|
|
Využití Modifikované Frenchayské škály u pacientů se spastickou parézou po cévní mozkové příhodě
Heřmánková, Kristýna ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje popisu Modifikované Frenchayské škály a jejímu využití u pacientů se spastickou parézou po cévní mozkové příhodě. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je blíže popsána problematika spastické parézy u pacientů po cévní mozkové příhodě. Jsou zde uvedeny a podrobně popsány způsoby vyšetření a hodnocení spasticity. Velká část je věnována historii vzniku Frenchayského testu paže a jeho modifikace - Modifikované Frenchayské škály. Teoretická část také obsahuje popis fází a typů úchopu, z nichž některé můžeme při vyšetření pomocí Modifikované Frenchayské škály pozorovat. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření mapující situaci na pracovištích v České republice, která ve své praxi Modifikovanou Frenchayskou škálu používají a dvě kazuistiky pacientů po cévní mozkové příhodě. V kazuistikách jsou aplikována vyšetření a hodnocení spasticity popsané v teoretické části, včetně Modifikované Frenchayské škály. Praktická část také obsahuje vyhodnocení inter-rater reliability Modifikované Frenchayské škály. Hlavní přínos práce spočívá ve vytvořeném manuálu k Modifikované Frenchayské škále a ve vyhodnocení její inter-rater reliability. Manuál obsahuje popis pomůcek, jejich rozmístění před pacientem, vyšetřované antagonistické svalové skupiny a...
|
|
|
Hodnocení efektivity používání myoelektrické protézy u jedinců s vrozenou či získanou amputací horní končetiny
Maleš, Jan ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název práce: Hodnocení efektivity používání myoelektrické protézy, u jedinců s vrozenou či získanou amputaci horní končetiny Cíle práce: Cílem mé diplomové práce je vyhodnotit míru efektivity používání myoelektrické protézy u lidí s amputací horní končetiny. Zjistit, jak efektivně jsou schopni uživatelé zvládat jednotlivé úkony s myoprotézou a základní ADL aktivity. Metodika práce: Výzkumný soubor tvořilo 6 osob s amputací horní končetiny. V práci byly použity tři metody sběru dat. První metodou, která byla použita, bylo anketní šetření, které sloužilo k získání anamnestických údajů u sledovaného souboru. Druhou metodou sběru dat bylo pozorování probandů v průběhu plnění jednotlivých úkonů. Třetí zvolenou metodou bylo měření pomocí speciálního testu zaměřeného na hodnocení efektivity při použití a zapojení myorpotézy do pohybového řetězce proti zdravé horní končetině. Výsledky práce: Na základě pozorování a měření bylo zjištěno, že všichni probandi jsou schopni funkčně a efektivně zapojit myoprotézu do pohybového řetězce, při plnění jednotlivých úkolů. Dalším pozitivním výsledkem této práce bylo zjištění, že všichni z probandů získali v testu při srovnání myoprotézy se zdravou horní končetinou skóre nad 50 % míry efektivního použití. Dále je výsledkem této práce, že v základních manipulačních...
|
|
|
Jemná motorika a lateralita u dětí předškolního věku s mozkovou obrnou
Stibůrková, Monika ; Zulić, Marija (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se zabývá jemnou motorikou a lateralitou u dětí předškolního věku s mozkovou obrnou. Na základě dosavadních výzkumů bylo zjištěno, že mozková obrna omezuje jemnou motoriku. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda je rozdíl v jemné motorice u předškolních dětí intaktních a s mozkovou obrnou a jaké konkrétní rozdíly to jsou. Zabývá se také lateralitou a otázkou vyhraněnosti laterality v předškolním věku. Teoretická část popisuje vývoj dítěte v předškolním věku, vymezuje jemnou motoriku a lateralitu, zabývá se podrobněji mozkovou obrnou a popisuje jemnou motoriku u dětí s mozkovou obrnou včetně dosavadních výzkumů. Výzkumná část vymezuje cíl, výzkumné otázky, metody výzkumu a testovací aktivity. Prostor je dán také výběru respondentů a jejich charakteristice. Hlavní část obsahuje výsledky vyšetření respondentů, analýzu výsledků a diskusi. Výzkum probíhal pomocí rozhovoru a dotazníku pro rodiče a následně testováním jemné motoriky respondentů, které mělo tři části - vyšetření laterality, úchopů a celkové jemné motoriky. Ve výsledcích je popsán existující rozdíl v jemné motorice mezi dětmi předškolního věku intaktními a s mozkovou obrnou, který se projevuje zhoršenou cíleností a koordinací pohybů, nižší úrovní obratnosti, pomalejším tempem, omezeným prováděním úchopů, častějším výskytem...
|
|
|
Hodnocení úchopů u pacientů po cévní mozkové příhodě
Pomyjová, Šárka ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Rybářová, Kateřina (oponent)
Jméno a příjmení: Bc. Šárka Pomyjová Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M. Sc. Název diplomové práce: Hodnocení úchopů u pacientů po cévní mozkové příhodě Cíl práce: Hlavním cílem předvýzkumu bylo stanovení minimální klinicky významné změny u vybraných testů se zaměřením na zlepšení úchopových schopností ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi onemocnění. Hlavní hypotéza byla stanovena k prokázání, že rozdíl mezi vstupní a výstupní hodnotou Modifikované Frenchayské škály lépe charakterizuje zlepšení pacienta oproti rozdílu mezi vstupní a výstupní hodnotou Skóre vizuálního hodnocení funkčního úkolu ruky. Metodika: Výzkumný soubor se skládal ze 40 probandů (26 mužů a 14 žen) po cévní mozkové příhodě v chronické fázi onemocnění, kteří byli vybráni na základě kritérií pro zařazení do výzkumu. Sběr dat probíhal na Klinice rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Na základě videozáznamů vstupních a výstupních vyšetření Modifikované Frenchayské škály byla provedena analýza. 3. subtest škály byl použit i na vyhodnocení Skóre vizuálního hodnocení funkčního úkolu ruky. Verifikace hypotéz byla provedena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu. Hladina významnosti byla stanovena p <0,05 a kritická hodnota Spearmanova korelačního koeficientu...
|
|
|
Využití Modifikované Frenchayské škály u pacientů v akutním, subakutním a chronickém stádiu po cévní mozkové příhodě
Valová, Kamila ; Čábelková, Alžběta (vedoucí práce) ; Rybářová, Kateřina (oponent)
bakalářské práce: Bakalářská práce je zaměřena na popis jednotlivých bodů škály 0-10 modifikované verze Frenchayského testu paže u pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je blíže popsaná problematika cévní mozkové příhody, jsou zde uvedeny statistiky, typy mozkových příhod a klinické příznaky. Dále jsou v teoretické části zmíněny testy pro vyšetření horních končetin. Podrobněji je popsána Modifikovaná Frenchayská škála a Frenchayský test paže, další dva testy jsou zmíněny pouze okrajově. Teoretická část se zmiňuje také o typech a fázích úchopů, které můžeme pozorovat u Modifikované Frenchayské škály a výčet běžných denních aktivit. Praktická část bakalářské práce obsahuje tři kazuistiky pacientů v akutní, subakutní a chronické fázi po prodělané cévní mozkové příhodě. Součástí kazuistik je popis jednotlivých úkolů Modifikované Frenchayské škály a jejich bodové ohodnocení škálou 0-10. V přílohách bakalářské práce je vytvořený manuál s návrhem popisu jednotlivých bodů škály 0-10 modifikované verze Frenchayského testu paže.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou střelného poranění levé ruky
Radnicová, Lucie ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Reckziegelová, Petra (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou střelného poranění levé ruky. Cíle: Hlavním cílem této práce je popsání teoretických poznatků o anatomii, kineziologii a funkci ruky, charakteristika střelných poranění, metody operativního řešení Kirschnerovými dráty a kazuistika pacienta se střelným poraněním levé ruky. Metody: Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí: teoretické a speciální. Teoretická část se zabývá anatomií, kineziologií, funkcí rukya jemnou motorikou a popisuje střelná poranění a charakterizuje Kirschnerovy dráty. Speciální část se věnuje kazuistice pacienta, vstupnímu kineziologickému rozboru, terapiím, výstupnímu kineziologickému rozboru a zhodnocení efektu terapie. Podklady pro zpracování speciální části bakalářské práce byly získány v Oblastní nemocnici Kladno v termínu od 15. 1. 2018 do 9. 2. 2018. Klíčová slova: fyzioterapie, kazuistika, úchop, průstřel
|
|
|
Soběstačnost a sebeobsluha při aplikaci myoprotézy
Pachlopníková, Andrea ; Černý, Pavel (vedoucí práce) ; Drnková, Jana (oponent)
Název: Sob sta nost a sebeobsluha p i aplikaci myoprotézy Cíle: Hlavním cílem této práce je podat teoretický souhrn znalostí o problematice amputací, následném protetickém vybavení myoprotézou a principem ovládání myoprotézy. St žejní je metodický postup nácviku myoprotézy v rámci sob sta nosti a sebeobsluhy u b žných denních inností. Metody: Ve své práci jsem použila metodu literární rešerše. Vycházela jsem z poznatk získaných studiem odborné, dostupné, eské a zahrani ní literatury, z internetových zdroj a materiál získaných v protetických firmách, které jsem navštívila v rámci souvislých praxí, a to v tšinou v podob osobních rozhovor a konzultací s protetiky a ergoterapeuty. Výsledky: Výsledky poskytují informace o dané problematice nácviku b žných denních inností s myoprotézou. Klí ová slova: myoprotéza, sob sta nost, sebeobsluha, úchop, amputace, protéza
|
|
|
Metodika práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou
Hoidekrová, Kristýna ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit metodiku práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou, která se využívá nejen u pacientů po amputaci horní končetiny, ale i u pacientů s vrozenou vývojovou vadou horní končetiny. V České republice neexistuje komplexní metodika, která by uceleně prezentovala informace o ergoterapii a myoelektrických protézách horních končetin, navzdory velkému počtu zahraničních studií vztahujících se k této problematice. Myoelektrická protéza využívá principu snímání myoelektrických signálů, které jsou následně transformovány na motorický výstup v terminální části protézy. Ergoterapeutická intervence začíná již ve fázi preprotetické, kdy ergoterapeut hodnotí obecný potenciál k využití myoelektrické protézy a snímá myoelektrické signály z reziduálního pahýlu. Ve fázi interprotetické se ergoterapeut věnuje nácviku běžných denních činností s využitím cvičené myoelektrické protézy a tréninku reziduálního pahýlu. Fáze postprotetická obsahuje ergoterapeutická hodnocení a testování, která se zaměřují na pacientovy schopnosti myoelektrické kontroly, zapojení protézy do běžných denních činností a na Školu úchopu. V rámci Školy úchopu se ergoterapeut věnuje tréninku provedení úchopu v oblasti tempa, síly stisku a cílených pohybů. Praktická část je tvořena třemi kazuistikami, které...
|
|
|
Hodnocení úchopu po rekonstrukci spastické ruky
Pechová, Petra ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, které oblasti života osob se spasticitou ruky mohou prováděné rekonstrukční operace úchopu ovlivnit. Dále naznačit, které konkrétní faktory podílející se na funkci a dysfunkci horní končetiny osob se syndromem centrálního motoneuronu mohou ovlivnit výsledky intervence a jaké jsou mezi těmito faktory vztahy. Soubor byl tvořen 13 osobami s cerebrálním typem spasticity. Osoby byly vyšetřeny před operací, 3 měsíce a 5 měsíců po intervenci. Operace zasahovala do etáží zápěstí - ruka a loket. Opakovaně byly vyšetřovány některé modality čití, goniometrie, Frenchayský test paže, Skóre vizuálního hodnocení úchopu, TheQuick DASH, modifikovaná Ashwortova škála, modifikovaný test Barthelové a pacienti byli klasifikováni dle The Manual Ability Classification System. Po intervenci došlo k uvolnění kontraktur a zlepšení možnosti aktivního pohybu lokte i v zápěstí. Výsledky prokázaly statisticky významný rozdíl ve Frenchayském testu paže, Skóre vizuálního hodnocení funkčního úkolu ruky, The QuickDASH a v modifikovaném testu Barthelové v porovnání před a po intervenci. U osob s poruchou čití zlepšení ve Frenchayském testu paže taktéž dosáhlo statistické významnosti. Vyšetření modifikované Ashwortovy škály bylo omezeno snížením rozsahu pohybu zápěstí před intervencí. V zařazení do...
|
|
|
Ergoterapeutická intervence u pacientů s poruchou funkce ruky po chirurgické léčbě
Neradová, Kateřina ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Čábelková, Alžběta (oponent)
bakalářské práce Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chirurgické léčby ruky u pacientů s poruchou funkce ruky a následnou ergoterapeutickou intervencí a pacientů, kteří tuto léčbu absolvovali. Práce je rozdělena na dvě části-teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána funkce ruky a možnosti její poruchy. Následně jsou v práci popsány principy chirurgické léčby u různých onemocnění a poranění ruky, která poškozují její funkci. Další část se týká intervence ergoterapeuta u pacientů, kteří chirurgickou léčbu ruky podstoupili. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky, metodologii a zpracované výsledky a diskuzi. První kazuistika se věnuje pacientce se syndromem karpálního tunelu řešeného chirurgickou léčbou. Druhá kazuistika se zabývá pacientem s poraněním flexoru II. prstu na levé horní končetině. Při zpracování bylo zjištěno, že ergoterapie je nedílnou součástí rehabilitace po chirurgických výkonech na ruce. Pomáhá zlepšit úchopovou funkci ruky a koordinaci pohybu a uplatňuje se při získávání co největší možné soběstačnosti pacientů po chirurgické léčbě ruky. Na většině pracovišť, zabývajících se chirurgií ruky, však ergoterapie součástí rehabilitace není, což je v České republice velký nedostatek. Klíčová slova: funkce ruky, úchop, chirurgie ruky, ergoterapeutická intervence
|
host ::
RSS.