|
|
Cathedral today
Rampáčková, Monika ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
The master's thesis deals with famous Notre-Dame de Paris, which was destroyed by fire in 2019. The work focuses specifically on the design of completion of the construction. The cathedral is situated in the historical centre of Paris on the Île de la Cité. A lot of damage was caused to the building after the devastating fire on 15 April 2019. The aim of the thesis was to create a spiritual place that would maintain its past, but at the same time manage to follow ecological solutions in the present. The new design of the attic creates a sacred place, in which we realize the importance of faith and the peace of God. The cathedral is open to the general public ? religious people from all over the world come here to experience the love, joy and happiness that the cathedral invokes. The whole attic can be described as an open space, which symbolizes infinity or immortality from the religious point of view. It represents the connection of the past, present and future. The space is designed to hold priestly celebrations and to be open for the public. It can also be used for various events, such as exhibitions of sculptures that survived the fire.
|
|
|
Věk Dračího doupěte: nové pojetí a komercionalizace volného času na počátku 90.let dvacátého století
Houha, Libor ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Ducháček, Milan (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu her na hrdiny v prostředí Československa a posléze České republiky v první polovině 90. let. Hry na hrdiny přišly do českých zemí v podobě hry Dračí doupě, kolem které se ihned vytvořila aktivní komunita hráčů. Cílem práce je analýza a kontextualizace subkultury hráčů her na hrdiny v první polovině 90. let, a také aktivit nakladatelství Altar, které Dračí doupě vydalo v roce 1990. S Dračím doupětem je neodmyslitelně spjata komercionalizace her na hrdiny. V rámci práce je popsán vývoj nakladatelství Altar s ohledem na jeho tržní strategie a ovlivnění subkultury hráčů her na hrdiny. Zbytek práce je věnován komunitě hráčů her na hrdiny s ohledem na její vývoj, podobu a šíření prostřednictvím fanzinů (neprofesionální publikace vydávané komunitou), časopisů a komunitních setkání (tzv. "conů"). Dále jsou analyzovány spory uvnitř komunity týkající se komercionalizace této volnočasové aktivity, které vedly k rozpadu hráčské subkultury. K celkovému doplnění analýzy slouží také pohled veřejnosti na subkulturu hráčů her na hrdiny. V závěru práce se zamýšlím nad diskontinuitami této subkultury v dnešní době. Klíčová slova: Altar, Dračí doupě, hry na hrdiny, komercializace, postsocialismus, subkultura
|
|
|
Duchovní brownfield Olomouc - Zlín
Smolová, Tereza ; Nový, Jindřich (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh křesťanského duchovního centra jako rozšíření stávajícího poutního místa, nedaleko Napajedelské brány na rozmezí Hané, Slovácka a Valašska, v kopcích Vizovické vrchoviny, Pramene Svatá voda. Návrh se opírá o analýzy a syntézy mapování duchovních brownfields zpracované v rámci před diplomní práce. Součástí zkoumání byla analýza poutních míst v okolí Zlína. Zabývá se mimo jiné otázkou, jak má vypadat současný sakrální prostor a jakým způsobem promlouvá k dnešnímu člověku. Práce řeší návrh poutního kostela se zázemím pro turisty a ubytováním pro duchovní a poutníky. Základem kompozice jsou tři hlavní objekty - kostel, vstupní objekt a útulna - doplněny o kampanilu a křtitelnici. Jedná se o soubor objektů s nejvýše dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím s lázní. Stavební program vyžaduje separaci skupin uživatelů vzhledem k účelu užívání stavby. Součástí stavby je zahrada, která je svým funkčním i ideologickým ztvárněním inspirována rajským dvorem.
|
|
|
Duchovní brownfield Olomouc - Zlín
Kloz, Lukáš ; Nový, Jindřich (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce vycházelo z předchozí analytické práce. Výsledkem analýz vyplynulo několik problémů řešeného území Valašska a Hané. Jedním z nejzávažnějších problémů je nedostatek spirituálních míst a liturgických míst k modlitbě v oblasti Zlína. Analýzy a syntézy vzešlé z předchozí práce jsou přiloženy k samotné diplomové práci. Součástí zkoumání byla analýza poutních míst v okolí Zlína. Při kombinaci zjištěných dat vyplynulo zadání diplomové práce – návrh poutního kostela se zázemím a duchovního centra. Tato novostavba má za účel podporu místní komunity, podporu křesťanské víry a revitalizaci stávajícího poutního místa Svatá voda – Kaménka. Práce řeší návrh poutního kostela se zázemím a kavárnou pro veřejnost a návrh duchovního centra pro týdenní program duchovní obnovy. Areál je doplněn o čtyři byty pro samostatné bydlení duchovních. Novostavba je navržena ve vzdálenosti 250 metrů od stávajícího poutního místa Svatá voda.
|
|
|
Umění a patronát Dobřenských z Dobřenic ve Východních Čechách
Pospíchal, Jan ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Anotace: Bakalářská práce pojednává o sakrálním umění a patronátu vladycké, později hraběcí rodiny Dobřenských z Dobřenic na území dnešních východních Čech. Zaměřuje svou pozornost nejen na formální rozbor a popis větších či menších sakrálních staveb, ale sleduje rovněž osudy význačných členů rodiny Dobřenských a na jednotlivých příkladech nastíňuje smysl a hlubší pojetí vrcholně a pozdněbarokní chrámové výzdoby, tak jak byla zamýšlena jejími objednavateli. Hlavní pozornost je věnována kostelu sv. Klimenta v Dobřenicích se zvláštím zřetelem k jeho interiérové výzdobě a zodpovězení otázek týkajících se ikonografie a autorství oltářního obrazu sv. Klimenta, které je připisováno Ignáci Viktorinu Raabovi, oltáře sv. Jana Nepomuckého s pandánově umístěnou kazatelnou, jejichž sochařská výzdoba je připisována Ignáci Rohrbachovi a také na rozbor další sochařské výzdoby. V dalších kapitolách se práce zaměřuje i na ostatní památky spojené s rodem Dobřenských v místech, která v někdejších dobách spravovali: Nedělišti, Ouhrově či Uhelné Příbrami a rovněž na díla užitého umění. Klíčová slova: Dobřenští z Dobřenic, šlechta, baroko, rokoko, malířství, sochařství, architektura, oltář, Královéhradecká diecéze, Raab, Rohrbach, sv. Kliment, Dobřenice, Neděliště, Ouhrov, Uhelná Příbram, Východní Čechy, užité umění, sakrální stavby
|
|
|
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
|
|
|
Kostel sv. Máří Magdalény v Bartošovicích v Orlických horách
Kreuselová, Zuzana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Kostel sv. Máří Magdalény v Bartošovicích v Orlických horách" se nejprve stručně věnuje historickému vymezení a kolonizaci Orlických hor a Podorlicka s přihlédnutím na horní tok Divoké Orlice, kde se nacházejí Bartošovice v Orlických horách. Následně se práce zabývá vznikem a dějinami obce se zaměřením na majitele panství. V další části pozornost přechází k historickému a stavebnímu vývoji kostela a poté na jeho vnitřní výzdobu, kde práce podrobněji popisuje barokní inventář, zejména postranní rámové oltáře s medailóny. Dále se zabývá barokním sochařstvím v Podorlicku a jeho nejvýznamnějšími představiteli, jejichž díla mají charakteristický rys pro uměleckou tvorbu této oblasti. Poslední část pro srovnání uvádí a popisuje další nalezené příklady barokních rámových oltářů s medailóny, zabývá se jejich chronologickým uspořádáním a začleněním do vytvořených tematických skupin.
|
|
|
Rakovnický oltář
Lokšová, Pavlína ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Rakovnický oltář se zabývá čtyřmi oboustranně malovanými deskami, které kdysi tvořily křídla pozdně gotické archy v chrámu sv. Bartoloměje v Rakovníku. Klade si za cíl vytvořit monografii jako základ pro další bádání. Rámcově popisuje historické souvislosti, město Rakovník a kostel sv. Bartoloměje. Následně přechází k samotným deskám, přes formální popis se dostává k charakteristice autorů oltáře a východisku jejich umění. To vše je zasazeno do kontextu soudobé deskové malby. V práci je zachycen pohyb desek a jejich restaurování. V neposlední řadě jsou podstatné grafické předlohy, nastínění základní ikonografie a dohledání analogií.
|
|
| |
|
|
Anonymní řezbář a jeho dílna spolupracující s Mistrem Slavětínského oltáře v severozápadních Čechách
Žebrová, Martina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za úkol nastínit problematiku řezbáře přišlého do severozápadních Čech spolu se svou dílnou a jejich spolupráci na oltářích s malířem nazývaným Mistr slavětínského oltáře. Dále má práce za úkol definovat vlivy a stylová východiska, pod kterými díla vznikala. Dílna, působící převážně v severozápadních Čechách kolem 30. let 16. století, vytvořila v kooperaci s malířem mnoho hodnotných děl přelomu pozdní gotiky a počínající renesance v Čechách. Vzhledem k rozsáhlé řadě sochařských prací připisovaných anonymnímu řezbáři s dílnou, se práce snaží i o zrevidování počtu těchto jemu připisovaných děl.
|
host ::
RSS.