnočasového literárního klubu. V rámci projektu klubu jsou představeny a v praxi ověřeny metody práce s komiksem za účelem rozvoje čtenářství ve volném čase.
|
|
|
Interpretace díla Šťastná babyka Daisy Mrázkové žáky druhého stupně ZŠ
Šinkovičová, Patricie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá interpretací vybraného díla literatury pro děti a mládež žáky druhého stupně základní školy. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Cílem teoretické části je ukotvit pojem interpretace ve školním prostředí, přičemž vychází z konceptu čtenářské gramotnosti. Východiskem pro druhou, empirickou část práce je analýza kurikulárních dokumentů ukotvujících pojem interpretace (RVP ZV) ve vztahu k naplánované lekci, během které je výzkum uskutečněn. Empirická část je koncipována jako kvalitativní výzkum, který bude odpovídat na konkrétní výzkumné otázky zahrnující interpretaci hlavních postav, vyznění povídky a pojmenování dojmů z četby. Cílem výzkumu je postihnout a popsat možné interpretace textu Šťastná babyka Daisy Mrázkové pohledem žáků druhého stupně ZŠ. Výzkumný vzorek tvoří osmnáct žáků osmého ročníku základní školy s rozšířenou výukou jazyků. Ve vybrané skupině žáků je deset chlapců, z toho dva žáci s odlišným mateřským jazykem, a osm dívek. Dílo Šťastná babyka autorky Daisy Mrázkové bylo zvoleno s ohledem na věk žáků a jejich čtenářské schopnosti. K dosažení vytyčeného cíle je jako metoda sběru dat zvolen polostrukturovaný rozhovor ve čtyřech ohniskových skupinách a analýza žákovských prací vytvořených během výukové jednotky. Následně je použito...
|
|
|
Literatura pro děti a mládež jako prostředek rozvoje klíčových kompetencí na 2. stupni ZŠ
Škuthanová, Natálie ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá rozvojem klíčových kompetencí v literární výchově na 2. stupni ZŠ. Cílem první části je za pomoci odborné literatury přiblížit podobu pubescentního čtenářství, nastínit současnou koncepci literární výchovy, která vychází z rámcového vzdělávacího programu, a představit konkrétní přístupy k výuce literatury odpovídající dané koncepci. Další části práce budou pojednávat o klíčových kompetencích, jejich ukotvení v RVP ZV a jejich možném hodnocení ve školní praxi. Detailněji bude rozebrána kompetence sociální, personální a občanská a přiblíženy možnosti jejich rozvoje skrze literární text ve vyučovacím předmětu Literární výchova. Dále se budeme věnovat současné české a zahraniční literární produkci pro děti a mládež, kde se zaměříme na epické žánry s tematikou sociálního znevýhodnění. Zde nabídneme dle příslušné tematiky seznam knižních titulů s krátkou anotací. V praktické části je poté zpracována didaktická analýza čtyř knižních titulů z předešlého seznamu, která je inspirována naratologickým rozborem, jak jej pojímá projekt Čtenářské kluby. Na základě didaktické analýzy budou představeny dva vlastní návrhy didaktické situace pro 2. stupeň základní školy. Oba výukové bloky jsou založeny na přímé práci s literárním textem, která odpovídá jednotlivým fázím...
|
|
| |
|
|
Využití literatury pro děti a mládež ve výuce dějepisu na základní škole
Míčková, Anežka ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Předložená diplomová práce zkoumá možnosti využití literaturypro děti a mládež ve výuce dějepisu a zvažuje její potenciál vzhledem k naplnění cílů dějepisného vyučování. Její teoretická část se věnuje současné diskuzi nad těmito cíli a nabízí pohledy českých i zahraničníchodborníků.Důležitousoučástí práce je zkoumání existujícíchmetodikpropráci s krásnou literaturou a zvažování přínosů a rizik, které toto médium nabízí. V závěru jsou představeny dvě výukové lekce, které jsou založeny na současných českých dílech z řad literaturyproděti a mládež.Tyto lekce byly vyzkoušeny na základníchškolách a na základě těchto zkušenosti byly doplněny možné alternace programu. KLÍČOVÁ SLOVA Literatura pro děti a mládež; literatura proděti a mládež po roce 1989; česká literatura pro děti a mládež; literatura pro děti a mládež s historickoutématikou; výuka dějepisu.
|
|
|
Charakteristika potenciálního výherce ceny Magnesia Litera v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež
Hronková, Barbora ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na současnou českou literaturu pro děti a mládež v propojení s literárním oceněním. Teoretická část práce předkládá základní poznatky z těchto oblastí, které jsou obohaceny o charakteristiku současných literárních cen oceňujících literaturu pro děti a mládež. Druhá část této práce poskytuje analýzu oceněných literárních děl cenou Magnesia Litera v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež. Analýza se zabývá mapováním a charakteristikou fenoménů společných pro vybraný vzorek textů sestávající z deseti děl, jež byly oceněny v letech 2011-2020. Práce si klade za cíl vytvořit charakteristiku potenciálního výherce literární ceny Magnesie Litery. Podstatným zjištěním práce je příklon odborné poroty Magnesie Litery pro kategorii Litera za knihu pro děti a mládež k oceňování bohatě ilustrovaných prozaických textů s chlapeckým či pohlavně nespecifikovaným hrdinou, jenž v reálném časoprostoru poznává a buduje svou osobnost. KLÍČOVÁ SLOVA literatura pro děti a mládež, literární ceny, Magnesia Litera
|
|
|
Erich Kästner: "Létající třída". Analýza románu se zaměřením na vztah mezi učitelem a žákem (komunikaci mezi dětmi a dospělými)
Pouzarová, Tereza ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Předkládaná bakalářská práce přináší analýzu románu německého spisovatele Ericha Kästnera Létající třída, přičemž důraz je kladen na problematiku vztahů mezi dětmi a dospělými (osobami vedenými a vedoucími). Práce se zaměřuje především na vztahy mezi učitelem, popř. vychovatelem a žáky, o kterých příběh pojednává. Analyzuje a pozoruje rozvoj těchto vztahů, k čemuž využívá poznatky o životě a díle Ericha Kästnera, literárně historický kontext, do nějž dílo spadá, vymezení literárních žánrů a vnější i vnitřní kompozici románu. Na základě těchto faktů jsou popsány vzájemné vztahy mezi postavami dětí a dospělých. Závěr se soustřeďuje na ohlasy a recepci příběhu Létající třídy. Získané poznatky mohou být použity v pedagogické praxi, při vyučování nebo v pedagogicky a psychologicky zaměřených předmětech. Klíčová slova: Erich Kästner, Létající třída, komunikace, učitel, žák, literatura pro děti a mládež, dobrodružný román, školní román
|
|
|
Motiv města v soudobých českých pohádkových příbězích
Výmolová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Motiv města v soudobých českých pohádkových příbězích si klade za cíl zmapovat různé způsoby výstavby prostoru a práce s ním v české literatuře pro děti a mládež posledního desetiletí. Volí tedy téma, jež v soudobé literatuře zviditelnil spisovatel Pavel Šrut svou dětskou prózou Lichožrouti - prostor velkoměsta. V první části práce jsou stručně charakterizovány dětské prózy, které byly vybrány k analýze, a to především z toho důvodu, aby bylo předestřeno, na jaké aspekty prostoru se jednotlivé texty soustředí, ale také proto, že v následné teoretické části jsou již uváděny některé konkrétní poznatky, týkající se zkoumaných děl. Poslední část se zabývá analýzou a interpretací jednotlivých textů z hlediska prostorového. Podle typů prostoru jsou uspořádány i jednotlivé podkapitoly týkající se každého díla. Vzhledem k tomu, že zacházení s prostorem je u jednotlivých autorů s ohledem na jejich záměr a recipienta různorodé, práce vystihuje shody i rozdíly v tom, jak je prostor města, a skrze něj i jeho obyvatelé a dějová linie s nimi související, utvářen. Ukazuje, že soudobá literatura pro děti a mládež se nevyhýbá závažným problémům současné společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Motiv města v soudobém pohádkovém příběhu
Výmolová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním motivu města (a jeho projevy) v soudobé dětské literatuře. Opírá se o texty děl Pavla Šruta - Lichožrouti a Lichožrouti se vracejí. Práce dokládá, že stěžejní složkou těchto dvou literárních děl je prostor. A to jak prostor vertikální a horizontální, tak prostor subjektivní (subjektivně formovaný) i objektivní (objektivně formovaný). Prostřednictvím rozboru jednotlivých prostorů jsem se pokusila proniknout do způsobu výstavby prostoru a zároveň (se zaměřením se na městské prvky) interpretovat dílo. Za důležité považuji zjištění, že mezi jednotlivými díly dochází k určitým prostorovým posunům, jejichž dovršení (případné zacyklení) lze očekávat v následujících dílech série. Tento posun je vystavěn na výrazných protikladech prostorů a zároveň na jejich vzájemném doplnění. Pro účely práce jsem se také pokusila určitým způsobem shrnout problematiku časoprostoru a města v současné odborné literatuře. V závěru práce jsem se pokusila porovnat autora Pavla Šruta s Karlem Čapkem, po jehož cestě se dle mého názoru, svým svérázným způsobem, Pavel Šrut ubírá.
|
|
|
Charakteristika časopisu Malý čtenář v letech 1882-1895
Křesťanová, Gabriela ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Časopis Malý čtenář vycházel v letech 1882-1941. Jednalo se o časopis pro děti a mládež, který byl spojen především s úctou k národu, vlastenectvím a českým venkovem. Ve svých počátcích se neobešel bez moralizování. Vypracoval se v jeden z nejvýznamnějších českých časopisů pro děti. Ve své práci jsem se zabývala dobou vzniku časopisu, od roku 1882 do roku 1895. V těchto letech přešel od původních autorů, kterými byli poděbradští učitelé Vognar, Zelený a Smetana, do nakladatelství J. R. Vilímka. Zlepšila se kvalita článků. Do Malého čtenáře psaly významné osobnosti české literatury, byli to například Eliška Krásnohorská, Adolf Heyduk, Karel Václav Rais nebo Josef Václav Sládek. Zabývala jsem se zvlášť poezií a prózou v době před rokem 1887 a po tomto roce. Zajímala mě měnící se skladba příspěvků, především se zvyšovalo množství dobrodružné a historické povídky. Zajímalo mě využití jednotlivých žánrů dětské literatury, vše jsem sledovala na konkrétních příkladech. Zaměřila jsem se na slavné spisovatele, ale sledovala jsem i ty méně významné přispěvatele. Výsledkem práce byl přehled o struktuře časopisu, nejvýznamnějších žánrech a spisovatelích. Na příkladech se potvrdila zvyšující se kvalita článků. Časopis mi poskytl vhled do literatury pro děti a mládež na konci 19. století.
|
host ::
RSS.