|
|
Slovak and Czech architecture of the 20th century 60: Comparison of selected buildings
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace Bakalárska práca je venovaná stanoveniu základných zhôd a odlišností slovenskej a českej architektúry 60. a 70.rokov 20.storočia. Vychádza z porovnania štyroch vybraných reprezentatívnych dvojíc stavieb, architektonických pamätníkov (Pamätník SNP v Banskej Bystrici a dostavba veží kostola P. Marie a sv. Jeronýma, Cyrila a Metoda, Vojtecha a Prokopa v Prahe), krematórií (Bratislava a Zlín), areálov vysokých škôl (Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre a České vysoké učení technické v Prahe) a mostov vo veľkomestskom prostredí (Most SNP v Bratislave a Nuselský most v Prahe). Porovnávacej analýze stavieb predchádza náhľad vývoja slovenskej a českej architektúry v 20. storočí s dôrazom na jeho 60. roky a otázku, či v spoločnom československom štáte existovali dve špecifické národné školy. Súhrnne na ňu odpovedá záverečná kapitola, zhrňujúca výsledky komparácie vybraných stavieb. Analyzované stavby sú graficky a fotograficky dokumentované.
|
|
|
Poučeni z krizového vývoje. Události roku 1968 v normalizačním filmu 70. let
Vtelenská, Lucie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje srovnání obrazu roku 1968 v dokumentu Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ a ve vybrané filmové tvorbě 70. let, která dané období tematizuje. Konkrétně se jedná o snímky Hroch (Karel Steklý, 1973), Za volantem nepřítel (Karel Steklý, 1974), Tobě hrana zvonit nebude (Vojtěch Trapl, 1975), Tam, kde hnízdí čápi (Karel Steklý, 1975), Bouřlivé víno (Václav Vorlíček, 1976), Štvanice (Jiří Sequens, 1979) a Studna (Jiří Sequens, 1979). Cílem práce je postihnout základní témata a klíčové motivy, s jejichž pomocí je vytvářeno ideologické vyprávění o krizovém období 1968-1969 ve výchozím dokumentu Poučení a zjistit, nakolik se dané motivy uplatňují ve sledované filmové tvorbě.
|
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
Rudé brigády a jejich působení v Itálii v sedmdesátých letech 20. století
Pešta, Mikuláš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Levicový terorismus v Itálii sedmdesátých let a Rudé brigády jako jeho nejvýznamnější symptom navazoval z dlouhodobého hlediska na boje mezi partyzány a fašisty v druhé světové válce a z krátkodobého vycházel ze studentsko-dělnických protestů z konce šedesátých let. Rudé brigády byly založeny v roce 1970 a její složky tvořili především tridentští studenti (Curcio, Cagolová), komunisté z Reggio Emilia (Franceschini, Gallinari) a dělníci z Milána (Moretti). V prvních letech jejich činnosti docházelo k agitaci v továrnách, zapalování aut vysokých manažerů a únosům. Práce sleduje postupnou radikalizaci skupiny a změnu cílů, které začali tvořit politici, soudci a státní úředníci. Proměna Rudých brigád souvisela také s personálními změnami ve vedení - po zatčení Franceschiniho a Curcia a zabití Cagolové prosadil svůj vliv radikální Moretti. Organizace pod jeho vedením začala plánovaně zabíjet své oběti a vlna brutálních útoků vyvrcholila na jaře 1978 v únosu a vraždě bývalého premiéra Alda Mora. Rudé brigády se však dostávaly do stále větší společenské izolace a mezi členy vedení docházelo k ideologickým rozporům, které vedly ke štěpení organizace. Sporadicky docházelo k útokům ještě během osmdesátých let.
|
|
|
Inovace venkovské prózy v díle Edwarda Redlińského
Komínová, Marcela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu prostředků a postupů, jimiž Edward Redliński (představitel tzv. venkovského proudu v polské literatuře 60. a 70. let 20. století) inovuje tradiční koncept žánru venkovského románu. Tyto prostředky a postupy jsou charakterizovány na základě interpretace Dopisů z Rabarbaru, Konopičky a Vzestupu, tedy povídek a románů s venkovskou tematikou. Pozornost je věnována originálnímu přístupu Edwarda Redlińského ke klasickému venkovskému románu a následně představení jeho specifické variety, kterou autor vytváří. Rovněž je představen způsob, jímž Edward Redliński variuje tradiční motivy či symboly. V závěru práce je autorův inovativní přístup srovnán se specifiky autorských výpovědí dalších představitelů tzv. venkovského proudu.
|
host ::
RSS.