|
|
Dům pro handicapované v jádru městské památkové rezervace
Konvičný, Tomáš ; Foretníková, Ladislava (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh objektu pro handicapované osoby. Objekt je zasazen do historického jádra městské památkové rezervace v Lipníku nad Bečvou. Parcela má obdélníkový půdorys a ukončuje jižní frontu náměstí T.G.M. a západní frontu ulice Křižkovského. Podmínky pro výstavbu z hlediska památkové péče jsou: - dům bude maximálně dvoupodlažní - půdorysné rozměry domu musí respektovat uliční čáru - střecha sklonitá - dřevěná okna a dveře - omítka vápenná Hmotové řešení vychází z konceptu ukončení obou stávajících výškově velmi odlišných uličních front objekty odpovídajících výšek. Část navrženého objektu obrácená směrem k náměstí splňuje podmínku dvoupodlažního objektu a v dálkovém pohledu z náměstí tudíž nezastiňuje panorama zvonice a kostela sv. Jakuba. Vyšší část objektu navazuje na stávající dům v ulici Křižkovského, působí druhoplánově a nenarušuje tak dálkový pohled. Jižní orientace vyšší části přispívá k dobrému proslunění vnitřních prostor a větší výška umožňuje lepší využití parcely. Obě hmoty jsou propojeny částí s východní orientací, která je vzhledem ke stavební čáře zapuštěna a umožňuje tak vzniknout prostoru pro umístění rampy a dvou pohotovostních parkovacích stání. Objekt je částečně dvoupodlažní a částečně čtyř podlažní, s jedním podzemním podlaží. V podzemním podlaží je umístěno šest parkovacích stání, technické zázemí a sklady. Vertikální doprava je zajištěna osobním a nákladním výtahem, vnitřním schodištěm, předloženou rampou a jednosměrnou rampou pro automobily řízenou světelnou signalizací. V 1.NP se nachází dva komerčně využitelné prostory se zázemím, nákladní rampa pro dopravu materiálu a produktů chráněné dílny, a sklad odpadků. Ve 2.NP je umístěna chráněná dílna s příslušenstvím (kanceláří, skladem, denní místností, šatnou a umývárnou) a byt 3+kk (103m2). V 3.NP jsou dva byty 3+kk (79m2) a 2+kk (49m2). Ve 4.NP je navržen byt 3+kk(79m2). Konstrukce domu je železobetonová monolitická. Skládá se ze základových pásů, patek, obvodový nosných stěn, nosných sloupů, průvlaků a stropních desek. Dělící stěny jsou betonové. Betonová konstrukce je dovnitř domu pohledová, z vnějšku je zateplena minerální vatou, krytou pojistnou hydroizolací a cementovláknitým obkladem opatřeným vápennou omítkou a zavěšeným na roštu z hliníkových profilů. Výplně otvorů v přízemí jsou hliníkové eloxované v antracitově šedém odstínu. V ostatních podlažích jsou dřevěné, s dřevěným obložení ostění. Konstrukce střechy je tvořena dřevěnou vazbou uloženou na žb konstrukci. Střešní plášť je větraný, opatřený hliníkovými eloxovanými falcovanými šablonami.
|
|
|
Design elektrohandbiku
Korejz, Jiří ; Tvarůžek, Martin (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem designu handbiku s elektrickým pohonem. Výsledný návrh je vytvořen s ohledem na poznatky designérské a technické analýzy a nedostatky současných produktů. Cílem práce je vytvoření elektrohandbiku, který bude respektovat uživatele a jeho potřeby z hlediska ergonomického a estetického.
|
|
|
Návrh UL letounu pro piloty s pohybovým omezením
Hejkalová, Anna ; Sklenář, Filip (oponent) ; Bartoněk, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje problematice obsluhy letounů osobami se zdravotními omezeními. Nejprve formuluje požadavky zdravotní způsobilosti kladené na piloty s pohybovými omezeními. Protože pohybových omezení je velké množství a každé z nich je velmi individuální, bylo pro koncepční návrh letounu v rámci této diplomové práce vybráno uzpůsobení pouze pro jednu z kategorií: omezení hybnosti dolní poloviny těla. Letoun je navrhován tak, aby co nejlépe vyhověl potřebám pilotů s tímto pohybovým omezením, přičemž je kladen důraz na ergonomii, možnost samostatného používání bez pomoci dalších osob a především na bezpečnost uživatele. Dále práce zkoumá možnosti úprav řízení letounů pro tělesně postižené, snaží se vybrat nejvhodnější a tu popisuje. V závěru práce je pak provedena kontrola požadavků předpisu UL2 u navrhovaného letounu.
|
|
| |
|
|
Design invalidního vozíku pro psy
Hájková, Karolína ; Buganská, Tamara (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá designem invalidního vozíku pro psy. Hlavním cílem je návrh funkčního a odolného zařízení s atraktivním vzhledem, které usnadní život psím pacientům a jejich majitelům v nelehkých životních situacích. Práce vychází z průzkumu již existujících výrobků a ze studia současného stavu poznání, týkajícího se potřeb psích pacientů a jejich parametrů. Jedná se o veterinární produkt, jež své uplatnění nalezne v rehabilitačních centrech pro zvířata a u majitelů handicapovaných psů.
|
|
|
Obnova struktury městské zástavby v historickém centru Strážnice
Selnarová, Elisabeth ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem obnova struktury městské zástavby v historickém centru Strážnice uzavírá rámec modulového tématu – Tradice lidové architektury v současné vesnické zástavbě. Byla vytipována lokalita v památkové zóně města Strážnice a dotvořena chybějící struktura v historickém centru města. Investorem byl vysloven požadavek na návrh místa pro setkávání členů Klubu důchodců a zdravotně postižených. Diplomová práce předkládá detailní rozbor širších vztahů v území a urbanisticko-architektonickou studii nově navržených objektů.
|
|
|
Design elektrického invalidního vozíku
Goláň, Michal ; Surman, Martin (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem elektrického invalidního vozíku. Výsledný návrh je vytvořen na základě poznatků z designérské a technické analýzy. Zhodnocením problémů vyplývajících z rešerší byl vytvořen vlastní návrh. Cílem designu je vytvoření charakteristického vzhledu, který zohledňuje zdravotní stav uživatele a respektuje ergonomické a technické parametry vozíku.
|
|
|
Pracovní (výrobní) prostředí bez bariér
Boleslavská, Yvona ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; doc.Ing.arch.Peter Daniel,PhD. (oponent) ; Ing.Kateřina Poláčková (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Disertační práce Pracovní prostředí bez bariér se snaží upozornit a zvýraznit některé faktory, které se promítají a stále více budou promítat do architektonické tvorby - práce architekta. Otázka staveb určených k vytváření pracovního prostředí bez bariér se nyní i do budoucna bude stávat velmi exponovanou oblastí rozvoje společnosti, neboť bude nezbytné stále citlivěji reagovat na disproporce v možnostech člověka a v možnostech společnosti vytvářet nová pracovní místa, zavádět progresívní technologie, počítačové systémy a v neposlední řadě reagovat i na nové možnosti ve využívání tvůrčí invence člověka. Prezentovaná dizertační práce vychází z definic klíčových slov tohoto tématu – pojmů zdraví a handicap. Směřuje do oblasti etiky vzájemné komunikace ve společnosti a jejího vnímání člověkem s určitou odlišností – handicapem. Analyzuje také limity lidských možností v kontextu soudobých a budoucích progresívních technologií. Téma pracovního prostředí bez bariér nutně čerpá z historického vývoje prostorů pro pracovní aktivity člověka a naznačuje jeho budoucí trendy. Podstatná část dizertační práce se zabývá podmínkami vstřícného pracovního prostředí nejen po stavební stránce, ale především tvorbou interiéru a jeho vybavením flexibilním mobiliářem a kompenzačními pomůckami, a to nejen pro osoby s handicapem. Vědecká podstata a přínos práce spočívá ve vyhodnocení terénního dotazníkového průzkumu, jehož respondenty byly společnosti zaměstnávající osoby s handicapem. Analýza a následně syntéza odpovědí kompetentních osob z reálného života, snažících se zaměstnávat tuto znevýhodněnou část naší společnosti, přinesla informace, které jsou shrnuty do závěrů a doporučení.
|
|
|
Pohled pedagogů a třídního kolektivu na inkluzivní vzdělávání žáků se vzácným nervosvalovým onemocněním
Sajlerová, Lucie ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání žáků se vzácným nervosvalovým onemocněním. Zaměřuje se primárně na žáky se spinální svalovou atrofií a Duchennovou svalovou dystrofii. Podtrhuje se zde důležitost multioborové spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou. Účelem je mapovat specifika a problematické situace při začleňování žáků s NSO do základních škol a analyzovat podmínky začleňování žáků s NSO do třídního kolektivu, limity tohoto začleňování a především případná úskalí. To vše z pohledů pedagogů. Během výzkumu proběhlo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnili pedagogové a asistenti pedagoga, kteří jsou s těmito žáky v přímé práci. Konkrétní oblasti, které byly respondenty vnímány jako problematické, byly okomentovány v následné diskuzi. Jednalo se především o bariérovost školní budovy, učeben, nedostatečnou komunikaci, práci s vlastními emocemi a obtíže či omezení, plynoucí z dalších limitů zdravotního stavu žáků s NSO Vzhledem k tomu, že diplomová práce je zaměřena také na třídní kolektiv, byla zde využita metoda Persona dolls, jež učí děti vystupovat proti diskriminaci, předsudkům a stereotypům. Skrz panenku s osobností je vysvětlováno, že být odlišným není špatně. Tento koncept byl užit ve třídním kolektivu žáků prvního ročníku společně s panenkou, která má...
|
|
|
Mimořádně nadaní žáci s dvojí výjimečností v procesu základního a středního vzdělávání
Straková, Markéta ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na přístup k žákům s dvojí výjimečností. Zkoumaným vzorkem jsou tři žáci s diagnostikovaným mimořádným nadáním a souběžně s nějakým dalším handicapem, konkrétně se jedná o tyto diagnózy - specifické poruchy učení, ADHD, poruchy chování, Aspergerův syndrom, oslabení v oblasti socioemoční, afektivní labilita a zvýšená anxieta. Cílem diplomové práce je zjistit metody výuky, popsat postupy a okolnosti vzdělávání na příkladu tří žáků s různými kombinacemi mimořádného nadání a handicapu. Sledovat, jaké postupy ovlivnily přístupy žáka ke vzdělávání. Jak je tento žák přijímán kolektivem vrstevníků. Pro získání odpovědí na výzkumné otázky byl výzkum rozdělen do dvou etap. První etapa zahrnovala analýzu osobních dokumentů žáků. Ve druhé etapě se uskutečnily polostrukturované rozhovory s žákem a s třídním učitelem. Výsledky z rozhovorů byly získány pomocí otevřeného kódování. Z celkových výsledků vyplývá, že se formy podpory a výukové metody mění podle toho, jakou má učitel znalost problematiky dvojí výjimečnosti a zda dodržuje doporučení uvedená v individuálním vzdělávacím plánu. Dva žáci se díky svému nadání dokázali se svým handicapem vyrovnat a ve škole dokážou nadále fungovat bez problému. Jeden žák se vlivem výběru nevhodných výukových metod odmítá nadále zapojovat do...
|
host ::
RSS.