|
|
Pohavarijní a současná expoziční situace v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury - aspekty komunikace rizik nízkých dávek
ŠÁROVÁ, Romana
Tato diplomová práce řeší pohavarijní a současnou expoziční situaci v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury a zaměřuje se i na aspekty komunikace rizik tzv. nízkých dávek. Vyhodnocení probíhalo na základě rešerší a sběru informací a dat ze zdrojů jak už knižních, či elektronických. Výsledky poukazují na sled úkonů, které prefektura Fukušima a IAEA vykonávaly, a jak tyto úkony byly úspěšné. Cílem této diplomové práce je vytvořit přehledné porovnání monitorování v pohavarijní situaci v oblastech Fukušimské prefektury s dosaženým stavem po náročné dekontaminaci a remediaci životního prostředí. Také jsem rozvedla porovnání hodnot monitorovaných veličin při současné radiační situaci ve Fukušimské prefektuře s hodnotami v ČR, které jsou dostupné díky aplikaci MONRAS. Nemalou součástí je zhodnocení způsobu komunikace s obyvateli Fukušimy před evakuací a také po evakuaci, kdy byla obyvatelná část po procesu dekontaminace a vláda tak usilovala, a stále usiluje, o návrat obyvatel do těchto dekontaminovaných oblastí. Dále jsem se zaměřila na to, jak byl pojat přístup k optimalizaci radiační ochrany ve Fukušimě, jak tento princip interpretujeme v ČR a jak lze přispět k dostatečné informovanosti obyvatelstva ve smyslu informovanosti, pochopení principu limitování a optimalizace radiační ochrany v případě vzniku jaderné havárie. Za tímto účelem byla zpracována informativní brožura, která je vytvořená pomocí online editoru Canva Pro. Tato brožura je tedy praktickým výstupem této diplomové práce. Dekontaminační práce můžeme považovat za úspěšné, na základě faktu, že naměřený obsah cesia v životním prostředí se podařilo razantně snížit, negativním aspektem je vznik velkého množství radioaktivního odpadu. Dávkový příkon v ovzduší je již srovnatelný s celým světem a jeho pozadím. Proto se obyvatelé nemusí bát se vrátit do svých domovů.
|
|
|
Porovnání informovanosti studentů vysokých škol o haváriích na jaderných zařízeních ve vybraných lokalitách
JANDOVÁ, Kamila
Diplomová práce porovnávala informovanost studentů vysokých škol o jejich znalostech ohledně havárií na jaderných zařízeních. Cílem práce bylo posoudit a porovnat informovanost studentů vysokých škol v Českých Budějovicích (Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, Vysoká škola evropských a regionálních studií, Vysoká škola technická a ekonomická) a studentů Russian State Hydrometeorological University v Petrohradě (Ruská federace). V rámci práce byly sestaveny dvě hypotézy. První hypotéza měla za úkol zjistit, zda studenti Russian State Hydrometeorological University budou mít statisticky významně vyšší znalosti o haváriích na jaderných zařízeních než studenti vysokých škol v Českých Budějovicích. Druhá hypotéza zjišťovala, zda studenti Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity budou mít statisticky významně vyšší znalosti o haváriích na jaderných zařízeních než studenti ostatních vysokých škol v Českých Budějovicích. K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotéz byl vypracován dotazník a uskutečněno dotazníkové šetření, které bylo následně vyhodnoceno pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník obsahoval 15 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 200 studentů z České republiky a Ruské federace. První hypotéza, která srovnávala znalost studentů Russian State Hydrometeorological University a studentů v Českých Budějovicích, byla vyvrácena. Druhá hypotéza, která srovnávala znalosti studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dalších studentů z vysokých škol v Českých Budějovicích, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce dokazují, že mezi ruskými a českými studenty a mezi studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a ostatních vysokých škol v Českých Budějovicích jsou statisticky významné rozdíly ve znalostech o haváriích na jaderných zařízeních.
|
|
|
Nuclear Power Plants Security
Štěpán, Jakub ; Smutný, Milan (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
The concept of nuclear power plant safety and security is a complex one. The safe operation of nuclear power plants is crucial for reliable and harmless power generation. An accident linked with this type of facility could have a negative impact on the health of the public, wildlife, and it could cause pollution of the environment. The aim of this bachelor’s thesis is to frame the concept of safety and security of nuclear power plants and discuss the means of preventing a nuclear catastrophe. The theoretical part of the thesis deals with defining the basic operational principles of nuclear power plants. Furthermore, the safety and security measures are discussed and illustrated. Moreover, the impact of the safe operation of nuclear power plants on the environment is examined. Lastly, the consequences of the failure of safety and security systems are described with historical examples. The practical part of the thesis realised by means of an online questionnaire survey is concerned with the level of awareness of nuclear power plant safety and their environmental impact among the general public.
|
|
|
Zhodnocení zavedení ochranného opatření - evakuace, při havárii JE Fukušima
SLÁMA, Filip
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit ochranná opatření, především pak evakuaci obyvatelstva, její vývoj a průběh. K dosažení cíle bakalářské práce byla stanovena výzkumná otázka: Byla dostatečná ochranná opatření a následný postup při evakuaci osob z evakuačních zón? Teoretická část je věnována především problematice jaderných elektráren, radiační ochraně a evakuace. Jsou zde popsány děje, které se odehrály přímo na jaderné elektrárně Fukušima I Daiči, od úderu zemětřesení a tsunami, až po vyvrcholení událostí na jednotlivých reaktorech. Ve výzkumné části se práce zabývá vývojem evakuace v evakuačních zónách a v samotné jaderné elektrárně. Dále jsou popsána následná ochranná opatření, následky a situace po havárii až po současnost. Metodikou této práce bylo shromažďování dostupných informací z oficiálních zahraničních zdrojů, legislativních dokumentů, ale také i z publikací odborníků. Zpracování dostupných informací a zhodnocení následků evakuace přineslo nepříjemné zjištění. Ztráty na životech, které člověka určitým způsobem donutí zamyslet se nad výběrem osob vhodných k evakuaci. V této práci byly mimo jiné zjištěny a zmíněny technické nedostatky elektrárny, informační pochybení v komunikaci obyvatelstva a v poslední řadě i pochybení lidského faktoru. Práce může být využita ve všeobecné problematice jaderných elektráren a evakuací pro studijní účely nebo jako informační zdroj ve školství, energetice nebo státní správě.
|
|
|
Vývoj názoru veřejnosti na jadernou energetiku v České republice po roce 1985
Želízko, Jaroslav ; Koudelková, Petra (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje názoru veřejnosti na jadernou energetiku v České republice. První část práce se zabývá teoretickými poznatky, které souvisejí s danou problematikou. Je zaměřena na pojmy public relations, jaderná elektrárna, komunikace s veřejností. Druhá část se dělí na tři dílčí celky. První část zjišťuje názor veřejnosti na jadernou energetiku u nás prostřednictvím dotazníkového šetření. Druhou část tvoří rozhovor s odborníky na public relations v energetickém sektoru. Závěrem jsou takto získaná data shrnuta, porovnána, diskutována a stanovena doporučení.
|
|
|
Komparace ústupů SRN od využívání jaderné energie v letech 2002 a 2011
Štichová, Patricie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se věnuje dvěma ústupům Spolkové republiky Německo od komerčního využívání jaderné energie (tzv. Atomausstieg) provedených v letech 2002 a 2011. Jejím cílem je komparace jaderných politik rudo-zelené (vládla 1998-2005) a černo-žluté koalice (vládla 2009-2013) ve vztahu k opuštění jaderné energie jako energetického zdroje a zjištění odlišných aspektů politik, které tyto vlády implementovaly. Porovnání zvolených politických rozhodnutí těchto vládních garnitur je zkoumáno na základě několika kritérií a to metody, jakou bylo ustoupení od jaderné energie provedeno, rychlosti odstoupení, motivaci k tomuto kroku a krátkodobých dopadů vládních politik v oblasti jaderné energie na strukturu produkce elektrické energie v Německu. V práci bylo zjištěno, že i přes některé rozdíly jako je (ne)spolupráce s energetickými koncerny, motivace k ústupu, rychlost odpojování jaderných elektráren, či právních důsledků, zůstává forma ústupu provedeného černo-žlutou koalicí ve své základní podstatě velmi podobná původnímu záměru. V tom se dá spatřovat dopad důrazu kancléřky Angely Merkel na pragmatický způsob vedení politiky, kterým dlouhodobě udržuje svou stranu CDU/CSU ve středu politicko-ideologického pole a v popředí voličských preferencí.
|
|
|
Proměny německé energetické politiky po jaderné havárii ve Fukušimě
Špeciánová, Sára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Dne 11. března 2011 zasáhla Japonsko vlna tsunami, která měla za následek, mimo jiné, i havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Tato katastrofa měla velký vliv na německou energetickou politiku, přestože se Japonsko nachází na druhé straně zeměkoule a reálná rizika spojená s jadernou energií v Německu nijak nevzrostla. Tato práce se zabývá proměnami v rámci energetické politiky, které nastaly následkem této katastrofy. Jelikož energetická rozhodnutí jsou převážně dlouhodobého charakteru, práce nejprve shrnuje vývoj energetické politiky od přelomové vlády rudo- zelené koalice. Hlavním obdobím práce je druhá polovina roku 2010 a rok 2011, kdy došlo k nejvíce proměnám. Detailněji jsou popsány změny v sektoru jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Cílem práce je kvalitativní popis proměny a zmapování jejích následků, dále pak zhodnocení celkového vlivu na německou energetiku. Jaderná havárie ve Fukušimě urychlila vývoj v rámci energetického obratu, který začal již v roce 2000. Proměna nastala velmi rychle a nejvýrazněji se projevila v jaderném sektoru, a to urychleným odstoupením od jádra. V sektoru obnovitelných zdrojů měla vliv minimální, cíle zůstaly stejné. Energetický obrat je na dobré cestě i přes několik negativních následků. Do budoucna je potřeba zvýšit efektivitu a, pokud Německo uspěje,...
|
|
|
Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě
Svobodová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Německo se v létě roku 2011 rozhodlo, že přestane využívat jádro jako zdroj energie. Političtí představitelé tak reagovali na odpor společnosti k jaderné energii, který byl umocněn havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu roku 2011. Předložená práce "Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě" se zabývá německou jadernou energetikou a současně protiatomovým hnutím od jejich počátků, ovšem s důrazem na období od roku 1998, kdy se začalo řešit během prvního působení Zelených ve vládě tzv. první odstoupení od jaderné energie, až do konce roku 2012. Kroky převážně politických aktérů jsou analyzovány v návaznosti na havárii ve Fukušimě, cílem této analýzy je popsat změny v energetice a najít příčiny rozhodnutí vzdát se jaderné energie. Práce dochází k závěru, že důvodem pro novelizaci atomového zákona, a tedy postupné vypnutí všech jaderných elektráren, byla nejen nevole společnosti, ale také tlak celé opozice na vládu. Vláda se snažila si udržet své voliče, případně si větší koaliční partner, tedy CDU/CSU, chtěl otevřít možnost nové koalice s nějakou z opozičních stran. V následujících letech bude muset Německo vystavět jak nové elektrárny, tak inteligentní sítě. Pokud ještě k tomu bude chtít dodržet své cíle v oblasti ochrany životního prostředí, budou to muset...
|
|
|
Proměny jaderné politiky CDU/CSU: cesta k "fukušimskému obratu"
Landa, Martin ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Fukušimská havárie vyvolala další pokračování dlouhodobé německé debaty o budoucnosti jaderné energie a předznamenala významnou proměnu energetického hospodářství země. Rozhodnutí o opuštění jaderné energie z roku 2011 nicméně následovalo jen s odstupem několika měsíců od oznámení o prodloužení životnosti elektráren. Cílem práce je prověřit, zda je post-fukušimský postup CDU/CSU odrazem dlouhodobějšího vývoje stranické politiky. Autor zkoumá, jakými proměnami procházela jaderná politika křesťanských stran od období technologického výzkumu v padesátých letech do nehody ve Fukušimě v březnu 2011. Práce vysvětluje změny stranické politiky v obecném kontextu německého energetického hospodářství. Práce poskytuje celkový přehled přístupu CDU/CSU k otázkám využití jaderné energie a přispívá k porozumění dlouhodobých trendů, které vyústily ve "fukušimský obrat."
|
|
|
Informovanost obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina
ČERNÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: znalosti obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení a H2: osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 11 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 63,3 %, což lze považovat za mírně nadprůměrný výsledek. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli na všechny otázky v 66,1 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 60,6 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Získané výsledky mohou být využity i orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou a zaměřením preventivně výchovné činnosti týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením.
|
host ::
RSS.