|
| |
|
|
Přijímačky na střední školy: promyšlený mechanismus nebo velká národní loterie?
Protivínský, Tomáš
Průběh přijímaček na střední školy na jaře 2023 naplno odhalil více i méně známé nedostatky zavedeného systému. V kombinaci se silným populačním ročníkem a velkým nesouladem mezi strukturou nabídky a poptávky uvrhl systém mnoho dětí a jejich rodičů do zbytečně velké nejistoty ohledně dalšího vzdělání. Přestože se naprostá většina uchazečů na nějakou střední školu nakonec dostala, zavedený mechanismus párování uchazečů a škol vede k neefektivitám a nespravedlnostem. Při výběru škol systém žáky a rodiče nutí strategizovat, systém znevýhodňuje děti méně informovaných a méně sofistikovaně uvažujících rodičů a dlouhodobě tak přispívá k vysokým nerovnostem v přístupu ke vzdělání v zemi. Systém zároveň generuje velmi zkreslené informace o struktuře poptávky, což komplikuje řízení systému. Na jaro 2024 je proto plánována zásadní změna přijímacího řízení. Očekává se, že by měla odstranit alespoň některé z hlavních problémů. Elektronická přihláška by měla proces zjednodušit, žáci si budou moci vybírat místo dvou škol školy tři. Prioritní řazení škol by pak mělo umožnit automatický zápis přijatých do škol. Mělo by se také minimalizovat chaotické období druhého kola, kdy se žáci nezapsaní v kole prvním hlásí na uvolněná místa.
|
|
|
Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů
Hrendash, Taras ; Jurajda, Štěpán ; Münich, Daniel ; Doleželová, P. ; Mrázek, P.
Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání veřejných vysokých škol po roce 2005. Podíl VŠ vzdělaných ve věkové skupině 30–34 let se tak během tří dekád více než zdvojnásobil. Nemáme už v Česku z ekonomického pohledu příliš mnoho vysokoškolsky vzdělaných? Odpověď na otázku je důležitá pro rozhodování, do jaké míry by měl stát finančně či jinak podporovat další růst počtu VŠ studentů a absolventů a nakolik by měl občany k počátečnímu a celoživotnímu VŠ studiu motivovat. Odpověď je důležitá i do debaty o potřebě posílení dnes velmi nízké úrovně a rozsahu finanční podpory VŠ studentů. V předkládané studii vytváříme popisné statistiky o mzdách a platech zaměstnanců, které jsou užitečným podkladem pro diskusi o této důležité otázce. Srovnáváme vývoj úrovně mezd a platů vysokoškoláků pro kohorty narozené v letech 1960, 1970, 1980 a 1990. Tyto kohorty se výrazně liší co do zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Zároveň pro tyto kohorty sledujeme vývoj mzdového (platového) poměru mezi absolventy vysokých a středních škol (VŠ/SŠ), tj. procentního rozdílu průměrných, resp. mediánových mezd (platů) středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců.
|
|
|
Platy učitelů v roce 2022 a výhled: cesta z propasti a zase zpět
Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Výše relativních učitelských platů spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry, spoluurčuje kvalitu vzdělávání. Tyto procesy se realizují dlouhodobě průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky země vysledovat až s dlouhodobým odstupem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Platy ředitelů škol: dlouho ve stínu pozornosti
Korbel, Václav ; Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Vedoucí pracovníci škol (ředitelé a zástupci) jsou zásadní pro kvalitu vzdělávání. Odměňování vedení základních škol (ZŠ) ale není dlouhodobě detailně monitorováno, ačkoliv odměňování ovlivňuje nejen efektivitu manažerské práce a pedagogického vedení, ale především motivace uchazečů hlásit se na tyto pozice. Pro analýzu využíváme data na úrovni jednotlivých zaměstnanců z databáze mzdových výkazů Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) v části platové sféry za roky 2017–2021. Klasifikace používaná v ISPV neumožňuje rozlišit typy vedoucích pracovníků – ředitel/ředitelka, zástupce/zástupkyně, proto musíme data analyzovat za celou skupinu vedoucích pracovníků. Analyzujeme celkové průměrné měsíční hrubé platy, průměrnou výši odměn, variabilitu platů a faktory, které jejich výši a variabilitu ovlivňují.
|
|
| |
|
|
(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled
Janský, Petr ; Kolář, Daniel
V tomto přehledu mapujeme vývoj dávek sociálního charakteru v posledních deseti letech ve srovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Pokud má být zachována reálná kupní síla dávek, měl by jejich růst odpovídat alespoň inflaci. Pokud má úroveň sociálního zajištění držet krok s dlouhodobým ekonomickým vývojem, měla by se úroveň dávek zvyšovat zhruba tempem růstu mezd v ekonomice a objem výdajů na dávky zhruba tempem růstu HDP.
|
|
| |
host ::
RSS.