|
|
Pohlavní dimorfismus v olfaktorickém systému u myši
Kuntová, Barbora ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
Pohlavně dimorfní chování myši domácí (Mus musculus musculus) je ovlivňováno různými fyzikálními a chemickými podněty. Chemické signály jsou však nejpodstatnější pro individuální rozpoznávání a vyvolávají různé efekty v reprodukčním chování příjemce. Myši patří mezi makrosmatické savce, tudíž je jejich čich velmi dobře vyvinut a jsou schopné rozpoznávat široké spektrum ligandů od ostatních jedinců, ale také z okolního prostředí. Těkavé signály patří mezi organické látky produkované většinou tkání. Mohou mít škodlivý vliv na buňky, a proto jsou transportovány ven z těla lipokalinovými transportéry, přičemž některé mohou fungovat jako signály. Tyto těkavé signály jsou schopné stimulovat chemosenserické neurální receptory a tak vyvolávat odpověď v neurálních drahách. Vnímání ligandů má odlišný efekt na samce a samice, ačkoliv dosud nebylo u divoce žijící myši prokázano, zda jsou tyto rozdíly způsobeny variabilitou v receptorech a neurálních procesech či spíše rozdíly v expresi pohlavně specifických signálů. Cílem této disertační práce bylo provést srovnávací analýzu orofaciálních tkání a určit specifitu v expresi lipokalinů. Poprvé jsme ukázali, že slzy, nosní sekret a sliny obsahují lipokaliny, které byly původně detekovány pouze v moči. Dokázali jsme, že lipokaliny jsou hojně zastoupené v těchto...
|
|
|
Druhově specifické strukturní rozdíly spermií savců a funkce jejich klíčových proteinů během oplození.
Dobrodinská, Anna ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Kuntová, Barbora (oponent)
Oplození je proces, při kterém splývá samčí a samičí gameta, a dávají tak vzniknout novému organismu. Splynutí spermie s vajíčkem předchází několik nezbytných dějů, mezi které patří kapacitace, akrozomální reakce, vazba spermie na zona pellucida a oolemu a fúze membrán obou gamet. Řízení těchto dějů se účastní četné proteiny, které se nacházejí jak na spermii, tak i na vajíčku. V průběhu oplození tyto proteiny plní buď jednu, nebo i více funkcí. U spermií savců nacházíme značné druhově specifické odlišnosti jak v jejich morfologii, tak i na proteinové úrovni. Komplexní pochopení mezidruhových rozdílů ve stavbě spermie a funkcích jejích klíčových proteinů přispěje k lepšímu porozumění procesu oplození, díky čemuž budeme v budoucnu schopni lépe diagnostikovat a následně léčit příčiny neplodnosti u lidí. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o stavbě a klíčových proteinech spermie, které byly získány studiem jednotlivých modelových savčích organismů: býka, prasete, myši a člověka. Dále tato práce přináší jejich mezidruhové srovnání. Klíčová slova: spermie, oplození, akrozomální reakce, kapacitace, proteiny spermie, býk, prase, myš, člověk
|
|
|
Akrozomální reakce savčí spermie
Picková, Jana ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Kuntová, Barbora (oponent)
K akrozomální reakci (AR) spermie dochází in vivo v reprodukčním traktu samice a tento děj je nezbytnou prerekvizitou k tomu, aby spermie mohla oplodnit vajíčko. AR umožňuje spermii proniknout obaly vajíčka a splynout s ním. Spermie musí nejdříve projít procesem kapacitace a teprve poté může dojít k iniciaci AR a vylití akrozomálního obsahu. Co je induktorem AR není stále zcela jasné, důležitou roli hrají nejspíše extracelulární obaly vajíčka - zona pellucida a kumulární buňky vylučující progesteron a jiné látky, u nichž byla prokázána schopnost AR iniciovat. V poslední době je předmětem intenzivního studia identifikace místa iniciace AR v rámci reprodukčního traktu samice. Ukázalo se, že u myší podstoupí většina spermií AR v horním isthmu. V ampule se pak nachází jen malé množství spermií a všechny tyto spermie jsou schopné vajíčko oplodnit. Během AR dochází k uvolňování akrozomálního obsahu do extracelulárního prostředí. Nejdříve dochází k uvolnění rozpustné složky akrozomu a až poté je postupně uvolněna akrozomální matrix. Před vylitím obsahu akrozomu musí dojít přes receptory spřažené s G proteiny a receptory tyrosinkinázy k aktivaci fosfolipáz. Poté, co jsou aktivovány i proteinkinázy, dochází k aktivaci kanálů na akrozomu i na plazmatické membráně spermie a uvolnění Ca2+ . Dále jsou...
|
|
|
Druhově specifické strukturní rozdíly spermií savců a funkce jejich klíčových proteinů během oplození.
Dobrodinská, Anna ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Kuntová, Barbora (oponent)
Oplození je proces, při kterém splývá samčí a samičí gameta, a dávají tak vzniknout novému organismu. Splynutí spermie s vajíčkem předchází několik nezbytných dějů, mezi které patří kapacitace, akrozomální reakce, vazba spermie na zona pellucida a oolemu a fúze membrán obou gamet. Řízení těchto dějů se účastní četné proteiny, které se nacházejí jak na spermii, tak i na vajíčku. V průběhu oplození tyto proteiny plní buď jednu, nebo i více funkcí. U spermií savců nacházíme značné druhově specifické odlišnosti jak v jejich morfologii, tak i na proteinové úrovni. Komplexní pochopení mezidruhových rozdílů ve stavbě spermie a funkcích jejích klíčových proteinů přispěje k lepšímu porozumění procesu oplození, díky čemuž budeme v budoucnu schopni lépe diagnostikovat a následně léčit příčiny neplodnosti u lidí. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o stavbě a klíčových proteinech spermie, které byly získány studiem jednotlivých modelových savčích organismů: býka, prasete, myši a člověka. Dále tato práce přináší jejich mezidruhové srovnání. Klíčová slova: spermie, oplození, akrozomální reakce, kapacitace, proteiny spermie, býk, prase, myš, člověk
|
|
|
Pohlavní dimorfismus v olfaktorickém systému u myši
Kuntová, Barbora ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
Pohlavně dimorfní chování myši domácí (Mus musculus musculus) je ovlivňováno různými fyzikálními a chemickými podněty. Chemické signály jsou však nejpodstatnější pro individuální rozpoznávání a vyvolávají různé efekty v reprodukčním chování příjemce. Myši patří mezi makrosmatické savce, tudíž je jejich čich velmi dobře vyvinut a jsou schopné rozpoznávat široké spektrum ligandů od ostatních jedinců, ale také z okolního prostředí. Těkavé signály patří mezi organické látky produkované většinou tkání. Mohou mít škodlivý vliv na buňky, a proto jsou transportovány ven z těla lipokalinovými transportéry, přičemž některé mohou fungovat jako signály. Tyto těkavé signály jsou schopné stimulovat chemosenserické neurální receptory a tak vyvolávat odpověď v neurálních drahách. Vnímání ligandů má odlišný efekt na samce a samice, ačkoliv dosud nebylo u divoce žijící myši prokázano, zda jsou tyto rozdíly způsobeny variabilitou v receptorech a neurálních procesech či spíše rozdíly v expresi pohlavně specifických signálů. Cílem této disertační práce bylo provést srovnávací analýzu orofaciálních tkání a určit specifitu v expresi lipokalinů. Poprvé jsme ukázali, že slzy, nosní sekret a sliny obsahují lipokaliny, které byly původně detekovány pouze v moči. Dokázali jsme, že lipokaliny jsou hojně zastoupené v těchto...
|
host ::
RSS.