|
|
Reologické vlastnosti různě tučných bílých jogurtů
Synková, Lucie
Tato diplomová práce Reologické vlastnosti různě tučných bílých jogurtů se v teoretické části zaměřuje na základní přehled fermentovaných mléčných výrobků. Pozornost je věnována především problematice bílých jogurtů. Je popsána výroba, složení, význam konzumace jogurtů a skladování jogurtů a jejich trvanlivost. V další části teoretické sekce jsou popsány reologické vlastnosti potravin. Cílem praktické části je zhodnocení reologických vlastností různě tučných bílých jogurtů, které jsou běžně dostupné v tržní síti České republiky. Rozmezí obsahu tuku bylo zvoleno 0,1–10,2 g/100 g. Byla sledována závislost smykového napětí na smykové rychlosti a závislost zdánlivé viskozity na smykové rychlosti (1,02–68 s-1). Ze získaných dat pomocí Ostwald-de Waeleho (mocninného) modelu bylo zjištěno, že jogurt je nenewtonská kapalina s pseudoplastickým chováním. Hodnoty koeficientu determinance byly vysoké (0,8748–0,9905). Dále byla stanovena časová a teplotní závislost zdánlivé viskozity (pro 4 °C, 12 °C a 22 °C). U všech vzorků byly stanoveny hodnoty pH, titrační kyselost, obsah tuku a sušiny.
|
|
|
Zhodnocení vlivů působících na mléčnou produkci a cenu mléka ve vybraných podnicích
Spáčilová, Kristýna
Diplomová práce se zabývala zhodnocením vlivů působících na mléčnou produkci a cenu mléka ve vybraných podnicích. Data byla získána online z výsledků kontroly užitkovosti a výsledků o zpeněžování mléka. Údaje o cenách byly získány ze základní evidence daných podniků. Dojnice byly rozděleny dle laktací na 1. až 4., kdy se hodnotily parametry denní nádoj, obsah tuku a bílkovin. Dále byla sledována průměrná měsíční cena mléka v obou podnicích v průběhu tří let. Nakonec byla zhodnocena i ekonomická situace obou podniků. Analýzy proběhly v programech Microsoft Excel a Statistica12. Dojnice v obou podnicích splňovaly chovné cíle svých plemen. Nejnižší denní nádoj byl naměřen vždy u dojnic na první laktaci. Nejvyšší denní nádoj byl u dojnic na třetí až čtvrté laktaci. Při srovnání plemen holštýnské plemeno dosahovalo vyšší užitkovosti, avšak nižšího obsahu mléčných složek (tuk, bílkovina) v porovnání s českým strakatým plemenem. Vysokoužitkové dojnice holštýnského plemene byly náchylnější ke změnám teplot prostředí. Pokles produkce mléka byl sledován s příchodem podzimních a letních měsíců. Obsah mléčných složek byl vyšší v chladných měsících, a to v důsledku negativní korelace s nádojem. Jejich obsah byl pravděpodobně taktéž ovlivněn tepelným stresem a změnami ve výživě.
|
|
|
Polymorfismus vybraných enzymů jako faktor ovlivňující složení mléčného tuku
KLOJDA, Martin
Cílem této práce bylo stanovit zastoupení genotypů pro polymorfismus g.10329C>T (A293V) v populaci, vyhodnotit vliv genotypu na základní užitkové parametry mléka a též na zastoupení mastných kyselin. Nejprve byly zjištěny alelové a genotypové frekvence v rámci populace. Následně byl hodnocen vliv tohoto lokusu na základní parametry mléčné užitkovosti a v další části bylo sledováno, jakým způsobem se odvíjí zastoupení mastných kyselin mléčného tuku od zjištěného genotypu. Pro genotypizaci bylo využito metody PCR/RFLP. V této práci se podařilo prokázat vliv polymorfismu g.10329C>T (A293V) jak na základní ukazatele mléčné užitkovosti, tak na složení mastných kyselin. Z práce tak vyplývá nejen možný ekonomický přínos pro chovatele, ale zároveň také možnost získat příznivější složení mléčného tuku s ohledem na zdraví nebo senzorické vlastnosti.
|
|
|
Zastoupení mastných kyselin v mléčném tuku dojnic a ve vybraném mléčném produktu
MAŠKOVÁ, Gabriela
Diplomová práce pojednává o změnách v zastoupení mastných kyselin v mléce krav. Cílem práce bylo posoudit zastoupení mastných kyselin v mléce a následně v jogurtu z něho vyrobeného. V práci byl rovněž posouzen vliv managementu chovu, plemene a také oblasti, ve které se chovy nachází. Výsledky práce potvrdily, že profil mastných kyselin se v průběhu zpracování mléka na jogurt téměř nemění a obsah mastných kyselin je stabilní. Zpracováním mléka na jogurt se nutriční hodnoty mění pouze minimálně a statisticky nevýznamně. Profil mastných kyselin ve výsledném produktu je nejvíce ovlivněn managementem chovu, kdy nutričně hodnotnější je mléko a tedy i následně jogurt od dojnic chovaných pastevním způsobem. Plemeno má význam spíše na složení hlavních složek mléka, nikoliv na profil mastných kyselin. Vliv oblastí úzce souvisí s managementem chovu, kdy se v podhorských oblastech setkáváme častěji s pastevními chovy a v nížinných oblastech spíše s chovy, kde jsou dojnice ustájeny.
|
|
|
Vliv polymorfních variant kandidátního lokusu na spektrum mastných kyselin kravského mléka
ZÁHORKOVÁ, Jana
Celosvětové studie poukazují na vliv polymorfismu vybraných genů na mléčnou produkci a obsah mastných kyselin. Cílem diplomové práce byla genotypizace kandidátního lokusu FASN se zaměřením na mléčnou užitkovost a spektrum mastných kyselin v závislosti na genotypu. V práci je popsána charakteristika kravského mléka, mléčného tuku a mastných kyselin v mléčném tuku. Dále se práce zabývá genomem skotu a potenciálním vlivem polymorfismu kandidátních genů ovlivňující mastné kyseliny mléčného tuku. Genotypy pro FASN byly stanoveny metodou PCR-RFLP, mléčná užitkovost vybraných dojnic byla statisticky hodnocena podle ukazatelů mléčné produkce za 1. laktaci v jednotlivých chovech a stanovení mastných kyselin proběhlo pomocí spektrofotometrie s následným statistickým vyhodnocením. Výsledné genotypy u vybraných chovů byli pouze dva, genotyp GG s vyšší relativní četností než genotyp AG. Z výsledků není patrný žádný statisticky prokazatelný rozdíl mezi genotypy pro FASN v závislosti na mléčnou užitkovost a spektrum mastných kyselin.
|
|
|
Zastoupení mastných kyselin v mléčném tuku koz a ve vybraném mléčném produktu
PECOVÁ, Lenka
Při technologickém zpracování suroviny nastávají v mléce změny, které mají vliv i na vlastnosti mléčného tuku. Mléčné výrobky mohou mít v porovnání s původní surovinou odlišné vlastnosti. Chemické a mikrobiální pochody mohou výskyt a zastoupení jednotlivých mastných kyselin měnit a ovlivňovat tak nutriční hodnotu výrobku. Cílem diplomové práce bylo posouzení zastoupení mastných kyselin v mléčném tuku koz a vyhodnocení rozdílů ve spektru mastných kyselin v kozím mléce a z něj vyrobeného jogurtu.
|
|
|
Vliv zkrmování lněného semínka na kvalitu mléčného tuku koz
Malá, Kateřina ; Fantová, Milena (vedoucí práce)
Druh podávaného krmiva, jeho kvalita, forma úpravy a technika krmení ovlivňují složení a kvalitu mléka. Podíl složek mléka je velmi proměnlivý v závislosti na výživě a zdravotním stavu jedince. K největším změnám dochází v obsahu mléčného tuku. Mléčný tuk je zodpovědný za přirozenou chuť mléka. Ovšem z hlediska moderního světa a zdraví lidí, jsou nasycené mastné kyseliny obsažené v mléčném tuku považovány za negativně působící složky s následným vznikem kardiovaskulárních onemocnění a vzniku atherosklerózy u lidí. V současné době tedy roste poptávka po nenasycených mastných kyselinách v mléce, jakožto zdraví prospěšné variantě. Z tohoto důvodu je snaha ovlivňovat složení nebo obsah mastných kyselin v mléce dojných zvířat. Jedním ze způsobů jak významně zvýšit obsah žádoucích MUFA a PUFA kyselin v mléčném tuku je použití olejů nebo semen olejnin v krmné dávce. Velice pozitivní vliv má lněné semínko, které mimo jiné obsahuje vysokou hladinu kyseliny linolenové.
Cílem této práce je provést a vyhodnotit analýzu mléčného tuku u koz, které jsou přikrmovány lněným semínkem v extrudované formě v porovnání s kontrolní skupinou koz bez příkrmu. Lze předpokládat, že zkrmování lněného semínka zvýší obsah mléčného tuku, včetně omega-3 a omega-6 mastných kyselin.
|
|
|
Vliv zkrmování řas na vybrané kvalitativní ukazatele mléka malých přežvýkavců
Novotná, Klára ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
Významnou předností kozího mléka v porovnání s mlékem kravským je mléčný tuk. Výhodou mléčného tuku koz je jeho lepší stravitelnost, která je způsobená menší velikostí tukových kapének. Také je bohatý na obsah nižších nasycených mastných kyselin (kyselina kapronová, kaprylová a kaprinová), které ovlivňují výrobu i zpracování mléka a zároveň způsobují specifické aroma kozího mléka a mléčných výrobků. V posledních letech je předmětem mnoha studií možnost navýšení obsahu dalších zdravotně prospěšných mastných kyselin v kozím mléce jako jsou konjugovaná kyselina linolová (CLA) a dále omega-3 a omega-6 polyenové mastné kyseliny. Výživa zvířat je významný faktor, jak lze docílit takových změn v profilu mastných kyselin mléčného tuku. Pro tyto účely je možné využít jako aditiva některé druhy řas, které jsou zdrojem nutričně cenných lipidů s vysokým obsahem polyenových mastných kyselin a to zejména omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Schopnost měnit složení kozího mléčného tuku, tak představuje možnost pro rozvoj nových produktů, tzv. funkčních potravin, jako jsou mléko a mléčné výrobky obohacené o omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má přídavek vybraných řas (Chlorella vulgaris a Japanochytrium sp.) na produkci mléka a zastoupení jednotlivých složek mléka se zaměřením na složení mléčného tuku a profil mastných kyselin v kozím mléce. Pozornost byla věnována snížení podílu nasycených a zvýšení podílu nutričně prospěšných nenasycených mastných kyselin, zejména n-3 polynenasycených mastných kyselin.
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti genotypů českého strakatého a holštýnského skotu chovaných ve stejných podmínkách
NOVÁKOVÁ, Hana
Základním předpokladem ekonomické prosperity zemědělského podniku, který se zabývá chovem dojnic, je maximální produkce mléka a potažmo mléčných složek při vynaložení minimálních nákladů. K tomu je zapotřebí chovat dojnice, které mají potenciál dosáhnout v chovatelských podmínkách konkrétního zemědělského podniku co nejvyšší mléčné užitkovosti. Cílem práce bylo zhodnocení vlivu genotypu, pořadí laktace a věku dojnice při prvním otelení na parametry mléčné užitkovosti. Sledování bylo prováděno ve společnosti CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov. Pro analýzu byla použita data dojnic z kontroly užitkovosti, které byly zapojeny do kontroly užitkovosti v období od října 2012 do února 2015 a v tomto období ukončily alespoň jednu laktaci v rozmezí 240 305 dnů. Těmto vstupním parametrům odpovídalo celkem 495 dojnic, které ukončily dohromady 997 laktací. Soubor těchto laktací byl následně tříděn podle genotypu a pořadí laktace a poté podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení. U takto vytříděných skupin byla zjišťována průměrná produkce mléka, mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci a procentuální obsah tuku a bílkovin v mléce. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze. Nejvyšší průměrné produkce mléka za laktaci (9 283 litrů) dosáhly dojnice genotypu H100, které se poprvé otelily ve věku nad 27 měsíců, nejnižší produkci mléka (6 239,2 litrů mléka) zaznamenaly prvotelky C100. U souboru laktací tříděného podle pořadí laktace nebyly rozdíly statisticky významné (P>0,05), mezi skupinami laktací, které byly tříděné podle věku dojnice při prvním otelení, byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05). Při vyhodnocování procentuálního obsahu mléčných složek i celkové produkce mléčných složek za laktaci u souboru laktací vytříděných podle genotypu a pořadí laktace nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami (P>0,05). V souboru laktací tříděných podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05) mezi skupinami při vyhodnocování celkové produkce mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci. Při sledování procentuálního obsahu tuku v mléce v závislosti na genotypu a věku dojnice při prvním otelení byly zaznamenány mezi skupinami statisticky středně významné rozdíly (P<0,01).
|
|
|
Vliv ročního období na složení a bod mrznutí mléka holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Hájková, Kamila
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vliv ročního období na základní složky u mléka Holštýnských dojnic ve vybraném podniku. Sledován byl obsah tuku, bílkovin a bod mrznutí mléka. V literárním přehledu byly zpracovány informace o složení mléka, bodu mrznutí mléka, historii holštýnského plemene a kontrole užitkovosti. Vzorky urče-né k následné analýze byly odebírány jednou za tři měsíce od jara do zimy 2014 v den kontroly užitkovosti na Farmě Lesoňovice, která se zabývá chovem holštýnských dojnic. V laboratoři Aplikované laktologie na Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně byly analyzovány základní složky a bod mrznutí mléka. Nádoj byl zjišťován z kontroly užitkovosti. U analyzovaných parametrů za každé období byly stanoveny průměrné hodnoty a ty byly následně porovnány s ostatními obdobími. Z výsledků vyplývá, že vliv ročního období se nejvíce projevil v obsahu tuku a na bod mrznutí mléka, méně v obsahu bílko-vin.
|
host ::
RSS.