Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  předchozí11 - 19  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce. Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem)
Slavíček, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem) Práce se zabývá proměnami obsahu, forem a rolí českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956. Tuto problematiku tematizuje do čtyř zkoumaných okruhů (územně - organizační struktura, role družstev v československé ekonomice, vztahy s komunistickou stranou, hospodářská činost družstev). Ty tvoří předpoklad proměny spotřebních družstev z autonomních podnikatelských subjektů v podřízené články státem organizované distribuce. Práce analyzuje tuto proměnu v jejích jednotlivých fázích a zasazuje ji do širšího kontextu sovětizace, vytváření systému centrálně plánované ekonomiky a celkového ekonomického, sociálního a politického vývoje Československa v uvedených letech. Klíčová slova: Hospodářské dějiny, družstevnictví, spotřební družstva, sovětizace, Centrálně plánovaná ekonomika, 1945 - 1956
Počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích
Čelikovský, Kamil ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích. Stěžejní část věnovanou pivovaru předejde stručný rozbor literatury vztahující se k tématu, následovat bude přehled vývoje pivovarnictví obecně, od jeho zrodu v celosvětovém kontextu, přes počátky pivovarnictví v Čechách a jeho vývoj s ohledem na královská města, šlechtu, cechovní systém a období krizí. Jádro, věnované nejprve historii samotné obce Popovice, bude pokračovat vývojem pivovaru od prvních písemných zmínek z druhé poloviny 16. století, přes střídání jednotlivých majitelů, až do založení současného velkopopovického pivovaru Františkem Ringhofferem v roce 1874. Zohlední i vliv předprůmyslového pivovaru respektive statku v době vlastnictví, jak strahovských premonstrátů, tak staroměstských benediktinů na kulturně historický vývoj obce a jejího nejbližšího okolí v rámci rozvoje celého panství. Rovněž přiblíží i roli ekonomickou a její dopad na sociální skladbu obyvatelstva.
Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Jan Lhoták Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům (abstrakt) Disertační práce se pokouší přispět ke složitému problému hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době. Zaměřuje se na jeden vybraný problém: zkoumání městské feudalizace, tzn. na rozbor významu a rozsahu jejich vrchnostenských aktivit. České dějepisectví se až dosud tomuto tématu věnovalo velmi okrajově, neboť se města obecně vnímala jako cizí element ve feudálním prostředí, jenž naopak vytvářel předpoklady ke společenské modernizaci. Zkoumal se proto přednostně velkostatek šlechtický (komorní), případně církevní. Úvodní kapitola bilancuje dosavadní stav výzkumu o městském velkostatku. Nejprve je zařazen rámcový přehled stavu výzkumu v západní Evropě. Městské vrchnostenské ambice tu jsou součástí šířeji koncipovaného studia vztahu města a venkova. V českém prostředí podobné studium zatím jen nesměle aplikuje archeologie a medievistika. Pro raně novověké období se výzkum fragmentuje mezi agrární a urbánní dějiny, které svými metodami přistupují k danému tématu s různými výsledky (především práce Adolfa Zemana o Plzni a Rokycanech v 18. století). Analytickou část disertační práce tvoří celkem šest kapitol, které nazírají městský velkostatek ze tří rovin. Každá z nich je...
Akcionářský pivovar na Smíchově 1918-1948
Minařík, Martin ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Diplomová práce je případovou studií Akcionářského pivovaru na Smíchově v letech 1918-1948. Studie je na jedné straně příspěvkem k business history meziválečného Československa, ale zároveň mapuje přechod úspěšné akciové společnosti s plně tržní ekonomiky do smíšeného hospodářského systému s centrálním plánováním. Osou výzkumu je analýza podnikatelské strategie, kde je zkoumán přístup akcionářů a managementu podniku k investicím, modernizacím, rozdělení zisku, nástrojům úvěrování a podpoře odbytu. Pozornost je věnována také podnikatelské mentalitě managementu podniku a jejímu vývoji v době První republiky. Práce tak zároveň poskytuje příklad podnikání české společnosti v meziválečném období a je příspěvkem k dějinám českého pivovarnictví.
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
Volby na Chebsku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
MIČUDOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Chebsku po druhé světové válce v letech 1945-1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. V první části je přiblížen stav poválečného Československa v letech 1945-1948, nastíněn politický, hospodářský a sociální vývoj po válce, ustanovení Národní fronty Čechů a Slováků, jsou představeny politické strany, které měly právo vytvářet další osudy Třetí republiky. Druhá část představuje chebský kraj ve 20. století a naznačuje, kam se ubíral vývoj Chebska bezprostředně po válce, je zmíněn odsun německého obyvatelstva, následné problémy s osídlením. Třetí část je zaměřena na volby na Chebsku, na jejich průběh, výsledky, na případné kampaně jednotlivých stran, které byly v roce 1946 povolené - komunisté, sociální demokraté, národní socialisté a lidovci. Kapitola se zabývá také volbami 1948 v souvislosti s únorovým převratem.
Vývoj hospodářství v Československu v první polovině šedesátýc let a jeho příčiny
Šmejkalová, Veronika ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
The first half of the sixties of the twntieth century implied a certain landmark in the Czechoslovak history when the dynamic economic development in the fifties was changed for the economic stagnation. The lowest annual increases of national product during the central planning in Czechoslovakia were created just in this period. The lowest growth of the national product was reached in 1963 when the national product decreased in absolute value of 2.1 % in comparable prices. This negative value was unusual even among other countries of the socialistic block. This diploma thesis deals with causes of this stagnation of the Czechoslovak economy in the first half of the sixties of the twentieth century. It consists of five chapters; each is devoted to a certain possible cause of this stagnation. The first chapter outlines the economic development of Czechoslovakia since the end of wordl-war II till the end of the fifties. The second chapter concerns with the structure of Czechoslovak economy and its reform by the end of the fifties. The fourth chapter is related to the development of external economic relations of Czechoslovakia reflecting the performance of foreign trade. The last chapter deals with the state of the Czechoslovak economy in the first half of the sixties.
Ekonomické souvislosti Pražského jara 1968 a Šikova reforma
Stránský, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem československého hospodářství v padesátých a šedesátých letech 20. století z pohledu jejich vlivu na reformní hnutí v šedesátých letech. Z tohoto důvodu zkoumá etapy centralizace a militarizace národního hospodářství, ani krátká období reforem a konsolidace. Ze současného pohledu jsou nejvýznamnější právě etapy reforem, které se snažily v rámci rigidní, Sovětským svazem ovlivněné, hospodářské politiky zmírnit hospodářské problémy vyvolané militarizací ekonomiky. Proto je nedílnou součástí této práce také shrnutí teoretických východisek Šikovy reformy, která byla z hlediska změny hospodářské politiky nejhlubší. Práce se snaží navzájem konfrontovat pohled Oty Šika, jako jednoho z autorů reformy, s názory historiků a ekonomů, snaží se také o zhodnocení některých jejích kroků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   předchozí11 - 19  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.