Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Haasová, Lenka ; Spusta, Ondřej (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Zahušťování neboli densifikace je výrazný urbanistický trend 21. století v evropských městech. S rostoucí populací přichází totiž otázka, kde stavět? Lze se nadále rozpínat urbanisticky do okolní krajiny? Už dnes cítíme problémy, které s sebou nese růst města do plochy. Opravdu neexistuje jiný způsob, který by byl udržitelný a mohl i zlepšit kvalitu života ve městech? Díky novému využití na první pohled komplikovaných částí města můžeme přispět k rozvoji města. Densifikace je tedy cesta udržitelného rozvoje, a to ekonomického využití městského prostoru. Při analýze struktury města Olomouce vyvstala otázka, kde můžeme zahušťovat a zlepšit tím kvalitu života ve městě? Hned na okraji centra se nacházejí místa, které se pomalu stávají „mrtvými“ a nejsou „obyvatelná“. Tyto místa jsou poblíž městských parků, které vznikly v místech bývalého bastionového opevnění. Mohlo by propojení těchto parků dodat postupný impuls k novému myšlení? Vybrané místo pro návrh studentského centra se nachází na jižním okraji historického jádra u budovy bývalé tržnice. Toto území má velmi komplikované vazby na okolí a jeho potenciál není plně využit. Mohlo by se tedy stát středobodem univerzity, kde se spojuje město s přírodou.
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Nguyen, Jana ; Spusta, Ondřej (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možným řešením výstavby hospice v lokalitě Nové Sady v Olomouci. Cílem bylo navrhnout místo, kde i přes závažnost onemocnění, dokáží lidé klidně a důstojně prožít své poslední chvíle. Snahou bylo hospic otevřít, a to nejenom fyzicky – směrem k řece, ale i svou funkcí – napojením na středisko pro děti.
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Cimrová, Zuzana ; Spusta, Ondřej (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
V diplomové práci navrhuji novou budovu pro Vědeckou knihovnu v Olomouci. Tato knihovna je velikostí fondu třetí největší knihovnou svého druhu v České republice, nicméně plochou na čtenáře patří mezi ty nejmenší a provoz má v současnosti rozdělen do tří budov. Cílem této práce je navrhnout knihovnu komplexní, přístupnou a otevřenou. Stavbu, která sdruží všechny stávající provozy a nabídne prostory ke studiu, práci, k osobnímu rozvoji i společenské interakci, stejně jako kvalitní pracovní prostředí pro zaměstnance. Knihovnu umisťuji na významné území na třídě Svobody, kde se na jedné parcele střetává památková rezervace s blokovou zástavbou Camillo Sitteho a dvěma parky. Navrženou zástavbou doplňuji stávající kompaktní strukturu, vytvářím novou bránu do města a propojuji parky. Budovu knihovny tvoří tři části - veřejnost, zaměstnanci a knihy. Knihy jako stabilní prvek umisťuji ve formě depozitáře na severozápadní hranu parcely, v ulici Aksamitova tak vytvářím pevnou uliční čáru. Plochy pro veřejnost a zaměstnance naopak orientuji směrem k parku a k městské třídě. Fasády jsou převážně prosklené stíněné panely tahokovu. Navržená budova je tak transparentní a kolemjdoucímu nabízí pohled do útrob ať už knihovny či robotického depozitáře.
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Haasová, Lenka ; Spusta, Ondřej (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Zahušťování neboli densifikace je výrazný urbanistický trend 21. století v evropských městech. S rostoucí populací přichází totiž otázka, kde stavět? Lze se nadále rozpínat urbanisticky do okolní krajiny? Už dnes cítíme problémy, které s sebou nese růst města do plochy. Opravdu neexistuje jiný způsob, který by byl udržitelný a mohl i zlepšit kvalitu života ve městech? Díky novému využití na první pohled komplikovaných částí města můžeme přispět k rozvoji města. Densifikace je tedy cesta udržitelného rozvoje, a to ekonomického využití městského prostoru. Při analýze struktury města Olomouce vyvstala otázka, kde můžeme zahušťovat a zlepšit tím kvalitu života ve městě? Hned na okraji centra se nacházejí místa, které se pomalu stávají „mrtvými“ a nejsou „obyvatelná“. Tyto místa jsou poblíž městských parků, které vznikly v místech bývalého bastionového opevnění. Mohlo by propojení těchto parků dodat postupný impuls k novému myšlení? Vybrané místo pro návrh studentského centra se nachází na jižním okraji historického jádra u budovy bývalé tržnice. Toto území má velmi komplikované vazby na okolí a jeho potenciál není plně využit. Mohlo by se tedy stát středobodem univerzity, kde se spojuje město s přírodou.
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Nguyen, Jana ; Spusta, Ondřej (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možným řešením výstavby hospice v lokalitě Nové Sady v Olomouci. Cílem bylo navrhnout místo, kde i přes závažnost onemocnění, dokáží lidé klidně a důstojně prožít své poslední chvíle. Snahou bylo hospic otevřít, a to nejenom fyzicky – směrem k řece, ale i svou funkcí – napojením na středisko pro děti.
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Cimrová, Zuzana ; Spusta, Ondřej (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
V diplomové práci navrhuji novou budovu pro Vědeckou knihovnu v Olomouci. Tato knihovna je velikostí fondu třetí největší knihovnou svého druhu v České republice, nicméně plochou na čtenáře patří mezi ty nejmenší a provoz má v současnosti rozdělen do tří budov. Cílem této práce je navrhnout knihovnu komplexní, přístupnou a otevřenou. Stavbu, která sdruží všechny stávající provozy a nabídne prostory ke studiu, práci, k osobnímu rozvoji i společenské interakci, stejně jako kvalitní pracovní prostředí pro zaměstnance. Knihovnu umisťuji na významné území na třídě Svobody, kde se na jedné parcele střetává památková rezervace s blokovou zástavbou Camillo Sitteho a dvěma parky. Navrženou zástavbou doplňuji stávající kompaktní strukturu, vytvářím novou bránu do města a propojuji parky. Budovu knihovny tvoří tři části - veřejnost, zaměstnanci a knihy. Knihy jako stabilní prvek umisťuji ve formě depozitáře na severozápadní hranu parcely, v ulici Aksamitova tak vytvářím pevnou uliční čáru. Plochy pro veřejnost a zaměstnance naopak orientuji směrem k parku a k městské třídě. Fasády jsou převážně prosklené stíněné panely tahokovu. Navržená budova je tak transparentní a kolemjdoucímu nabízí pohled do útrob ať už knihovny či robotického depozitáře.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.