|
|
Specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu nemoci
FRANTA, Ondřej Darek
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu nemoci. Cíle bakalářské práce byly zaměřeny na zmapování specifik ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu, zmapování specifik v komunikaci s těmito pacienty a dále na zhodnocení náročnosti péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu. Metodika a výzkumný soubor K dosažení výsledků bylo využito metody dotazování, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na onkologických odděleních standardního typu a také na jednotce intenzivní péče. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct sester. Zpracování dat probíhalo pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Analyzováním dat následně vznikly tři kategorie a osm podkategorií. Výsledky Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že sestry řadí mezi hlavní specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu především adekvátní tlumení bolesti s cílem minimalizovat utrpení a co nejvíce zvýšit kvalitu života. Dále respektování pacientovy potřeby být v kontaktu s blízkými. Stran specifik komunikace bylo zjištěno, že sestry považují za stěžejní empatický přístup s nastavením lidské tváře a vyjádřením podpory v nelehkých chvílích. Dále důkladnou informovanost, kterou lze předcházet případným konfliktům či nedorozuměním. Mimo jiné bylo zjištěno, že sestry vnímají jako nejnáročnější bezmoc při umírání pacienta, který trpí. V tomto ohledu následně vyplývá, že sestry kladou důraz na oddělení pracovního a soukromého života, což lze považovat za preventivní opatření hrozícího syndromu vyhoření. Dle získaných informací sestry v paliativní péči naplňuje remise pacientova onemocnění nebo dopomoc při důstojném odchodu. Výsledky pro praxi Výsledky byly využity pro vytvoření scénáře simulační výuky pro studenty, a to v oblasti komunikace s onkologickými pacienty v terminálním stadiu nemoci. Bakalářská práce tak může poskytnout náhled na specifika péče o dané pacienty a přispět ke zvýšení povědomí o této problematice.
|
|
|
Problematika geriatrické paliativní péče
ŘÍHOVÁ, Marcela
Úvod: Vzhledem k navyšujícímu počtu seniorů, narůstají i nároky na poskytování specializované paliativní péče. Proto se bakalářská práce zabývá problematikou paliativní péče u geriatrických jedinců. Cíle práce: Cílem této práce je zjistit, jaké mají sestry, na vybraných oddělení, znalosti o geriatrické paliativní péči a jaká je návaznost, geriatrické paliativní péče, mezi nemocničním zařízení a domovem pro seniory. Metodika: Byla využita technika kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybranými na základě určených kritérií, s využitím metody sněhové koule. Celkem bylo realizováno 11 rozhovorů s všeobecnými sestrami pracujícími na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Výsledky byly zpracovány metodou "tužka papír". V rámci otevřeného kódování bylo identifikováno 6 kategorií, 18 podkategorií a 154 kódů. Výsledky: Sestry na vybraných odděleních jsou o problematice geriatrické paliativní péče informovány a stále mají zájem o další vzdělávání. Výsledky dále poukazují na nedostatky v množství předávaných informací. Opakovaně bylo zmiňováno posílání pacientů/klientů v nepřiměřeném stavu. Komunikace mezi sestrami probíhá prostřednictvím překladových zpráv, případně telefonního kontaktu, který je uskutečňován minimálně. O geriatrické paliativní pacienty sestry pečují standartně, ale v některých oblastech mají individuální přístup vycházející z potřeb a přání pacienta. Závěr: Výsledky výzkumu opětovně poukazují na nutnost věnování větší pozornost kvalitě a organizace předávání mezi nemocničním zařízením a domovem pro seniory.
|
|
|
Postup a role sociálního pracovníka u pacientů v terminálním stádiu nemoci
PROKEŠ, Vojtěch
Práce se zabývá postupem a rolí sociálního pracovníka u pacientů v terminálním stádiu nemoci. První kapitola práce je zaměřena na popis paliativní a hospicové péče, na jejich cíle a druhy. Následující kapitola popisuje terminální stádium, kde vysvětluje, co to je terminální stádium, jakými fázemi vyrovnávání se s umíráním si člověk na konci života prochází, jaké má umírající práva a jaké jsou jeho potřeby. Dále se zaměřuje na samotné umírání, smrt a truchlení. Ve třetí části je popsána práce multidisciplinárního týmu a jeho členů. Role sociálního pracovníka je vyobrazena v poslední kapitole, kde je vysvětleno, jaké činnosti vykonává i jak komunikuje s pacienty a členy týmu.
|
|
|
Chápání pojmu spirituálních potřeb klienty vybraného domácího hospice
HOLÁ, Klára
Práce se zabývá spirituálními potřebami klientů v domácí hospicové péči. Teoretická část pojednává o paliativní péči a spirituálních potřebách. Empirickou část tvoří kvalitativní výzkum, který na základě polostrukturovaných rozhovorů s klienty vybraného domácího hospice analyzuje jejich porozumění pojmu spirituální potřeby a zjišťuje důležitost vybraných spirituálních potřeb pro tyto klienty.
|
|
|
Specifika výživy v hospicové péči
Turková, Jana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Novák, Ondřej (oponent)
Úvod: Hospicová paliativní péče je poskytována pacientům v terminální fázi života s cílem zabezpečit kvalitní zbytek života s důrazem na jejich individuální potřeby a přání. Nedílnou součástí paliativní péče je nutriční péče a zajištění adekvátní výživy pacienta. Teoretická část práce popisuje principy, standardy a koncepci rozvoje paliativní péče a podává ucelený přehled o druzích a formách aktuálně poskytované hospicové péče v ČR a v závěru se zaměřuje na výživu a hydrataci v terminální fázi nemoci. Praktická část zpracovává a prezentuje výsledky dotazníkového studie. Cíl práce: Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit, zda je uplatňován individuální přístup ve výživě v lůžkové péči vybraného hospice. Sekundárním cílem je zjistit, zda jsou pacienti lůžkové péče hospice spokojeni s poskytováním výživy a stravování. Metodika: Projekt se zabývá výzkumem v lůžkové péči Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích. Designem výzkumu je dotazníková studie. Zdrojem dat je můj vlastní polostrukturovaný dotazník se 30 otázkami, 15 otázek je uzavřených, 13 polouzavřených a 2 otevřené. Sběr dat proběhl v období od začátku ledna do poloviny února 2023. Studie se zúčastnilo 35 účastníků, vyplněno bylo 25 dotazníků. 91 % pacientů mělo onkologickou diagnózu a 9 % neonkologickou (imobilizační syndrom po CMP, ICHS,...
|
|
|
Nutriční specifika v hospicové péči
Macinauerová, Romana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Holubová, Barbora (oponent)
Paliativní péče je přístup zaměřený na zvyšování či udržování kvality života pacientů a jejich rodin, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním v pokročilé fázi. S paliativní péčí jsou nejvíce spojovány hospice, kde jsou hospitalizováni pacienti, u nichž se předpokládá délka života kratší než šest měsíců. Cílem této práce je uvést do problematiky paliativní péče a přístupu ve výživě v hospici z pohledu nutričního terapeuta. Teoretická část je zaměřena na všeobecnou problematiku paliativní péče a její rozdělení. Přibližuje potřeby a životní hodnoty pacientů a jejich rodin, seznamuje s problematikou výživy a hydratace v terminální fázi onemocnění, s možnými intervencemi a symptomy, které ovlivňují příjem stravy. Hlavním cílem empirické části výzkumu, který probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru, je zjistit u pacientů v Hospici Dobrého Pastýře v Čerčanech oblíbené potraviny a pokrmy. Dílčími cíli bylo zjištění preferované konzistence, množství a struktury pokrmů, identifikace situací a symptomů ovlivňujících příjem stravy pacientů hospice a dotazníkovým šetřením v lůžkových hospicích v ČR zjistit význam nutričního terapeuta. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že nejoblíbenějšími pokrmy jsou polévky a omáčky, z příloh největší počet pacientů preferuje bramborovou kaši. Výzkum ukazuje také na...
|
|
|
Konec dobrý, všechno dobré: Architektura paliativní péče
Vítková, Kateřina ; Sládek, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Může architektura ulehčit odchod lidem i jejich blízkým a odstranit, či alespoň zmírnit stigmatizaci a tabuizaci smrti? Cílem této práce je koncipování ideálního prostoru pro paliativní péči. Snahou není navrhnout další hospic, či domov pro seniory, kterých již bylo navrženo a postaveno více méně dostatečné množství (viz Analytická část). Úkolem, který jsem si vytyčila, bylo pojmout tento prostor na základě jeho širokého kontextu, zaměřit se na správné urbanistické umístění, provozní náplň, vztahy k okolí i mezi sebou, propojení, otevření, ... ale i na samotnou myšlenku smrti, odcházení a loučení. Téma paliativní péče je velice komplexní a celospolečenské, což se promítá do vlastního návrhu, který představuje nový model architektury paliativní péče. Centrum paliativní péče.
|
|
| |
|
|
Dům sv. Barbory
Neuhauserová, Klára ; Spáčil, Miroslav (oponent) ; Sedláková, Markéta (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby dětského hospice nazvaného Dům sv. Barbory. Objekt se nachází v Opavě, konkrétně v městské části Jaktař. Příjezd na pozemek je z ulice Karafiátová a stavba je na pozemcích s parcelními čísli 2121/1, 2119, 2118, 2117, 2122/1. Dětský hospic je zdravotně-sociální zařízení, ve kterém bude zajišťována odlehčovací péče a zázemí dětem trpícím závažnou nemocí. Objekt má svým půdorysným tvarem připomínat člověka s otevřenou náručí, která směřuje do zahrady hospice, kde bude vytvořeno památeční místo. V návrhu je uvažováno s 10 pokoji pro pacienty, které budou navazovat na pokoje rodinných příslušníků. Budou zde i 4 samostatné pokoj pro pacienty, kde bude možnost umístit přistýlku. Dětský hospic má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží. Objekt bude postaven vedle areálu Slezské nemocnice v Opavě a má rozšířit poskytované služby paliativní péče nejen v Moravskoslezském kraji, ale v rámci celé České republiky, ve které zatím žádný z těchto objektů není v provozu. Obvodové stěny podzemního podlaží jsou ŽB monolitické, ostatní obvodové stěny jsou z broušených cihelných bloků s minerální izolací. Stropní konstrukce všech podlaží jsou monolitické železobetonové desky. Střechy objektu jsou ploché, nad jednopodlažní částí je navržena vegetační plochá střecha a nad druhým nadzemním podlaží je plochá střecha přitížená kamenivem. Konstrukční systém je stěnový.
|
|
|
Návrh na zlepšení komunikačního mixu vybrané společnosti
Horníčková, Adéla ; Marčíková, Šárka (oponent) ; Mráček, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikačního mixu vybrané společnosti. Teoretická část práce je věnována obecným poznatkům z oblasti marketingu, které jsou východiskem pro další části práce. Na základě provedené analýzy, která se věnuje současnému stavu společnosti, jsou předloženy konkrétní návrhy pro zlepšení stávajícího komunikačního mixu společnosti. Tyto návrhy by měly zvýšit publicitu společnosti a povědomí o poskytovaných službách.
|
host ::
RSS.