|
|
Výkum možností koordinace krajanské politiky (Souhrnná výzkumná zpráva)
Janská, E. ; Čermák, Z. ; Drbohlav, D. ; Janurová, K. ; Beranská, Veronika ; Uherek, Zdeněk ; Doležalová, M. ; Löblová, O. ; Zachová, K.
Zpráva se zabývá vymezením jednotlivých pojmů (krajan, exulant, expat, diaspora…) a samotnou tvorbou krajanské politiky, jak se na ní podílejí jednotliví aktéři, včetně zmapování samotných krajanských iniciativ z opačného konce spektra, které svými aktivitami skrze různé organizace propojují a podporují krajany a jejich sítě po celém světě. Pro komparaci byly analyzovány krajanské politiky několika vybraných států a vypracována doporučení pro konkrétní oblasti krajanské politiky v ČR.
|
|
|
Post-Horseshoe Theory: Commonalities and Interactions between the European far right and Islamism
Langmoen, Sindre Mathias Byrgiel ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
The Turkish and Russian diasporas residing in the West have both been the subject of suspicions and fears, been framed as extremists or as foreign agents. Such accusations are vastly overstated but are rooted in elements of truth. The purpose of the present research is to analyse Russian and Turkish diasporas in Germany, establish to what extent, how and why they are the targets of instrumentalisation by Russian and Turkish governments, and compare the Russian and Turkish cases in terms of nature, scope, and outcome. Using the principal-agent model for theorizing the delegation of authority, government-diaspora relations are examined in terms of diaspora policies, laws and institutions; political activities, attitudes and extremism; criminal networks, intelligence activities and extraterritorial repression. The analysis showed significant differences between the two cases. Turkey has established a great network of loyal institutions and movements in the diaspora, which socializes diaspora members into nationalist Turkish pro-AKP ideology and instrumentalises them into protesting, lobbying, voting, or into repressing political opponents. Russia has a weaker network and exerts less influence on its diaspora, but has still achieved success in instrumentalising diaspora communities for the sake of...
|
|
|
Význam Trianonské dohody a maďarských menšin v sousedních státech v maďarské politice po roce 1989
Adámek, Oliver ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje analýze významu Trianonské dohody a maďarské diaspory v porevoluční maďarské politice. Efekt tématu v maďarské politice přibližuje jednak rozborem významných událostí maďarské politiky spojených s trianonským tématem, jednak analýzou a detailním představením výdajů maďarského státního rozpočtu na podporu Maďarů v post-trianonských oblastech. Zároveň popisuje význam a pozici tohoto tématu v ideologii premiéra Orbána, vládnoucí strany Fidesz a jeho takzvaném "režimu národní spolupráce." Z analýzy vyplývá, že se trianonské téma v mnoha momentech stalo klíčovou dělící linií jak v maďarské domácí politice, tak ve vztahu k okolním zemím, čehož příkladem jsou vztahy Maďarska s Ukrajinou, kterým se v práci rovněž dostává prostoru. Zároveň tento fenomén představuje jedno z důležitých ideových těžišť Orbánova specifického politického systému. Význam tématu je stále silný i po vstupu země do Evropské unie (a tedy po praktickém zrušení hranic), což potvrzuje zvyšování výdajů maďarských veřejných financí na takzvanou národní politiku - tedy politiku Maďarska ve vztahu k zahraničním Maďarům.
|
|
|
Identity and Displacement in Contemporary Postcolonial Fiction
Olehlová, Markéta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Resumé Hlavním cílem této dizertační práce je zachytit dva klíčové aspekty postkoloniální teorie - identitu a pojetí místa a vykořeněnosti a jejich reflexi v dílech autorů zařazovaných běžně do kánonu postkoloniální literatury. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V úvodu nastiňuji motivaci práce a teoretická a literární východiska. Samotná dizertační práce je rozdělena na dvě samostatné části. První část nazvaná "Identita v postkoloniálním diskurzu" se zaměřuje na zpracování tohoto pojmu v sekundární literatuře a pojmenování jednotlivých strategií, jež postkoloniální subjekty zaujaly jak v dobách kolonialismu, tak v důsledku imigrace. Teoretická část věnovaná identitě předchází interpretační části, která analyzuje dvě stěžejní díla postkoloniálního literárního kánonu: Satanské verše Salmana Rushdieho a Buddhu z předměstí Hanifa Kureishiho. Druhá teoretická část je nazvaná "Koncepty místa a vykořeněnost". Jak je již patrné z názvu, pojednává o jednom z nejdůležitějších témat celé postkoloniální literatury - zabývá se pojetím místa jako takového ve vztahu k postkoloniálním subjektům a dalšími fenomény, které s konceptem místa souvisejí: vykořeněností, definicí domova, tzv. bájnými domovy aj. Tato teoretická část předchází opět analýzám dvou děl, která jsou ve spojitosti s koncepty místa hodna pozornosti,...
|
|
|
Repatriační politiky Polska na příkladu Karty Poláka
Mařík, Jan ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Tato diplomová práce rozebírá metodou historického institucionalismu repatriační politiky Polska a jejich fungování. Popisuje vývoj repatrice z oblastí bývalého Sovětského svazu od první světové války do současnosti. Analyzuje institucionální změny, které přispěli k současnému znění Repatriačního zákona a tyto změny zasazuje do hlubšího kontextu. V následující části je představena Karta Poláka, jejímž účelem je podle zákonodárců zhmotnění morálního závazku vůči Polonii. Pro správné fungování Karty Poláka bylo zapotřebí upravit i Zákon o státním občanství, jehož prvky, které jsou relevatní pro téma práce zde budou také rozebrány. Popisem vývoje instituce Karty Poláka se snažím dokázat, že prvotní záměr pomoci polské diaspoře na východě již ne úplně odpovídá skutečnosti. Díky jednoduchým podmínkám pro získání Karty Poláka a celé řadě novelizací získává navíc funkci repatriační, neboť držitelé mohou po roce zažádat o polské občanství. Přestože oba zákony míří na jinou skupinu obyvatelstva, vlivem neúspěchu Repatriačního zákona začíná postupně Karta Poláka přejímat jeho funkci. Reakce okolních států s početnou polskou diasporou reagovala odlišně v závislosti na jejich zájmech a proto jsou do práce zahrnuty i jejich reakce.
|
|
|
Pravoslaví v Austrálii, Oceánii a Antarktidě
Drda, Vratislav ; Luptáková, Marina (vedoucí práce) ; Milko, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Pravoslaví v Austrálii, Oceánii a Antarktidě" se zabývá historií, vývojem a současným stavem církevních struktur východokřesťanských církví na území Austrálie, Oceánie a Antarktidy. Jednotlivé části zkoumané oblasti jsou analyzovány z hlediska vzniku dané etnické resp. eklesiologické diaspory, jejímu organisačnímu podchycení (vznik prvních farností, eparchií, monastýrů, školských a charitativních zařízení apod.) a z hlediska jejich současného stavu (rozsah a funkčnost stávající církevní struktury). Následně jsou podrobněji popsány jednotlivé jurisdikce resp. církevní útvary. Zásadní pozornost je věnována kanonickým pravoslavným církvím, menší pravoslavným církvím s problematickým kanonickým statutem, zmíněny jsou ale také ostatní církve východokřesťanské tradice. V rámci oblasti jsou blíže zachyceny významné osobnosti církevního života. Tento deskriptivní materiál je doplněn rozhovory s vybranými osobnostmi a texty publicistického rázu, které hlouběji analysují situaci církví v daném regionu a jejich nejrůznější problémy. Taktéž je doplněn fotografický materiál. Práce se snaží postihnout eklesiologické napětí mezi fenomény diaspory a misie a odlišnosti jednotlivých etnických a církevních minorit a rozdíly v jejich asimilaci v novém prostředí.
|
|
|
Representing Slavery in Black British Writing
Bartová, Nikola ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato práce se zabývá černošskou britskou literaturou která se zaobírá problematikou otroctví. Vybraní autoři jsou buďto karibského nebo afro-indického (ačkoli byla použita jedna americká prozaička pro potřebu srovnání) původu a patří do černošské diaspory v Británii. Otázka otroctví v Karibiku je ústřední pro formování a vytváření identity a definování pojmu domova v diskutovaných pracích. Cílem této práce je zjistit dopad minulosti otroctví na identitu lidí v černošské britské diaspoře, jakož i určit postoj a estetický výběr nejvhodnější pro reprezentaci této traumatické minulosti. První část této práce se zaměřuje na teoretické pozadí tématu otroctví v Karibiku s cílem definovat pojmy jako diaspora, kulturní identita, paměť a potíže nejen umělecké reprezentace otroctví, ale i jeho zapamatování. Tato část obsahuje také historické pozadí otroctví a obchodu s otroky v Británii a Karibiku v osmnáctém a devatenáctém století, aby se dala posoudit přesnost děl a byla chápána krutá realita otroctví. V následujících kapitolách jsou autoři jednotlivě představeni a základní informace o nich slouží k určeních jejich stanoviska a často dopomohou vysvětlit výběr témat a použité výpravné techniky. Jednotlivé romány či poezie jsou analyzovány a porovnány. Analýza je založena na jejich zpracování reprezentace...
|
|
|
Pravoslaví v Austrálii, Oceánii a Antarktidě
Drda, Vratislav ; Luptáková, Marina (vedoucí práce) ; Vopatrný, Gorazd Josef (oponent)
Diplomová práce "Pravoslaví v Austrálii, Oceánii a Antarktidě" se zabývá historií, vývojem a současným stavem církevních struktur východokřesťanských církví na území Austrálie, Oceánie a Antarktidy. Jednotlivé části zkoumané oblasti jsou analyzovány z hlediska vzniku dané etnické resp. eklesiologické diaspory, jejímu organisačnímu podchycení (vznik prvních farností, eparchií, monastýrů, školských a charitativních zařízení apod.) a z hlediska jejich současného stavu (rozsah a funkčnost stávající církevní struktury). Následně jsou podrobněji popsány jednotlivé jurisdikce resp. církevní útvary. Zásadní pozornost je věnována kanonickým pravoslavným církvím, menší pravoslavným církvím s problematickým kanonickým statutem, zmíněny jsou ale také ostatní církve východokřesťanské tradice. V rámci oblasti jsou blíže zachyceny významné osobnosti církevního života. Tento deskriptivní materiál je doplněn rozhovory s vybranými osobnostmi a texty publicistického rázu, které hlouběji analysují situaci církví v daném regionu a jejich nejrůznější problémy. Taktéž je doplněn fotografický materiál. Práce se snaží postihnout eklesiologické napětí mezi fenomény diaspory a misie a odlišnosti jednotlivých etnických a církevních minorit a rozdíly v jejich asimilaci v novém prostředí.
|
|
|
Spolková činnost ukrajinské menšiny v Praze v letech 2001-2013
Vágnerová, Vendula ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce se zabývá ukrajinskými menšinovými spolky v Praze v letech 2001 až 2013. Ukrajinská menšina má na našem území dlouhou tradici, ačkoliv od počátku 20. století do současnosti měly na charakter její činnosti vliv různé migrační vlny či společensko-politické změny. Po dlouhém období potlačování národnostně menšinových aktivit byla v roce 1990 obnovena možnost oficiální registrace diasporních spolků ve formě občanských sdružení. První z nich byly založeny Ukrajinci z dřívějších migračních vln nebo jejich potomky, zatímco po roce 2001 začaly vznikat spolky nové, zpravidla v souvislosti s růstem počtu ukrajinských migrantů, kteří do České republiky začali mířit v 90. letech, a jejich diversifikaci. Práce tedy předkládá zprávu o ukrajinských organizacích v Praze v daném období, reflektuje jejich vývoj, rozdíly a seznamuje s konkrétními aktivitami, jakožto prostředky k naplňování cílů spolků a potřeb jejich členů. Zároveň práce vyzdvihuje prvky, které spolkovou činnost ukrajinské menšiny spojují. Účelem práce je představení ukrajinské diaspory v Praze i z toho důvodu, že její lepší poznání může přispět k jasnějšímu pohledu na doposud spíše jednostranně a negativně vnímanou menšinu.
|
|
|
Identita řecké menšiny a její transnacionální aktivity v ČR
Hluchá, Zuzana ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Seidlová, Markéta (oponent)
Hlavní náplní této práce je zhodnocení stavu řecké menšiny na území České republiky v kontextu příchodu, usazení a postupného začlenění do majoritní společnosti. Cílem diplomové práce je zhodnocení současného stavu menšiny a její transnacionální praktiky/aktivity. Řecká menšina je na našem území početně stabilizována a plně integrována do majoritní společnosti. Typickým projevem menšiny je identifikace s ostatními členy minority jednak pomocí jejich organizací, ale také díky vnitřnímu ztotožňování se se zemí původu, tj. Řeckem, tradiční kulturou, historií, kuchyní a jazykem. Práce je strukturována do osmi částí, které jsou významné z hlediska pochopení problematiky řecké menšiny na našem území, v kontextu nedobrovolně motivované emigrace z válkou zmítaného Řecka v padesátých letech dvacátého století. V práci jsou použity metody sekundární analýzy a terénního výzkumu (dotazníkové šetření). Při vyhodnocování výsledků pak byly použity jednoduché statistické metody. Klíčová slova: řecká menšina, migrace, identita, transnacionalismus, diaspora.
|
host ::
RSS.