|
|
Využívání regenerace u rekreačně sportující populace.
Lauberová, Michaela ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Využívání regenerace u rekreačně sportující populace Cíle práce: Zjistit, zda rekreační sportovci využívají regenerační prostředky a pokud ano, které konkrétní prostředky to jsou. Zjistit důvody, které rozhodují o výběru regeneračních prostředků. Metoda: Data potřebná pro účely bakalářské práce byla shromážděna prostřednictvím neinvazivního online anketního šetření, v práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Typ práce je teoreticko-empirický. Online anketa, která je zcela anonymní, byla vložena na sociální sítě Instagram a Facebook jako internetový odkaz a byla určena pro rekreační sportovce ve věku 18-65 let. Výzkumný soubor je tvořen rekreačně sportující populací. Výzkumu se celkem zúčastnilo 61 rekreačních sportovců (48 žen a 13 mužů). Data byla zpracována prostřednictvím grafů a tabulek. Výsledky: Na základně výsledků z anketního šetření vyplynulo, že 91,8 % rekreačních sportovců využívá některé z regeneračních prostředků (masáže, kompenzační cvičení a regenerační procedury). Na základě subjektivního pohledu dodržuje zdravé stravování 41 % dotazovaných. Nejvíce respondentů (26,2 %) zařazuje regenerační prostředky z důvodu relaxace a další nejpočetnější skupina (24,6 %) pouze k regeneraci. Při výběru prostředků regenerace se nejvíce respondentů (37,7 %) rozhoduje na základě...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv vystavení preferovanému pachu na mentální aktivitu ve spánku a její charakteristiky a afektivní vyladění po probuzení
Jankovská, Tereza ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Sebalo Vňuková, Martina (oponent)
Tereza Jankovská Abstrakt Předchozí studie ukazují, že preferované pachy slouží jako účinné vodítko pro vybavování informací z autobiografické paměti a že vystavení pachu během noci ovlivňuje emoční zabarvení mentální aktivity ve spánku (tj. snů v širším slova smyslu). Diplomová práce se zabývá tím, jak nepřetržitá stimulace preferovanými pachy ovlivňuje charakteristiky snů, výskyt emocí ve snech a afektivní vyladění po probuzení. Osmnáct zdravých dobrovolníků ve věku 19-35 let třikrát vždy s týdenním odstupem navštívilo spánkovou laboratoř. První noc sloužila k tomu, aby se adaptovali na prostředí laboratoře. Během druhé a třetí noci byli v randomizovaném pořadí buď vystaveni pachu, který si předtím sami zvolili nebo proběhla kontrolní noc bez čichové stimulace. Během každé návštěvy byli dobrovolníci vzbuzeni z REM fáze. Po probuzení následně uvedli, zda se jim zdál nějaký sen, a případně zhodnotili jeho příjemnost, emoční náboj a výskyt pozitivních a negativních emocí a čtyři dimenze jádrové afektu (valence, aktivace, příjemná aktivace-nepříjemná deaktivace, nepříjemná aktivace- příjemná deaktivace). Výsledky práce nejsou v souladu s předchozími studiemi, tzn. nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi experimentální a kontrolní podmínkou v žádné v závislé proměnných. Zjištění naznačuje, že vystavení...
|
|
|
Efekt akutní spánkové deprivace v rozdílných světelných podmínkách na kvalitu zotavovacího spánku
Zeithamlová, Barbora ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Spánek je regulován homeostatickým a cirkadiánním procesem. Cirkadiánní proces je řízen vnitřními biologickými hodinami, které se pravidelně synchronizují s vnějším světem pomocí tzv. zeitgeberů. Nejdůležitějším zeitgeberem je pro člověka světlo, proto nesprávné časování světelných signálů může vést k desynchronizaci vnitřních hodin a narušení spánku; to však závisí na intenzitě a spektrálních vlastnostech světla. Tlumené červené světlo by v nočních hodinách do spánkové regulace výrazně zasáhnout nemělo, bílé světlo s vyšší intenzitou by však mohlo. Tento typ světla se přitom běžně využívá, když lidé přes noc zůstávají vzhůru a prodělávají tím akutní úplnou spánkovou deprivaci. To může potenciálně vést k narušení kompenzačních mechanismů následného zotavovacího spánku. Rozhodli jsme se proto ověřit, zda a případně jak mohou rozdílné světelné podmínky během spánkové deprivace ovlivnit podobu zotavovacího spánku. S časovým odstupem jsme podrobili 12 zdravých unifikovaných dobrovolníků dvěma akutním úplným spánkovým deprivacím; jedna proběhla za běžného bílého osvětlení, druhá za tlumeného červeného světla. Pomocí polysomnografie jsme poté zjistili hodnoty spánkových parametrů obou zotavovacích spánků a porovnali je. Ukázalo se, že spánek po spánkové deprivaci v konstantních temnostních podmínkách byl...
|
|
|
Vliv spánku na svalovou hypertrofii
Toušková, Barbora ; Skálová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Spánek představuje jeden ze základních aspektů lidského života a zdraví a ovlivňuje mnoho fyziologických funkcí včetně svalové hypertrofie. Spánek je řízen mnoha vnějšími i vnitřními stimuly jako je kupříkladu cirkadiánní rytmus, tělesná teplota, exprese genů a syntéza hormonů a neurotransmiterů například melatoninu nebo adenosinu. Svalová hypertrofie je komplexní proces zvětšování svalových vláken, který je spojen s mnoha metabolickými procesy a signálními dráhami mezi které patří IGF-1-PI3K-Akt-mTOR a je korigována hormony jako jsou například testosteron, GH nebo myostatin a activin. Většina těchto hypertrofických činitelů je blízce spojena s kvalitním a dostatečně dlouhým spánkem. Nedostatek spánku, tedy spánková deprivace, negativně ovlivňuje téměř všechny procesy účastnící se svalové hypertrofie a v dlouhodobém měřítku způsobuje naopak ztrátu svalové hmoty. Klíčová slova Spánek, cirkadiánní rytmus, melatonin, svalová hypertrofie, Akt, mTOR, spánková deprivace
|
|
|
Vliv spánku na psychické funkce adolescentů
Kaňková, Zuzana ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
Kvalita spánku je jedním z klíčových faktorů pro homeostázu organismu, fungování mozku, a tedy i psychických funkcí jedince. Spánek prochází během života různými změnami. Výrazné spánkové změny lze pozorovat u adolescentů. Během tohoto vývojového období dochází k posunu cirkadiánních preferencí směrem k pozdějšímu chronotypu, což je často v nesouladu s nároky na fungování v běžném životě (např. vstávání do školy). Tato skupina je tak velmi ohrožená chronickým omezením spánku a s tím spojenou spánkovou deprivací, která může vést k mnoha patologiím. Cílem této práce bylo zkoumat vliv částečné spánkové deprivace na kognitivní funkce a emoční regulaci u adolescentů. Studie byla provedena na 59 adolescentech ve věku od 14 do 21 let, 30 z nich bylo vystaveno částečné spánkové deprivaci (4 hodiny/noc) a 29 spalo normálním spánkem (8 ± 1 hodin/ noc). Následující den po instruovaném spánku/spánkové deprivaci podstoupili participanti experimentální testování baterií kognitivních testů. Bylo zjištěno, že adolescenti po jedné noci částečné spánkové deprivace vykazovali větší míru subjektivní ospalosti než jejich vrstevníci po noci s normálním spánkem. Tento efekt spánkové deprivace byl silnější u dívek než u chlapců. Zároveň byly pozorovány u jedinců po spánkové deprivaci horší výsledky v krátkodobé paměti. V...
|
|
|
Spánková edukace u studentů středních škol
Horáčková, Lucie ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání efektivity spánkové edukace na kvalitu spánku a well-beingu u studentů třetích a čtvrtých ročníků středních škol. Realizace spánkové edukace proběhla v období prosinec 2023 až únor 2024 na vybraných středních školách. Součástí výzkumu byla administrace standardizovaných metod ve dvou časech, konkrétně před a po spánkové edukaci. Zvolené nástroje byly Pittsburský index kvality spánku (PSQI), Index tíže nespavosti (ISI) a Škála Well-Beingu Světové zdravotnické organizace (WHO-5). Výsledné skóry ze dvou měření tvořily vybrané proměnné, které byly následně srovnávány příslušnými statistickými metodami. Současně se výzkum zaměřoval na srovnání daných proměnných mezi skupinou studentů, kteří absolvovali spánkovou edukací a skupinou studentů, kteří edukaci neabsolvovali. Práce se taktéž zaměřuje na názory studentů na proběhlou edukaci, na její užitečnost a případné návrhy na obdobné budoucí programy. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu spánku a well-beingu po absolvování spánkové edukace. Výsledky práce naznačují, že navzdory implementaci spánkové edukace, nedošlo u studentů k významnému zlepšení kvality spánku ani well-beingu. Zároveň výsledky neprokázaly lepší kvalitu spánku a well-beingu ve skupině studentů, kteří edukací prošli oproti těm, kteří ne. Možné...
|
|
|
Design budíku
Šmahel, Martin ; Rubínová, Dana (oponent) ; Rajlich, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem návrhu budíku. Primárním cílem je vytvořit zajímavý budík, který bude plnit veškeré předpokládané funkce klasického budíku, ale zároveň bude přidanou hodnotou pro uživatele z estetického, i funkčního hlediska. Budík musí také splňovat bezpečnostní, ergonomické a uživatelsky přívětivé požadavky. Návrh se odvíjí od provedeného průzkumu trhu a analýz potřeb uživatelů, které umožňují najít prostor pro inovace a zlepšení produktu.
|
|
|
Detekce stavů pilota s využitím biometrických sensorů
Jakubec, Jakub ; Cigánek, Jan (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá detekcí stavu pilota pomocí biometrických senzorů. V teoretické části jsou popsány jednotlivé fyziologické stavy a také jednotlivé druhy senzorů používané k monitorování. Jsou zde uvedeny studie zabývající se detekcí spánku a možnosti, jak lze ospalost a spánek detekovat. Praktická část se zabývá sběrem dat z reálného prostředí letounu a jejich analýzou. Výsledky praktické části ukazují, že použitá technologie má velký potenciál a piloti jsou této technologii otevřeni. Tato technologie by výrazně zlepšila bezpečnost letů.
|
host ::
RSS.