|
|
Geopolitická analýza ozbrojeného konfliktu v Jemenu
Brzicová, Kateřina ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Tureček, Břetislav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje podrobné geopolitické analýze ozbrojeného konfliktu v Jemenu, zkoumajíc vlivy a faktory, které k tomuto konfliktu vedly a aktéry, které tento konflikt formují od jeho eskalace v roce 2015. Práce si klade za cíl nalézt propojenosti a motivace k účasti vnějších a vnitřních aktérů v konfliktu v Jemenu. Hlavním cílem je zjištění, co motivuje tytoaktéry k zapojení do jemenského konfliktu a prozkoumat jejich vliv na průběh a dynamiku konfliktu. Práce využívá metod kritické diskurzivní analýzy pro zkoumání narativů a postojů jednotlivých zúčastněných stran, což umožňuje hlubší pochopení politických a ideologických motivací a strategií, které ovlivňují průběh konfliktu. Analýza odhalila dominující narativ vnitřních i vnějších aktérů, skrze který prezentují a koncipují konflikt a svou roli v konfliktu a jak tento narativ používají k legitimizaci svých činů - vojenských i politických. Aktéři konfliktu využívají podobné narativy i přesto, že stojí na opačných stranách konfliktu, jazyk ale upravují tak, aby se hodil do jejich agendy. Zdůrazňují obranu a suverenitu země, regionální a bezpečnost a stabilitu, obviňují své protivníky z odpovědnostiza trvání konfliktu a za prohlubování utrpení lidu Jemenu. Skrze narativ dále zdůrazňují legitimitu svých akcí a vojenských operací,...
|
|
|
Mediální diskuse o znovuvztyčení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze
KLÍMA, Matouš
Cílem diplomové práce je provést analýzu mediální debaty o znovuvztyčení mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí, zvláště s ohledem na nastavování širší politické agendy. Pomocí metod kritické analýzy diskurzu, především tzv. diskurzně-historického přístupu (Wodak 2001, Wodak a Reisigl 2009), bude provedena zevrubná kvalitativní analýza vybraných textů dvou výrazných diskurzních koalic - zastánců výstavby a jejich odpůrců. Práce se zaměří na základní diskurzní strategie (Wodak et al. 2009: 31n) a popíše dynamiku diskurzu a jeho vazby na další textové okruhy. Součástí bude i podrobný rozbor všech textů formou situačního ukotvení i vlastního sématického rozboru.
|
|
|
Contemporary American Conservatism in Historical Perspective: A Comparative Analysis of the Conservative Political Discourse in 1960-1980 and 2011-2020
Sedláčková, Jolana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce zkoumá ukazatele konzervativního odporu v diskurzu prezidentských kampaní tím, že kontrastuje současnou konzervativní rétoriku let 1960-1980 s tou od roku 2011-2020. Tato práce, ukotvená v teoretickém rámci tzv. "Backlash politics" (Reakční politiky) zkoumá vzestup konzervatismu v 60. a 70. letech 20. století a jeho obnovení ve 21. století optikou kritické analýzy diskurzu. Analýzou veřejných prohlášení konzervativních prezidentských kandidátů v období 1960-1980 a 2011-2020 zkoumá tato práce obnovu amerického konzervatismu identifikací trvalých témat v konzervativním diskurzu. Dominantní témata v konzervativním diskurzu, jako jsou individuální svobody, omezená federální vláda, principy volného trhu, tradiční rodinné hodnoty a obavy o národní bezpečnost, jsou zkoumána za účelem identifikace podobností a rozdílů mezi diskurzem 20. a 21. století. Tato práce odhaluje použité faktory reakční politiky prostřednictvím analýzy tiskových zpráv a prohlášení vydaných během prezidentské kampaně pěti konzervativních prezidentských kandidátů z každého období. Konzervativní politický diskurz v letech 1960-1980 toužil po návratu k zakladatelským principům a volal po institucionální přestavbě, aby zabránil autoritativní formě vlády. Konzervativní prezidentští kandidáti v letech 2011-2020 kladli výrazný...
|
|
|
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.
|
|
|
No (geo)politics, just altruism: an analysis of the discourses by Serbia's political elite on the successful procurement of COVID-19 vaccines
Harmens, Hans Zdravko ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Styczyńska, Natasza (oponent)
During the COVID-19 pandemic, the Serbian government procured COVID-19 vaccines before some of the more prosperous EU Member States could. From the Serbian government's perspective, this success was attributed to its "pragmatic" and "rational" policies. In essence, it leveraged competing geopolitical interests that the Serbian government has benefitted from. Nonetheless, it is through these geopolitical games that Serbia and its political elite have created a narrative that portrays Serbia as a bridge between the West and East. In light of this, this research seeks to understand to what extent these geopolitical discourses were incorporated into the discourses of Serbia's political elite and their transmission in the publications of Danas and Politika.
|
|
| |
|
|
Echoing political ideologies? A Critical Discourse Analysis of the 'Os Pingos nos Is' Coverage during the 2022 Brazilian Elections
Campolina Rebello Guerrero, Daniela ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Vliv ideologie a politického diskurzu na chování voličů v demokratických společnostech se stal jednou z ústředních témat politologického výzkumu. V souvislosti s chováním voličů hraje žurnalistika zásadní roli, a to konkrétně její vliv na šíření informací o volbách, na ideologické postoje, a na formování veřejného mínění. Vzhledem k polarizačním tendencím v zemích, jako je Brazílie, které podkopávají legitimitu volebního procesu, je role žurnalistiky v demokratických společnostech stále více zpochybňována. Zejména během politických voleb, kdy se lidé spoléhají na informace, aby se mohli informovaně rozhodovat, má diskurzivní síla novinářského obsahu potenciál ovlivnit volební rozhodnutí lidí. Tato práce si proto klade za cíl prozkoumat ideologické postoje sdělované v pořadu Jovem Pan 'Os Pingos nos Is' během kampaně před druhým kolem prezidentských voleb v Brazílii v roce 2022. Výzkum využívá kvalitativní přístup a pomocí kritické diskurzní analýzy (CDA) analyzuje pět vybraných videí z pořadu na YouTube se zaměřením na dominantní diskurzy a témata. Studie odhaluje, že pořad zaujímal pro-Bolsonarovský postoj a vykazoval silnou ideologickou polarizaci. Diskurz obsahoval přesvědčení o volebních podvodech a snažil se podkopat legitimitu volebního procesu verbálním napadáním bazilišských institucí a...
|
|
|
Koloniální myšlení českých cestovatelů přelomu 19. a 20.století
Rychnovská, Anna ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je prostřednictvím postkoloniální teorie nahlédnout publicistickou tvorbu českých cestovatelů přelomu 19. a 20. století, a to na příkladu orientalisty Aloise Musila. Vychází především z psychoanalytických úvah Frantze Fanona, esejí Aimého Césaira a koncepce orientalismu Edwarda W. Saida. Předmětem práce je i nahlédnout československý "kolonialismus bez kolonií", a to zejména pomocí dvou teorií: nekoloniálního orientalismu Sary Lemmen a koloniálního excepcionalismu Filipa Herzy. Záměrem práce je rovněž zmínit historii československého kolonialismu, který utváří kontext Musilovy práce a zároveň shrnout výzkumy, které se soustředí na československý obraz kolonií a kolonizovaného. Ty slouží mimo jiné i jako bod srovnání s výsledky analýzy této práce. Cílem práce je především zjistit, zda publicistická tvorba Aloise Musila obsahuje stereotypy koloniálního myšlení, případně o jaké konkrétní stereotypy se jedná. K rozboru novinových článků Aloise Musila je použita kritická analýza diskurzu, jejímž záměrem je kritické zaměření na mocenské vztahy ve společnosti, které utvářejí diskurz a zároveň jsou jím utvářeny. Cílem je poukázat na omezující významy diskurzu a nerovnosti ve společnosti. Mezi hlavní zjištění práce patří konstatování, že Musilova publicistická práce byla...
|
|
|
Budování národní identity nezávislého Kazachstánu pod vedením prezidenta Nursultana Nazarbajeva
Dědák, Jan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Autor této diplomové práce se zabývá budováním národní identity Republiky Kazachstán pod vedením prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Prezident Nazarbajev autokraticky vládl Kazachstánu téměř třicet let. Jedním z hlavních cílů jeho politiky bylo vybudování silné národní identity, která by v etnicky a nábožensky rozmanitém regionu střední Asie zajistila stabilitu Nazarbajevova režimu, potažmo přetrvání jeho odkazu. Tato práce je diskurzivní analýzou vybraných projevů prezidenta napříč celou jeho vládou. Teoretická část práce přibližuje pojem diskurz a popisuje použité metody diskurzivní analýzy. Rovněž definuje národní identitu a roli diskurzu při jejím budování na základě modelu sedimentace národní identity. Jedna sekce teoretické časti je věnována dosavadnímu výzkumu Nazarbajevova diskurzu. V analytické části práce jsou zkoumány konkrétní projevy prezidenta. Nazarbajev v nich popisuje a představuje své vize a strategie rozvoje Kazachstánu, přičemž se zaměřuje i na téma národní identity. V rámci diskurzivní analýzy je vždy popsán politicko-společenský kontext projevu, včetně situace v mezinárodních vztazích, a poté jsou zkoumány diskurzivní praktiky, rétorické strategie a jazyk, který prezident používá. Výsledky analýz jednotlivých projevů jsou pak syntetizovány v rámci diskuse, kdy je cílem autora...
|
|
| |
host ::
RSS.