|
|
Vliv izraelsko-palestinského konfliktu na činnost Unie pro Středomoří (2008-2011)
Stuchlíková, Zuzana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat, proč a jakým způsobem došlo v důsledku eskalace izraelsko-palestinského konfliktu k zablokování činnosti Unie pro Středomoří. Ta měla prostřednictvím důrazu na pragmatickou spolupráci a spoluvlastnictví s partnerskými státy jižního Středomoří poskytnout nový impulz euro-středomořské spolupráci. Záhy se však ukázalo, že představuje ještě méně životaschopný koncept, než její předchůdci. V první části práce shrnuje historii středomořských integračních politik, Barcelonského procesu a Evropské politiky sousedství. Současně popisuje motivace a záměry jednotlivých aktérů - evropských států (resp. EU), zemí arabské severní Afriky a Izraele. Druhá část představuje Unii pro Středomoří a pomocí analýzy zakládajících smluv upozorňuje na slabá místa její organizační struktury. Třetí část potom analyzuje přímý vliv událostí izraelsko-palestinského konfliktu na činnost UpS a názorně ukazuje, jak se struktury Unie pro Středomoří nebyly schopné vyrovnat se vypjatými vztahy mezi arabskými státy a Izraelem.
|
|
|
Porovnání zahraniční politiky USA vůči Izraeli: Od George W. Bushe k Baracku Obamovi
Jandus, Lukáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním přístupu George W. Bushe a Barracka Obamy k Izraeli. Porovnání provádí ve dvou klíčových aspektech americko-izraelských vztahů, kterými je izraelsko-palestinský mírový proces a americká ekonomická a vojenská podpora Izraele. Práce zkoumá rozdíly v koncepci zahraniční politiky obou prezidentů vůči Izraeli, se zaměřením na vztah George W. Bushe a Barracka Obamy s jejich Izraelskými protějšky, Arielem Sharonem a Benjaminem Netanjahu. Zahraniční politika vůči Izraeli je pak zasazena do širšího rámce politiky na Blízkém východě. Izraelsko-palestinský konflikt je neoddělitelnou součástí zahraniční politiky USA vůči Izraeli a práce je tomu uzpůsobena. Práce je zaměřena první prezidentské období Barracka Obamy a celé období George W. Bushe, avšak s důrazem právě na první období, které bylo pro americko-izraelské vztahy významnější.
|
|
| |
|
|
Rámcování události Great March of Return v českých online médiích
Krčková, Anna ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zabývá pokrytím události Great March of Return ve vybraných českých online médiích (Aktuálně.cz, Echo24, Haló noviny, iDNES, iRozhlas, Lidovky, Novinky.cz). Demonstrace vypukly počátkem března roku 2018 a dávaly si za cíl návrat Palestinců na jejich historicky daná území Izraele. Teoretická část práce se věnuje konceptu rámcování a rozvádí také často opomíjené vizuální rámcování. Následně pokrývá roli válečné fotografie v médiích, řeší otázku krize fotožurnalismu a poskytuje historicko-politický kontext události Great March of Return. Výzkumná část využívá koncept rámcování a klade si za cíl analyzovat způsob, jakým česká online média interpretovala zkoumaný izraelsko-palestinský konflikt. Pro komplexnější vhled do problematiky se práce věnuje jak verbálnímu, tak textovému obsahu, ten je zkoumán současně nebo porovnáván mezi sebou. Pro možnost testování různých perspektiv využívá práce kvantitativní i kvalitativní metody rámcování.
|
|
| |
|
|
Nepoddajnost izraelsko-palestinského konfliktu: Komparace delegitimizačního diskurzu v politických projevech Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase v letech 2015-2018
Shin, David ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce nahlíží a analyzuje izraelsko-palestinský konflikt optikou teorie nepoddajného konfliktu Louise Kriesberga (Kriesberg, 1998) a teorií delegitimizace Daniela Bar-Tala (Bar-Tal, 1998). Práce komparujevzájemnou delegitimizaci a diskurz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase pomocí tématické diskurzivní analýzy.Práce se zabývá konkrétně teorií delegitimizace Nety Oren a Daniela Bar-Tala(Oren, Bar-Tal,2007), která se skládáz pětidimenzí typologie delegitimizace: dehumanizace, připisování negativních rysů, vyčleňování, politické nálepkování a meziskupinové srovnávání. Projevy Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase jsou vymezeny na období2015- 2018.V roce 1994 došlo k přerušení mírových dohod mezi Izraelem a Palestinou. Zároveň během tohoto období došlo ke změně charakteru konfliktu, tzv. třetí intifády, kdese jedná o sérii menších četných konfliktů. Benjamin Netanyahu a Mahmoud Abbas jako političtí vůdci obou zemí, hrají důležitou roli pro vývoj izraelsko- palestinského konfliktu. Jejich diskurz a obsah v projevech hraje důležitou roli ve společnosti, neboť udává její kurs. Oba političtí aktéři se navzájem delegitimizují aospravedlňují vlastní pozici. Netanyahuve svých projevech vyzdvihujevyspělost Izraele a delegitimizuje Palestince ve...
|
|
| |
|
|
Analýza britské parlamentní debaty v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2010-2015: Komparace přístupů politických stran k problematice izraelsko-palestinského konfliktu
Sýkora, Marek ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce Analýza britské parlamentní debaty v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2010 až 2015: Komparace přístupů politických stran k problematice izraelsko-palestinského konfliktu se věnuje přístupu hlavních britských politických stran, Konzervativní a Labouristické strany, menší měrou i Liberálních demokratů, k izraelsko- palestinskému konfliktu. Na základě analýzy parlamentních debat v letech 2010-2015 tato práce nejprve podrobně rozebírá přístupy inkriminovaných politických stran ke třem důležitým aspektům problematiky izraelsko-palestinského konfliktu - problematice oficiálního uznání palestinského státu na bilaterální úrovni, problematice posíleného palestinského statusu v OSN a problematice určité formy hospodářských sankcí proti státu Izrael nebo izraelským osadám na Západním břehu Jordánu. V následné komparaci jsou identifikovány hlavní rozdíly a podobnosti v přístupech mezi těmito politickými stranami. V závěru práce odpovídá na otázku, zda přístupy politických stran k izraelsko-palestinskému konfliktu lze zařadit pod tradiční konsenzus v zahraniční politice mezi oběma hlavními poltickými stranami, Konzervativní a Labouristickou stranou.
|
|
|
Ariel Šaron a jeho vliv na izraelsko-palestinský konflikt
Sedláčková, Kateřina ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Kohoutová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje roli jednotlivce při tvorbě zahraniční politiky a faktorům, které ovlivňují politika v rozhodování, dále pak osobnosti Ariela Šarona a jeho celoživotnímu vlivu na izraelsko-palestinský konflikt. Práce se zabývá Šaronovým působením v izraelské armádě a izraelské politice, jeho celoživotním přístupem k izraelsko-palestinskému konfliktu včetně podpory politiky výstavby židovských osad. Zvláštní kapitola je věnována jeho rozhodnutí jednostranného stažení Izraele z pásma Gazy. V práci jsou shrnuty faktory, které vedly Šarona k tomuto rozhodnutí, a důsledky tohoto rozhodnutí pro Šarona, Izrael a pásmo Gazy.
|
|
|
Přístup Švédska k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu
Mamicová, Markéta ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá přístupem Švédského království k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Švédsko uznalo Palestinu v roce 2014, čímž se stalo první západoevropskou zemí, která tak učinila. Švédská zahraniční politika se navíc aktivně angažovala v blízkovýchodních záležitostech zhruba od 2. poloviny 20. století. Práce si klade za cíl zanalyzovat a kriticky zhodnotit přístup Švédska k blízkovýchodnímu konfliktu. Zároveň odpovídá na dvě výzkumné otázky, a to: Jaká je role a zapojení Švédského království v izraelsko-palestinském konfliktu? Má švédské uznání Palestiny dopad na realizaci dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu?. Text je strukturován do dvou kapitol. První se zabývá vybranými řešeními izraelsko-palestinského konfliktu, s důrazem na jednostátní a dvoustátní řešení. Druhá empirická část zhodnocuje jak historický vývoj bilaterálních vztahů Švédska s Izraelem a Palestinou, tak dopady švédského uznání Palestiny a zapojení švédské rozvojové pomoci v oblasti.
|
host ::
RSS.