|
| |
|
|
Historie právní ochrany dřevin na českém území
Šimandl, Milan ; Šouša, Jiří (oponent)
Historie právní ochrany dřevin na českém území Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy ochrany dřevin rostoucích mimo les na území České republiky. Podává ucelený popis dané problematiky od počátků českého státu do současnosti, a to v širších souvislostech. Práce je rozdělena do šesti částí zaměřených na jednotlivé tematické okruhy. Jednotlivé části se dále dělí na kapitoly a podkapitoly. První část práce se věnuje nejstaršímu období od starověku do 18. století. Na rozdíl od ostatních částí neobsahuje striktní dělení mezi jednotlivými oblastmi, neboť popisuje společný základ pro části následující. V tomto období byla hlavním cílem ochrana dřevin ve smyslu majetkovém - tedy před krádežemi a pychem. Druhá část předkládané práce se zaměřuje na vývoj právní úpravy silničních stromořadí a alejí od 18. století do současnosti. Tato stromořadí jsou důležitými krajinotvornými prvky, ale rovněž chránila silnice a provoz na nich. V minulosti bylo na jejich výsadbu a ochranu vydáno velké množství předpisů. Současný právní řád nepřináší silničním stromořadím žádnou významnější speciální úpravu. Třetí část práce pojednává o ochraně dřevin jako přírodních památek, která se formovala od 19. století. Zahrnuje nejen jednotlivé dřeviny považované za přírodní památky, ale i území s cennými dřevinnými...
|
|
|
Výuka předmětu výchova ke zdraví a bezpečí od r. 1918 do současnosti
Novák, Marek ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
NÁZEV Výuka předmětu výchova ke zdraví a bezpečí od roku 1918 do současnosti ABSTRAKT Cíle: Cílem diplomové práce je popsat a porovnat vývojovou tendenci výuky předmětu výchova ke zdraví a bezpečí na školách odpovídajících druhému stupni dnešních základních škol od roku 1918 do současnosti a porovnat historické kurikulární dokumenty se současným kurikulárním dokumentem. Práce má přinést ucelený pohled na problematiku výchovy ke zdraví a bezpečí v souvislosti s proměnami našeho školství za posledních více než sto let. Metodika: Na základě rešerše odborné literatury a analýzy historických i nyní platných kurikulárních dokumentů, učebnic a dalších pramenů byla provedena historicko-komparativní analýza. Výsledky: Bylo zjištěno, že výchova ke zdraví a bezpečí se vyskytuje v osnovách a učebnicích v různém rozsahu ve všech zkoumaných obdobích. Dále bylo zjištěno, jak a v jakých předmětech jí bylo v různých politických a časových obdobích vyučováno. Výsledkem bylo srovnání s předchozími i se současným kurikulárním dokumentem. Závěr: Lze říci, že výuka výchovy ke zdraví a bezpečí prolíná v různých intencích posledních sto let celým školským systémem v českých zemích. Práce může být námětem pro současné tvůrce kurikulárních dokumentů v uvedené oblasti. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, zdraví, bezpečí, české země, historie...
|
|
|
Čeští Lucemburkové ve francouzské soudobé historiografii
Jedináková, Petra ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Petra Jedináková, ČEŠTÍ LUCEMBURKOVÉ VE FRANCOUZSKÉ SOUDOBÉ HISTORIOGRAFII, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 2013. Cílem předkládané práce je sledovat na základě zpráv francouzských středověkých pramenů vztahy českých Lucemburků k francouzské panovnické dynastii a ohlasy jejich politiky v západní Evropě. Dále se práce zaměřuje na rozdílné vnímání Lucemburků v českém a francouzském prostředí, důvody vedoucí k těmto specifikům v nahlížení na panovnický rod Lucemburků. Lucemburkové jakožto původně hrabský rod lucemburských Francouzů měli k Francii a jejímu panovnickému rodu vždy silné vazby, pojily je nejen vzájemná úcta, respekt, přátelství a podobné názory, ale i rodinné svazky, které byly posilovány výchovou nástupců rodu přímo u francouzského krále, podpoře v boji i na diplomatické půdě, vzájemnými styky a návštěvami. O tom všem nám zachovaly svá svědectví středověké prameny, zprávy kronik a análů, listiny, korespondence i postřehy literátů z francouzského prostředí, kteří se osobně setkali s českými králi z lucemburského rodu a kteří nám tak o těchto našich panovnících zanechali důležitá svědectví. Jan Lucemburský byl a dodnes je ve Francii vnímán především jako vzor rytířských ctností, statečný bojovník a oddaný druh francouzského krále. V Čechách byl po dlouhá staletí...
|
|
|
Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů
Chalupski, Michal ; Holeton, David Ralph (vedoucí práce) ; Landová, Tabita (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná "Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů" se věnuje komparaci liturgických textů věnujících se křestní liturgii. Hlavním objektem zájmu jsou agendy pocházející z našeho prostředí z doby od 15. do 17. století. V první části práce je předložen stručný přehled vývoje křestní liturgie od novozákonního období po reformu provedenou Martinem Lutherem. V další části jsou představeny domácí agendy, jejichž křestní formuláře jsou základním předmětem této práce. Jedná se o agendy římskokatolickou, utrakvistickou, dále o tři agendy evangelické a jako poslední je pojednáváno o křtu v Jednotě bratrské za Lukáše Pražského. Konkrétně se jedná o Agendu Pragensis, rukopis označený "Křižovníci XVIII G 21", Agendu českou, Agendu správy a posluhování církevního na Horách Kutnách Václava Štefana Teplického, Pravidlo služebností církevních Tobiáše Závorky Lipenského a konečně o Zprávy kněžské Lukáše Pražského. Záměrem práce je porovnat shody a rozdíly křestní liturgie zaznamenané v jednotlivých agendách a také prověřit jejich vztah k liturgické tradici křtu, tak jak je pojednána v úvodní kapitole, tak aby bylo možné předložit alespoň částečný obraz o křestní praxi na našem území ve vymezeném období.
|
|
| |
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Nacistická okupace českého pohraničí a českých zemí a její důsledky pro církevní správu
Pakandl, Josef ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá důsledky nacistické okupace pro církevní správu. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat důsledky nacistické okupace českého pohraničí a Českých zemí pro církevní správu a dotknout se i některých souvisejících otázek. Téma jsem si vybral kvůli svému zájmu o historii. Také problematika církví a náboženských společností mi je blízká. Při psaní diplomové práce jsem studoval literaturu, internetová zdroje, navštívil jsem biskupství českobudějovické a Národní archiv. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zaobírá obsazením českého pohraničí německými vojsky a následnou správou tohoto území. Druhá kapitola se zabývá důsledky okupace pro římskokatolickou církevní správu, konkrétně v jednotlivých římskokatolických diecézích a komisariátech vratislavské arcidiecéze na českém území, pokusy o obsazení uvolněných míst diecézních biskupů ze strany Apoštolského stolce a důsledky pro strukturu řeholí. Třetí kapitola nastiňuje německou církevní politiku a její dopad na církevní život v zabraném pohraničí, zejména vztah věřících k národnostní otázce, německá opatření namířená proti církvím, persekuci duchovenstva, řeholníků a laiků. Čtvrtá kapitola se zabývá pravoslavnou církví během nacistické okupace. Je pojednáno o církevních jurisdikcích, které fakticky (tedy nejen...
|
|
|
Japonismy v počátcích české architektury 20. století - okruh Joe Hloucha
Chýlová, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Práce se bude věnovat vlivu japonské kultury a jeho projevům v českých zemích na počátku 20. století a to zejména v architektuře. Poukáže na důležitost přerušení odvěké izolace Japonska a otevření se Západu. Tuto skutečnost uvede na příkladu sebeprezentace pomocí světových výstav a uměleckých předmětů proudících ze Země vycházejícího slunce k světové veřejnosti a umělcům. Zaměří se na osobu spisovatele a sběratele Joe Hlouchy, známého japanofila a propagátora Nipponu nejen pomocí románů, ale i japonsky laděných staveb z první poloviny 20. století. Vyústěním práce bude pokus o shrnutí Hlouchovy vizualizace Japonska. Klíčová slova architektura, japonismy, Japonsko, České země, Joe Hloucha
|
|
|
Právní postavení diecézních, vikariátních a farních rad v římskokatolických diecézích v českých zemích
Nejdl, Oldřich ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Předpokladem platnosti právních jednání představeného v Katolické církvi je v některých případech získání souhlasu určitých poradních orgánů, nebo projednání s těmito orgány. Jejich právní postavení upravují Kodex kanonického práva z roku 1983 a stanovy schválené jednotlivými diecézními biskupy. Tato práce se zabývá právním postavením poradních orgánů v římskokatolických diecézích, okrskových vikariátech a farnostech v českých zemích. V rámci diecéze jsou povinně zřizovány kněžská rada, sbor poradců a diecézní ekonomická rada, fakultativní je ustavení diecézní pastorační rady. Úkolem kněžské rady je pomáhat diecéznímu biskupovi v řízení diecéze, aby se co nejúčinněji podporoval pastorační prospěch části Božího lidu svěřené biskupovi. Diecézní biskup vyslechne její názor v závažnějších záležitostech. Je povinen tak učinit například v případě zřízení nebo zrušení farnosti, při rozhodnutí o novostavbě kostela, nebo při předání kostela do světského užívání. Souhlas sboru poradců je vyžadován zejména k jednání povahy mimořádné správy majetku a pro některá jednání, jimiž se zcizuje církevní majetek. Za sedisvakance volí sbor poradců administrátora diecéze. Diecézní ekonomická rada má právo, mimo úkolů, které se týkají správy církevního majetku, připravovat každoročně podle pokynů diecézního biskupa...
|
host ::
RSS.