|
|
Europeanisation of environmental policy in the Netherlands
Cimalová, Kateřina ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Evropská integrace z právního i ekonomického hlediska se od svého počátku značně probloubila. Evropská unie (EU) významně ovlivnila různé oblasti politik v členských státech, včetně politky environmentální. Tento process je chápán jako "evropeizace". Nizozemsko, považované za vůbec jednu z průkopnických zemí zavádějících environmentální opatření, má v současné době přibližně 80% svých právních předpisů v oblasti životního prostředí odvozených od evropských právních předpisů. Tato práce se primárně snaží odpovědět na to, jak byla holandská environmentální politika ovlivněna EU za posledních dvacet let. Proces implementace tří environmentálních směrnic týkajících se vody, biodiverzity a ovzduší, je analyzován. Koncept evropeizace a s tím související teorie 'goodness of fit' je aplikována na argument, že proces implementace těchto environmentálních evropských směrnic v Nizozemsku je účinný, pokud nejsou nutné žádné zásadní úpravy, tj. neexistuje politická nebo institucionální neshoda mezi domácí a evropskou legislativou a zároveň žádní veto hráči nejsou v opozici implementace. Na druhou stranu je proces implementace výrazně komplikovanější, pokud směrnice vyžaduje rozsáhlé transformace. Na základě analýzy bylo zjištěno, že EU významně formovala strukturu nizozemské environmentální politiky, avšak...
|
|
|
Evropeizace měst v České republice
Schacherlová, Sylva ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce Evropeizace měst v České republice se věnuje dopadům členství v Evropské unii na administrativní struktury vybraných měst. Jedná se o komparativní případovou studii měst různých velikostí a významů, konkrétně práce zkoumá hlavní město Praha, statutární město Plzeň a město s rozšířenou působností Písek. Cílem práce je objasnit, které instituce se v rámci vybraných městských administrativ věnují agendě EU. V práci jsou následovány tři dimenze konceptu evropeizace (top-down; bottom-up a horizontální), které umožňují sledovat danou problematiku z různých úhlů. Výzkumné otázky následují logiku těchto tří dimenzí a poslední výzkumná otázka se zabývá srovnáním evropeizace zkoumaných měst a identifikací rozdílů vyplývajících z jejich odlišné velikosti. Primárně je v práci čerpáno z rozhovorů s úředníky a politiky vybraných měst, kteří jsou za unijní agendu zodpovědní. Výsledky práce potvrzují teoretické předpoklady, že právě velikost měst má do značné míry vliv na správu unijní agendy. Roli zde hrají především finanční a administrativní kapacity, nastavení evropských fondů pro dané město a názory místních politických elit. Zatímco větší města Praha a Plzeň využívají mnoho institucí přímo určených ke správě unijní agendy na úrovni městských administrativ a v oblasti prosazování zájmů na půdě...
|
|
|
Vytváření zákona o občanství v Lotyšsku v kontextu evropské integrace
Prokopová, Zuzana ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o vytváření lotyšského zákona o občanství v kontextu evropské integrace. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, jaký vliv měly na vytváření zákona a jeho změny evropské organizace, zejména Rada Evropy, Evropská Unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Sekundárním cílem práce je analyzovat, jaký vliv měli na formování zákona představitelé Ruské federace. Lotyšsko bylo roku 1940 anektováno Sovětským svazem, jehož součástí zůstalo až do roku 1991. Během sovětského období se na území Lotyšské SSR přistěhovalo mnoho rusky mluvících. Lotyšský zákon o občanství z roku 1994 byl velmi restriktivní, byl založen na principu právní kontinuity s meziválečnou Lotyšskou republikou. Zákon tak pouze obnovil občanství, tj. automaticky ho obdrželi ti, kteří byli občany Lotyšska před rokem 1940. Mnoho obyvatel obnoveného Lotyšska, zejména rusky mluvících, tak zůstalo bez občanství. Pravidla naturalizace byla nastavena, avšak tempo bylo příliš pomalé kvůli systému tzv. "naturalizačních oken", který povoloval, aby se každý rok stala občany pouze určitá věková skupina obyvatel. Zástupci evropských organizací i Ruské federace proto naléhali na Lotyšsko, aby byl zákon liberalizován. Práce ukazuje, že evropské organizace měly vliv na liberalizaci zákona o občanství, zejména proto,...
|
|
|
Azylová a imigrační politika Evropské unie v perspektivě vlád vybraných zemí EU: případová studie České republiky a Řecka
Štolcová, Kateřina ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze azylové a imigrační politiky České republiky a Řecka v kontextu nadnárodní, azylové a imigrační politiky EU, která slouží jako doplněk nadnárodních politik členských zemí. Posuzuje komplexnost daných politik v obou zemích: její vývoj a následné fungování, přičemž důraz je kladen na působení EU na vnitřních struktury obou těchto zemí. Analyzován je primárně vliv na jednání vlád, podobu legislativních zákonů a jejich novelizací a mechanismů pro začleňování cizinců do společnosti. Důraz je kladen primárně na analýzu případu České republiky, druhá vybraná země, Řecko je zvolena jako kontrastní případ země, která je dlouholetým členem EU a disponuje bohatou zkušeností s migračními toky. Práce proto usiluje o možnou komparaci těchto zemí s cílem zjistit, zda by Řecko mohlo být z těchto důvodů možným příkladem v řízení azylové a imigrační politiky. Jednání vlád jsou shrnuta do čtyř zvolených časových rámců: 1993-1996, 1996-2004, 2004-2007, 2007-2015. Práce je zasazena do teoretického rámce konceptu evropeizace a teorie ekonomické migrace, za pomocí kterých jsou vysvětlovány změny ve vnitřních strukturách v ČR a Řecku. Celkový časový rámec práce je ohraničen lety 1993-2015. Klíčová slova: migrační politika EU, Česká republika, Řecko, evropeizace, vláda, cizinci, integrace...
|
|
|
Pobyt občanů třetích zemí v Schengenu v kontextu společné vízové politiky
Murad, Daniela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Rigorózní práce se zamýšlí nad vývojem schengenské spolupráce a povahou schengenského acquis v proměnách času s důrazem na vízovou a pobytovou legislativu, a platnou právní úpravou pobytové legislativy, jejímiž subjekty jsou státní příslušníci třetích zemí. Práce zmiňuje slabá i silná místa dotčené úpravy, opřené o názor či návrh řešení autorky práce. Rigorózní práce je rozdělena do několika větších tematických okruhů. Ten první se zabývá vývojem vízové a migrační politiky v rámci vývoje schengenské spolupráce a jejich postupnou integraci do hlavních politik Unie, jejich charakteristikou, či různým zapojením členských států. Další okruh je stěžejní pro tuto práci a ukazuje současnou platnou úpravu pobytu občanů ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí). Tento okruh se zabývá charakteristikou osob přijíždějících ze třetích zemí, tak jak je jako subjekty práva diferencuje zákon a evropská legislativa a definuje různé typy pobytových oprávnění, na základě kterých na území České republiky a Schengenu krátkodobě či dlouhodobě pobývají. Třetí samostatný tematický okruh je věnován postavení specifické skupiny cizinců ze třetích zemí, kteří jsou rodinní příslušníci občanů EU. Poslední oblast této práce se zabývá budoucími trendy společné evropské vízové a migrační politiky, právní úpravou de lege ferenda s...
|
|
|
Evropeizace politického systému federálního státu: případová studie Belgie
Pluhařová, Jana ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropeizace politického systému federálního státu: případová studie Belgie" zkoumá potencionální vliv Evropské unie na federální uspořádání Belgie. Časové vymezení práce od Maastrichtské smlouvy reflektuje dva paralelní procesy - na jedné straně prohlubování evropské integrace a na straně druhé postupnou federalizace Belgie s výrazným přenosem pravomocí z rukou federální vlády směrem k federovaným jednotkám. Kombinace těchto procesů vedla k paradoxní situaci, kdy evropská integrace posiluje pozici federální vlády i přes neustálý tlak federovaných jednotek na další decentralizaci pravomocí. Cílem práce je odpovědět na dvě otázky. Za prvé, jaký je vliv evropské integrace na vztahy mezi federální vládou a federovanými jednotkami, a za druhé, zdali evropská integrace posiluje nebo spíše oslabuje roli federální vlády vůči federovaným jednotkám - regionům a komunitám. Práce také předpokládá, že je Belgie vymykajícím se případem. Pro teoretické ukotvení práce byly vybrány dva typické případy federací - Německo a Rakousko. V obou těchto zemích evropská integrace pouze konsoliduje stávající vztahy mezi federální vládou a samosprávnými celky, zatímco v Belgii je zcela mění. Ústavně nastavený duální charakter belgického federalismu má v praxi pod vlivem evropské integrace spíše kooperativní...
|
|
|
Podoba a vývoj hodnocení dopadů regulace na rovnost mužů a žen na pozadí rámce konceptu gender mainstreaming
Hondlíková, Kristýna ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na - dosud výzkumně nezmapované - hodnocení dopadů regulace na rovnost mužů a žen v České republice. Práce analyzuje, evaluuje a interpretuje podobu a vývoj tohoto hodnocení, a to u tří vybraných ministerstev za časové období 2007 - 2014. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy a vytvořeného analytického nástroje je zkoumáno celkem 236 výstupů z hodnocení, jejichž parametry jsou dále statisticky zpracovávány. Výsledky jsou simultánně evaluovány a interpretovány. Koncepční a teoretický rámec práce je tvořen deskripcí konceptu gender mainstreaming, českého legislativního rámce pro hodnocení dopadů regulace a teoriemi genderové rovnosti, veřejněpolitické evaluace a evropeizace. Přidanou hodnotou jsou data z expertních rozhovorů s odborníky, jež přinášejí jak popis a hodnocení podoby a vývoje procesu, tak i doporučení pro jeho zlepšení. Zjištěno je, že hodnocení se primárně potýká s překážkami ze strany tvůrců - upozaďování, bagatelizace dopadů na rovnost, nerespektování pravidel, neširoká škála a mechanické kopírování hodnotících formulací, spojování hodnocení více dopadů zároveň, neznalost genderové oblasti. Sekundárně překážkami systémovými - indiferentní přístup k tématu genderové rovnosti, absence metodiky pro hodnocení, legislativní nejasnosti, neadekvátní novelizace a...
|
|
|
The policy of European Union Member States Towards Immigration from Third Countries after Year 2000: The Case of Germany, Sweden and Italy
Sladičeková, Eva ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práca sa venuje imigračným politikám členských štátov EÚ, konkrétne Nemecka, Švédska a Talianska, po roku 2000. Využitím metódy komparatívnej prípadovej štúdie sa snaží na základe porovnania imigračných politík troch skúmaných štátov určiť faktory, ktoré ovplyvňujú podobu imigračnej politiky štátu. Ďalším cieľom je odpovedať na otázku, čo determinuje úspešnosť konkrétnej imigračnej politiky. V tejto súvislosti je cieľom práce overiť nasledujúce dve hypotézy: (1) Europeizácia imigračnej politiky vedie k tomu, že politiky jednotlivých štátov sa navzájom približujú, no napriek tomu pretrvávajú rozdiely spôsobené špecifikami jednotlivých krajín. Spôsob, akým štát pristupuje k otázke imigrácie je pritom zásadnou mierou ovplyvnený nemateriálnymi faktormi, predovšetkým jeho chápaním vlastnej národnej identity a definíciou občianstva. a (2) Úspešnosť imigračnej politiky závisí do veľkej miery od toho, či stanovené ciele zohľadňujú limity liberálnej demokracie a liberálneho štátu vôbec. Dnešný národný štát nie je schopný kontrolovať všetok pohyb na svojom území a výrazne ovplyvniť tak globálny jav, akým je migrácia. Navyše, z faktu, že sa jedná o liberálny štát, vyplývajú aj určité záväzky a predpokladané správanie, najmä v súvislosti s dodržiavaním ľudských práv. Za účelom overenia prvej hypotézy...
|
|
|
První a druhé irské referendum o Lisabonské smlouvě
Kašpar, Mirko ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "První a druhé irské referendum o Lisabonské smlouvě" je komparativní případovou studií, která s využitím konceptu evropeizace analyzuje příčiny, které vedly ke změně názoru irských občanů na Lisabonskou smlouvu mezi lety 2008 a 2009. Zatímco při prvním hlasování v červnu 2008 Irové smlouvu v referendu zamítli, o 16 měsíců později ji výraznou většinou přijali, když pro ni hlasovalo téměř o půl milionu voličů více. Práce objasňuje, jaké faktory způsobily zcela odlišný průběh a výsledek, zkoumá názory jednotlivých aktérů, jako jsou politické strany, vláda, odbory, zájmová sdružení či významné firmy, sleduje průběh kampaně před referendem, shrnuje a analyzuje výsledky a následné reakce na domácí i unijní úrovni. Ze zjištěných skutečností je vyvozeno, že za změnou postoje Irů stály především vnější vlivy. Na jedné straně tlak ostatních členských států unie i EU jako celku na dokončení procesu institucionální reformy a také jednoznačné odmítnutí opakování scénáře z roku 2005, kdy byla po nesouhlasu Francie a Nizozemska ukončena ratifikace Ústavy pro Evropu. Na druhé straně přijetí tzv. irských záruk, kterými se Evropská rada snažila reagovat na nejčastější výhrady a obavy Irů, a také počátek globální finanční krize, která na Irsko silně dopadla právě na přelomu let 2008-2009 a připomněla tak na...
|
|
|
Evropeizace vybraných aktérů české sociální politiky
Nigová, Eva ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá evropeizací vybraných aktérů české sociální politiky. K těm řadí některé odborové svazy a nevládní organizace. Zkoumá jejich změny v několika oblastech: v organizační struktuře, ve finančních zdrojích, v aktivitách, v zájmech, v používané argumentaci s představiteli státní moci a v postojích vůči spolupráci s partnery ze zemí EU. Tyto změny pozorujeme díky vstupu České republiky do EU a/nebo díky členství těchto aktérů v evropských zájmových sdruženích. Práce se snaží prokázat, že změny byly v prvé řadě způsobeny nesouladem mezi českými aktéry a jejich protějšky z ostatních členských zemí EU. Ve druhém případě posuzuje, zda lze změny přičítat socializaci do evropských zájmových sdružení. Zároveň se zaměřuje na to, zda nastaly vhodné podmínky pro to, aby došlo k sociálnímu učení sledovaných aktérů. K evaluaci byla použita metoda dotazníkového šetření a sekundární literatura. Bylo prokázáno, že koncept nesouladu se pro tyto dva případy nehodí, a tak ani pozorované změny nelze tomuto konceptu přičítat. Jiná situace nastává při hodnocení změn vyplývajících ze socializace. Zde se ukázalo, že proces socializace má na tyto změny nesmírný vliv. V současné době je patrný především u nevládních organizací.
|
host ::
RSS.