|
|
Španělská ambasáda v Praze za působení dona Baltasara de Zúñiga (1608-1617)
Bardoňová, Martina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předkládaná práce je především příspěvkem k dějinám raně novověké diplomacie a diplomatických praktik a jejím předmětem je španělská diplomatická mise Baltasara de Zúñiga u císařského dvora (1608-1617). Práce popisuje chod diplomatické mise tak, jak jej zachycují tři vybrané skupiny pramenů, kterými jsou: diplomatická korespondence směřující z ambasády k rukám španělského krále Filipa III. či jeho služebníků a ministrů; dokumety spojené s financováním diplomatické mise; další vybrané listiny spojené s chodem diplomatické mise, například memoriály některých členů ambasády. Tyto prameny, jejichž analýza tvoří základ předkládané práce, jsou doplněny ještě některými dalšími oficiálními dokumenty, jakými jsou například instrukce, pověřovací listiny či konzulty a korespondence směřovaná na ambasádu. Předkládaná práce je introspekcí a představuje pohled na fungování mise zevnitř. Cílem této práce je představit fungování španělské diplomatické mise u císařského dvora vedené donem Baltasarem de Zúñigou a některé aspekty diplomatické praxe tak, jak je mohla sledovat vláda, jíž se dotyčný vyslanec zodpovídal. Zachycuje, jak dané prameny prezentovaly zázemí pro tvorbu španělské politiky v Říši, a instrumenty, pomocí kterých se vyslanec snažil jednak zvýšit prestiž svého panovníka a prosazovat jeho cíle, ale...
|
|
|
Velmoci a Zimní válka: Postoj k sovětsko-finskému konfliktu
Mečířová, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se zabývá postoji Velké Británie, Francie, Německa a Spojených států k zimní válce, vojenskému střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které probíhalo bez oficiálního vyhlášení války od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940, kdy bylo ukončeno Moskevským mírem. Cílem je analyzovat mocenské zájmy zmíněných velmocí a jejich motivace v průběhu konfliktu a následně je pomocí analýzy primárních a sekundárních pramenů srovnat. V závěru pak z tohoto srovnání vyplývá, že i když jednotlivé státy nacházely společnou půdu, jako v případě Francie a Británie ohledně plánu intervence v severní Evropě, nebo byl jejich postoj shodou okolností v některých aspektech totožný, jejich motivace byla rozdílná a ovlivňovaly ji rozdílné okolnosti.
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Přístup Bushovy administrativy k otázce iránského jaderného programu: od teorie k praxi
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Íránský jaderný program představuje problém již mnoho let. Ačkoliv režim v Teheránu formálně nepřiznal, že usiluje o vytvoření jaderné zbraně, a toto nařčení popírá, mezinárodní společenství z postupu íránské vlády usoudilo, že snaha získat jadernou zbraň je opravdu jejím cílem. Spojené státy americké zareagovaly na vývoj íránského programu a snažily se jej buď omezit, nebo zastavit úplně. Bushova administrativa nebyla v tomto ohledu výjimkou. Ač se v průběhu let 2001 - 2009 v přístupu k Teheránu mnohé změnilo, jaderný program nadále postupoval a dodnes představuje velké nebezpečí. Otázku, jak nejefektivněji přistupovat k režimu a docílit toho, aby Írán nukleární zbraň nezískal, si kladli nejen američtí politici, ale i badatelé, odborníci a analytici. Tato práce porovnává koncepty navrhované akademickou komunitou s reálnou politikou praktikovanou Bushovou administrativou a zjišťuje, že se oba postupy poměrně lišily. Zatímco převážná část akademiků doporučovala administrativě ustoupit od ekonomických sankcí a agresivní rétoriky operující s možností vojenského zásahu, americká vláda sankce proti režimu naopak zpřísňovala a dále zvažovala možnosti intervence. Jelikož Írán nadále pokračuje ve svém programu, dá se usoudit, že přístup nedosáhl zamýšlených výsledků. Přinesl ovšem alespoň dílčí pozitivní...
|
|
|
Mediální obraz Československa v britském tisku 1918 - 1922
Bajerová, Adéla ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá recepcí nově vzniklého Československa britským tiskem v letech 1918 až 1922. Mým úkolem bylo zjistit jak často a v jakém kontextu se Československo v tisku objevovalo a jaký byl rozdíl mezi portrétováním republiky v jednotlivých denících. Sekundárně, bylo mým úkolem zhodnotit úspěšnost Československé propagandy v Británii. Práce se sestává ze dvou částí, v rešeršní části je přiblížen kontext vzniku republiky, dosavadní poznatky o československo-britské diplomacii v daném období a kulturní propaganda. Jedna kapitola je dále věnována vývoji britského tisku a profilům zkoumaných deníků v daném období. Praktická kapitola kombinuje poznatky získané z kvantitativní a kvalitativní analýzy tisku. Celkem byla v této práci zkoumána čtyři britská periodika ze sektoru kvalitního tisku. Jsou to tři deníky The Times, The Manchester Guardian a The Daily Telegraph, a jeden nedělní list The Observer. Tělo praktické části tvoří kvantitativní obsahová analýza deníku The Times, která přibližuje četnost, délku, zájem a téma zpráv, v nichž se Československo objevuje. Na základě této analýzy byly vybrány zkoumané časové úseky pro kvalitativní analýzu napříč všemi čtyřmi deníky. Kvalitativní analýza dále prohlubuje kvantitativní část a předkládá explicitní a implicitní přízviska, jež britská...
|
|
|
Osudy francouzštiny jako jazyka diplomacie: Situace v ČR
Malá, Markéta ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným stavem francouzštiny jako jazyka diplomacie v dnešním světě a rolí a pozicí francouzštiny v České republice. Jejím cílem je v teoretické části vymezit pojem diplomacie, shrnout významná období francouzštiny v dějinách diplomacie, zabývat se faktory, které ovlivňují status jazyka a blíže nahlížet na konkurenty francouzštiny. Práce se zaměřuje na šest vybraných jazyků: angličtinu, španělštinu, ruštinu, němčinu, arabštinu a čínštinu. Snaží se také zachytit specifika francouzštiny jako diplomatického jazyka. V praktické část si nejprve klade za cíl zmapovat diplomatické orgány na našem území a jejich funkci. Na základě statistik a sběru dat pomocí rozhovorů poté práce poukazuje na proměny, ke kterým v posledních letech v jazyce dochází. V rámci České republiky nahlíží na změny, které přineslo členství v EU a zavedení SERR pro jazyky. V závěru přichází se třemi hypotézami dalšího vývoje francouzského jazyka v budoucnosti. KLÍČOVÁ SLOVA francouzština, status, diplomacie, světový jazyk, vývoj, konkurenti, diplomatické organizace, jazykové vzdělávání
|
|
|
Zahraniční politika KLDR v období po skončení studené války
Stehlíčková, Alice ; Horák, Tomáš (vedoucí práce) ; Ferklová, Blanka (oponent)
Předmětem předkládané práce je změna zahraniční politiky KLDR po rozpadu komunistického bloku. Práce zkoumá zahraniční politiku KLDR od doby jejího vzniku do Kim Il-sǒngovi smrti v roce 1994. První část práce je obecná a zabývá se teorií hladin analýzy, blíže charakterizuje zahraničně politické cíle a nástroje a uvádí konkrétní příklady. Druhá část práce zkoumá, jaké cíle měla KLDR v rámci bilaterálních vztahů s pěti státy (SSSR - RF, ČLR, USA, KR, Japonsko) a jakých prostředků k dosažení svých cílů použila. V závěru každé části je shrnuta pozorovaná změna zahraniční politiky KLDR před rokem 1991 a po něm. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
|
Arabsko-izraelská mírová diplomacie Henryho Kissingera a její reflexe očima jeho kritiků
Lorenz, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Henry Kissinger jednoznačně patří mezi nejvlivnější diplomaty americké historie. V administrativách prezidentů Nixona a Forda jeho moc sahala daleko za hranice obvyklých kompetencí ministra zahraničních věcí. Jeho blízkovýchodní mírová diplomacie v letech 1973-75 však vzbudila množství otázek a kritiky. Práce si klade za cíl zkoumat jeho roli v arabsko-izraelském konfliktu a identifikovat vztah k zúčastněným stranám. Do kontrastu jsou dávány osobní zájmy Henryho Kissingera, Spojených států amerických a jednotlivých členů blízkovýchodního konfliktu. Značná pozornost je věnována americké zahraniční politice vůči Sovětskému svazu a úloze účastníků regionálního konfliktu ve studenoválečné strategii Spojených států. Jeho memoáry, které představují komplexní americké pojetí blízkovýchodní problematiky v tomto období jsou v průběhu práce srovnávána s neméně důležitými názory obou stran konfliktu. Komparací s kritickými pohledy klíčových aktérů konfliktu jsou analyzovány skutečnosti, za kterých jeho blízkovýchodní diplomacie vznikala. K porovnání jsou rovněž využity přepisy telefonátů, telegramů, rozhovorů a osobní korespondence Henryho Kissingera. Práce je doplněna osobní reflexí problematiky na základě vybraných materiálů.
|
host ::
RSS.