|
|
Treatment for Brain Arteriovenous Malformations
Bradáč, Ondřej ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Vaverka, Miroslav (oponent)
Úvod: V této práci jsou prezentovány neurologické výsledky chirurgické a endovaskulární léčby mozkových arteriovenozních malformací. Tyto neurologické výsledky jsou podpořeny studií výsledků neuropsychologických na podskupině pacientů. Na základě těchto výsledků a extenzivní literární rešerše doporučujeme optimální léčebný algoritmus. Sestava: Hlavní sestava čítá 222 pacientů ve věku 9 až 87 let, léčených mezi léty 1998 a 2013. Chirurgická poodskupina sestává z 85 pacientů, endovaskulárně bylo léčeno 55 pacientů. Dalších 34 pacientů bylo odesláno přímo k radiochirurgické léčbě. Zbylých 48 pacientů bylo léčeno konzervativně. Podskupina 66 pacientů byla podrobena neuropsychologickému testování minimálně 2 roky po léčbě za použití testové baterie konstruované speciálně pro tuto studii. Kontrolní skupina sestávala z 10 zdravých dobrovolníků. Výsledky: V chirurgicky léčené podskupině pacientů byla mírá závažných komplikací 3.5% s úspěšností totální okluze 96.5%. V čistě endovaskulárně léčené podskupině byla mírá závažných komplikací 5.5% s úspěšností totální okluze 36.4%. Jeden z observovaných pacienů zemřel následkem intracerebrálního krvácení. Ke srovnání s literárními daty byla provedena literární rešerše. Na jejím základě byla pro jednotlivé léčebné modality předpovězena pravděpodobnost krvácení v...
|
|
| |
|
|
Deprese ve stáří se zaměřením na osoby s kognitivním deficitem
Věchetová, Gabriela ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Depresivní symptomatika je u seniorů s neurokognitivní poruchou velmi častým jevem. Komorbidita obou onemocnění a překrývání se jejich symptomů komplikuje správnou diagnostiku a tudíž i nasazení vhodné léčby. Diskutovanou otázkou jsou rovněž nástroje měření deprese u seniorů s těžším kognitivním deficitem. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku deprese a kognitivní poruchy ve stáří, a to se zaměřením na Alzheimerovu nemoc, která je společně s depresí nejčastější duševní poruchou u seniorů. Předmětem empirické části práce bylo na základě rozhovorů se seniory zkoumat, zda je Geriatrická škála deprese (GDS) vhodným nástrojem měření i u seniorů s kognitivním deficitem, a dále prozkoumat, jak tito senioři skutečně prožívají jednotlivé kvality nálady, které jsou předmětem položek v GDS. Na výzkumu participovalo 40 seniorů s různým stupněm kognitivního deficitu. Výsledky studie ukázaly, že dotazník je použitelný pro seniory s mírnou kognitivní poruchou a mírnou demencí. Hranici kognitivního deficitu, po kterou je vhodné používat metodu měření deprese GDS, by bylo potřeba zjišťovat na větším vzorku seniorů se středně těžkou demencí, než tomu bylo v této studii. Na základě kvalitativní analýzy rozhovorů založené na metodě zakotvené teorie došlo k určení ústředního jevu spojeného s...
|
|
|
Kognitivní deficit u schizofrenie a jejích animálních modelů
Svojanovská, Barbora ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Vrajová, Monika (oponent)
Kognitivní deficit je charakteristickým příznakem schizofrenie a vyskytuje se u většiny pacientů s tímto onemocněním. K lepšímu porozumnění vzniku schizofrenie a její případné léčby se využívají animální modely. Častým objektem těchto modelů jsou potkani a myši, kterým lze podávat různá léčiva používaná při léčbě schizofrenie, nebo nově syntetizované látky a následně se pozoruje vliv jejich účinku v různých podmínkách. Blokací NMDA (N-methyl-D-aspartátových), dopaminových nebo serotoninových receptorů je možné namodelovat deficit kognitivních funkcí. Lézí určité oblasti mozku můžeme zjišťovat, které konkrétní části se podílejí na kterém deficitu. S kognitivními funkcemi je nejčastěji spojován hipokampus a prefrontální kůra. Tato práce popisuje teorie vzniku schizofrenie, na základě kterých vznikají odpovídající animální modely. Dále ukazuje, že výzkum kognitivního deficitu na animálních modelech napomáhá při vývoji vhodných léků bez nepříznivých vedlejších účinků. Klíčová slova: schizofrenie, animální modely, kognitivní deficit, paměť, pozornost, prostorová navigace
|
|
|
Využití ICT pro podporu kognitivních funkcí
Šuchman, Ondřej ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Výkon kognitivních schopností, tedy pozornosti, paměti, jazyka a řeči, plánování, rozhodování nebo logického myšlení, je základním předpokladem pro kvalitu ţivota kaţdého z nás. Existuje mnoho způsobů, jak je udrţovat nebo zdokonalovat. Tato práce se zabývá propojením informačních technologií a kognitivních věd s důrazem na podporu paměti. V úvodu je detailně představen cíl práce, v další kapitole následuje popis paměťových systémů a ostatních kognitivních funkcí. Třetí kapitola je zaměřena na stručné představení mozkových struktur, neurotransmiterů ovlivňujících činnosti paměti, a zobrazovacích metod, které slouţí ke sledování činností mozku. Ve čtvrté kapitole jsou popsány nejčastější paměťové deficity. V páté kapitole je představeno několik počítačových programů, které jsou v současnosti pouţívány pro podporu kognitivních funkcí. V rámci praktické části práce byl jeden ze softwarů uvedených v páté kapitole otestován se zaměřením na paměťové schopnosti výzkumného vzorku. Výsledky experimentu jsou rozvedeny v závěrečné části práce.
|
|
|
Psychopatologické důsledky traumat
JELÍNKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychopatologickými důsledky po kraniocerebrálním traumatu a je zaměřena na vznik kognitivního deficitu po různém poškození mozku. V práci se zabývám vznikem mozkového traumatu a následně vzniklých psychologických deficitů. Dále popisuji vyšetření, které stanoví diagnózu a příslušnou formu rehabilitace. Následuje somatické a funkční postižení centrální nervové soustavy. Jako praktickou část jsem představila kazuistiku mladého chlapce, který po dopravní nehodě prodělal vážné kraniocerebrální poranění.
|
|
|
Integrovaný terapeutický program pro klienty se schizofrenií v praxi
HAVLÍČKOVÁ, Jiřina
Práce podrobneji predstavuje nemoc zvanou schizofrenie a program vytvorený pro klienty trpící touto nemocí. Je rozdelena na dve cásti {--} teoretickou a praktickou. V teoretické cásti ctenárum predstavuji problematiku psychických nemocí , zejména schizofrenie. Popisuji príciny, symptomy, formy a prognózu nemoci. Také popisuji samotný Integrovaný terapeutický program pro klienty se schizofrenií. Poslední cást venuji naší neziskové organizaci. V praktické cásti seznamuji ctenáre s výsledky výzkumu a analyzuji data. Tyto data budou využita v praktické cinnosti {--} v práci s klienty.
|
host ::
RSS.