|
| |
|
|
Poruchy příjmu potravy
Loudová, Libuše ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tématem bakalářské práce je obecné pojednání o multifaktoriálních příčinách poruch příjmu potravy v kontextu současných sociokulturních determinantů, se zaměřením na děti a mladistvé. Teoretickými východisky práce jsou v jejím úvodu obecná pojednání o možných příčinách vzniku, výskytu, průběh, prognóze a diagnostických kritérií poruch příjmu potravy, s odkazem na mladší školní a mladistvý věk. Stěžejním tématem bakalářské práce je pak dotazníkové šetření z oblasti znalostí, schopností rozpoznání, intervence, obecných postojů k problematice a realizace primární prevence poruch příjmu potravy pedagogického sboru druhého stupně běžné základní školy. Uvedení statistických dat za období posledních pěti let v souvislosti s nárůstem výskytu a hospitalizace pacientů dětského a mladistvého věku s poruchami příjmu potravy na dětské psychiatrické klinice a výskyt těchto poruch v kombinaci s duální diagnózou, je dílčím cílem práce. V práci bude použita komparativní metoda a dotazníkové šetření.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy u adolescentů z pohledu učitelů středních škol
Bicanová, Eliška ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o poruchách příjmu potravy a o informovanosti středoškolských učitelů tělesné výchovy o tomto onemocnění. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury a zabývá se mentální anorexií, mentální bulimií a nespecifickými poruchami příjmu potravy. Výzkumné šetření bylo realizováno formou rozhovorů se středoškolskými učiteli. Cílem práce bylo zjistit, zda učitelé vědí, co jsou poruchy příjmu potravy, jaké jsou jejich možné příčiny, možnosti prevence a kompetence učitelů k řešení tohoto onemocnění. Výsledek naznačuje, že učitelé tělesné výchovy mají pouze základní znalosti o problematice poruch příjmu potravy. S ohledem na tato a další zjištění byl vypracován návrh jednání pro učitele, kteří se setkají s poruchou příjmu potravy u svých žáků.
|
|
|
Poruchy přijímání potravy
Antelmanová, Kateřina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Bakalářská práce představuje problematiku poruch příjmu potravy. Interdisciplinárním přístupem je zde podána snaha o utvoření celistvého pohledu na problematiku v kontextu lékařském, psychologickém a především sociálně kulturním. V první části se práce zaměřuje na zařazení poruch příjmu potravy do systému klasifikace nemocí, aby uvedla jejich pojetí v lékařství. Dále nezávisle rozebírá onemocnění v období dětského věku. Biologické a psychologické souvislosti práce ve stručnosti popisuje v rizikových faktorech. Druhá část práce se orientuje na sociokulturní faktory ovlivňující vznik poruch příjmu potravy a vysvětluje některé pojmy, které s nimi souvisejí.Věnuje se také jejich historii, kterou uvádí přehledově od starověku až do 20. století. Využita je také evoluční perspektiva, která líčí možnosti, které přispěly ke vzniku preferencí štíhlosti na základě prostředí. Bakalářská práce v této části v zásadě dokládá vlivy Západní kultury, které se stále rozšiřují. Západními hodnotami je ovlivněn téměř celý svět, i oblasti, u kterých to není příliš očekávané. Práce ukazuje tato fakta na několika výzkumech. V závěru práce poukazuje v neposlední řadě také na sociální dopad poruch příjmu potravy na jedince. Klíčová slova: Poruchy příjmu potravy, mentální anorexie, mentální bulimie, sociálněkulturní perspektiva
|
|
|
Vliv energetické hodnoty a složení potravy na hladiny vybraných hormonů u osob s poruchami příjmu potravy
Doubková, Hana ; Nedvídková, Jara (vedoucí práce) ; Smitka, Kvido (oponent)
Peptidický hormon ghrelin je produkován zejména v žaludku a zvyšuje chuť k jídlu. Obestatin je peptid vznikající z preproghrelinu a původně byl považován za hormon, který potlačuje stimulační účinky ghrelinu na příjem potravy. V mé práci jsem se snažila zkoumat vliv postprandiálního stavu na hladiny hormonů ghrelinu a obestatinu u pacientek s mentální bulimií a u zdravých žen. Po nočním lačnění byly změřeny plasmatické hladiny ghrelinu a obestatinu před a po konzumaci rozpuštěné vlákniny a rozpuštěné vlákniny s glukosou. Pozorovala jsem větší pokles plasmatických hladin ghrelinu i obestatinu po konzumaci rozpuštěné vlákniny s glukosou. Na základě výsledků usuzuji, že postprandiální plasmatické hladiny ghrelinu a obestatinu jsou ovlivněny množstvím kalorií v potravě a stravovacími návyky.
|
|
| |
|
|
Poruchy příjmu potravy u žáků 2. stupně základních škol
Šnáblová, Soňa ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá poruchami příjmu potravy se zaměřením na dvě základní a v současné době nejvýznamnější onemocnění - mentální anorexie a mentální bulimie. V teoretické části shrnuji poznatky o poruchách příjmu potravy, podávám základní informace o mentální anorexii a mentální bulimii, věnuji pozornost jejich příčinám vzniku, příznakům, důsledkům a léčbě. Dále se věnuji prevenci poruch příjmu potravy na ZŠ. Na základě teoretických východisek bylo provedeno dotazníkové šetření mezi žáky základních škol, které si kladlo za cíl zjistit úroveň znalostí dané problematiky, spokojenost s vlastním tělem a vzhledem a jejich vztahy k dietním tendencím.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy se zaměřením na mentální anorexii a bulimii.
Zinková, Alžběta ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent)
Práce se zabývá poruchami příjmu potravy. Snaží se podat co nejucelenější přehled o dvou majoritních poruchách příjmu potravy, a to o mentální anorexii a mentální bulimii. Obě tyto nemoci mají mnoho společného, ale i některá svá specifika, na která v práci upozorňuji. Tato práce je koncipována tak, aby v prvních kapitolách čtenáře seznámila s jednotlivými poruchami příjmu potravy podle mezinárodních diagnostických kritérií. Dále je zde nastíněna historie, epidemiologie a etiologie a patogeneze jednotlivých poruch. Další kapitoly jsou věnovány anorexii i bulimii. Pojednávají o predispozicích poruch příjmu potravy a jsou v nich zahrnuty psychologické i biologické faktory a dále zdravotní rizika, která mohou nastat při dlouhodobém hladovění i při kompenzačním chování u bulimických pacientů. V poslední rešeršní kapitole jsou stručně popsány různé druhy léčby, které se ve své většině opírají o poznatky z psychologie.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.