|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Mezinárodněprávní uznávání států: Bosna a Hercegovina a Kosovo
Skala, Jakub ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Tato seminární práce řeší problematiku mezinárodního uznávání států Bosna a Hercegoviny a Kosova. Práce se opírá o uplatnění předem definovaných kritérií státnosti na konkrétní případy a jejich vzájemné porovnání. Výsledkem je pak ověření hypotézy, že ani jeden z těchto státních útvarů nesplňuje požadavky na uznání státnosti z pohledu mezinárodního práva. Práce tak i s odstupem času ověřuje platnost předchozích zjištění a rekapituluje nestandardní vývoj na Balkánském poloostrově a podněcuje tak k dalšímu výzkumu v budoucnu.
|
|
|
Segregované vzdělávání v Bosně a Hercegovině
Baklová, Eliška ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá segregovaným vzděláváním v Bosně a Hercegovině, ke kterému dochází na všech úrovních škol. Bosna a Hercegovina je multinárodní stát, který obývají tři konstitutivní národy: Bosňáci, Srbové a Chorvaté. Poté, co zde v roce 1995 skončila válka, která byla ukončena podpisem Daytonské mírové dohody, byla Bosna a Hercegovina rozdělena na dvě entity: Federaci Bosny a Hercegoviny, obývanou převážně Bosňáky a Chorvaty, na Republiku Srbskou, obývanou převážně Srby a na Distrikt Brčko, který je těmito entitami společně spravován. Každý z těchto národů vnímá odlišně svou národní identitu, historii a také budoucí směřování Bosny a Hercegoviny. Vzdělávání je oblast, která má na utváření národní identity velký podíl, neboť žákům předává hodnoty společnosti, ve které žijí. Práce se zabývá vlivem konfliktu na vzdělávání, na vytváření národní identity a popisuje vzdělávací systém BaH. Předmětem zkoumání jsou učebnice a osnovy, které každý z konstitutivních národů používá jiné, a které reflektují jejich rozdílné postoje ke společné historii a státnímu zřízení. Práce se zaměřuje na jejich vývoj v letech 1995-2019 a na to, jak se proměňoval jejich nacionálně laděný obsah.
|
|
|
Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků
Mrázková, Eva ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Jméno: Eva Mrázková Název práce: Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků Abstrakt Emigrace z Bosny a Hercegoviny je téma, které je i přes svou aktuálnost a důležitost nedostatečně zmapováno. V médiích i akademické literatuře bývá prezentováno jako proces, kterým země přichází o pracovní sílu a kvalifikované odborníky. Cílem práce je přispět do diskursu o bosenské emigraci a pomocí konceptu transnacionalismu poukázat na často opomíjený podíl bosenských emigrantů na rozvoji země. Práce si pokládá otázku, v jakých oblastech a jakým způsobem bosenští emigranti na rozvoji země participují. Nejprve představuje koncept transnacionalismu, popisuje vývoj emigrace z Bosny a Hercegoviny od roku 1992 a během 21. století, zmiňuje charakteristiky bosenské diaspory a mediální a akademický diskurs o tématu. Poté nastiňuje jednotlivé oblasti, do kterých členové bosenské diaspory svými aktivitami zasahují, a způsoby, jakými tak činí. Práce došla k závěru, že bosenští emigranti přispívají k chodu ekonomiky země posíláním ekonomických remitencí, či komunikací se svými známými předávají bosenské společnosti takzvané sociální remitence, neboli nápady, dovednosti či hodnoty načerpané v zahraničí, a tím mohou ovlivnit situaci v bosenské společnosti. Bosenská diaspora může...
|
|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
|
|
Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru
Höfer, Karel ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Bc. Karel Höfer Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru KP IPS FSV UK Diplomová práce ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá tématem komparativního volebního inženýrství a volebního designu v postjugoslávském prostoru. Lze ji tak v rámci sociálních věd zařadit do oboru politické vědy a v jejím rámci do oboru komparativní politické vědy a dále pak specificky do podoboru volebních studií. Předmětem práce je volební design a volební inženýrství a jejími případy jsou jednotlivé politické a konkrétní volební systémy v postjugoslávském prostoru do roku 2012. Důležitost uvedeného tématu tkví v tom, že se jak z teoretické, tak i z empirické perspektivy jedná o dosud komplexně neprobádané téma, které si zasluhuje svoji pozornost. Výzkum volebního designu a volebního inženýrství je přitom jedním z nejperspektivnějších směrů současné politické vědy. Postjugoslávský prostor zase nabízí vzhledem ke svým společným historickým a institucionálním východiskům, ale rozdílnému politickému a institucionálnímu vývoji po rozpadu Jugoslávie, ideální prostředí pro komparativní politickou vědu a obecně komparativní přístup. Primárním cílem této práce je proto komparace volebního designu a volebního inženýrství v postjugoslávském prostoru. Důležitou součástí práce je kromě empirických zjištění také původní a...
|
|
|
Percepce zahraniční politiky USA za vlády Billa Clintona v Bosně a Hercegovině prostřednictvím amerického tisku
Matela, Matěj ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Cílem práce je popsat a analyzovat stanoviska několika vybraných novinářů The New York Times vůči participaci tehdejší oficiální politiky Spojených států ve válce v Bosně a Hercegovině (1992-1995). Na základě dobových textů několika výrazných osobností americké publicistiky první poloviny 90. let práce podává obraz toho, jak konflikt na Balkáně rezonoval na stránkách jednoho z nejpopulárnějších amerických periodik a především to, jakým způsobem jednotliví analytici průběžně hodnotili balkánskou politiku prezidenta Billa Clintona a jeho národně-obranného týmu. Vedle této ústřední, praktické části, která obsahuje také přehled analyzovaných autorů a politickou orientaci The New York Times, nastiňuje práce celkový charakter zahraniční politiky W. J. Clintona i George Bushe staršího, historicko-společenské pozadí bosenského konfliktu a podrobný přehled událostí ve válečné Bosně s výrazným důrazem na účast Bílého domu.
|
|
|
Analýza neoosmanismu a jeho působení v oblasti Západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny
Prestaš, Ivan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce pod názvem: Neoosmanismus a jeho působení v oblasti západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny analyzuje stav turecké zahraniční politiky a její postoj vůči západobalkánským státům. Cílem práce je analyzovat tureckou expanzionistickou zahraniční politiku už ne z vojenského, ale z ekonomického pohledu. Práce je rozdělena do třech částí. První část je věnována Turecku a tomu, jak se měnilo jeho postavení na regionální a světové politické scéně. Následující část práce se zabývá vývojem jak bosensko- tureckých vztahů, tak i srbsko-tureckých vztahů za posledních deset let. Poslední a nejvýznamnější kapitola analyzuje ekonomický aspekt neoosmanismu. Na základě analýzy tureckých investic do výše zmíněných západobalkánských států a dalších ekonomických parametrů (vývoz a dovoz) vyplývá, že se Turecko pomocí tzv. soft power stává významným hráčem v tomto velmi bouřlivém regionu. Za pomocí komparativní analýzy dvou případových studií bylo utvrzeno, že se ve středu zájmu ještě stále nachází Bosna a Hercegovina, která je považována spolu s Albánií za nejvýznamnějšího tureckého partnera na Balkáně. Na druhé straně ochota Srbska spolupracovat s Tureckem, která se projevuje otevíráním srbského trhu pro turecké investory, by mělo v budoucnu dosáhnout anebo i přesáhnout míru investic...
|
|
| |
host ::
RSS.