|
|
Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů
Chalupski, Michal ; Holeton, David Ralph (vedoucí práce) ; Landová, Tabita (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná "Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů" se věnuje komparaci liturgických textů věnujících se křestní liturgii. Hlavním objektem zájmu jsou agendy pocházející z našeho prostředí z doby od 15. do 17. století. V první části práce je předložen stručný přehled vývoje křestní liturgie od novozákonního období po reformu provedenou Martinem Lutherem. V další části jsou představeny domácí agendy, jejichž křestní formuláře jsou základním předmětem této práce. Jedná se o agendy římskokatolickou, utrakvistickou, dále o tři agendy evangelické a jako poslední je pojednáváno o křtu v Jednotě bratrské za Lukáše Pražského. Konkrétně se jedná o Agendu Pragensis, rukopis označený "Křižovníci XVIII G 21", Agendu českou, Agendu správy a posluhování církevního na Horách Kutnách Václava Štefana Teplického, Pravidlo služebností církevních Tobiáše Závorky Lipenského a konečně o Zprávy kněžské Lukáše Pražského. Záměrem práce je porovnat shody a rozdíly křestní liturgie zaznamenané v jednotlivých agendách a také prověřit jejich vztah k liturgické tradici křtu, tak jak je pojednána v úvodní kapitole, tak aby bylo možné předložit alespoň částečný obraz o křestní praxi na našem území ve vymezeném období.
|
|
|
Obraz evangelické liturgie na území Čech a Moravy od Tolerančního patentu do 80. let 20. stolení na základě bohoslužebných agend.
Chalupski, Michal ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Jurík, Milan (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Tato práce, jež nese název Obraz evangelické liturgie na území Čech a Moravy od Tolerančního patentu do 80. let 20. století na základě bohoslužebných agend se zabývá zkoumáním českých a moravských evangelických bohoslužebných agend a liturgických příruček ve vymezeném údobí. Nesnaží se podat vyčerpávající obraz o liturgické situaci českého a moravského evangelictví v daném období, nýbrž zpracovává omezené množství pramenů a zaměřuje se na to, jaká liturgie je v nich zachycena i na to, z jakých zdrojů jejich tvůrci přejímali materiál nebo jakými zdroji byli inspirováni. Nejde tedy o to, jak přesně liturgie ve skutečnosti vypadala, ale jak ji předepisují zkoumané texty. V našem zkoumání jsou použity různé druhy pramenů: rukopisné i tištěné, soukromé i oficiálně schválené, autorské i anonymní bohoslužebné knihy. Ty pocházejí z prostředí luterského i reformovaného a později také z prostředí sjednocené Českobratrské církve evangelické. Počátek práce je věnován liturgické situaci na počátku vymezeného období a také vzniku a rozboru obsahu luterské Vídeňské agendy, která představovala po jistou dobu pro naše, nejen luterské, prostředí významný pramen.
|
|
|
Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů
Chalupski, Michal ; Holeton, David Ralph (vedoucí práce) ; Landová, Tabita (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná "Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů" se věnuje komparaci liturgických textů věnujících se křestní liturgii. Hlavním objektem zájmu jsou agendy pocházející z našeho prostředí z doby od 15. do 17. století. V první části práce je předložen stručný přehled vývoje křestní liturgie od novozákonního období po reformu provedenou Martinem Lutherem. V další části jsou představeny domácí agendy, jejichž křestní formuláře jsou základním předmětem této práce. Jedná se o agendy římskokatolickou, utrakvistickou, dále o tři agendy evangelické a jako poslední je pojednáváno o křtu v Jednotě bratrské za Lukáše Pražského. Konkrétně se jedná o Agendu Pragensis, rukopis označený "Křižovníci XVIII G 21", Agendu českou, Agendu správy a posluhování církevního na Horách Kutnách Václava Štefana Teplického, Pravidlo služebností církevních Tobiáše Závorky Lipenského a konečně o Zprávy kněžské Lukáše Pražského. Záměrem práce je porovnat shody a rozdíly křestní liturgie zaznamenané v jednotlivých agendách a také prověřit jejich vztah k liturgické tradici křtu, tak jak je pojednána v úvodní kapitole, tak aby bylo možné předložit alespoň částečný obraz o křestní praxi na našem území ve vymezeném období.
|
|
| |
host ::
RSS.