|
| |
|
|
Měření stability magnetického pole pomocí 40Ca+ iontu
Pham, Minh Tuan ; Lešundák, Adam ; Čížek, Martin ; Podhora, L. ; Řeřucha, Šimon ; Jedlička, Petr ; Slodička, L. ; Lazar, Josef ; Číp, Ondřej
Jedno z hlavních omezení při dlouhodobém měření absolutní frekvence hodinového přechodu je kolísání magnetického pole. Časově proměnlivá fluktuace vnějšího magnetického pole vede k frekvenčním posunům Zeemanových komponent a tím dochází ke snížení frekvenční stability optických hodin v čase. V současné době jsou obvykle optické atomové reference realizovány s pomocí jediného iontu. Škálování počtu iontů k vyšším hodnotám však přináší nesporný benefit ve formě vysokého poměru signálu a šumu a tím ke zefektivnění celého procesu měření. Ionty jsou v tomto případě roztaženy na velkou plochu a vytvářejí tzv. iontové Coulombovské krystaly. Kromě prostorové stability magnetického pole je pak při práci s Coulombovskými krystaly obzvláště důležitá i homogenita magnetického pole. Nadměrnou magnetickou perturbaci lze výrazně snížit překrytím sestavy magnetickým stíněním nebo použitím permanentních magnetů namísto konvenčně používaných magnetických cívek. Další metodou je průměrování na více hladinových přechodů. Tento příspěvek představuje jednoduchou metodu měření stability magnetického pole v poloze iontu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Optovláknový dozimetr
Jelínek, Michal ; Mikel, Břetislav
V současné době existuje poptávka jaderného zařízení po optických metodách měření záření gama. Pro taková měření potřebujeme velmi robustní měřicí metody a sofistikované vybavení. Vhodná jsou křemíková optická vlákna spojená s krystalovými scintilátory, u kterých uvádíme výsledky z jejich realizace. Scintilátory detekují záření gama a křemíková optická vlákna přenášejí scintilační světlo ze scintilátoru do detektoru. K přenosu viditelného světla ze scintilátorů do detektoru jsme použili komerčně dostupná křemíková optická vlákna o průměru až 1,5 mm s různými numerickými aperturami.
|
|
|
Systém pro skenování spektrálních čar kyanovodíku (H13C14N)
Hošek, Martin ; Řeřucha, Šimon ; Hrabina, Jan ; Čížek, Martin ; Pravdová, Lenka ; Číp, Ondřej
Definice jak metru, tak sekundy stojí na přesně měřené frekvenci. Vhodným zdrojem takovéto frekvence jsou lasery stabilizované na molekulární páry, přičemž He-Ne lasery stabilizované na páry jódu představují stavební kámen mezi zdroji stabilní frekvence ve viditelném spektru. Na druhou stranu infračervená část spektra (především v 1550 nm C-pásmu) je z metrologického pohledu zajímavá díky levným a široce dostupným komponentům. Široce užívaným absorpčním médiem na 1550 nm jsou izotopy acetylenu (12C2H2, 13C2H2), zatímco H13C14N představuje alternativu, která pokrývá širší část spektra, a navíc velmi dobře koresponduje s telekomunikačním C-pásmem. 2ν3 rotačně-vibrační pásmo bylo již dříve zkoumáno, v důsledku použití ne tak přesných metod jsou ovšem dostupná data méně přesná nežli ta pro acetylen. My prezentujeme metodu, které povede k přesnému proměření kyanovodíkových absorpčních čar s potenciálem pro uvedení HCN do Mise en Pratique, což by znamenalo, že lasery stabilizované na absorpční čáry kyanovodíku budou mezinárodně uznané jako přesný zdroj frekvence pro realizaci laserových etalonů.
|
|
|
Multipásmový vláknový polygon pro přenos přesného času a koherentní frekvence
Havliš, O. ; Vojtěch, J. ; Šlapák, M. ; Číp, Ondřej ; Čížek, Martin ; Hrabina, Jan ; Pravdová, Lenka ; Slodička, L.
Sdružení CESNET ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky akademií věd České republiky (Institute of Scientific Instruments of the CAS, zkr. ISI CAS), ČD Telematika a Univerzitou Palackého v Olomouci (UPOL) katedry optiky v rámci výzkumných aktivit vybudovaly multipásmový polygon na reálných optických trasách. Multipásmový polygon je určen pro obousměrný přenos ultra-stabilních veličin, tedy přenos přesného času a koherentní frekvence (T/F).
|
|
| |
|
|
Opracování skleněných materiálů ultrakrátkými pulzy
Novotný, Jan ; Mrňa, Libor ; Horník, Petr ; Šebestová, Hana
Využití ultrakrátkých pulzů laseru pro obrábění skleněných materiálů je slibnou metodou pro řezání, vrtání i vytváření obecných tvarů. Díky prakticky nulovému tepelnému ovlivnění nedochází k poškození materiálu. Je také možné provádět dělení povrstvených materiálů bez poškození těchto vrstev. Přeným polohováním svazku jsou vytvářeny prostorové struktury jak pro optické (zejména mikroelementy), tak pro mikrofuidické použití. Optické elementy jsou následně dokončeny jinými technologiemi do potřebné jakosti povrchu.
|
|
|
Stabilizace pro optický přijímač
Kolka, Z. ; Barcík, P. ; Novotný, Jan ; Biolková, V.
Free-Space Optics (FSO) je bezdrátová optická technologie pro spojení na přímou viditelnost. Čelo přijímacího optického vlákna je umístěno v ohnisku teleskopu. Relativně malý průměr jádra klade extrémní nároky na směrování přijímače za podmínek atmosférické turbulence a otřesů upevňovacích konzol. K zajištění stabilizace svazku slouží systém jemného směrování. Detekční jednotka vyhodnocuje pomocí fotodiod polohu těžiště stopy svazku a změnou natočení zrcátka kompenzuje odchylky.
|
host ::
RSS.