|
|
Skinheadská subkultura v postindustriální době a její možný vývoj očima jejích členů
Jakubčanin, Petr ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Urban, Lukáš (oponent)
V diplomové práci se zabývám podstatou subkultury zakotvené v postindustriální éře. Skrze relevantní literaturu teoreticky analyzuji vztah subkultury skinheads ke kultuře dominantní a odkrývám její charakteristiky utvářené převážně vlivy globalizace, současného kapitalistického systému a vzájemnou interakcí různých společenských činitelů. Též cílím na znaky a vnitřní diferenciaci subkultury, jež souvisí s její politizací. V empirické části se skrze kvalitativní výzkum orientuji na zodpovězení výzkumných otázek, které mají za cíl odkrýt emické vnímání subkultury v postindustriální době očima jejích samotných členů. Výpovědi skinheads o aktuálním stavu jejich subkultury a jejím možném budoucím vývoji jsou tak posléze důsledně analyzovány a interpretovány.
|
|
| |
|
|
Imposter syndrom u vysokoškolských studentů první generace
Malinovská, Tereza ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se věnuje zkušenosti imposter syndromu u vysokoškolských studentů první generace. Cílem práce je prozkoumat jejich prožívání možných pocitů nejistoty a zjistit, jakým způsobem je ovlivňuje skutečnost, že jsou prvními členy rodiny, kteří usilují o vysokoškolský titul. Práce si rovněž klade za cíl specifikovat, nakolik nežádoucí pocity ovlivňují jejich duševní zdraví a akademické úspěchy, navíc usiluje o zmapování jejich motivační oblasti vzhledem k dokončení studia. Teoretická část se zabývá charakteristikou studentů první generace, významem role rodičů ve vztahu ke studiu, vymezením imposter syndromu a identifikací překážek, se kterými se tito studenti setkávají. Empirická část detailně popisuje průběh celého výzkumného procesu, zahrnujícího stanovení výzkumného problému, cíle a otázek, výběr participantů, metodu sběru dat, analýzu, interpretaci a prezentaci výsledků. Výzkumný vzorek je složen z šesti studentek první generace ve věku 20-22 let, které studují prezenčně bakalářský program na vysoké škole. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů a analyzována i interpretována pomocí reflexivní tematické analýzy. Z výzkumu vyplynula silná vazba respondentek na identitu studenta první generace, což se ukázalo být jedním z hlavních faktorů, který přispívá k intenzivním...
|
|
|
Vyjadřování identity a emocí v denících Natashi Holme
NOVÁKOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zaměřuje na zaznamenání způsobu, kterým Natasha Holme (pseudonym, nar. 1969) ve svých denících zachycovala své emoce a vyjadřovala svou - v té době se rozvíjející - identitu. Práce nabídne stručný vhled do lesbické historie, představí tendence, které se propisují i do díla samotné Natashi, a poté se bude soustředit na to, jak na stránkách deníků Natasha Holme prozkoumává jednotlivé stránky své krystalizující identity. Cílem této práce je prozkoumat její obsesivní touhu zachycovat každý detail jejího života a nastínit kontrast, který vzniká mezi jejím vnitřním světem, uvězněným v deskách jejích deníků, a mezi realitou, která vládla mimo tyto stránky.
|
|
| |
|
|
Potkaní domov na kraji odpočívadla
Urbančok, Robert ; Maxmilián, Václav (oponent) ; Janů, Valentýna (vedoucí práce)
V diele s názvom Potkaní domov na kraji odpočívadla spracovávam spomienky na výchovný nátlak z obdobia detstva do environmentu, ktorý stelesňuje psychický priestor prežívania vlastnej pozície vo výchovnom konštrukte rodičovských očakávaní v snahe modelovať osobnosť mladého človeka pomocou politiky športu. Učenie sa v izolovanom a empaticky vyprázdnenom priestore tenisového kurtu, v systéme definitívnych pravidiel, vzťahov a hodnôt založených na jednosmernom stavaní víťazstva nad zlyhanie, šírenia propagandy aktívneho životného štýlu a zdravého tela ako moderného individualistického náboženstva, udržovania selektívnej socializácie, limitovania intuície, kreativity a stigmatizácie inakosti za cieľom triedne legitimizovaného osobného rastu a reprezentácie svojho spoločenského postavenia – na úkor zapretia vlastnej identity. Pomocou apropriácie materiálov a estetiky tenisového kurtu vytváram priestor pre zvedomenie týchto potlačených spomienok z detstva prenesených do prítomnosti, kde sa ich snažím reflektovať, pomenovať vágne pocity a vnútorne sa s nimi vyrovnať.
|
|
|
Zdroje a formování duchovní identity v rámci waldorfského vzdělávání
HOLUBOVÁ, Helena
Práce se zaměřuje na religiózní projevy waldorfské školy relevantní z religionistického hlediska. Text ve stručném rozsahu nabízí výchozí paradigmata anthroposofie, ze které waldorfská pedagogika vyvěrá a předkládá pohledy tohoto holistického uvažovaní světa jako kontrast k tzv. fragmentárnosti postmoderní kultury. Práce poukazuje na formování identity a enkulturaci žáka skrze kolektivní prožívání cyklických slavností, rituálů, dramatizace a zakoušení mýtů. Jevy jsou popsány v obecném porozumění, upozorněno na jejich sociální či náboženskou funkci a koncem dané kapitoly je vždy poskytnut vhled do uchopení fenoménu waldorfskou praxí.
|
|
|
Proces opouštění nového náboženského hnutí a jeho vliv na identitu jedince
Drastíková, Jana ; Beláňová, Andrea (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou dekonverze od nového náboženského hnutí Haré Krišna. Jejím cílem bylo zjistit, jaký vliv má tento proces na identitu člověka. Práce se dále zabývá tím, jak na proces dekonverze bývalí členové hnutí Haré Krišna nahlížejí, jaké byly první myšlenky na odchod z hnutí a za jakých okolností se vyskytly. Bylo také mapováno, kam vedly první kroky těch, kteří hnutí opustili a jak se změnily jejich volnočasové aktivity a okruh přátel. Práce se zabývala i tím, jak se na své členství bývalí členové hnutí Haré Krišna ohlížejí a co jim z něj dává smysl i nadále. Bylo zohledněno i to, co jim zpětně smysl nedává. Výzkum probíhal kvalitativně pomocí metody tematické analýzy. Byly analyzovány celkem čtyři polostrukturované rozhovory a pět odpovědí, které byly získány prostřednictvím online formuláře. Byli tak zapojeni nejen respondenti z území České republiky, ale i ze zahraničí. Výsledky analýzy naznačují, že ke změně identity respondentů dochází. Na první pohled je zřejmé, že se již neidentifikují jako Oddaní hnutí Haré Krišna, proměnily se však i jejich hodnoty, volnočasové aktivity a okruh přátel. Jiný je také způsob duchovního života a pohled na svět. Z výsledků analýzy dále vyplývá, že proces dekonverze je pomalý a postupný. Pro jedince, kteří procesem procházejí, je...
|
|
| |
|
|
Bez názvu
Fickerová, Hana ; Kovanda, Jiří (oponent) ; Smetana, Matěj (vedoucí práce)
Dílo pokládající si otázku, zdali zachází lidé s přírodou nebo příroda s lidmi a zdali je zapotřebí dělit svět na lidi a přírodu. Počátečním impulsem pro tvorbu bylo vytvořit koncept konceptu (rekurzivní formou), zároveň je patrná silná inspirace počátky konceptuálního umění a formy dokumentace prvních počinů akčního umění. Hlavním motivem je klacek. Jedná se o sérii záznamů zhruba dvou tisíce drobných performancí, u kterých není na první pohled zřejmé, zdali se staly či nikoliv, přičemž je patrné, že naráží na otázku krize identit. Práce taktéž průběžně zkoumá možnost vzniku významu s vědomím rizika, že žádný význam možná vůbec nevzniká. Jednotlivé performance probíhaly kontinuálně od konce listopadu ruku 2021 do přibližně doby, ve které je sepisována tato textová část práce. Finální prezentace díla probíhá formou instalace, jejíž součástí je dokumentace jednotlivých performancí.
|
host ::
RSS.