|
|
Metodika rozvoje čichového vnímání u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením
Pařízková, Linda ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato práce se zabývá významem čichového vnímání a možnostmi jeho rozvoje u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením. Podává základní informace o anatomii a fyziologii čichu, o zpracování čichových podnětů a významu čichu pro děti se zrakovým a kombinovaným postižením. Největší pozornost je věnována možnostem rozvoje čichového vnímání v České republice, což prezentuje ucelený přehled produktů na českém trhu. Dále se věnuje rozvoji čichového vnímání na Škole Jaroslava Ježka.
|
|
|
Souvislost tělesného pachu a zdravotního stavu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zhodnocení souvislostí změn tělesného pachu se zdravotním stavem člověka. Cílem práce je vytvořit teoretický přehled dostupných studií tykajících se člověka, které jsou srovnávány se studiemi prováděnými na savcích. Alterace tělesného pachu v důsledku probíhajícího onemocnění může negativně ovlivňovat nejen atraktivitu potenciálního partnera, ale také může způsobit změnu v behaviorální odpovědi na chemický podnět u ostatních členů druhu. Předpokládá se vznik percepčních adaptací na vyšší citlivost k markerům zdravotního stavu při pohlavním výběru u obou pohlaví. Rozpoznání nemocného jedince může být klíčové při sociálních interakcích, aby nedocházelo k přenosu patogenů, ale při výběru partnera je zdravotní stav i důležitým indikátorem odolnosti proti infekci, která se může uplatnit u budoucích potomků. Hlavní přínos této práce je sumarizace poznatků a vhled do problematiky změn tělesného pachu v závislosti na zdravotním stavu jedince. Klíčová slova tělesný pach, zdraví, pohlavní výběr, atraktivita, čichová percepce
|
|
|
Pohlavní dimorfismus v olfaktorickém systému u myši
Kuntová, Barbora ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
Pohlavně dimorfní chování myši domácí (Mus musculus musculus) je ovlivňováno různými fyzikálními a chemickými podněty. Chemické signály jsou však nejpodstatnější pro individuální rozpoznávání a vyvolávají různé efekty v reprodukčním chování příjemce. Myši patří mezi makrosmatické savce, tudíž je jejich čich velmi dobře vyvinut a jsou schopné rozpoznávat široké spektrum ligandů od ostatních jedinců, ale také z okolního prostředí. Těkavé signály patří mezi organické látky produkované většinou tkání. Mohou mít škodlivý vliv na buňky, a proto jsou transportovány ven z těla lipokalinovými transportéry, přičemž některé mohou fungovat jako signály. Tyto těkavé signály jsou schopné stimulovat chemosenserické neurální receptory a tak vyvolávat odpověď v neurálních drahách. Vnímání ligandů má odlišný efekt na samce a samice, ačkoliv dosud nebylo u divoce žijící myši prokázano, zda jsou tyto rozdíly způsobeny variabilitou v receptorech a neurálních procesech či spíše rozdíly v expresi pohlavně specifických signálů. Cílem této disertační práce bylo provést srovnávací analýzu orofaciálních tkání a určit specifitu v expresi lipokalinů. Poprvé jsme ukázali, že slzy, nosní sekret a sliny obsahují lipokaliny, které byly původně detekovány pouze v moči. Dokázali jsme, že lipokaliny jsou hojně zastoupené v těchto...
|
|
|
Evoluce olfaktorických receptorů
Klempt, Petr ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o největší genové rodině savců, která kóduje olfaktorické receptory. Olfaktorické receptory náleží do podrodiny rhodopsin-like GPCRs, staré 600 až 800 milionů let. Minimálně od této doby hrají olfaktorické receptory, součást jednoho z nejstarších smyslů (čich), zásadní roli v detekci chemických látek ať už ve vodě, nebo ve vzduchu. Ohromný repertoár olfaktorických receptorů a jeho změny v průběhu evoluce u důležitých taxonů živočichů je v práci zmapován s důrazem na množství a podíl funkčních a nefunkčních genů pro olfaktorické receptory. Tyto hodnoty jsou totiž jedním z kritérií hodnocení olfaktorických schopností zvířat. Olfaktorické receptory jsou umístěny typicky na povrchu senzorického neuronu čichového epitelu, kde váží různé odoranty a spouští signalizační kaskádu vedoucí k depolarizaci membrány neuronu. Přibližně polovina práce proto shrnuje poznatky o molekulární biologii olfaktorických receptorů, jako je jejich struktura, zásadní složky signalizační kaskády (Gαolf, ACIII, CNG kanál, Ca2+ dependentní Cl- kanál), stejně jako složky potřebné k návratu do stavu steady-state. Určitá úroveň exprese olfaktorických receptorů ve velkém množství non-olfaktorických tkání (svaly, sperma, mozek atd.) ukazuje na možné důležité biomedicínské role těchto receptorů.
|
|
|
Role tělesné vůně v partnerském vztahu
Černý, David ; Kuncová, Lucie (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
Tělesná vůně představuje dobré vodítko pro výběr partnera, neboť obsahuje informace například o příbuzenství, emočním stavu, nebo zdravotní kondici jedince, které je člověk schopný do určité míry percepčně rozpoznat. Jednotlivé faktory, které tělesnou vůni ovlivňují, mají následně vliv na preference pro tělesnou vůni uplatňující se zejména při hledání partnera a na počátku vztahu. Zároveň se však ukazuje, že tělesná vůně ovlivňuje partnerský vztah i v jeho průběhu a konci. V kontextu partnerských vztahů a čichové komunikace u člověka je zejména v kontextu sexuálního života často diskutováno působení feromonů, kterým se věnuje poslední kapitola. Cílem práce je shromáždění a kritické zhodnocení dosavadních studií zabývajících se rolí tělesné vůně v partnerském vztahu a navržení možných směrů dalšího výzkumu. Klíčová slova: čich, feromony, partnerské preference, výběr partnera
|
|
|
Somatická práce: Jak se lidé vztahují k čichovým prožitkům na příkladu cizinců v ČR
Zídková, Kateřina ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá smyslem čichu, a jak se k němu vztahujeme v našich sociálních životech. Věnovala jsem se tomu, jakým způsobem probíhá somatická práce, což je pojem, který definovali Vannini a Waskul (2008) jako proces, jak lidé vytváří smysl vnímání, a jak se poté vztahují k jeho významům. Smyslové vnímání totiž není něco, co se jen tak děje, ale je to interpretativní proces, který podléhá socializaci. Na základě 8 kvalitativních rozhovorů a 5 navazujících čichových deníků jsem pomocí hermeneutické analýzy identifikovala, jak a v jakých situacích cizinci v České republice se smyslem čichu pracují. Nejčastěji je to v situacích spojených s jídlem, místem, přírodou a lidmi. Každou z těchto situací rozebírám v samostatné kapitole. Somatická práce probíhá v souladu se sociálním řádem, v rámci kterého jsou vyjednávána pravidla pro nakládání s pachy. Dále jsem se tedy zabývala tím, jak tento řád v souvislosti s pachy funguje. Také jsem popisovala, jak pachy souvisí s pamětí a vzpomínkami, a jaký význam mu lidé ve svém životě přisuzují.
|
|
|
Tvorba snoezelen místnosti pro žáky s těžkým mentálním a kombinovaným postižením
Hůrková, Lucie ; Volemanová, Marja Annemiek (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou Snoezelen místnosti, jejími charakteristikami a vlastnostmi. Blíže se věnuje tvorbě snoezelenu pro žáky s mentálním a kombinovaným postižením, kteří se vzdělávají na základních školách speciálních. Práce popisuje cílovou skupinu, definuje snoezelen metodu a popisuje její vznik a vývoj u nás a v zahraničí. Hlavním cílem práce je čtenáři přiblížit, jak místnosti vznikají, a co je zapotřebí vědět, než se rozhodne pustit do realizace snoezelen místnosti. Tyto informace práce čerpala především od speciálních pedagožek, které snoezeleny provozují v zařízeních, kde působí např. na školách. Diplomová práce se dotýká i tématu vzdělávání na speciálních školách, metod práce s těmito žáky a popisuje druhy expresivních terapií, terapií, bazální stimulaci a stimulaci smyslů. Práce též reflektuje kvalifikační kurz Snoezelen- MSE v teorii a praxi, který byl hlavním zdrojem. Výstupem práce je navržený model místnosti, popis vybavení a aktivity, které jsou vhodné pro práci se znevýhodněnými žáky.
|
|
|
Souvislost mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Míra rozvoje sekundárních pohlavních znaků by mohla být vodítkem k imunokompetenci jedince. Tělesný pach by mohl částečně sloužit jako jeden z těchto znaků, který poskytuje důležité informace o potenciálním partnerovi i u člověka. Hlavním cílem diplomové práce bylo testovat vztah mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka. Empirická část studie sestávala ze sběru vzorků tělesného pachu od 21 mužů ve věku 18-40 let před a 14 dní po vakcinaci proti hepatitidě A a B (Twinrix) a meningokoku (Menveo). Krevní vzorky participantů byly odebrány třikrát pro stanovení hladin IgG a IgM protilátek (jako markerů reaktivity imunitního systému), testosteronu, kortizolu a CRP. V druhé části studie proběhlo hodnocení vzorků tělesného pachu 88 ženami ve věku 18-40 let z hlediska atraktivity, intenzity a zdraví. V kontrastu s naším očekáváním nebyl nalezen žádný statisticky významný vztah mezi hladinami protilátek po vakcinaci a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Zároveň nebyla nalezena žádná signifikantní změna v hodnocení tělesného pachu a v hladinách testosteronu a kortizolu před a po očkování. Byl však zjištěn negativní vztah mezi CRP a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Výsledky této studie naznačují, že tělesný pach nemusí odrážet adaptivní složku...
|
|
|
Olfaktorický marketing a jeho vliv na prodej
Šimáčková, Pavla ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce s názvem "Olfaktorický marketing a jeho vliv na prodej" se zabývá možnostmi využití čichového smyslu v marketingu. Práce je rozdělena do tří částí. Olfaktorický marketing je podkategorií smyslového marketingu, proto se první část práce zabývá uvedením čtenářů do smyslového marketingu obecně. V této teoretické části jsou popsány pojmy spojené s lidským smyslovým vnímáním, definice smyslového marketingu a krátká historie i současný vývoj oboru. Kapitola je zakončena stručným rozborem využití jednotlivých smyslů v marketingu a slouží k uvedení do kontextu oboru. Druhá část práce je věnována přímo olfaktorickému marketingu. Kromě definice pojmu je zde popsáno lidské vnímání vůní a vliv vůní na emoce a paměť. Zmíněna je historie i současné využití olfaktorického marketingu v praxi. Ke stěžejním bodům této kapitoly patří rozbor faktorů, které ovlivňují efektivitu olfaktorického marketingu, a následný popis studií, které dokazují pozitivní vliv olfaktorického marketingu na prodeje. V návaznosti na praktickou část práce jsou zde zmíněny prostředky olfaktorického marketingu (prostředky pro šíření vůní) a jejich přibližná cena. Poznatky z této kapitoly slouží jako podklad pro praktickou část práce. Praktická část využívá teoretické poznatky z předchozích kapitol a zabývá se vlivem...
|
|
|
Pohlavní dimorfismus v olfaktorickém systému u myši
Kuntová, Barbora ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
Pohlavně dimorfní chování myši domácí (Mus musculus musculus) je ovlivňováno různými fyzikálními a chemickými podněty. Chemické signály jsou však nejpodstatnější pro individuální rozpoznávání a vyvolávají různé efekty v reprodukčním chování příjemce. Myši patří mezi makrosmatické savce, tudíž je jejich čich velmi dobře vyvinut a jsou schopné rozpoznávat široké spektrum ligandů od ostatních jedinců, ale také z okolního prostředí. Těkavé signály patří mezi organické látky produkované většinou tkání. Mohou mít škodlivý vliv na buňky, a proto jsou transportovány ven z těla lipokalinovými transportéry, přičemž některé mohou fungovat jako signály. Tyto těkavé signály jsou schopné stimulovat chemosenserické neurální receptory a tak vyvolávat odpověď v neurálních drahách. Vnímání ligandů má odlišný efekt na samce a samice, ačkoliv dosud nebylo u divoce žijící myši prokázano, zda jsou tyto rozdíly způsobeny variabilitou v receptorech a neurálních procesech či spíše rozdíly v expresi pohlavně specifických signálů. Cílem této disertační práce bylo provést srovnávací analýzu orofaciálních tkání a určit specifitu v expresi lipokalinů. Poprvé jsme ukázali, že slzy, nosní sekret a sliny obsahují lipokaliny, které byly původně detekovány pouze v moči. Dokázali jsme, že lipokaliny jsou hojně zastoupené v těchto...
|
host ::
RSS.