|
|
Nástěnné malby na hradě Karlštejn ve světle restaurátorských zásahů
Uchytilová, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Nástěnné malby na hradě Karlštejn ve světle restaurátorských zásahů Diplomová práce se zabývá téměř veškerými nástěnnými malbami na hradě Karlštejn, jenž dohromady tvoří promyšlený ikonografický program. Práce se věnuje malbám v kaplích tzv. Císařského paláce, dále tzv. Sálu předků, kde se původně nacházela vyobrazena genealogie předků Karla IV., kostelu Panny Marie a kaple sv. Kateřiny v Mariánské věži, tzv. schodištním cyklům a Kapli sv. Kříže v prostorách Velké věže. Práce se zabývá nástěnnými malbami nejen ve světle restaurátorských zásahů, které mohly poznamenat a ovlivnit vzhled maleb oproti jejich původní podobě. Sledovaní vzniku přemaleb a následný ikonografický rozbor je v práci opřen o restaurátorské zprávy, stavebně-historické průzkumy a archiválie spojené s poslední velkou přestavbou hradu Karlštejna, jež byla vedena z Vídně architektem Friedrichem Schmidtem a Josefem Mockerem. Klíčová slova: Středověk, nástěnná malba, 14. století, hrad Karlštejn, kaple sv. Kříže, Mistr Theodorik, Karel IV.
|
|
| |
|
|
Nástěnné malby v kapli sv. Kříže na hradě Karlštejn
Uchytilová, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nástěnnými malbami nacházejícími se ve třech okenních výklencích v kapli sv. Kříže na Karlštejně. V první části práce je zhodnocena literatura zabývající se hradem Karlštejnem a zde se nacházejícími nástěnnými malbami. Tato část předkládá názory předchozích i současných badatelů, které se v rámci vymezeného tématu pokusí kriticky zhodnotit. V dalším oddíle práce stručně uvádí a popisuje ostatní nástěnné malby, jež se na hradě Karlštejn nachází a mimo jiné se kapitola dotýká i složitého ikonografického programu hradu, který protkává veškeré sakrální prostory hradu a vrcholí kaplí sv. Kříže ve Velké věži. Práce dále podrobně rozebírá jednotlivé výjevy ze tří výklenků kaple sv. Kříže, jejich ikonografii, autorství a dále se vyrovnává s restaurátorskými zásahy, jež byly v posledním století v kapli učiněny. Cílem této práce je především uvedení do problematiky, představení dosavadních poznatků a restaurátorské činnosti, a následně jejich rámcového zhodnocení.
|
|
|
Matouš z Krakova. Působení v Praze a rukopisy jeho děl v českém prostředí
Lužný, Michael ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Matouše z Krakova, významného pozdně středověkého učence, jenž největší část svého života, tj. od 60. do začátku 90. let 14. století, strávil v Praze, na zdejší univerzitě. Taktéž většina děl z jeho objemného literárního odkazu vznikla právě během pražského působení. Nejdůležitější z nich jsou součástí širokého reformního hnutí, které v Čechách konce 14. století v době prohlubující se krize katolické církve nabíralo na stále větší intenzitě. První část práce přináší stručné shrnutí Matoušova pražského pobytu. V tomto ohledu je kladen důraz především na dochované prameny dosvědčující Matoušovo pražské působení, jež jsou konfrontovány s některými vývody a domněnkami starší literatury. Součástí práce je dále vypracovaný soupis rukopisů uložených v českých institucích, které obsahují opisy Matoušových děl. Na základě analýzy tohoto soupisu je v hlavní části práce ukázáno, jakým způsobem docházelo k recepci děl Matouše z Krakova v českém prostředí. Takovýto výzkum nebyl dosud českou historiografií realizován, a tak je zde vytvořen jistý základ, na který může navazovat budoucí bádání o krakovském rodáku i dalších příslušnících pražské předhusitské univerzity.
|
|
|
Počátky a rozvoj kláštera dominikánek při kostele sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském
Telnarová, Veronika ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vzniku a rozvoji kláštera dominikánek při kostele sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském. První část shrne založení dominikánského řádu a jeho ženské větve, šíření řádu a počátky v českých zemích. Dále se práce zabývá již samotným klášterem sv. Anny, jeho založením, vývoji a proměně funkcí od počátku až po dnešní dny, kdy jej vlastní Národní divadlo. Není opomenuta rotunda sv. Vavřince, která byla v prostorách kláštera objevena archeologickým průzkumem v 50. letech minulého století. Nejpodstatnější část práce se zaměřuje na architekturu kostela a kláštera a na objevy nástěnných maleb, které byly v posledních letech restaurovány. Jistá pozornost je také dána středověkému krovu v kostele a projektu na jeho obnovu, který navrhla architektka Eva Jiřičná. Závěrečná část připomene všechny budovy, které ke klášteru patřily do jeho zrušení v roce 1782. Klíčová slova Kostel sv. Anny, rotunda sv. Vavřince, Klášter sv. Anny, dominikánky, středověk, nástěnné malby, krov, Národní divadlo
|
|
|
Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic" je věnována souboru dochovaných iluminovaných rukopisů, které lze spojit s posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Nejprve je shrnuta a kriticky zhodnocena odborná literatura k tématu. V následujících kapitolách je po stručném uvedení do problematiky představen život a dílo Jana IV. Důraz je kladen na jeho pobyt v papežském Avignonu a jeho donátorské aktivity v Praze a v Roudnici nad Labem. Biskup měl důležitý vliv na vývoj české knižní malby díky přivezeným kodexům ze svých zahraničních cest, které později věnoval jím založenému roudnickému klášteru augustiniánů-kanovníků. Cílem této práce je rozlišení a monografické zpracování jádra rukopisů spojených s Janem IV. z Dražic. Zhodnocení donátorských aktivit v kulturně historickém kontextu doby je zaměřené především na objasnění jeho podílu na vývoji iluminátorské produkce českých zemí. Práce je založena převážně na kombinaci metod formální, ikonografické i základní kodikologické analýzy a pokud pramenný materiál umožní i na interpretaci ikonologické.
|
|
|
Pražská staroměstská rodina Rokycanských. Od konšelů k rytířům
Chmátal, Jonáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na staroměstskou rodinu Rokycanských, která je často označována za rodinu patricijskou, a která ve struktuře středověkého Starého Města pražského zaujímala ve 14. století a na počátku 15. století významné postavení co se týče role sociální a hospodářské. Cílem práce je na příkladu Rokycanských ukázat, že tématika pražského tzv. patriciátu ještě rozhodně není vyčerpaná a naopak by si zasloužila systematickou pozornost. Práce má přinést biografický popis jednotlivých členů rodiny, který by měl být značně rozsáhlejší než ten, který přináší V. V. Tomek. Aby práce nabídla něco více než jen biografii, začlenil jsem ještě samostatnou kapitolu o venkovských statcích, které rodině Rokycanských náležely. Tato biografie by měla nadále sloužit jako základ pro následné bádání o rodině Rokycanských a naznačit směr, kterým by se měl výzkum pražského tzv. patriciátu nadále ubírat. Klíčová slova: Staré Město pražské, patriciát, Okoř, rytíř, Rokycanský, Rockzaner, měšťané, středověk, středověké město, 14. století, lokace, kolonizace, peněžnictví, venkovské majetky, městská rada
|
|
|
Ideál rytíře a rytířství ve starší české literatuře
Tomášková, Tereza ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
5 Abstrakt Práce se zaměřuje na zkoumání ideálu rytířství a pojetí ideálního rytíře ve středověkých česky psaných literárních pramenech. Na základě analýzy rytířské veršované epiky a vybraných rytířských povídek a srovnání jednotlivých postav ideálních rytířů stanovuje soubor nejdůležitějších prvků podílejících se na utváření rytířského ideálu - ten zahrnuje jak ctnosti mající charakter vnitřních povahových kvalit a dovedností rytíře, tak také atributy spíše vnějškové. Práce poskytuje především bližší analýzu cti, statečnosti a věrnosti, jež jsou centrálními prvky rytířské etiky. Kromě toho se zabývá také pojetím vytrvalosti, urozenosti, moudrosti, štědrosti, zbožnosti a spravedlnosti coby dalších atributů ideálního představitele rytířství.
|
|
|
Gotická móda v českých zemích ve 14. století. Vývoj oděvních prvků v českých zemích v letech 1330 -1410
Kuběnová, Veronika ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se věnuje studiu jedné z oblastí kultury každodennosti - středověké módě a jejím vývojovým tendencím v období vlády Lucemburků Karla IV. a jeho syna Václava v českých zemích v letech 1330 - 1410. Nositelem těchto tendencí a proměn bylo především odívání šlechty, proto se téma soustředí pouze na prostředí aristokracie a panovnického dvora. Kromě písemných pramenů a archeologických nálezů slouží k poznání vývojových tendencí gotické módy též výtvarné umění, které autenticky zachycuje dobové proměny oděvního stylu v rámci času i prostoru v celé Evropě. Tato práce proto analytickou metodou zkoumá, jak nástěnné, deskové a knižní malby české provenience reflektují vývojové tendence a změny módního vkusu dvorského prostředí v době tzv. lucemburské gotiky. Osobní studium těchto ikonografických pramenů v autentických prostorách historických objektů a galerií bylo podpořeno vytvořením rozsáhlého fotoarchivu. Z něho je v práci prezentován reprezentativní vzorek dokumentující zásadní proměny české oděvní kultury a vytváření specifického českého stylu gotické módy, jež v našem prostředí kulminuje na přelomu 14. a 15. století a obohacuje evropskou oděvní kulturu o nové oděvní prvky.
|
|
|
Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV.
Vávrová Hanušová, Barbora ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV." se nejprve zabývá historickými zprávami jak o samotném založení hradu Karlštejna, tak o dalších událostech v době života Karla IV. a vztahuje je ke stavební podobě hradu. Hlavní část práce spočívá na podrobném popisu stavby s přihlédnutím k dřívějším zjištěním, průzkumům a plánům. Dále je tato stavební podoba hradu zasazena do kontextu dalších hradů založených Karlem IV. a detailněji se věnuje stavební struktuře dochovaných hradů Kašperku, Radyni, Karlshausu a Laufu an der Pegnitz. Jelikož hrady ve 14. století obecně sloužily především obytným účelům, v práci je přihlédnuto také ke skladbě prostor v souvislosti s obytnými složkami stavby, jako jsou různé druhy vytápění, okna apod.
|
host ::
RSS.