Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  začátekpředchozí108 - 117dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Český exil v Mexiku za druhé světové války
Jonáková, Martina ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce zpracovává český exil v Mexiku během druhé světové války. Text zachycuje nejprve politickou a společenskou situaci v Evropě a v Mexiku, ve 30. a 40. letech 20. století a ozřejmuje tak důvody vedoucí k emigraci. V další části detailněji charakterizuje problematiku exulantů, zejména pak českých německy píšících autorů. Závěrečná kapitola mapuje krajanské spolky a jejich aktivity na pomoc československému zahraničnímu odboji, detailněji popisuje Československo-mexickou asociaci a v samém závěru představuje osudy dalších exulantů, kteří byli donuceni tvrdou realitou druhé světové války opustit Československo.
Existuje skutečně v historii zpracovcání tématu holocaustu mezera, v níž se o tom, co se stalo, veřejně v USA nemluvilo?
Rejtmajerová, Alžběta ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Většina historiků přijala za své, že se holocaust ve veřejném diskursu v období od konce 2. světové války až do 60. let neobjevoval a tato premisa přetrvala až do konce 20. století. Na začátku 21. století se začali o slovo hlásit historici, kteří jsou přesvědčení, že žádné vakuum neexistovalo, a snaží se svoje přesvědčení obhájit. Bakalářská práce Existuje skutečně v historii zpracování tématu holocaustu mezera, v níž se o tom, co se stalo, veřejně v USA nemluvilo? se věnuje dilematu historiků, zda se o holocaustu v USA po určitou dobu veřejně nemluvilo, či je to jen mýtus. Dále se zabývá důvody, jak k takovému dilematu mohlo dojít. A pokud se skutečně jedná pouze o mýtus, jak mohl přetrvat až do dnešní doby. Rozborem zdrojů a argumentů obou stran dilematu autorka došla k závěru, že každá strana sporu má svou část pravdy. Holocaust byl spíše marginálním tématem veřejných debat v 50. letech. Důvodů bylo více, jednalo se především o politickou situaci v USA, přeživší nechtěli o traumatech hovořit či společnost nechtěla naslouchat. Důvody se vzájemně doplňovaly. Přesto vznikaly práce týkající se židovského utrpení za 2. světové války. Převažují důvody klonit se k soudu, že ticho nebylo, neboť nemálo vzniklých prací bylo oceněno již v době svého vzniku a rozšířilo se do celé společnosti.
Téma Osvětimi ve filosofii a etice
Biňovcová, Lucie ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Osvětimi ve filosofickém a etickém myšlení. První část práce se věnuje popisu vývoje evropské humanistické tradice. V rámci tohoto popisu jsou představeny jednotlivé druhy humanismu, a jsou ukázána jejich východiska a úskalí. Centrum práce je soustředěno na filosofii Emmanuela Lévinase a Jean-François Lyotarda, z jejichž myšlení také vychází hlavní hypotéza této práce, podle které tradiční humanismus vyústil v události holocaustu. Cílem této diplomové práce je tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Kromě rozboru názorů Lévinase a Lyotarda se práce věnuje také myšlenkám dalších filosofů, jejichž myšlení souvisí s problematikou holocaustu. Jejich myšlenky jsou pak v závěru práce porovnávány a konfrontovány s myšlenkami Lévinase a Lyotarda, kteří takto vymezený humanismus kritizují. Klíčová slova: Osvětim, holocaust, nacismus, humanismus, Lévinas, Lyotard
Sophie's Choice - Trauma of the Holocaust Survivor
Dombrovská, Lucia ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o traumatu holocaustu a jeho popisu v románu Williama Styrona Sofiina volba. Mnoho spisovatelů se pokoušelo vylíčit tento fenomén ve svých uměleckých dílech, avšak většina z nich byla konfrontována s velkou výzvou - popsat příběh, který sami neprožili, příběh přeživších holocaust. Jedním z těchto autorů je také William Styron, a proto je důležité zvážit, nakolik popis, který nabízí svým čtenářům, odpovídá skutečnosti. Cílem této práce je tedy analyzovat Sofiinu volbu a posoudit, zda obsahuje autentický popis traumatu přeživšího holocaust. První kapitola se zaměřuje na trauma. Jejím cílem je definovat trauma a prozkoumat jej v širším kontextu. V psychologii se setkáváme s mnoha teoriemi traumatu a jeho léčby. Pro účely této práce byl zvolen jungiánský psychoanalytický přístup. C. G. Jung a jeho pokračovatelé podrobně prozkoumali vnitřní svět pacientů trpících traumatem. Psychoanalýza také vynaložila velkou snahu popsat, jak se trauma projevuje prostřednictvím archetypálních obrazů a symbolů přítomných ve snech a fantaziích pacientů. Tato teorie je proto zvláště vhodná, chceme-li zkoumat popis traumatu v uměleckém díle. Nejvíce rozšířenou psychologickou diagnózou lidí, kteří prožili traumatický zážitek, je Posttraumatická stresová porucha (PTSD). Tato práce se proto...
Hanuš Hachenburg 1929 -1944
Pražák, Daniel ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje osudu židovského básníka Hanuše Hachenburga, který byl ve svých 14 letech zavražděn v plynové komoře v Osvětimi-Březince. Ve své první části práce mapuje jeho život od jeho nejasného dětství s rodiči, života v sirotčinci a transportu do Terezína až do pobytu v Osvětimi-Březince. Na život v Terezíně bude brán větší zřetel, zejména s ohledem k jeho tvorbě v chlapeckém časopise Vedem. V závěru této části je popsán život v Terezínském rodinném táboře a jeho fungování. Druhá část práce je věnována druhému životu Hanuše Hachenburga. Autor v ní popisuje projekty a jejich výsledky, které se věnovaly osobě Hanuše Hachenburga v posledních pěti letech. KLÍČOVÁ SLOVA Terezín, holocaust, Osvětim, poezie, Vedem, Hanuš Hachenburg
Reflexe židovské tématiky za Protektorátu Čechy a Morava v literatuře
Drahorádová, Ivana ; Med, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl srovnání přístupů židovské menšiny v Protektorátu Čechy a Morava v krásné literatuře k rasové diskriminaci. Na základě komparace čtyř vybraných titulů z české beletrie se budu zabývat tím, jak se Židé ve vybraných dílech stavěli k uvádění rasové politiky do praxe, jak se hlavní postavy vyrovnávaly s perzekucí a jaké bylo jejich vnitřní prožívání válečných událostí. Bakalářská práce bude vycházet z uvedené primární literatury, která byla záměrně vybrána tak, aby názorně ilustrovala odlišné postoje Židů. V práci se zaměřím i na styčné body a na to, co všechny hlavní hrdiny z vybraných titulů spojuje a na to, v čem jsou jiní, jak se každý jinak a po svém s obtížnou situací vyrovnává.
Continuity and Change in German Political Discourse: Holocaust as a Theme in Politics
Ďurková, Michaela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Táto bakalárska práca skúma vývoj politického diškurzu na tému holokaust v Nemecku v 90. rokoch 20. storočia. Na jedno z najdiskutovanejších období nemeckých dejín sa zameriava prostredníctvom analýzy prejavov vybraných politických aktérov. Politický diškurz chápe ako dôležitý činiteľ v procese národného zmierovania sa s minulosťou a ako prvok, ktorý napomáha k budovaniu a upevňovaniu demokracie. Prvá časť práce (1. a 2. kapitola) sa zaoberá teoretickým uchopením analýzy. Popisuje prínos politickej diskurzívnej analýzy pre politické vedy. Rovnako rieši vzťah medzi použitou metodológiou a predmetom výskumu a zdôvodňuje, prečo sa výskum v práci orientuje na prostredie nemeckého parlamentu. V ďalšej časti autorka skúma vývoj politického diškurzu v Nemecku od roku 1945. Na základe historického exkurzu ukazuje, ako sú zmeny tohto diškurzu ovplyvnené politickým usporiadaním štátu a záujmami jeho hlavných politických predstaviteľov. Hlavná časť práce je založená na predpoklade, že téma holokaustu hrala v politických prejavoch v Nemecku významnú úlohu. Autorka prostredníctvom samostatnej analýzy jednotlivých ústnych prejavov vybraných politických aktérov dospeje k zhodnoteniu miery zmien v nemeckom politickom diškurze o holokauste medzi rokmi 1990 a 1998, ako aj miery jeho podobnosti s diškurzom, ktorý...
Postoj katolické církve k režimu ve Vichy
Jägerová, Julie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem katolické církve a režimu, který se etabloval na části území dnešní Francie během druhé světové války. Cílem práce je postihnout hlavní příčiny postoje katolické církve k vichystické Francii, který obecně bývá hodnocen jako velice kladný. Rovinou, ve které bude tento problém zkoumán, je sféra episkopátu. Ostatní rozměry bádání, jako je vztah kněží, řeholních řádů či věřících k Francouzskému státu, jsou vynechány vzhledem k nedostatku prostoru. V práci je kladen důraz na tři základní problémy. Nejprve je rozebráno sbližování režimu a církve, které je vzápětí dáno do kontrastu s momenty, kdy církev s režimem nebyla v jednomyslné shodě. Závěr práce tvoří kapitola, která se věnuje poválečnému doznění událostí, tedy očistě francouzské katolické hierarchie. Klíčová slova katolická církev, Francie, Vichy, druhá světová válka, odboj, kolaborace, antisemitismus, holocaust, Alfred Baudrillart, Pierre-Marie Gerlier
Kulturní prostor a paměť v díle Viktora Fischla
Štychová, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl ukázat, jak se v prózách Viktora Fischla realizuje kolektivní, respektive kulturní paměť ve vztahu k holocaustu, jakým způsobem se traumatizující zkušenost stává předmětem "práce vzpomínání" hrdinů Fischlových knih, jak se s touto zkušeností vyrovnávají. Teoretickým východiskem práce jsou především úvahy a studie Aleidy a Jana Assmannových a stále podnětná a důležitá kniha Maurice Halbwachse Kolektivní paměť. Těžiště práce spočívá v její interpretační části, v níž se autorka pokouší explikovat a ověřovat koncepce kulturní paměti na literárních textech. Důraz je položen na poválečné prózy Viktora Fischla, které holocaust reflektují právě z perspektivy autorova časového, prostorového a také osobně zkušenostního odstupu. Právě tento odstup však vytváří specifickou formu vzpomínání a jeho naraci. V závěru pak autorka předkládané bakalářské práce své poznatky shrnuje a zobecňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dozorkyně a lékařky v koncentračních a vyhlazovacích táborech nacistického Německa
Straková, Katarína ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Ve své diplomové práci se chci zabývat možnými příčinami holocaustu, chci se zamyslet nad tím, jak se můžeme z poměrně nedávné minulosti 2. světové války poučit, případně zda jsou nějaké možnosti předcházení podobným událostem. To se pokusím pojmout z hlediska úlohy ženy ve vyhlazovacích táborech, které byly hlavním dějištěm programového vyhlazování Židů a dalších menšin. Zaměřím se na fenomén "zlých žen" v táborech smrti, tedy nacistek nebo lékařek. Ráda bych se na tento typ žen podívala ze sociologického hlediska. Pokud to bude možné, popíšu jejich původ, rodinné zázemí, vzdělání, mezilidské vztahy, chování v táboře a podobně. Postupovala jsem deskriptivní a analytickou metodou, obvyklými pro tento způsob práce. Součástí práce je také můj rozhovor s Annou Hyndrákovou, která prošla několika koncentračními tábory a povahu nacistek trefně ilustruje. Odborná literatura, zabývající se tématem dozorkyň a lékařek v koncentračních a vyhlazovacích táborech, je poměrně široká. Vycházela jsem z velké části ze sekundární literatury, která byla o tomto tématu vydána. Velká část zdrojů je cizojazyčná, především v anglickém, ale také v německém jazyce. Při psaní jsem velmi ocenila disertační práci Silke Schäfer nazvanou Zum Selbstverständnis von Frauen im Konzentrationslager. Das Lager Ravensbrück. Z jejího...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   začátekpředchozí108 - 117dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.