|
|
Tah dámou: genderové stereotypy a heterostereotypy a jejich medializace
Kolátorová, Lucie ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Hronová, Tereza (oponent)
V práci je analyzována genderová problematika v pořadu Tah dámou. V teoretické části jsou nastíněny základní pojmy týkající se genderu, genderové stereotypizace, medializace a koncept sociální konstrukce reality, které slouží jako opěrné body pro tuto práci. Dále je pořad Tah dámou charakterizován z hlediska důvodu jeho vzniku, žánrového zařazení, programového zařazení a sledovanosti. Metodologická část se věnuje formulaci výzkumných otázek, sběru dat a volbě metod analýzy. Tyto metody jsou v metodologickém oddíle blíže popsány. Jedná se konkrétně o sémiotickou a diskurzivní analýzu. V analytické části je za pomoci uvedených metod pořad Tah dámou podroben analýze, jsou popisovány jak dominantní mimojazykové znaky objevující v pořadu, tak diskurzy vážící se k problematice genderu, které se objevují v diskuzích pořadu. Práce zjišťuje, jak pořad konstruuje muže a ženy a rozdíly mezi nimi. Dále je cílem práce zjistit, jaké genderové stereotypy a heterostereotypy se v pořadu objevují. V závěrečné části jsou shrnuty poznatky analytické části.
|
|
|
Hrozba státního bankrotu jako hlavní součást předvolební mediální agendy v Ćeské republice
Vávra, Jan ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Václav Bělohradský konstatoval (Právo, 3. července 2010), že "'Řecko' byla jedna z největších volebních lží v politických dějinách této země." Cílem této bakalářské práce je prozkoumat, jakou roli hrála v údajné "volební lži" média: jakým způsobem nastolovala předvolební agendu (případně odkud čerpala témata) a jak vypadal předvolební diskurz týkající se tématu hrozby státního bankrotu ve státu, jehož dluhopisy byly podle agentury Bloomberg dva měsíce před parlamentními volbami v roce 2010 osmé nejbezpečnější na světě. Obsahově zkoumám nejčtenější týdeníky Reflex, Respekt a Týden, respektive jejich vydání z května 2010 (měsíc voleb). Vycházím z předpokladu, že právě týdeníky mají největší potenciál vkládat události do příslušných souvislostí, a tím tak zásadně diskurz formovat. Využívám tak diskurzivní (se zaměřením na ideologické znaky podle van Dijkových poznatků) a sémiotické (s využitím teorie Rolanda Barthese) analýzy pro odhalení případných mytologických prvků týkajících se politických stran a idejí v souvislosti s hrozbou státního bankrotu. V teoretické části práce se zaměřím na možné politické důsledky mediální manipulace především v souvislosti s volebním procesem. Za podnětné poznatky pro toto téma považuji teze německých sociologů Jűrgena Habermase (o univerzální pragmatice) a Ulricha Becka (o...
|
|
|
Imigranti a imigrantky v České republice, diskurzivní analýza obrazu cizích
Seidlová, Jana ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Práce směřuje k deskripci diskurzivního pole, ve kterém se utváří výpovědi na téma imigrace resp. přítomnost imigrantů a imigrantek v České republice. Teoretická část popisuje koncept národa a identity jako předpokládaných diskurzivně relevantních konceptů, dále podává stručný popis explanačních modelů migrace, popisuje spor universalismu a partikularismu v imigračních politikách států a na pozadí asimilace rozebírá multikulturalismus jako diskurzivní konstrukci strategie soužití majority a minorit. Pojem diskurz je vysvětlen jednak v širších teoretických souvislostech s odkazem na témata jazyka, moci a ideologie, jednak v metodologických konsekvencích. Přiblíženy jsou lingvistické nástroje (epistémická a voluntativní modalita) a koncepty příbuzných věd (binární opozice, ideologický čtverec). Přístup autorky se opírá o rámec Kritické diskurzivní analýzy, který byl využit pro analýzu čtyř promluv. Významným závěrem je odhalení role diskurzu rizika jako legitimizačního faktoru výkonu moci nad imigranty. Zdůrazňování a oslabování diskurzu rizika se děje v kategoriích: příležitost, ambivalence, hrozba, které byly identifikovány jako ideálně-typické kategorie, které vyplňují diskurzivní pole. Z hlediska dalšího postupu autorka navrhuje věnovat se identifikaci dalších klíčových aktérů z hlediska jejich moci...
|
|
|
Role českých veřejnoprávních médií v diskurzu důchodové reformy
Tomíčková, Adéla ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Cílem diplomové práce "Role českých veřejnoprávních médií v diskurzu důchodové reformy" je kritická reflexe významu České televize a Českého rozhlasu v rámci debaty o změnách v důchodovém systému České republiky. Hlavní metodou, která je v práci použita, je diskurzivní analýza, která zahrnuje kvalitativní i kvantitativní analýzu mediálních výstupů, rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkum je zaměřen na to, v jakých kontextech debata o důchodové reformě probíhá a jak je prezentována v českých veřejnoprávních médiích. Vzhledem k předmětu výzkumu jsou využity teoretické koncepty z oblasti veřejné politiky, sociální politiky, masové komunikace a diskurzivní analýzy. Jsou shrnuty v teoretické části. Praktická část práce se zabývá institucionálním vývojem důchodové reformy v ČR, její podobou v politickém, odborném (českém a mezinárodním) a veřejném diskurzu. Hlavní část praktické části diplomové práce tvoří analýza diskurzu důchodové reformy v českých veřejnoprávních médiích. Na základě teoretické a empirické části je vyvozena role veřejnoprávních médií v diskurzu důchodové reformy.
|
|
|
Václav Klaus a "příroda"
Dvořák, Ondřej ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Práce vychází z předpokladů formulovaných sociologií vědění (Bourdieu, Berger & Luckmann) a autory diskurzivní analýzy (Foucault, Fairclough) o sociálním základu definic reality a o mocensko-hierarchických aspektech vtělených již z podstaty do těchto definic. Za pomoci přístupu kritické diskurzivní analýzy zkoumá autor této práce knihy a texty Václava Klause věnující se životnímu prostředí. Osobní motivací této práce je přesvědčení o podstatném vlivu Václava Klause na názory populace České Republiky a o tom, že názorové střety, které Václav Klaus často vede s různými zástupci "environmentalismu", jsou ve své podstatě střetem o definici reality - o diskurz a paradigma. V důsledku tohoto přesvědčení se autor práce rozhodl studovat základní paradigma Václava Klause, z něhož vychází jeho představa přírody, a názory týkající se otázek životního prostředí.
|
|
|
Sociální významy lokálních potravin a jejich spotřeby
Loučímová, Barbora ; Zagata, Lukáš (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Farmářské trhy, systém bio-bedýnek, komunitou podporované zemědělství, prodej ze dvora a kamenné obchody, je souhrn alternativních forem prodeje lokálních potravin, které
nalezneme na našem trhu. Naopak nově vzniklé sekce či regály v supermarketech začínají lokální potraviny po tlaku spotřebitelů teprve zařazovat do svého sortimentu. Lokální potraviny nespadají do jedné konkrétní definice. Každý z nás si pod tímto názvem může sám specifikovat, do jaké míry či vzdálenosti pro něj znamená lokálnost. Tyto potraviny mají několik výhod proti běžným potravinám. Mezi výhody řadíme pěstování na území České republiky, absence dovozu se ze vzdálených zemí, sklizeň potravin v době zrání a další.
Označování potravin, způsob označování a význam značek je popsán v kapitole institucionální a administrativní rámec.
|
|
|
Role kancléře v zahraniční politice Spolkové republiky Německo: Angela Merkelová
Farská, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí kancléře v zahraniční politice z hlediska institucionálních možností, jaké mu německý politický systém nabízí a také z hlediska osobnosti kancléře - snaží se odpovědět na otázku, zda je možné v zahraničněpolitických pozicích kancléře identifikovat vliv jeho osobnosti. To vše zkoumá na příkladu současné kancléřky Angely Merkelové, která je v úřadu dostatečně dlouhou dobu pro provedení výzkumu a zároveň je v zahraničí uznávanou osobností. Práce dochází k závěru, že kancléř disponuje možnostmi přímého zasahování do zahraniční politiky a tyto možnosti využívá. Pomocí diskurzivní a obsahové analýzy projevů bylo možné identifikovat zahraničněpolitické preference kancléřky, které je možné spojit s její osobní životní zkušeností.
|
|
| |
|
|
Russia in foreign policy of Slovakia and the Czech Republic
Lojanová, Jana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat rozdílné postavení a vnímání Ruska v diskurzu politických představitelů v České republice a na Slovensku v období od vstupu obou zemí do Evropské unie do roku 2013. V první části předkládá autorka metodologická východiska práce, tedy základy diskurzivní analýzy a vybrané přístupy k diskurzívní analýze. V druhé části identifikuje jednotlivé diskurzy interpretující Rusko v různých pozicích, které jsou přítomné ve veřejném diskurzu v těchto zemích. Následně sleduje vývoj a proměnlivost diskurzu o Rusku ve spojitosti s různými událostmi, které se Ruska přímo i nepřímo dotýkali. V závěre práce autorka uvádí komparaci mezi diskurzy v České republice a na Slovensku.
|
|
|
Změna kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století
Valentová, Emilie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl identifikovat změnu kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století s pomocí reflexe trojice strategických dokumentů Ruské federace dvou prezidentských administrativ; dekretů Vladimira Putina -- Koncepce národní bezpečnosti RF z ledna 2000, Vojenské doktríny RF z dubna 2000 a Koncepce zahraniční politiky RF z června 2000 -- v porovnání s dekrety Dmitrije Medveděva -- Koncepcí zahraniční politiky RF z července 2008, Strategií národní bezpečnosti RF do roku 2020 z května 2009 a Vojenskou doktrínou RF z února 2010, a to na čtyřech hladinách zkoumání - hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině domácích vlivů a hladině jednotlivce. Z výsledků diskurzivní analýzy vyplývá, že mezi lety 2000 a 2010 se Rusko posouvá ke zdůrazňování problematiky mezinárodního práva a multilaterální spolupráce, odklání se od konfrontačního diskurzu a preferuje multivektorové směřování své zahraniční politiky, zejména posiluje asijský směr. Rusko je také diskurzivně sebevědomější a ambicióznější. V 2. dekádě 21. století očekáváme aktivnější roli Ruska ve světě i v utváření nových strategických partnerství.
|
host ::
RSS.