|
| |
|
|
Management osobního rozvoje
Černá, Zdena ; Salajka, Jaroslav (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Management osobního rozvoje“ je zaměřena na analýzu v oblasti managementu osobního rozvoje u nejmenované moravské výrobní a obchodní společnosti se zaměřením na kreativitu. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů v této oblasti, životnímu stylu, řízení kariéry, duševní hygieně, zásadám úspěšného manažera, time managementu, sebepoznávání a řešení konfliktů. V oblasti kreativity přibližuje tuto vlastnost samu o sobě, její rozvoj, kreativní schopnosti a postoje a nastiňuje také souvislost mezi kreativitou a osobním rozvojem. Součástí jsou i vybrané alternativní přístupy k osobnímu rozvoji. Pozornost praktické části se zaměřuje na současný stav managementu osobního rozvoje a kreativitu ve firmě a na vliv, jaký tyto faktory mají na fungování. Součástí je také návrh konkrétních řešení, která poukazují na možný směr dalšího rozvoje společnosti.
|
|
|
Analýza závislosti spokojenosti obyvatelstva na socio-ekonomických faktorech
Zarembová, Petra ; Sobíšek, Lukáš (vedoucí práce) ; Blatná, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou závislosti spokojenosti obyvatelstva na vybraných socio-ekonomických faktorech, kterými jsou pohlaví, věk, zdravotní stav, nejvyšší dosažené vzdělání, příjem domácnosti, rodinný stav a počet dětí. Hlavním cílem práce bylo popsat vztah mezi spokojeností obyvatel a několika socio-ekonomickými faktory. Zkoumány byly čtyři země Evropské unie, a to Německo, Polsko, Španělsko a Švédsko. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda se liší životní spokojenost vybraných populací. K řešení byla využita analýza kontingenčních tabulek a také míry závislosti pro nominální a ordinální proměnné, například koeficienty Cramerovo V či Somersovo d. Přínosem práce je srovnání čtyř vybraných evropských zemí, co se týče spokojenosti jejich obyvatelstva. Dále byla statistickými testy ověřena závislost spokojenosti lidí na několika socio-ekonomických faktorech. Analýza byla provedena na základě socio-ekonomických dat, které poskytuje zdarma online organizace World Value Survey Association.
|
|
|
Sociální determinanty zdraví a ekonomiky: Globální finanční krize 2007/08 a její dopad na blahobyt Evropanů
Scheier, Samuel ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cíl Cílem této studie bylo zjistit vliv nedávné hospodářské krize 2007/2008 na subjektivní pocit blahobytu a zdravotní stav ve třinácti evropských zemích. Metody V databázi European Social Survey (ESS) byli vyhledány ukazatelé relevantní pro individuální zdraví a blahobyt , v databázi Eurostat relevantní ekonomická data. Byly vybrány zastupující sociální determinanty, mezi jinými vzdělávání, bydlení a pozice v zaměstnání před, v průběhu a po skončení krize. Údaje Eurostatu byly použity k analýze ekonomických ukazatelů a zdravotních dopadů na úrovni jednotlivých zemí. Deskriptivní statistika byla použita k popisu změn v jednotlivých parametrů v průběhu času. Regresní analýza byla provedena k prokázání vztahů mezi subjektivním blahobytem a různými sociálními determinanty. Výsledky Mezi lety 2006 až 2012 všechny země zaznamenaly u svých obyvatel změny subjektivního pocitu blahobytu. Od roku 2006 do roku 2010 (krize), počet lidí s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu vzrostl ve Francii, Irsku, Belgii a Portugalsku o 0,6%, 1,0%, 1,2% a 6,5%, resp. v Dánsku a ve Španělsku tento počet zůstává v podstatě stabilní. Ve Švédsku, Spojeném království, Finsku a Německu procento populace s dobrým nebo velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu se snížil o 1,1%, 2,7%, 1,7% a 2,8%, resp. Regresní analýza prokázala významný vztah mezi dobrým a velmi dobrým subjektivním pocitem blahobytu a úrovní vzdělání, hlavní činností během posledních 7 dnů, spokojeností se životem, spokojeností s příjmem domácnosti, hlavním zdrojem příjmů domácnosti, pohlavím a věkem. Tento vztah se lišil u různých faktorů a zemí. V žádné ze zemí nebyla diagnostikována spojitost mezi subjektivním pocitem blahobytu, zdravotnickými službami a spokojeností s aktuálním stavem ekonomiky Hlavním determinantem korelujícím s vyšším pocitem subjektivního blahobytu je dobré vzdělání. Tato korelace mezi vzděláním a subjektivním blahobytem zesílila po krizi, před nebo v průběhu krize nebyla tolik patrná. Závěr Hospodářský rozvoj nemá jednotný vliv na subjektivní pocit blahobytu. Vzdělání je významným faktorem ovlivňujícím individuální pocit blahobytu. Nebyly nalezeny důkazy pro jakýkoliv významný dopad na organizaci zdravotní péče nebo sociálního systému na subjektivní pocit blahobytu.
|
|
|
KPMG - Podnik podporující zdraví
Tesařová, Markéta ; Plášková, Alena (vedoucí práce) ; Pivoňka, Jan (oponent)
Překvapuje mě, že lidé obětují zdraví, aby vydělali peníze, a potom jeutrácejí za to, aby své zdraví získali zase zpět. (Dalajláma The wealth of business depends on the health of workers. (Dr MariaNeira, Director, Department of Public Health and Environment, WorldHealth Organization Cílem diplomové práce na téma "KPMG -- podnik podporující zdraví" jeanalyzovat současný stavu KPMG jako Podniku podporujícího zdravía navrhnout změny ke zlepšení do budoucna -- respektive vytvoření dlouhodobého strategického plánu. Za použití metody analýzy stavu byly rozebrány jednotlivé faktory, které ovlivňují zdraví zaměstnance napracovišti. Autorka DP postupovala v analýze skrze "Kritéria kvalitypodpory zdraví na pracovišti", které byly vytvořeny Státním zdravotnímústavem pro účely Soutěže o titul Podnik podporující zdraví. V závěrupráce navrhuje plán podpory zdraví na pracovišti (Health Plan) a předkládá cestu, kterou se může KPMG vydat, pokud bude chtít usilovato vytvoření jasného pro-zdravotního programu, který se stane pevnousoučástí firemních cílů a hodnot.
|
|
|
Aspekty kvality života u rodičů předškolních dětí na Jindřichohradecku.
URBÁNKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce je zaměřena na posouzení různých aspektů kvality života u rodičů předškolních dětí na Jindřichohradecku. Pomocí dotazníkového šetření se snaží prozkoumat a analyzovat kvalitu života rodičů z jejich subjektivního pohledu, na základě jejich hodnocení spokojenosti v různých oblastech života. V první polovině se práce zaměřuje na definování pojmu, jako je rodina, funkce rodiny, zajímá se o specifika rodiny současnosti. Uvádí vývojové etapy dítěte, zabývá se především předškolním obdobím. V teoretické části také rozebírá problematiku kvality života, její pojetí, historii a hlediska měření. V praktické části práce vymezuje cíle průzkumu, určuje výzkumné předpoklady, popisuje výzkumné šetření a poskytuje výsledky průzkumu a jejich hodnocení. Výsledky průzkumu naznačují určité trendy, které se objevují v českých rodinách a nalézají rozdílné vnímání spokojenosti u mužů a žen v konkrétních oblastech.
|
|
|
Subjektivní vnímání životní změny u osob v substitučním metadonovém programu v Českých Budějovicích.
MARKOVÁ, Kateřina
Práce se zaměřuje na subjektivně vnímané změny v životech osob v substitučním metadonovém programu, na to, jak tyto změny prožívají a jak subjektivně léčbu hodnotí. Téma je zpracováno z hlediska bio-psycho-socio-spirituálního. V teoretické části se zabývám kvalitou života a subjektivně vnímanou osobní pohodou, vymezuji šest základních dimenzí osobní pohody, z kterých vycházím v praktické části práce. Dále zde rozpracovávám bio-psycho-socio-spirituální model v kontextu metadonové substituční léčby. Také v této části popisuji faktory životní změny a motivaci ke změně. Poslední teoretická kapitola se zaměřuje na substituční léčbu jako takovou a konkrétněji na substituční léčbu metadonem. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu. Cílem práce bylo analyzovat, jak osoby v substitučním metadonovém programu v Českých Budějovicích vnímají životní změny. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum. Data byla získávána technikou narativního interview. Výzkumný soubor tvořili 4 respondenti, kteří byli v substitučním metadonovém programu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že subjektivně prožívané změny v životech osob v metadonovém substitučním programu se týkají pěti ze šesti dimenzí osobní pohody. Změny nebyly zaznamenány v dimenzi týkající se smyslu života, respektive ani po několika měsíční substituční léčbě metadonem tyto osoby subjektivně nevnímají žádný životní cíl. Z toho lze vyvodit významné důsledky pro práci s těmito osobami, především pro terapeuty substitučních center, kteří by na spiritualitě osob měli pracovat.
|
|
|
Kvalita života mužů a žen
BUMBOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce zabývající se kvalitou života má za cíl zmapovat možné rozdíly v subjektivním vnímání kvality života mužů a žen. Zaměřuje se také na poukázání na způsob života mužů a žen, který je ovlivněn odlišným očekáváním o mužské a ženské roli. Kvalita života je velmi obsáhlým konceptem a vstřebává do sebe značné množství aspektů života jedinců. Často je vnímána jako jistá spokojenost se zabezpečením individuálních potřeb. Touto problematikou se zabývá množství vědních oborů (psychologie, sociologie, filozofie atd.). Především kvůli jejímu multidimenzionálnímu a subjektivnímu charakteru však i přes snahu o komplexní postihnutí panuje nejednoznačnost v její definici. Teoretická část práce je tvořena dvěma hlavními kapitolami. První kapitola se zabývá kvalitou života, jejím historickým vývojem, popisuje její různá pojetí, kategorie a měření. Druhá část se věnuje gender problematice, především vymezení pojmu {\clqq}gender``, pojetí maskulinity a femininity, genderovým stereotypům. V praktické části jsou vymezeny cíle, hypotézy, je zde popsána metodika práce. K primárnímu sběru dat a testování hypotézy byla zvolena metoda dotazování, technika dotazník. Sběr dat proběhl v českobudějovickém okrese a zúčastnili se ho respondenti v produktivním věku. Dotazník byl kombinací otevřených, uzavřených a polouzavřených otázek. Výzkum probíhal v březnu a dubnu 2009. Celkem bylo rozdáno 260 dotazníků, vráceno bylo 219 dotazníků. 13 z nich bylo vyřazeno pro nedodržení zadání. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládala, že ženy hodnotí kvalitu života pozitivněji než muži a provedený výzkum hypotézu potvrdil. Druhá hypotéza tvrdila, že muži jsou ochotnější obětovat volný čas pro kariérní růst více než ženy. Tato hypotéza se nepotvrdila. Bakalářská práce může přinést další poznatky studentům a odborníkům, kteří se zabývají kvalitou života.
|
|
| |
|
|
Politické rozhodování a výstup ekonomiky, teorie a případová studie
Čermák, Petr ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Klíčovou otázku pro tuto práci představuje, jak působit na politické činitele, aby se rozhodovali tak, aby maximalizovali společenský blahobyt. Práce zkoumá, které ukazatele jsou pro tuto problematiku vhodné, zda by tím klíčovým ukazatelem mohl být ukazatel HDP, či zda je nutné sledovat více ukazatelů. Teoretický základ, který popisuje politické rozhodování a materiální a nemateriální výstup ekonomiky je doplněn o praktickou aplikaci dosažených poznatků na Českou republiku.
|
host ::
RSS.