|
|
Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur
Lukeš, Pavel ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur" pojednává o zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska ke třem pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní důraz je kladen na bilaterální podporu, kterou tři severské státy poskytly Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur, zvláště do EU. Práce se snaží vysvětlit, co vedlo severské státy k tak výrazné podpoře pobaltských států v devadesátých letech a jaké motivy lze za touto podporou najít. Přestože je hlavní důraz kladen na vývoj v devadesátých letech, práce se stručně věnuje i historii vztahů mezi severskými a pobaltskými státy. Tento náhled do historie umožní určit změny, ke kterým došlo v zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska k pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní teze práce je založena na tvrzení, že přestože severské státy měly několik důvodů pro podporu pobaltských států, bezpečnostní motivy lze považovat za hlavní důvod aktivní zahraniční politiky severských států v Pobaltí. Práce poskytuje přehled motivů severských států, které je vedly k podpoře pobaltských států a zároveň se snaží poukázat na rozdíly a podobnosti v zahraniční politice tří severských států k Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
|
|
|
Parlamentní volby v Lotyšsku 2018
Hvězda, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce je případovou studií třináctých parlamentních voleb v Lotyšsku, které se konaly 6. října 2018. V první kapitole představuje politický a stranický systém Lotyšska a jeho vývoj po pádu Sovětského svazu; zároveň se zabývá výsledky parlamentních voleb v letech 1993 až 2014. V navazující kapitole jsou představeny politické strany, které roku 2018 v parlamentních volbách kandidovaly, přičemž třemi nejvýznamnějšími se zabývá podrobněji. Práce se věnuje jejich volebním programům i politickým kauzám, které je provázely. Následná kapitola je pro studii klíčová - zabývá se zdlouhavým povolebním vyjednáváním vedoucím k sestavení vládní koalice. Výsledek je poté reflektován optikou teorie koalic. Práce se pokusí odpovědět na otázku, proč byla sestavena velká koalice čítající pět stran namísto minimální vítězné koalice.
|
|
|
Vytváření zákona o občanství v Lotyšsku v kontextu evropské integrace
Prokopová, Zuzana ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o vytváření lotyšského zákona o občanství v kontextu evropské integrace. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, jaký vliv měly na vytváření zákona a jeho změny evropské organizace, zejména Rada Evropy, Evropská Unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Sekundárním cílem práce je analyzovat, jaký vliv měli na formování zákona představitelé Ruské federace. Lotyšsko bylo roku 1940 anektováno Sovětským svazem, jehož součástí zůstalo až do roku 1991. Během sovětského období se na území Lotyšské SSR přistěhovalo mnoho rusky mluvících. Lotyšský zákon o občanství z roku 1994 byl velmi restriktivní, byl založen na principu právní kontinuity s meziválečnou Lotyšskou republikou. Zákon tak pouze obnovil občanství, tj. automaticky ho obdrželi ti, kteří byli občany Lotyšska před rokem 1940. Mnoho obyvatel obnoveného Lotyšska, zejména rusky mluvících, tak zůstalo bez občanství. Pravidla naturalizace byla nastavena, avšak tempo bylo příliš pomalé kvůli systému tzv. "naturalizačních oken", který povoloval, aby se každý rok stala občany pouze určitá věková skupina obyvatel. Zástupci evropských organizací i Ruské federace proto naléhali na Lotyšsko, aby byl zákon liberalizován. Práce ukazuje, že evropské organizace měly vliv na liberalizaci zákona o občanství, zejména proto,...
|
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Parlamentní volby v Lotyšsku 2018
Hvězda, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce je případovou studií třináctých parlamentních voleb v Lotyšsku, které se konaly 6. října 2018. V první kapitole představuje politický a stranický systém Lotyšska a jeho vývoj po pádu Sovětského svazu; zároveň se zabývá výsledky parlamentních voleb v letech 1993 až 2014. V navazující kapitole je představeno všech šestnáct politických stran, které roku 2018 v parlamentních volbách kandidovaly. Práce se věnuje jejich volebním programům, preferencím i zásadním kandidátům. V další části studie je popsán volební proces, tedy otázka kandidatury, volebního práva, volebních regionů, pravidel kampaně, možností volit v zahraničí a procesem sčítání hlasů. Poté následuje přehled výsledků samotných voleb a jejich konfrontace s výsledky voleb předchozích. Práce uvádí reakce některých zahraničních médií, která vyjádřila obavy z vysokého počtu hlasů pro proruskou stranu Shoda. Dále se zabývá povolebním vyjednáváním o podobě vládní koalice, která se výsledně skládá z pěti parlamentních stran. Studie na závěr v rámci Lotyšska řeší otázku menšinové politiky a zejména ruské propagandy - uvádí přehled prokremelských dezinformačních webů, představuje možnosti boje proti lživým zprávám a analyzuje, zda v Lotyšsku došlo k ovlivnění voleb.
|
|
|
Komparace motivace a průběhu kolaborace v Litvě a Lotyšsku
Žabková, Marie Magdalena ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou kolaborace v Litvě a Lotyšsku - konkrétně motivací a průběhem kolaborace části obyvatelstva za druhé světové války s nacistickým režimem. V obou pobaltských zemích bylo vyhlazeno přes 90 % původní židovské populace a většina z ní do konce roku 1941. Kolaborace měla vliv na míru a rychlost implementování konečného řešení židovské otázky v Pobaltí. První část práce je věnována politicko-historickému kontextu s ohledem na holocaust v obou zemích. V této části jsou rozebrány okolnosti, které měly zřetelný vliv na pobaltskou společnost, a to předválečný antisemitismus, sovětská okupace a nacistická okupační správa. V další části práce na základě komparace snaží analyzovat pogromy, fungování kolaborantských jednotek a jejich strukturu. Poslední část se zaměřuje na podněty, které se výrazným způsobem promítaly do společnosti v Litvě a Lotyšsku. Práce dochází k závěru, že pobaltské země se lišily mírou předválečného antisemitismu, přijetím německé okupace politickým vedením, velikostí pogromů a strukturou kolaborantských jednotek.
|
|
|
Srovnání struktury elektorátu nových stran v postkomunistické Evropě
Šotola, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V posledních letech vznikaly v postkomunistické Evropě nové strany závratným tempem. A navíc mnohé z nich byly také úspěšné v parlamentních volbách. Pomalu se stabilizující stranické systémy jsou znovu vystaveny nestálým vlivům. Úspěchy nových stran přeměňují současnou středo a východoevropskou politiku. Tyto strany sjednocuje nejenom datum vzniku, ale často také jejich rétorika proti současnému establishmentu. Přestože se různí jejich volební strategie, míra úspěchu nebo také způsob jejich vzniku, tak je jejich náhlý úspěch zajímavý. Jaké je složení elektorátu těchto stran? Práce se zaměřuje na identifikování struktury elektorátu nových stran ve střední a východní Evropě. Základ práce se skládá ze dvou částí. První shrnuje teoretické koncepty, které se váží na studium nových stran a jasně identifikuje parametry nových stran, kterými se práce bude zabývat. Pro vymezení jsou použity teorie Paula Lucardieho, Allana Sikka a Krystyny Litton. Druhou částí je kvantitativní výzkum, který na základě pokročilých statistických metod se snaží co nejpřesněji identifikovat, jaké skupiny obyvatel mají tendence k volbě opravdu nových stran. Použita je standardní OLS regresní analýza na globální (státní) úrovni a pro zpřesnění výsledků a odhalení případné prostorové nestacionarity volební podpory je použita metoda...
|
|
| |
|
|
Energetická bezpečnost pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy
Havel, Zdeněk ; Zájedová, Iivi (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Energetická bezpečnost je v současné době často skloňované téma. Hovoří se o ní v souvislosti s řadou konfliktů v zemích třetího světa, které díky zásobám energetických surovin, jako jsou ropa a plyn ovlivňují energetický trh. Pro některé státy je však otázka zajištění energetické bezpečnosti otázkou životně důležitou. Takovým příkladem jsou pobaltské státy - Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou totiž závislé na dodávkách fosilních paliv z okolních zemí, a i když jsou členskými státy EU, až donedávna nebyly energetické trhy v Pobaltí liberalizovány a ani napojeny na zbytek evropské energetické infrastruktury. Je známým faktem, že hlavním dodavatelem fosilních paliv do Pobaltí je Ruská federace. Pobaltské státy se proto již od znovuzískání samostatnosti, snaží snížit vliv Ruské federace na pobaltský energetický trh. Tato diplomová práce se proto zabývá analýzou energetické bezpečnost všech tří pobaltských států. Práce pečlivě rozebírá všechny aspekty jejich energetických sektorů. Zkoumá jak historický vývoj regionu, díky kterému porozumíme vlivu Ruské federace na Pobaltí, tak i úroveň mezinárodní spolupráce pobaltských států s EU při zajišťování energetické bezpečnosti. Analýza se zaměří i na vztahy mezi jednotlivými pobaltskými státy a energetickou politiku, kterou zvolili pro svůj energetický sektor....
|
|
|
Srovnání ekonomického vývoje a hospodářské politiky pobaltských států mezi 1989 - 2015
Phamová, Xuan Mai ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Moje práce se zabývá ekonomickým vývojem a hospodářskou politikou pobaltských států po nabytí nezávislosti od Sovětského bloku v roce 1991. V práci tak popisuji hospodářskou politiku, jež vedla úspěšnému růstu ekonomiky a transformaci jejich centrálně plán tržní ekonomiku podle západního vzoru. To zapříčinilo i rychlý růst jejich ekonomik převážně letech 2000 až 2008, jež bylo zlatým obdobím pro pobaltské státy a získaly tak pojmenování "Baltští tygři". Následná hospodářská krize uvedla jejich ekonomiku do recese, nicméně pomocí podobné hospodářské politiky začaly opět růst a nakonec vstoupily do Eurozóny. Část práce je věnovaná historickému kontextu a podmínkám před nabytím nezávislosti pro lepší pochopení jejich postavení. Další kapitola, jež tvoří většinu práce je rozdělená do tří časových období, oddělena významným mezníkem pro pobaltské státy (tedy vstupem do EU, hospodářskou krizí a vstupem do Eurozóny). každé kapitole je stručně popsána politická situace nebo jiné důležité soc aspekty, následně realizovaná hospodářská politika všech tří států a srovnání makroekonomických faktorů, jak se vyvíjely v čase.
|
host ::
RSS.