|
|
Securitization of Migration in the Czech Republic - Role of Refugee Women in the Discourse on Migration
Čermáková, Kristýna ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Kristýna Čermáková Abstrakt Diplomová práce se zabývá sekuritizací migrace v České republice a genderovou dimenzí diskurzu o migraci. Po teoretickém úvodu do problematiky migračního procesu a jeho specifikách v případě žen následuje diskurzivní analýza českých médií, představující hlavní epistemologické jádro práce. Výzkumná otázka se snaží identifikovat způsoby, jakými česká média přispívají k zařazování migrace do sféry politiky, a potažmo mezi bezpečnostní hrozby. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola představuje základní teorie migračních studií, motivy migrace a fenomén nucené migrace. Navzdory ústřednímu akademickému předpokladu, že migranti jsou převážně muži, druhá kapitola poukazuje na zásadní rozdíly zkušeností žen a mužů s migrací. Diskurzivní analýza českých médií prováděná ve třetí kapitole, založená na výzkumné metodologii Kodaňské školy, se zaměřuje na konstrukci vnímání migrace v rámci české společnosti. Absence genderu ve veřejném diskurzu o migraci je dále analyzována v poslední kapitole. Chybějící genderová dimenze se ukázala být dvojího typu: v první řadě se jedná o akademický diskurz dominovaný muži, který je tím pádem ochuzen o polovinu názorů - autorky Hansen (2000) a Aradau (2004) svými články zahájily debatu o tomto paradoxu; za druhé se jedná o...
|
|
|
Sekuritizace hranic a legitimita sledování
Hurtík, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem ovlivňuje sekuritizační diskurz podobu fungování hranic a do jaké míry je sekuritizace zodpovědná za rostoucí důraz na zajištění bezpečnosti. Ten se projevuje instalací sledovacích zařízení, která stále více pronikají do našeho soukromí a rostoucí kontrolou společnosti, která je možná díky stále lepším zabezpečovacím technologiím, ale zejména díky prioritě, kterou má zachování bezpečnosti v dnešní společnosti. Vzhledem k povaze zkoumaného tématu je zvolenou výzkumnou metodou diskurzivní analýza, která umožňuje zachytit podobu sekuritizačních procesů a vliv sekuritizačního diskurzu nejen na vývoj hranic, stejně jako na celou společnost. Diskurzivní analýza je použita v konkrétní případové studii, jejímž předmětem je vývoj americko-kanadských hranic mezi lety 2001 a 2005. Díky teroristickým útokům z 11. září 2001 je možné analyzovat sekuritizaci od jejího počátku, přičemž délka sledovaného období zároveň umožňuje zachytit vlivy, které sekuritizaci oslabovali a umožňuje ukázat proměny sekuritizačního procesu v čase. Teoretický rámec této práce vychází z teorie sekuritizace podle Thierry Balzacqa, který navázal na teoretiky kodaňské školy a reagoval na kritiku původní sekuritizační teorie. V návaznosti na analýzu sekuritizace je druhá část práce věnována...
|
|
|
Sekuritizace jevů organizovaného násilí v Evropě: případ Velké Británie a Itálie
Mrázková, Tina ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Diplomová práce s názvem Sekuritizace jevů organizovaného násilí v Evropě: případ Velké Británie a Itálie se věnuje analýze bezpečnostních diskursů ve Spojeném království během Konfliktu v Severním Irsku a v Itálii během války státu se sicilskou mafií, a to podle teorie sekuritizace tzv. kodaňské školy, a jejich následné komparaci. Hlavním cílem práce je zachycení podoby sekuritizačních procesů v Itálii ve spojitosti s tamním organizovaným zločinem, k čemuž má dopomoci právě konfrontace s podobou sekuritizace v Severním Irsku, jehož konflikt je častým předmětem studia mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií. Teorie sekuritizace jako nástroj pro výzkum bude v práci představena v její původní podobě formulované kodaňskou školou a následně bude doplněna o četné kritiky ze strany pozdějších teoretiků sekuritizace. Značná část práce se věnuje důkladnému rozboru historického a společenského kontextu obou zkoumaných jevů a zachycení množství sekuritizačních výroků politických aktérů, na něž je tato práce v první řadě zaměřena. Diskursivní analýza je strukturována do pěti etap, které reflektují nejdramatičtější období ve vývoji sledovaných jevů. Tato období jsou charakteristická přítomností zásadních milníků, majících za následek aktivaci či oživení sekuritizačních procesů, vedoucích až k přijetí...
|
|
|
Who's Afraid of the Lurking Bear: The Resecuritization of Russia in the Post-Crimean United States National Security Discourse
Prushankin, Keith ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
This thesis presents a discourse analysis of American perceptions of Russia in their historical and contemporary context. Through the linguistic construction of security offered by the Copenhagen School of Securitization, we can trace the socio-political development of Russia as the threatening other in the American discourse. This thesis has demonstrated the consistency of linguistic devices in the American Russia discourse from the 18th century to the Crimean Crisis, and has identified specific linguistic packages which securitizing actors unpack according to their preferences and goals in a given situation. This thesis also demonstrates that the resecuritization of a previously desecuritized object may occur through the use of preexisting discursive devices that play on existing elements of the national consciousness. Keywords Resecuritization, Securitization, United States, Russia, Socio-Political Discourse, Crimean Crisis, Copenhagen School, Obama Administration, Vladimir Putin Range of thesis: 121 pages, 34,048 words, 240,229 keystrokes.
|
|
|
Securitsation of the "Jewish Question" in Slovakia in 1945-1948
Moravská, Dorota Tabitha ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Dorota T. Moravská ABSTRAKT Diplomová práca "(De)sekuritizácia ‚židovskej otázky‛ na Slovensku v rokoch 1945 - 1948" skúma z hľadiska teórie sekuritizácie proces, akým bolo v povojnovom období pristupované k riešeniu "židovskej otázky". Práca rozlišuje vnútropolitickú a zahraničnopolitickú rovinu procesu a ukazuje, že v spoločnosti existovali súčasne protichodné tendencie - kým na zahraničnopolitickej scéne vyvíjali aktéri tlak na slovenské politické elity, aby otázku desekuritizovali, v domácom prostredí podnikala "zainteresovaná verejnosť" kroky opačným smerom. Politické elity tak boli donútené čeliť (de)sekuritizačnej dileme. Práca zdôrazňuje význam sociálneho a historického kontextu, v ktorom je sekuritizačný proces ukotvený a z tohto hľadiska si všíma historickú kontinuitu vzniku a vývoja "židovskej otázky" na Slovensku, ktorú následne stavia do kontrastu k radikálnej zmene spoločenskej situácie v povojnovom období. V tej sa z hľadiska skúmanej otázky reštitúcia židovského majetku stala kľúčovým faktorom, ktorý ovplyvnil priebeh udalostí. V dôsledku protižidovsky zameraných akcií a násilných činov bola "židovská otázka" po vojne politizovaná a posunutá do sféry "nevyhnutnosti a urgentnosti". Vo výsledku tieto okolnosti spôsobili, že očakávaný reštitučný zákon na Slovensku nebol implementovaný. Práca...
|
|
|
Bezpečnost Ruské federace: (de)sekuritizace USA ruskými představiteli
Vacková, Zdeňka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce s názvem Bezpečnost Ruské federace: (de)sekuritizace USA ruskými představiteli se zabývá bezpečností Ruska z pohledu jeho vrcholových představitelů především ve vztahu ke Spojeným státům americkým. Zkoumané období je vymezeno funkčním obdobím prezidenta Dmitrije Medveděva (2008 - 2012). Cílem práce je zjistit, proč byly USA v průběhu Medveděvova prezidentství (de)sekuritizovány a potvrdit či vyvrátit stanové hypotézy. Zahraniční politiku Ruské federace vytváří prezident, premiér a ministr zahraničních věcí, jejichž projevy a rozhovory jsou hlavním zdrojem dat. V první části práce jsou rozebírány základní bezpečnostní pojmy a teorie (de)sekuritizace. V následující části je definována bezpečnost z pohledu Ruska. Jsou zde zkoumány oficiální dokumenty zaměřující se na vymezení národní bezpečnosti, na zahraniční politiku a vojenskou oblast. Je zde také rozebrán ruský mediální diskurz od 90. let 20. století a rusko-americké vztahy. Poslední empirická část zkoumá rozhovory a projevy prezidenta Medveděva, premiéra Putina a ministra zahraničních věcí Lavrova z hlediska jejich postoje k USA.
|
|
|
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem
Dederová, Nelly ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem Bc. Nelly Dederová Diplomová práce Diplomová práce Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem se zabývá konstrukcí "problému" Šluknovského regionu na pozadí Šluknovských událostí (dva fyzické střety ve městech Nový Bor a Rumburk ze srpna 2011 a následující série protestů, demonstrací a shromáždění ve městech Šluknovského regionu trvajících až do roku 2012), na který nahlíží optikou teorie sekuritizace představitelů Kodaňské školy bezpečnostních studií Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaap de Wilda. Výchozím předpokladem je, že se účastníci utvořeného politicko-bezpečnostního diskurzu odkazovali ke Šluknovským událostem za použití sekuritizačního jazyka, tj. označili určitý referenční objekt za ohrožený, navrhovali mimořádná opatření a požadovali legitimizaci jejich přijetí.
|
|
|
Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Diplomová práce s názvem Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011 pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé části přistupuje autor k charakteristice základního historicko- politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky prostoru volného pohybu.
|
|
|
V první linii migrační vlny. Rozbor sekularizačního diskurzu vlády Silvia Berlusconiho v Itálii po vypuknutí arabského jara v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Rigorózní práce s názvem: "V první linii migrační vlny. Rozbor sekuritizačního diskursu vlády Silvia Berlusconiho v Itálii po vypuknutí arabského jara v roce 2011" pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé a třetí části přistupuje autor k charakteristice základního historicko-politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace a migračního diskursu v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky...
|
|
|
Copenhagen School of Security Studies - Societal Dimension and the Case of Egypt Securitization and its Impact on Human Rights
Hulínová, Beáta ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cieľom tejto práce je zistiť, či je teória sekuritizácie Kodaňskej školy použiteľná mimo euroamerický priestor. Dôvodom výberu tejto témy sú rozchádzajúce sa názory teoretikov o možnosti univerzálnosti teórie. Mnohí autori kritizujú i ignoráciu procesu, kontextu, obrazov či fyzických akcií. Teória je aplikovaná v spoločenskom sektore v Egypte na deviatich prípadoch zahŕňajúcich ľudsko-právne nevládne neziskové organizácie, politických oponentov, kritikov a žiadateľov o azyl. Na týchto prípadoch je sledovaný priebeh sekuritizácie, uplatnenie výnimočných prostriedkov, výsledky a dopad sekuritizácie. Pozornosť sa venuje i tomu, či proces sekuritizácie bral do úvahy kontext, proces, či obrazy a fyzické akcie hrali nejakú úlohu a akú. Práca je spracovaná inštrumentálnou prípadovou štúdiou. Usiluje o vysvetlenie úzko vymedzeného prípadu na základe teórie. V daných prípadoch sú hrozby identite prezentované ako "iné", cudzie a s výnimkou jedného prípadu i ako "Západné", teda ako rozdielne od egyptskej identity. Uplatnenie výnimočných prostriedkov na vyrovnanie sa s hrozbami sa tak stáva legitímnym. Hlavným prínosom práce je zistenie, že teória sekuritizácie je s určitými výhradami použiteľná mimo euroamerický priestor, konkrétne v Egypte. Sekuritizačné procesy zohľadňovali kontext i proces. V niektorých...
|
host ::
RSS.