|
|
Interpretace deníků Karla Poláčka a Jiřího Ortena
ŻYWCZOKOVÁ, Anežka
Bakalářská práce se zabývá interpretací deníků dvou spisovatelů židovského původu - Karla Poláčka a Jiřího Ortena. Je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první je představena metodologie, ze které práce vychází, nastiňuje také problematiku deníku jako autobiografického žánru. Pracuje s pojmy autobiografie, autenticita a konstruovaná stylizace autorského subjektu. Druhá část se věnuje historickému kontextu doby židovské perzekuce na základě odborné literatury. Třetí a čtvrtá část jsou zaměřeny na osobnosti Karla Poláčka a Jiřího Ortena a na interpretaci jejich deníků. Cílem práce je představit deník ve světle autorského subjektu a upozornit nejen na jeho historickou povahu, ale i na rys rétorický.
|
|
|
Výtvarný deník. Projekt pro žáky s poruchou autistického spektra
ŽENOŽIČKOVÁ LIBÁNSKÁ, Eliška
Diplomová práce předkládá teoretický i prakticky zaměřený materiál určený primárně pedagogům prvního stupně základní školy. V teoretické části jsou vymezeny a v souvislostech vykresleny klíčová témata, která představují základnu, na níž je vystavěna výtvarná řada. Její příprava a realizace je pak zakotvena v navazující projektové části. Prvá kapitola vymezuje pojem výtvarný deník a následně optikou výtvarné kultury představuje vybraný soubor konkrétních variant tohoto fenoménu. Další dvě kapitoly se vztahují k problematice poruch autistického spektra. Poslední teoretická pasáž práce pojednává o možnostech využití deníku ve výtvarných činnostech žáků s autismem. Textovou rovinu práce doplňují bohaté obrazové přílohy a k dispozici jsou zde čtenáři též strukturované přípravy jednotlivých lekcí prezentované výtvarné řady.
|
|
|
Fotodeník. Deník jako způsob reflexe zážitku ve výtvarné výchově
Kunderová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu deníku, především pak jeho uměleckým a dalším vizuálním formám zpracování, zejména prostřednictvím fotografie. V teoretické části práce nastiňuje obecnou historii vývoje tradičních deníkových záznamů a poté se věnuje deníkům v díle vybraných českých uměleckých osobností, které tento fenomén zpracovávaly/zpracovávají netradičním vizuálním způsobem. Jedná se o Vladimíra Fuku, Jiřího Koláře, Josefa Jindřicha Šechtla a Františka Skálu. V následující kapitole práce uvádí fenomén deníků do kontextu dnešní doby. Stručně popisuje technologický vývoj směřující k možnosti vést deníky ve virtuálním prostředí internetu. Uvádí nejběžnější formy osobních online záznamů, soustředí se zejména na fotografické deníky a demonstruje šíři spektra jejich možných podob na několika konkrétních subjektivně zvolených příkladech. Ty jsou vybrány jak z profilů na sociálních sítích, tak z osobních stránek či uměleckých projektů. V praktické části představuje práce autorčino vlastní pojetí deníkového fenoménu ve fotografické podobě. Jedná se o cyklus každodenních fotografických záznamů vyjadřujících osobní prožitky a pocity z dní strávených na zahraničním studijním pobytu. Didaktická část se věnuje přenosu deníkových prvků do hodin výtvarné výchovy žáků druhého stupně základní školy....
|
|
|
60.léta v obraze literárních autobiografií
Procházková, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se snaží přiblížit 60. léta v obraze literárních autobiografií. První část je věnována teoretickým východiskům pro zkoumání námi zvolených čtyř textů autobiografické literatury. Na základě analýzy a následné komparace deníků Ivana Diviše a Pavla Juráčka a pamětí Václava Černého a Oty Filipa práce zkoumá, jakým způsobem tito autoři vytváří obraz 60. a počátku 70. let. Zkoumány jsou narativní aspekty, tedy jakým způsobem jsou v textech konstruovány postavy, časoprostor, kompozice, vztah ke čtenáři. Stranou pozornosti nezůstanou ani otázky po smyslu psaní autobiografické literatury v námi zvolených případech. Ústředními koncepty se stávají autorské konstrukce dějin, společnosti a kultury, jejíž projektovanou (a tedy středovou) součástí autoři jsou.
|
|
|
Lingvistická analýza titulků v denících Hospodářské noviny a Blesk
Gajdušková, Tereza ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Lingvistická analýza titulků v denících Hospodářské noviny a Blesk" se zabývá rozborem titulků v článcích obsahující žánr komentář a to konkrétně v denících Blesk a Hospodářské noviny. Rozebírá se zde forma titulků, jak jsou sestaveny, a jaký mají vztah k obsahu sdělení. Práce se skládá z teoretických a analytických částí. Teoretické části charakterizují analyzovaný materiál, popisuje se zde metoda lingvistické analýzy a je zde rozebrána charakteristika titulků. Následuje pak analýza, která je rozdělena do dvou částí. V první je sledován rozdíl v užívání typů vět a také druhy modality v titulku sledovaných deníků a druhá část analýzy zkoumá obecné titulky a výskyt obrazných vyjádření v titulku. Podrobněji rozebírá vyskytující se případy metafory, metonymie, personifikace a parafráze a porovnává, zda je mezi deníky rozdíl ve výskytu těchto jevů. Předpokladem je, že bulvárnější typ deníku bude mít vyšší zastoupení titulků s obraznými vyjádřeními. Pro srovnání, zda se deníky liší nejen mezi sebou, ale jestli došlo během 10 let k významným změnám, jsou analyzovány také titulky těchto deníků před 10 lety a porovnány nejen vzájemně, ale také jejich vývoj.
|
|
| |
|
|
Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna, Orientace
Farná, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce nazvaná Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna a Orientace se zabývá analýzou suplementů deníků Právo (Salon), Mladá fronta DNES (Kavárna) a Lidové noviny (Orientace). Základní metodou je kvantitativní obsahová analýza příloh z vybraných měsíců v letech 2006-2008 doplněných o chronologickou analýzu vybraných příloh v letech 1998, 1999, 2000 a 2005. Práce sleduje hlavní charakteristiky a specifika těchto suplementů stejně jako jejich rozdíly. Zkoumá jejich obsahovou a grafickou koncepci, zařazení v mateřských denících, strukturu novinářských útvarů, témat a podtémat, jimž se přílohy věnovaly. Rovněž přibližuje historický vývoj suplementů, jejich autorskou základnu či internetové verze. Autorka práce se též zaměřila na scénu literárních a kulturních časopisů (Literární noviny, Host, Divoké víno, Revolver Revue, Tvar nebo A2), stručně uvedla profily domovských deníků a provedla sociologickou sondu mezi vysokoškolskými studenty týkající se jejich znalosti Salonu, Kavárny a Orientace.
|
|
|
Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Deníky Josefa Volfa jsou zatím nezpracovaný a nevyžitý pramen, pro zkoumání života vědeckých a kulturních elit v období první československé republiky, pro odhalení způsobu fungování Knihovny Národního muzea a v neposlední řadě pro seznámení se s osobností jejího ředitele. Autor zaznamenává události všedního pracovního dne, každodenní problémy, své vztahy s kolegy a přitom pečlivě eviduje také svou publikační činnost. Práce se věnuje dvěma posledním dílům mapujícím Volfům život těsně před jeho smrtí. Z řádek se dozvídáme o významných osobnostech veřejného života i o dnes již neznámých regionálních knihovnících, archivářích nebo badatelích. Cílem je odhalení co největšího počtu těchto jmen a událostí zde zmíněných. Snahou je pak rekonstrukce chodu jedné kulturní instituce v tehdejším Československu.
|
|
|
Hajaši Fumiko a její román Ukigumo
Ticová, Lenka ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Cílem této práce je analyzovat jedno z nejvýznamnějších děl moderní japonské spisovatelky Hajaši Fumiko a zařadit toto dílo do kontextu moderní japonské literatury a také sledovat vývoj stylu autorky v čase. Toto dílo je nutné posuzovat s přihlédnutím k jejímu životu, protože autorka do značné míry čerpala ze svých životních zkušeností.
|
|
| |
host ::
RSS.