|
|
Measurement of nanoparticles in 3D printing using FFF/FDM technology
Klouda, Karel ; Kubátová, Hana ; Nechvátal, Marek ; Bátrlová, Kateřina ; Roupcová, Petra
Pro aditivní výrobu, kdy se materiál připravuje nanášením tenkých vrstev, se používá zjednodušené označení 3D tisk. Při této výrobě se do ovzduší uvolňují těkavé organické látky a ultrajemné částice. Na toto téma je publikována řada měření pro daný typ tiskárny s konkrétním typem termoplastu. Postup realizovaného měření koncentrace nanočástic (10-700 nm) a jejich středních průměrů lze nazvat "terénním", protože probíhalo v reálném prostředí s masovým nasazením 3D tisku na principu FFF/FDM, přičemž měřicí zařízení se pohybovalo mezi tiskárnami v různých prostorách a činnostech: při výrobě dílů určených pro montáž tiskáren; při výrobě součástek pro štíty v době výluky spojené s pandemií onemocnění covid-19; v tvůrčích dílnách a laboratořích společnosti Průsa Research. Cílem těchto měření v reálných situacích bylo najít opatření ke snížení koncentrace nanočástic. Vyhodnocení výsledků probíhalo podle normy ISO/TR 27 628 a stanovilo návrh opatření technologického a organizačního charakteru ke snížení koncentrací.
Plný text:  PDF
|
|
|
Nanovlákna jako součást ochranných prostředků dýchacího systému, ale i možný zdroj nano a mikroplastů do ŽP
Klouda, Karel ; Bátrlová, Kateřina ; Roupcová, Petra
Zvýšená produkce nanovláken (nanotextilií) vyvolává celosvětovou pandemii, pro jejich aplikaci do ochranných pomůcek jako jsou respirátory, roušky, nanošátky, nanoúplety. Ve své podstatě jsou materiály, z kterých se vyrábějí tyto ochranné prostředky kombinací netkaných textilií a nanesených nanovláken na textilii. Otevírá se otázka, do jaké míry tyto produkty ovlivní výskyt nano a mikroplastů v životním prostředí. Příspěvek se zaměřuje na získání a identifikaci zdrojů plastových nanočástic (nanovláken), které se uvolňují do životního prostředí. Porovnávají se tyto možné zdroje: při přípravě nanovláken elektrostatickým zvlákňováním; při zpracování textilií z nanovláken do výrobků jako jsou respirátory, nanoroušky; při mechanickém namáhání textilií z nanovláken, tření, otěr; při odhození použitých respirátorů, roušek na půdní travnatou plochu, do louže, do vod apod.
Plný text: PDF
|
|
|
Emission of nanoparticles in the nanotextile industry
Nechvátal, Marek ; Klouda, Karel ; Kubátová, Hana ; Roupcová, Petra ; Bátrlová, Kateřina
S kouřem se v životě setkáváme poměrně pravidelně. Kouř se skládá z plynných, kapalných a pevných složek, které vznikají spalováním / oxidací paliva. Chemické složení kouře závisí nejen na použitém palivu, ale i na řadě dalších parametrů (provoz, technologie, atmosférické vlivy). Chemické složení kouře je tedy proměnlivé a nelze jej snadno charakterizovat. Při spalování dřeva se do atmosféry uvolňují kromě nespotřebovaného vzduchu také částice dřeva, CO2, metanu, těkavých organických látek, stopových prvků a ultrajemných částic. Na toto téma jsou publikována měření pro daný typ technologie spalování s konkrétním druhem paliva. Postup měření koncentrace nanočástic (10-700 nm) v kouři ze dřeva a jejich středních průměrů lze nazvat "terénním". Cílem těchto měření v reálných situacích bylo najít a popsat zdroje zvýšené koncentrace nanočástic. Podstatné kvantitativní informace o výskytu nanočástic při spalování dřeva v různých typech topidel byly získány v terénu v reálných klimatických podmínkách, typických pro zimní období ve střední Evropě, kdy se v domácnostech nejvíce topí. Spalování dřeva v domácnostech v převážně zemědělských oblastech České republiky lze tedy považovat za hlavní zdroj znečištění venkovního ovzduší, ale může mít také významný vliv na zhoršení kvality ovzduší uvnitř budov. Zároveň lze předpokládat, že negativní vliv nanočástic na lidské zdraví v oblastech znečištěných kouřem ze dřeva je slabší než vliv jinde - v průmyslových, více znečištěných oblastech.
Plný text: PDF
|
|
|
Toxicity of nanotextiles as respirators waste to Daphnia Magna
Slaný, Jan ; Roupcová, Petra ; Pavlovský, Jiří ; Klouda, Karel
V posledních letech se výskyt nanotextilií zvýšil v důsledku situace s onemocněním covid-19 na celém světě. Nanotextilie se používají ve formě obličejových masek a respirátorů, které jsou zdrojem znečištění životního prostředí nanočásticemi. Cílem tohoto příspěvku je provedení ekotoxikologických testů podle evropských norem a české legislativy. Nejprve jsou stručně popsány netkané textilie a představen malý planktonní korýš (Daphnia magna S.). Druhá část je zaměřena na samotné experimenty a jejich výsledky. Ve všech případech testované nanotextilie neměly na organismy toxický účinek, ale bylo možné pozorovat reakci. Pro vysvětlení a upřesnění účinků budou provedeny další testy.
Plný text: PDF
|
|
|
Regulation of pre-mRNA splicing in S. cerevisiae: where RNA cooperates with proteins.
Gahura, Ondřej ; Půta, František (vedoucí práce) ; Pospíšek, Martin (oponent) ; Staněk, David (oponent)
Ondřej Gahura, Dizertační práce 2011 Regulace sestřihu pre-mRNA v S. cerevisiae: kooperace RNA a proteinů Abstrakt Odstraňování intronů z transkriptů probíhá prostřednictvím sestřihu v reakci katalyzované velkým jaderným komplexem - spliceosomem. Sestřih je nesmírně komplikovaný a dynamický proces, v němž koordinované fungování pěti malých molekul RNA a řady proteinů zajišťuje splnění požadavků na extrémní přesnost a flexibilitu. Pro důkladné pochopení sestřihu pre-mRNA je nezbytné rozklíčovat role jednotlivých komponent spliceosomu a porozumět všem dílčím mechanismům. První část práce se zabývá rolí sestřihového faktoru Prp45 v kvasince Saccharomyces cerevisiae. Mapování genetických interakcí alely prp45(1-169) ukazuje na vztah mezi Prp45, NTC komplexem a druhým sestřihovým krokem. Analýza interakcí pomocí dvouhybridního systému a purifikace sestřihových komplexů dokladuje roli C-koncové části Prp45 v regulaci a/nebo vyvazování helikázy Prp22 do spliceosomu. Experimenty s reportérovými substráty prokazují, že Prp45 je vyžadován pro efektivní sestřih určité skupiny intronů. Naše pozorování podporují hypotézu, že role Prp45 v sestřihu je konzervována v evoluci. Druhá část práce je věnována studiu vlivusekundárních struktur intronů na identifikaci 3' sestřihových míst (3' splice site; 3'ss). Ukázali jsme, že...
|
|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Hajer, Jaromír (oponent)
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
"Táhneme káru kapitalismu dál a dál": Etnografie tovární výroby
Virtová, Tereza ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato práce prezentuje hlavní výsledky pětiměsíčního etnografického výzkumu v jedné globální továrně v Česku. Diplomová práce se věnuje třem tématům. Vzhledem k řadě etických dilemat, které výzkum od začátku doprovázely, je prvním samostatným tématem práce etika v antropologii, v rámci které jsou zkoumány nástroje institucionalizace profesionální etiky a tzv. "etika v praxi". Jako strategie vyrovnávání se s etickými dilematy ve výzkumu se v práci usiluje o reflexivní přístup, který Guillemin a Gillam (2004) navrhují praktikovat nejen jako způsob důsledné metodologie výzkumu, ale také jako formu "morálně správné výzkumné práce". Druhým tématem je výrobní linka. Linka dává smysl, tedy produkuje, jen když se lidé a stroje propojí. Práce se proto v symetrické analýze zaměřuje na dynamiku aktérství posouvající hranice mezi lidmi a stroji a charakteristiky, kteří na sebe jedni od druhých berou. Poslední oblast se zabývá továrnou jakožto aktérem na trhu práce. Skrze analýzu ekonomických a organizačních faktorů i osudů a interpretací dělníků a vysvětlení krajských úředníků se závěrečná část snaží porozumět vnímání továrny jako stabilního a poměrně solidního zaměstnavatele. Klíčová slova: globální továrna, etika, automatizace, antropomorfizace, manuální práce, pracovní trh, symetrická analýza.
|
|
|
Johann Georg de Hamilton. Život a dílo
Ourodová, Ludmila ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent) ; Jandlová Sošková, Martina (oponent)
Obsahem této disertační práce život a dílo Johanna Georga de Hamiltona, ne příliš známého malíře štvanic, portrétů koní, psů, loveckých zátiší a loveckých výjevů. Johann Georg de Hamilton (1672-1737), malíř původem ze známé skotské rodiny, byl ve své tvorbě výrazným způsobem ovlivněn vlámskými malíři zátiší a loveckých výjevů 17. století. Působil převážně ve Vídni a v jižních Čechách, ve službách Adama Františka, knížete ze Schwarzenbergu, císaře Karla VI. Habsburského, obrazy s loveckými náměty a portréty koní dodával světské i církevní aristokracii v rakouských zemích, Liechtensteinům, Serényiům, Althanům a dalším. Práce je vůbec prvním pokusem o monografické zpracování života a díla malíře. Vedle nových bibliografických údajů, přináší na základě zachovalé korespondence hluboký vhled do vztahu mezi objednavatelem práce Adamem Františkem knížetem ze Schwarzenbergu a Johannem Georgem de Hamiltonem a pokouší se představit práci malíře v kulturně -historickém a uměleckém kontextu. V práci je připomenuta první výstava souboru Hamiltonových děl ve Vídni v roce 1888 a s ní spojená "badatelská" práce schwarzenberského archiváře Františka Mareše. Asi dvě desítky Hamiltonových obrazů prošlo před započetím restaurování restaurátorským a chemickotechnologickým průzkumem. i na základě těchto průzkumů jsou...
|
|
|
Analýza existujících způsobů měření inovační firemní kultury
Školová, Alena ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Mudd, Dana (oponent)
Předkládaná práce řeší téma inovační firemní kultury a nástrojů jejího měření. Práce je vystavěna systematicky od obecného ke konkrétnímu. První část práce se věnuje obecné definici kultury a jejích charakteristik. Dále je popsán fenomén organizační kultury spolu s prvky, kterými je určován. Poslední teoretická část se týká definice specifického typu firemní kultury, jehož doménou je podpora dlouhodobé inovační schopnosti. Tato definice je podložena rešerší literatury k tomuto tématu. Na tomto základě je představeno několik nástrojů, které se snaží měřit inovační kulturu nebo podobné koncepty a jsou komentovány ve vztahu právě k definici inovační kultury. Následuje výzkumná část, která obsahuje výsledky použití nástroje od Rao a Weintraub (2013) a jeho hodnocení. Tento nástroj byl aplikován na konkrétní podnik, jehož činností je poradenství v oblasti inovací a designu nových produktů a služeb. Výzkum byl prováděn za základním účelem použitého nástroje - změření inovační kultury dané firmy, ale také za účelem zhodnocení kvality měřícího nástroje z pohledu validity a z pohledu metodologie tvorby dotazníku. Výzkumem se podařilo ověřit validitu použitého nástroje, ale z metodologického hlediska v dotazníku byly zjištěny určité nedostatky. Klíčová slova Kultura, firemní kultura, inovace, inovační...
|
|
|
Analytical Evaluation of Drugs and Drug Candidates from the Group of Iron Chelating Agents
Stariat, Ján ; Klimeš, Jiří (vedoucí práce) ; Šatínský, Dalibor (oponent) ; Šišpera, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Kandidát Mgr. Ján Stariat Školiteľ Prof. RNDr. Jiří Klimeš, CSc. Názov dizertačnej práce Analytické hodnotenie liečiv a potenciálnych liečiv zo skupiny látok chelatujúcich železo Vysokoúčinná kvapalinová chromatografia (HPLC) má v analýze liečiv dominantné postavenie, pretože patrí medzi robustné techniky, umožňujúce dosiahnutie účinnej separácie väčšiny analytov prítomných vo vzorku, a zároveň ich kvalitatívne aj kvantitatívne hodnotenie. Pokroky vo vývoji stacionárnych fáz a detekčných techník umožňujú výrazne skrátiť čas analýzy, a zároveň získať celé spektrum informácií o povahe analytov prítomných vo vzorkách aj vo veľmi nízkych koncentráciách. Nádorové ochorenia sa stále radia medzi významné príčiny smrti, z čoho vyplýva požiadavka na vývoj nových liečebných postupov. Stratégia založená na chelatácii železa vnútri nádorových buniek by mohla výraznou mierou prispieť k zlepšeniu prognózy u pacientov s tumormi rezistentnými voči štandardnej chemoterapii. Tento mechanizmus antiproliferativného pôsobenia je aktívne rozvíjaný u novej skupiny potenciálnych liečiv štruktúrne odvodených od thiosemikarbazonu, u ktorých bol cytostatický účinok pozorovaný in vitro aj in vivo Ďalší...
|
host ::
RSS.