|
|
Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři
Fantová, Michaela ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři. Cíl: Cílem této práce je porovnat variabilitu srdeční frekvence při chůzi v lesním a laboratorním prostředí. Metody: V této studii byla u sedmi probandů monitorována srdeční frekvence pomocí hrudního pásu Garmin HRM Dual během 40minutové chůze v přírodním a laboratorním prostředí. Data byla zpracována softwarem Kubios, který umožňuje detailní analýzu variability srdeční frekvence (HRV - heart rate variability). Výzkum zahrnoval indikátory HRV, jako je RMSSD, SNS a PNS index, SD1 a SD2 index a stresový index, poskytující informace o aktivitě sympatického a parasympatického nervového systému a celkové úrovni stresu. Tato metodika umožňuje hodnotit reakce organismu na různé podněty a stresové situace. Výsledky: Průměrné hodnoty byly následující: srdeční frekvence byla 92,5 tepů/min. v lese a 79 tepů/min. v laboratoři; RMSSD činilo 21,5 ms v lese a 34 ms v laboratoři; SD1 dosáhlo 29 % v lese a 30 % v laboratoři; SD2 bylo 71 % v obou prostředích; stresový index byl 16,5 v lese a 10 v laboratoři; index PNS byl -1,835 v lese a -0,95 v laboratoři; index SNS činil 2,63 v lese a 0,965 v laboratoři. Závěr: Aktivita sympatického nervového systému, měřená pomocí variability srdeční frekvence, byla vyšší v lesním prostředí, zatímco...
|
|
|
Efekt přírodního prostředí na variabilitu srdeční frekvence při chůzi
Polyák, Daniel ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Cíl: Cílem práce je posoudit efekt přírodního prostředí oproti laboratornímu na variabilitu srdeční frekvence během chůze. Metody: Sedm studentů Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy absolvovalo jednu návštěvu v přírodním a laboratorním prostředí. Účastníci vyplňovali Stroopův test po dobu 10 minut. Následovala chůze po dobu 40 minut s aktivním sledováním variability srdeční frekvence pomocí sportovních hodinek a hrudního pásu. Hodnotilo se sedm indikátorů variability: Srdeční frekvence, RMSSD (Root Mean Square of Successive Differences), Standard Deviation - SD1 a SD2, stress index, PNS index, SNS index. Data byla analyzována v programu Kubios HRV, zpracována, zaznamenána v programu Excel a znázorněna do sloupcových grafů. Výsledky: Průměrná srdeční frekvence Účastníka 1 byla 71 t/min v laboratoři, 87 t/min v přírodním prostředí; Účastníka 2 byla 87 t/min v laboratoři, 92 t/min v přírodním prostředí. Průměr RMSSD Účastníka 1 byl 53 milisekund(ms) v laboratoři, 30 ms v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 15 ms v laboratoři, 11 ms v přírodním prostředí. Průměr SD1 Účastníka 1 byl 34 % v laboratoři, 31 % v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 25 % v laboratoři, 36 % v přírodním prostředí. Průměr SD2 Účastníka 1 byl 66 % v laboratoři, 69 % v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 75 % v...
|
|
|
Změny nálad při chůzi v modrém prostředí
Horký, Matouš ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Cíl: Cílem práce bylo analyzovat, jak různé typy přírodních prostředí ovlivňují fyzické a duševní zdraví jedinců. Metody: Do výzkumu se zapojilo 7 studentů UK FTVS. Účastníci navštívili přírodní prostředí (modrý prostor) v pražské Troji a laboratoř v budově UK FTVS. Při návštěvě těchto prostředí podstoupili: 10 min Stroopův test k navození kognitivního stresu a 40 minut chůze vlastně zvoleným tempem. Aktuální psychické stavy a emoce byly sledovány pomocí standardizovaného dotazníku POMS (Profile of Mood State), který byl v průběhu návštěvy vyplňován celkem čtyřikrát. Výsledky: Z průměrných výsledků dotazníku POMS (na škále 0-4, 0= vůbec ne, 4= velmi značně) bylo získáno, že míra naštvanosti v laboratorním prostředí činila 0,68 a v modrém prostředí 0,39. Úroveň únavy 1,17 v laboratoři a 1,19 u vody. Hodnoty deprese v laboratoři 0,67 a u vody 0,54. Zmatenost byla v laboratoři na hodnotě 0,88 proti modrému prostředí 0,55. Napětí v laboratoři 1,02 a v modrém prostředí 0,60. Vitalita ve vodním prostředí 1,51 a v laboratoři 1,29. Průměrné hodnoty jednotlivých dimenzí POMS v průběhu času činily (modrý prostor) po úvodním měření: naštvanost 0,40, únava 0,95, deprese 0,59, zmatenost 0,54, napětí 0,50, vitalita 1,79. Stroopův test ve 2. měření zvýšil všechny hodnoty kromě vitality: naštvanost 0,83, únava...
|
|
|
Vliv zařazení hudby do komplexního rehabilitačního programu neurologicky nemocných na rovnováhu, chůzi, soběstačnost a psychiku: experimentální nerandomizovaná studie
Vokáčová, Zuzana ; Hlinovská, Jana (vedoucí práce) ; Řasová, Kamila (oponent)
Cíl: Experimentálně ověřit vliv zařazení terapie s prvky hudby a tance do komplexního rehabilitačního programu neurologicky nemocných na jejich rovnováhu, chůzi, soběstačnost a psychiku oproti kontrolní skupině. Metodika: V nerandomizované experimentální studii porovnat dvě skupiny, které obě podstoupí komplexní neurologický program dle standardního protokolu FTN v Praze. Experimentální skupina program absolvuje navíc se zařazením terapie s prvky hudby a tance (2 - 3x týdně, 8 terapií v rozmezí 4 týdnů, každá 40 minut). Účastníci studie podstoupí vstupní a výstupní testování, z nichž bude provedena analýza. Rozdíly proměnných mezi oběma skupinami budou porovnány dvouvýběrovým t-testem, změny v rámci jedné skupiny párovým t-testem. Výsledky: Ke zlepšení došlo u Hodnocení rovnováhy a chůze podle Tinettiové u obou skupin, ale rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky významné. Nelze tedy určit, která skupina se zlepšila více. U ostatních testů chůze (TUG testu a 6 MWT) ke statisticky významným změnám nedošlo. Výrazné zlepšení u obou skupin bylo ve škále soběstačnosti FIM, ale kontrolní skupina se zlepšila statisticky významněji. V hodnocení psychiky účastníků v dotazníku SF-36 došlo u obou skupin ke zlepšení, ale jejich rozdíly nedosáhly statistické významnosti. Lze tak uvažovat o určitém vlivu...
|
|
|
Nordic walking - analýza chůze seniorů.
Novotný, Petr ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Horák, Zdeněk (oponent)
Název: Nordic walking - analýza chůze seniorů Cíle: Cílem této diplomové práce je provést kinematickou a kinetickou analýzu chůze a NW u seniorů pomocí systému Qualisys a Kistler a porovnat mezi sebou vybrané parametry. Následně na základě zjištěných výsledků objektivizovat, jaký vliv má NW na chůzi seniorů. Metody: Teoretická část této diplomové práce byla zpracována pomocí knih a elektronických pramenů získaných v rámci online databází (PubMed, Medline, Google Scholar). Výzkumná část byla zpracována formou experimentu. Výzkumu se zúčastnilo 15 žen ve věku mezi 65 - 83 let (průměrný věk 74), které se pravidelně věnovaly nordic walking pod odborným vedením. Tyto osoby byly měřeny při chůzi i NW. 3D kinematická analýza chůze a NW byla provedena pomocí kamerového systému Qualisys Motion Capture. Reakční síly podložky byly změřeny pomocí silových desek značky Kistler, umístěných ve snímané dráze kinematické analýzy. Data z těchto přístrojů byla zpracována v programech Qualisys Track Manager a Microsoft Office Excel. Mezi zvolené parametry chůze, které byly podrobeny analýze, patří délka kroku, délka dvojkroku, rychlost chůze, kadence kroku, doba trvání stojné fáze, laterální odchylka pánve, flexe a extenze kyčelního kloubu, flexe kolenního kloubu, dorzální a plantární flexe hlezenního kloubu a všechny...
|
|
|
Vliv chůze a cvičení s elastickým odporem k ovlivnění vybraných funkčních parametrů u seniorů
Palčinská, Renáta ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název: Vliv chůze a cvičení s elastickým odporem k ovlivnění vybraných funkčních parametrů u seniorů Cíle: Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit vliv chůze a cvičení s elastickým odporem na vybrané parametry u seniorské populace. Metody: Cílovou skupinou byli zdraví dospělí ve věku 60-80 let schopní samostatné chůze. Probandi byli rozděleni náhodným způsobem do třech skupin. Intervence první skupiny sestávala z cvičení s elastickým odporem a řízenou chůzí 2x týdně/1 hodina po dobu jednoho měsíce. Intervence druhé skupiny zahrnovala chůzi 2x týdně/ 40 minut a kontrolní skupina prováděla jenom běžné aktivity dne. Hodnoceny byly respirační parametry - vitální kapacita a FEV1, funkční parametry - šestiminutový test chůze a Sit to Stand test, a vzdálenost akromionu od lehátka vleže na zádech. Naměřené hodnoty byly statisticky a graficky zpracovány. Výsledky: Cvičení s elastickým odporem spolu s řízenou chůzí u starší populace v rozsahu 2x týdně vede ke zlepšení vybraných respiračních a funkčních parametrů, zároveň vede k napřímení v oblasti trupu měřeno vzdáleností akromion - lehátko. Při srovnání jednotlivých testů intervenčních skupin chůze s odporovým cvičením a samotnou chůzí byl shledán téměř ve všech parametrech vyšší přínos kombinace cvičení. Klíčová slova: FEV1, VC, 6MWT, Sit to Stand test,...
|
|
|
Vliv fyzioterapie na kondici, koordinaci a posturální stabilitu u osob s Parkinsonovou chorobou.
DOMASOVÁ, Martina
Parkinsonova choroba je neurodegenerativním progresivním onemocněním, které v dnešní době nelze vyléčit. Jde však do jisté míry ovlivnit a zpomalit jeho průběh. K potlačení onemocnění se využívá symptomatická léčba, jejíž nedílnou součástí je i fyzioterapie. U Parkinsonovy choroby lze díky fyzioterapii potlačit projevy této nemoci, zlepšit stav pacienta a výrazně tak pomoci pacientovi zachovat vyšší kvalitu života po delší dobu. Prvním cílem bakalářské práce bylo "Upozornit na důležitost fyzioterapie u pacienta s Parkinsonovou chorobou". Druhým cílem bylo "Zmapovat možnosti fyzioterapie u pacienta s Parkinsonovou chorobou". Oba tyto cíle byly naplněny a popsány v teoretické části v podkapitole 1.8.3. Na první navíc, svým způsobem, odkazuje i praktická část této práce, kde je možné vidět změny stavu pacienta s PN, které nastanou při aplikaci skupinového cvičení do jeho životosprávy. Třetím cílem bylo "Navrhnout cvičební jednotku, která by vedla ke zlepšení stavu pacienta s PN". Tímto cílem se zabývá praktická část této práce. Na základě poznatků nabitých v teoretické části, byla vytvořena cvičební jednotka, která byla následně aplikována po dobu dvou měsíců na skupinu sedmi probandů. K vyhodnocení jejího působení na stav pacientů byly porovnávány vstupní a výstupní kineziologické rozbory, zahrnující klinické testy na vyšetření kondice, koordinace a posturální stability (FTSST, TUG, BBS, Pull Test, Push&Release Test).
|
|
|
Lokomoční identifikace osob
Pražák, Ondřej ; Richter, Miloslav (oponent) ; Horák, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem pohybu člověka a jejím použitím při identifikaci. Dále uvádí charakteristické vlastností chůze a běhu člověka a faktory, které je ovlivňují. Praktickou částí je vytvoření programu řešící uvedenou problematiky, jehož vstupem je video sekvence, obsahující boční pohled na pohybujícího se člověka. Program určuje souřadnice kloubů dolních končetin a sestavuje lokomoční charakteristiky pohybu. Identifikace, se provádí pomocí korelace, která stanový podobnost jednotlivých průběhů.
|
|
|
Analýza chůze
Hudec, Jiří ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou lidské chůze pomocí kamerového systému Vicon. V prvních dvou kapitolách jsou diskutovány základní pojmy pro analýzu chůze spolu s principem metody pro její analýzu. Dále je diskutováno vhodné rozmístění kamer v laboratoři a způsob rozmístění markerů na těle pacienta. Ve druhé kapitole je dále popsána synchronizace kamer a formát datového souboru CSV. Ve třetí kapitole popisuji realizaci algoritmů a uživatelského software v programu Matlab pro čtyři vytvořené analýzy. A v poslední čtvrté kapitole diskutuji výsledky anonymizovaných dat spolu se srovnáním vytvořených analýz s analýzami z laboratoře chůze.
|
|
|
Identifikace osob pomocí bipedální lokomoce
Krzyžanek, Jakub ; Richter, Miloslav (oponent) ; Horák, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodami pro nalezení člověka při chůzi v sekvenci snímků a následným hledáním důležitých bodů pro porovnání průběhu jejich pohybu a identifikaci osob. Pro vyhledání siluety člověka jsou použity shlukové metody k-means a mean shift. Předtím však je pro nalezení přibližného místa hledaného člověka použita metoda rozdílových snímků, konkrétně estimace modelu prostředí, která nám zmenší pole hledání a zkrátí čas segmentace shlukových metod. Práce se při hledání důležitých bodů soustředí na tři místa: střed hlavy a klouby kotníků obou noh. Následně jsou tyto body znázorněny na původní sekvenci snímků a porovnány se skutečnými místy výskytu středu hlavy a kotníků, které uživatel předem vyznačil. Práce se taky zabývá porovnáním získaných průběhů pohybů těchto bodů a identifikaci osob, kterým patří snímaná chůze. Ke konci jsou zkoumány problematické situace, které se vyskytly v průběhu řešení práce. Výsledkem práce je algoritmus, který v sekvenci snímků (resp. videa) najde pohybujícího se člověka a vyhledá důležité body (střed hlavy a kotníky) pro porovnání a identifikaci osoby, které patří snímaná chůze.
|
host ::
RSS.