|
|
Stárnutí populace v Číně
Pawliková, Barbora ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Obavy z nekontrolovatelného růstu čínské populace v druhé polovině 20. století vedly vládu k zavedení opatření na kontrolu porodnosti. Prudký pokles míry fertility pod hranici obnovitelnosti populace a prodlužující se doba dožití budou nyní působit neobvykle rychlé stárnutí. Cílem této práce je vysvětlit příčiny vedoucí ke stárnutí současné čínské populace a jeho dopady na ekonomiku a ukázat možné způsoby, pomocí nichž by se s následky stárnutí mohla Čínská lidová republika vypořádat. První kapitola se zabývá demografií obyvatelstva obecně, jsou v ní charakterizovány ukazatele, pomocí nichž je vývoj obyvatelstva popisován, a poté definována populační politika a nastíněny jednotlivé její druhy. Část kapitoly je věnována populační politice Číny v druhé polovině 20. století. Druhá kapitola popisuje současný stav čínské populace a přibližuje problémy, které pro Čínu ze stárnutí populace plynou (např. pokles pracovní síly a s ním spojený růst mezd, mizející demografická dividenda nebo nedostatek zařízení sociálních služeb). Třetí kapitola se zaměřuje na způsoby, jimiž se snaží čínská vláda na stárnutí populace reagovat. Důraz je kladen na nově zavedenou politiku dvou dětí a efekty, které by mohla ve vztahu ke stárnutí přinést. Kapitola zahrnuje také doporučení, na jaká opatření by se měla vláda zaměřit, aby pro zemi nebylo stárnutí hrozbou a brzdou jejího rozvoje.
|
|
|
Posilování čínského IT sektoru jako možná cesta z pasti středního příjmu
Pitnerová, Kristýna ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku pasti středního příjmu, v souvislosti s vývojem čínské ekonomiky a sektoru informačních technologií od počátku 21. století. První kapitola definuje střední příjem a popisuje charakteristiky pasti středního příjmu. Druhá kapitola se zabývá již konkrétněji vývojem čínské ekonomiky, výzvami a popisuje roli čínské vlády v oblasti výzkumu a vývoje. Třetí kapitola věnuje pozornost čínským zahraničním fúzím a akvizicím, které jsou hlavním nástrojem pro získání chybějícího know-how a znalostí v oblasti high-tech technologií. Čtvrtá kapitola popisuje konkrétní případy vývoje vybraných čínských výrobců v IT oboru - Lenovo a Huawei. Na základě komparace provedení zahraničních akvizicí těchto dvou společností byla prokázána souvislost mezi přístupem k realizaci akvizice a vlivem dané značky na globálním trhu. Hlavním cílem práce je ověření teze o posilování čínského odvětví informačních technologií nejen na domácím trhu, ale i ve světě, kdy je demonstrováno, že zvýšená podpora vývoje v oblasti informačních technologií je jednou z možných cest z pasti středního příjmu.
|
|
| |
|
|
Ranking faktorů ovlivňujících vývoj cen na realitním trhu v Šanghaji
Sýkora, Michal ; Neumaierová, Inka (vedoucí práce) ; Machek, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl určení cenových determinant nově dokončených rezidenčních nemovitostí v Šanghaji. Nejprve je popsána historie a současnost trhu nemovitostí v ČLR a v Šanghaji. Jsou charakterizovány strukturální problémy, trendy, a možný budoucí vývoj této oblasti ekonomiky. Determinanty jsou určeny na základě vícenásobné regresní analýzy s využitím metody nejmenších čtverců (OLS). Data jsou analyzována za pomoci statistického software STATA verze 14. Faktory, u kterých byl na základě empirické analýzy prokázán jejich vliv na cenu nemovitostí, jsou prezentovány formou rankingu. Největší vliv na cenu nemovitostí je prokázán u objemu peněžní zásoby. Následuje úroková míra, index burzy cenných papírů SSE, příjmy obyvatel a objem dokončených investic plynoucích do odvětví realit. Nejmenší vliv je prokázán u plochy dokončených rezidenčních nemovitostí v Šanghaji.
|
|
|
Vstup Číny do Světové obchodní organizace: případová studie americko-čínských obchodních sporů
Carhounová, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Vstup Číny do Světové obchodní organizace: případová studie americko - čínských obchodních sporů se zabývá vývojem obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou během let 2001 - 2015. V první části nejprve zmíním historický kontext čínsko-amerických vztahů během posledních 50 let do roku 2001, kdy Čína vstoupila do WTO. Poté se zaměřím na hlavní motivy Číny k vstupu do WTO a jaké měl čínský vstup do WTO dopady na obchodní vztahy se Spojenými státy. Ve druhé části se budu stručně věnovat vývoji zahraničního obchodu Číny a USA a mimo jiné nastíním některé strukturální problémy čínské ekonomiky, které brání bezproblémové obchodní výměně se Spojenými státy. Mezi tyto problematické oblasti mezi Čínou a jejími obchodními partnery se řadí například podhodnocená čínská měna, velké deficity obchodní bilance dosahované v obchodě s Čínou, komplikovaný přístup na čínský trh a další. To vše má za následek vznik řady obchodních sporů mezi Spojenými státy a Čínou, které jsou často řešeny na půdě WTO. Po stručném nastínění Mechanismu řešení sporů v třetí kapitole této práce, se budu hlouběji věnovat periodizaci účasti Číny na řešení sporů WTO. Během prvních let po vstupu Číny do WTO, členové WTO jen zřídka napadali Čínu v soudním řízení v rámci WTO. Nicméně po skončení pětiletého...
|
|
|
Vývoj zahraničního obchodu mezi ČLR a USA od vstupu Číny do Světové obchodní společnosti po současnost
Kyselková, Ivana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Lepš, Jakub (oponent)
Práce "Vývoj zahraničního obchodu mezi ČLR a USA od vstupu Číny do Světové obchodní společnosti po současnost" podrobně analyzuje americké obchodní vztahy mezi ČLR a USA. Od roku 1978 až do současnosti obchodní výměna mezi ČLR a USA ve zboží a službách kontinuálně rostla. Jedním z hlavních mezníků ve vzájemném vztahu, ale i vývoji čínské ekonomiky, byl vstup ČLR do WTO, který otevřel Číně nediskriminační přístup na světové trhy. V souvislosti s narůstající obchodní výměnou mezi ČLR a USA postupně začal nabývat na komplexnosti také bilaterální vztah a objevily se spory, jež byly často řešeny na půdě WTO či bilaterálním jednáním. Práce mapuje rozepře týkající se zejména ochrany práv duševního vlastnictví, zdravotních a bezpečnostních standardů výrobků, špionáže a nedostatečného plnění pravidel stanovených WTO. Jedním z mediálně často probíraných témat v USA bylo téma obchodního deficitu, z růstu kterého někteří američtí politici vinili podhodnocování směnitelného kurzu juanu čínskou vládou. Práce dochází k závěru, že problém vlivu směnitelného kurzu na obchodní deficit je často zjednodušován a rozhodně nelze říci, že hodnota juanu je jeho hlavním původcem. Původcem se spíš naopak zdají být strukturální problémy americké ekonomiky a vysoká spotřeba Američanů v kontrastu s nízkou spotřební hladinou v...
|
|
|
Serpent in the Water: Debating the Chinese Maritime Strategy
Slominski, Michael ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Současné téma mezinárodních debat mezi západními geopolitickými vzdělanci se týká toho, zda nedávné demonstrace Čínské námořní síly reprezentují adopci navenek agresivní námořní strategie, která by vyžadovala reaktivní změnu přístupu západních zemí k jednání s jihovýchodními asijskými obchodními zájmy. Tato práce analyzuje nedávný vývoj v čínské námořní strategii za účelem určení, zda je tato strategie skutečně ofenzivní nebo defenzivní. Čerpající z realistické interpretace mezinárodních vztahů, geostrategického vyhodnocení Čínského státu a podrobného porozumění principům námořních strategií, tato práce poukazuje na základní problém v rozlišování mezi ofenzivními a defenzivními námořními strategiemi, vzhledem k tomu že si námořní státy přirozeně vyvíjejí síly promítající jejich moc za účelem obrany jejich námořních dopravních cest a námořního obchodu. Ve snaze rozpoznat strategický záměr podkládající soudobou námořní aktivitu Číny, tato práce vytváří nezávislou vizi optimální čínské defenzivní námořní strategie založenou na současných hrozbách prostředí vůči státu a porovnává tyto výsledky proti nedávným investicím do čínské námořní síly. Zkoumáním shody těchto dvou stavů tato práce nabízí kontextuální porozumění o současném vývoji čínských námořních schopností a diskutuje nad souvisejícími...
|
|
| |
|
| |
|
|
Systémy protiraketové obrany v oblasti severovýchodní Asie a jejich vliv na strategické chování ČLR v regionu
Mareš, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá strategické chování ČLR v regionu severovýchodní Asie v přímé souvislosti se systémy protiraketové obrany, jež v daném regionu v současné době vznikají. Záměrem práce je analyzovat motivy čínského regionálního strategického chování s ohledem na konkrétní technologický prvek (= systémy protiraketové obrany), a to na základě předem stanovených analytických rovin: realistické, liberální a konstruktivistické. Do značné míry se však liší technologická konfigurace jednotlivých systémů nebo vztah regionálních aktérů s ČLR. Práce proto obsahuje případové studie, jež analyzují vztah ČLR a konkrétního aktéra, který v oblasti severovýchodní Asie aktivně buduje systém protiraketové obrany. Budování systémů protiraketové obrany v oblasti severovýchodní Asie může za určitých podmínek ohrozit vitální strategické zájmy ČLR. Strategická reakce ČLR je však umírněná. Cílem práce je vysvětlit, proč ČLR nemění své strategické chování v daném regionu v přímé souvislosti se vnikajícími regionálními systémy protiraketové obrany.
|
host ::
RSS.