|
|
Snímkování pelagických plůdkových společenstev ryb nádrží pomocí tralů
Jůza, Tomáš ; Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Jarolím, Oldřich ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
Volná voda šesti českých nádrží byla snímkována pomocí pelagických plůdkových tralů v pozdním létě v letech 2003-2005. Na Římově, Želivce, Vraném a Slapech dominovaly v pelagiálu kaprovité ryby. Dominantními druhy zde byla plotice, cejn a ouklej. Na Lipně a Nýrsku dominovaly v pelagiálu okounovité ryby (Lipno-candát, Nýrsko-okoun). Tralování odhalilo největší denzitu 0+ ryb v hladinové vrstvě (hloubka 0-3m). Na nádržích kde se zároveň vyskytovaly okounovité i kaprovité druhy ryb, kaprovité druhy dominovaly v hladinové vrstvě zatímco okounovité druhy obvykle převládly v hloubce mezi 3-6m. V kaňonovitých nádržích jako Římov a Želivka klesala denzita 0+ ryb od přítoku směrem ke hrázi nádrže takže největší denzita byla v přítokové části nádrže. Na kaskádových nádržích jako Slapy a Vrané byla volná voda přítokové oblasti prakticky bez ryb. Největší denzita byla zaznamenána o něco níže, odkud byl již trend podobný situaci na nekaskádových nádržích.
|
|
|
Diverzita a prostorová distribuce tohoročního plůdku v nádržích vltavské kaskády
Draštík, Vladislav ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Jarolím, Oldřich ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal
Plůdková rybí společenstva byla sledována v nádržích vltavské kaskády pomocí plůdkových pelagických tralů a litorálních zátahů. Nejvyšší početnost plůdku byla pozorována na nádržích Slapy a Vrané. Nejnižší byla na Kamýku a Štěchovicích, malých nádržích s krátkou dobou zdržení a nejnižší koncentrací kyslíku a teplotou vody. Plůdkové pelagické společenstvo bylo mnohonásobně méně početné než litorální a sledovalo klasickou rybí distribuci v nádrži. Distribuce litorálního plůdkového společenstva byla mnohem komplikovanější, protože více faktorů přichází v úvahu (např. sklon a substrát dna, členitost břehové linie, přítomnost makrofyt). Ve většině nádrží převládaly v plůdkovém spolčenstvu kaprovité druhy (ouklej (.i.Alburnus alburnus./i.), plotice (.i.Rutilus rutilus./i.), cejn (.i.Abramis brama./i.)), na Kamýku převládaly okounovité druhy (okoun (.i.Perca fluvitilis./i.), ježdík (.i.Gymnocephalus cernua./i.)).
|
|
|
Změny druhového složení na hloubkovém gradientu kaňonovitých nádrží
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan
Během let 2004 a 2005 byl zkoumám hloubkový gradient výskytu ryb ve dvou kaňonovitých vodárenských nádržích (Římov, Švihov), a to pomocí nordických mnohoočkových tenat v pelagických a bentických habitatech. Ve volné vodě byla většina ryb ulovena v horních 5 m vodního sloupce. Pod touto hloubkou nebyly uloveny téměř žádné ryby. Ve společenstvu převládala ouklej a směrem do hloubky se zvyšovalo množství okouna. V bentických habitatech bylo nejvíce ryb uloveno do 3 m hloubky. Početnost klesala do hloubky 10 m a pod touto hranící se nevyskytovaly téměř žádné ryby. Litorálnímu společenstvu dominovali okoun a ježdík. Ježdík preferoval hlubší habitaty. Vzhledem k biomanipulačním odlovným metodám je dostačující lovit v horních 5 m volné vody a v horních 3 m litorálu nádrže. Ke zjištění hrubého, avšak odpovídajícího odhadu rybí obsádky stačí vzorkovat tenaty horních 5 m volné vody a horních 10 m bentických habitatů nádrží.
|
|
|
Vliv kvality vody na rybářsky využívané ichthyocenózy v Berounce, 1975-2003
Pivnička, K. ; Humpl, Martin
V letech 1962-2004 byl zaznamenán postupný nárůst koncentrací NO3-, NH4+, Cl- a SO42- až do konce 80-tých let, kdy nastal jejich postupný pokles; pouze hodnoty BSK pozvolna klesaly po celé sledované období. Tyto environmentální faktory (EF) spolu s údaji z rybářských statistik z revírů B7 a B8 na řece Berounce u Radnic byly použity k hodnocení variability struktury rybích společenstev ve vztahu k vybraným EF v několika RDA modelech. Nejlepšího výsledku v obou revírech bylo dosaženo použitím modelu o 3 EF (BSK, NO3-, SO42-), další modely se čtyřmi (pěti) faktory vysvětlily více variability, vliv některých EF však byl neprůkazný. Parciální vliv výlovů kapra (jako EF) na výlovy ostatních druhů ryb nebyl průkazný v B7, ale byl těsně nad hranicí průkaznosti v B8 (p=0,036). Změny frekvencí jednotlivých druhů ryb v rybářských statistikách jsou ovlivněny EF; rybářské statistiky lze použít k hodnocení změn rybích společenstev v minulosti.
|
|
|
Molekulárně-biologické analýzy hrouzka Kesslerova ve vodách České republiky a Slovenska
Mendel, Jan ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Koščo, J. ; Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Hrouzek Kesslerův patří ke kriticky ohroženým druhům chraněným národní i evropskou legislativou. Uvádíme první poznatky o genetické diverzitě 5 populací R. kesslerii z českých a slovenských řek. Na základě sekvenčních analýz částí control regionu i prvního intronu S7 r-proteinu bylo analyzováno 30 jedinců. Bylo zjištěno celkem 9 haplotypů. Nejvyšší variabilitou se vyznačovala populace z Bečvy se 3 haplotypy, dva haplotypy vykazovaly populace z řek Morava, Topl’á, Ipel’ a jediný haplotyp se vyskytoval u všech jedinců z řeky Laborec. Vnitropopulační diverzita nepřevyšovala hodnotu 0,7%. Analýzy mtDNA poukázaly na existenci dvou skupin, lišící se o 6,2%. První skupinu tvořili jedinci z řeky Bečvy a Ipel’u a druhou tvořili jedinci z Topl’é, Laborce a Moravy. Mezipopulační diverzita uvnitř první skupiny činila 0,4% a uvnitř druhé skupiny 0,5 - 1,0%. Kombinace metod sekvenování úseků mtDNA a nDNA a alozymové analýzy odhalila výskyt hybridů G. gobio a R. kesslerii v řekách Morava a Ipel’.
|
|
|
K výskytu vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v povodí řeky Moravy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Merta, L.
Výskyt značné části vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v České republice je výlučně vázán na povodí řeky Moravy. Eudontomyzon mariae se v ČR vyskytuje pouze v Račím potoku ve Velkých Losinách. Lampetra planeri se vyskytuje ve 20-ti km úseku v horní části řeky Moravy. Romanogobio kesslerii se původně vyskytuje v dolní a střední části řeky Bečvy. Po roce 2000 byl zjištěn v toku vlastní Moravy pod a nad ústím Bečvy. Gobio albipinnatus se vyskytuje v dolních úsecích Moravy a Dyje, lokálně i v jejich horních částech. Po roce 1990 v oblasti soutoku Moravy a Dyje obnovily výskyt druhy Pelecus cultratus, Gymnocephalus schraetser, G. baloni, Zingel streber, Z. zingel. Jejich další šíření je prozatím omezeno stupni, které tvoří pro ně nepřekonatelné bariéry. Jediný aktuální výskyt druhu Sabanejewia balcanica v ČR je v krátkém úseku Vláry (povodí Váhu) u hranic se Slovenskem. Cobitis elongatoides se jako čistý druh vyskytuje pouze v horní části povodí Dyje (vodní nádrž Nová Říše).
|
|
|
Nepůvodní druhy ryb povodí Odry na Moravě a ve Slezsku
Lojkásek, B. ; Lusk, Stanislav ; Papoušek, Ivo
Říční síť povodí horní části povodí Odry na území Moravy a Slezska je tvořena převážně menšími toky. Původní ichtyofauna je tam relativně chudá, tvoří ji 2 druhy mihulí a 33 druhů ryb, v současnosti z toho je 1 druh mihule a 3 druhy ryb vymizelé. Během 19. a 20. století v souvislosti s aktivitami člověka bylo introdukováno 8 exotických druhů a 5 druhů nepůvodních pro povodí Odry. Všechny introdukované druhy byly a jsou součástí rybářských aktivit. Z nich pouze Carassius auratus a Pseudorasbora parva se přirozeně rozmnožují, mají nepříznivý vliv na populace původních druhů a proto jsou hodnocené jako invazivní nepůvodní druhy.
|
|
|
Změny početnosti vranky obecné (Cottus gobio L.) v řece Loučce u Skryjí v letech 1968-2004
Humpl, Martin ; Lusk, Stanislav
Na lokalitě v říčce Loučce (tok 4.řádu) je realizován dlouhodobý monitoring (1968-2005) rybího osídlení vždy v podzimním období. Část toku Loučky byla vybrána a zařazena do národního seznamu „evropsky významných lokalit“ (Natura 2000, Směrnice č. 92/43/EEC) pro bullhead Cottus gobio. Na monitorovaném úseku Loučky (180 m délky, 1620 m2 plochy) se vyskytovalo rybí společenstvo salmonidního typu s dominancí druhů Salmo trutta m. fario, Thymallus thymallus, Cottus gobio, Barbatula barbatula. Odhadnutá abundance vranky kolísala v rozmezí 128 až 1778 ks.ha-1, průměr činil 504 ks.ha-1. Kolísání abundance probíhalo přibližně v 10-letých cyklech. Podíl vranky na celkové početnosti ryb kolísal v rozmezí 4 až 30%. Pozitivní korelace byla zjištěna mezi početností vranky a lipana s mřenkou. Získané výsledky signalizují potřebu obezřetnosti při posuzování stavu populace vranky obecné na základě málo početných a nesoustavných dat o početnosti.
|
|
|
První nález sumečka černého (Ameiurus melas) na Třeboňsku v České republice
Hartvich, P. ; Lusk, Stanislav
V České republice byl poprvé zjištěn výskyt sumečka černého, Ameirus melas (Rafinesque, 1820). Tento druh se vyskytuje v některých rybnících v okolí Lomnice nad Lužnicí v jižních Čechách. Sumeček černý byl dovezen nechtěně jako příměs s násadami kapra z Chorvatska v roce 2003. Na podzim 2005 byl zjištěn výskyt adultních jedinců a rovněž i tohoroční plůdek, což svědčí o tom, že v některých rybnících již proběhla přirozená reprodukce. Voda ze soustav rybníků je vypouštěna do řeky Lužnice, takže nelze vyloučit další šíření tohoto druhu i v přírodních biotopech uvedeného toku. Sumeček černý je v podmínkách Slovenska hodnocen jako nepůvodní invazivní druh. Výskyt tohoto druhu v rybnících v jižních Čechách potvrzuje, že přesuny násad zejména kapra, případně i dalších druhů, představují reálné riziko nechtěných introdukcí nepůvodních druhů a významný způsob jejich dalšího šíření.
|
|
|
Dlouhodobé sledování mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v Račím potoce (1998-2006)
Hanel, L. ; Lusk, Stanislav
Přes 40 let je znám výskyt mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v Račím potoce (Račince). Jedná se o jedinou známou populaci tohoto druhu na území České republiky. Sledování stavu lokality a početnosti tamní populace bylo systematicky prováděno v letech 1998-2006. Početnost populace (na podkladu výsledků z elektrolovu za použití stále stejné metodiky) se postupně mírně zvyšuje. Ve srovnání výsledku z roku 1998 (16 ks larev v přepočtu na 1 ha) se počet larev v roce 2006 zvýšil na 327 ks larev na 1 ha. Zjištěné četnosti jsou podhodnoceny, protože sledovaný úsek toku byl elektrickým agregátem proloven jen jednou. V roce 2006 byla tatáž část toku prolovena 2x a ukázalo se, že byly nalezeny ještě další larvy (nárůst četnosti po druhém odlovu činil asi 38%). Pozvolné zvyšování početnosti populace mihule ukrajinské v Račím potoce je způsobeno revitalizačními úpravami koryta potoka, které umožňují vytvářet nové náplavy jemného detritu a odlovováním větších jedinců pstruha obecného.
|
host ::
RSS.