|
|
Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry
Salfellner, Harald ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Dějiny lékařství Abstrakt disertační práce Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry Dr. med. univ. Harald Salfellner Praha, 2017 Abstrakt Na konci první světové války, v letech 1918 a 1919, postihla lidstvo dosud nevídaná pandemie chřipky, jíž během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí, než ve všech bitvách první světové války 1914-18 dohromady. Přesný počet obětí není znám a je dnes různými prameny udáván mezi 20 a 50 miliony. S výjimkou několika odlehlých ostrůvků byl touto takzvanou španělskou chřipkou postižen celý svět, zvláštní měrou pak Evropa vykrvácená industriálně vedenou válkou. V létě roku 1918 dorazila pandemie v podobě první, relativně neškodné vlny, do českých zemí, o několik týdnů později se nemoc proměnila ve smrtelné ohrožení, kterému i u Vltavy podlehly tisíce lidí. Zatímco v říjnu 1918 povstávala z trosek rakouského mnohonárodního státu první Československá republika a davy ve městech jásaly, hleděly tisíce nemocných svírané horečkou a kašlem za zataženými závěsy vstříc svému nejistému osudu. Zatímco v USA byla chřipková pandemie jakožto největší zdravotní katastrofa 20. století podrobně probádána v četných vědeckých příspěvcích a monografiích, existují v mnoha...
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Obraz východního Žida v českých židovských časopisech 20. stol. (do r. 1938)
Fottová, Magdalena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá obrazem východního Žida v česky psaných časopisech sionistického a českožidovského hnutí v letech 1910-1925 a jeho místem v identitě obou skupin. Základem pro rozbor jsou literární texty (původní i překlady) s postavami východních Židů, které vzhledem ke svému umístění v oficiálních periodikách českožidovských a sionistických institucí představovaly fikční světy přijatelné pro ideologii daného hnutí a spoluvytvářely tak literární obraz východního Žida v kolektivní paměti jeho stoupenců. Popis frekventovaných rysů těchto postav je doplněn historickým kontextem s použitím souvisejících publicistických příspěvků zkoumaných časopisů. Klíčová slova Východní Žid, 1. světová válka, židovská identita, asimilace, sionismus, židovské časopisy, stereotypy, postavy.
|
|
|
Jak jsme žili. Každodenní život mezi polovinou 19. a polovinou 20. století na Kladensku.
Niekurzáková, Kateřina ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlorek, David (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na každodennost jedné rodiny od počátku 19. století do 80. let 20. století. Jejím cílem je zdokumentovat a přiblížit každodenní život a rodinné vztahy v rolnické, řemeslnické, úřednické a obchodnické rodině na Kladensku a posoudit, co zde bylo typické anebo zvláštní. Práce se pokusí vysledovat, co se mezi počátkem 19. a polovinou 20. století v životě rodiny nejvíce změnilo a co naopak přetrvalo. Práce se zaměří na důsledky industrializace a urbanizace, na první i druhou světovou válku či nástup komunistického režimu. Klíčová slova rodina, Rakousko-Uhersko, 1. světová válka, první republika, 2. světová válka, vzdělávání, děti, žena, každodennost
|
|
|
Československý zahraniční odboj v roce 1918 z perspektivy realistické teorie
Mojžíš, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářská práce je objasnit úlohu, kterou sehrály jednotky československých legií při uznání Československého zahraničního odboje ze strany dohodových mocností. Pro formulaci hypotézy byly v této práci použity postuláty klasického realismu podle H. Morgenthaua, jež zdůrazňují klíčovou roli vojenské síly při posuzování relevance mezinárodně-politických aktérů. Proto bude v empirické části práce nejdříve vyložen vývoj vojenských jednotek, které vznikaly bezprostředně po vypuknutí války z iniciativy českých a slovenských krajanů v zahraničí. Politické vedení zahraniční akce se po sporech o cíle a prostředky odboje zformovalo až v roce 1916 do Československé národní rady. Dohodové mocnosti nicméně měly až do poloviny roku 1918 zájem na zachování Rakousko-Uherska, které považovaly za důležitého činitele systému rovnováhy moci ve střední Evropě. Zlom v jejich uvažování nastal až v souvislosti s ozbrojeným vystoupením čs. legií v Rusku proti bolševické vládě v květnu 1918. Jak ukázal můj výzkum, právě ovládnutí velké části Sibiře a Transsibiřské magistrály československým vojskem představovalo rozhodující faktor v bezprecedentním uznání Československé národní rady, jako vlády dosud neexistujícího československého státu.
|
|
|
Beatifikační proces císaře Karla I.
Bábíčková, Jana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o osobě císaře Karla I. Rakouského se zaměřením na jeho beatifikační proces a místa spojená s jeho úctou. První část je zaměřena na císařův životopis. Stručně je zmíněna doba Karlova dospívání, studia a první zkušenosti v armádě. Největší prostor je věnován době Karlovy vlády a období po odchodu do exilu. Zdůrazněny jsou mírové snahy v době 1. světové války, sociální reformy v monarchii a v období exilu restaurační pokusy v Maďarsku. Druhá část je zaměřena na samotnou beatifikaci a kult císaře Karla. Nejprve krátce o zbožnosti císaře Karla. Dále průběh a aspekty blahoslavení, kde je nejdůležitější průběh procesu a snahy Modlitební ligy císaře Karla za mír mezi národy. Poté krátce o diskuzi, která vyvstala po oznámení o blahoslavení. Závěr je věnován popisu kaplí a relikviářů zasvěcených císaři Karlovi. Klíčová slova císař Karel I., blahoslavení, Habsburská monarchie, 1. světová válka Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obec Slavhostice na pomezí soudobých dějin
Kaiserová, Jana ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Má diplomová práce Obec Slavhostice na pomezí soudobých dějin zachycuje historii a vývoj obce Slavhostice, ležící v Královéhradeckém kraji v okrese Jičín, v důležitých dějinných okamžicích. V době první světové války, v době meziválečné, druhé světové války a poválečné. Dále se zaměřuje na jednotlivá témata, a to na školu a děti školou povinné, na kulturní život a různé obecní spolky a hospodářskou situaci. Cílem mé práce je zobrazit spojitost, a naopak i kontrast mezi velkými a malými dějinami. Zobrazit vliv světového vývoje na chod této malé obce a zároveň ukázat, jak si žije svým vlastním životem událostem navzdory. Události v obci jsou zde vykresleny na základě kronik, účetních knih, korespondence, domovských listů, fotografií a mnoha dalších dokumentů, mapujících historii obce. Jako doplnění posloužily pak vzpomínky dvou jejích obyvatel. Měla by být přínosem pro regionální dějiny.
|
|
|
Českoslovenští krasnoarmějci, 1917-1920
Křišťan, Vlastimil ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Autor se v práci věnuje Čechům a Slovákům, kteří v průběhu ruské občanské války vstoupili do řad internacionálních jednotek podporujících bolševiky. Zaměřuje se na československé komunistické hnutí v Rusku a jeho proměnu v průběhu občanské války, formován bojových jednotek československých bolševiků, jejich bojová vystoupení s obzvláštním zřetelem k bojům s československými legiemi. Část práce rozebírá propagandu československých komunistů. Pro zpracování využívá archivních materiálů Vojenského ústředního archivu v Praze, dobového tisku, pamětí, sborníků a monografií vydaných převážně před rokem 1989. Klíčová slova: Českoslovenští krasnoarmějci, Ruská občanská válka, 1. světová válka, internacionalisté
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
host ::
RSS.